Zklamaná manželkou změnou po narození dítěte?

@makky225 holka jak to ctu, tak problem je v tobe. Moc si vse beres. Az moc ochranarska. Vsude vidis potencialni riziko. Chce to klid a nohy v teple jinak se z toho zblaznis.

Sorry jako moralistky... Kdyby mi někdo šáhnul na dítě s neumytýma rukama zvenčí, kdyby mi ho bral a (i kdyby jen ze srandy) začal říkat jak s ním bude spát v posteli, kdyby podkopával moje rozhodnutí v šestinedělí, tak metám atomový hřiby...

Nezáleží na tom, jestli to přeháníš, záleží na tom, že tě nerespektují. Nikdo není v tvých botách a mít týden v baráku tchánovce je už tak šílený, natož v šestinedělí. Za nepříliš šťastné považuji rozhodnutí "nechat to na chlapovi, ať si to vyřeší... Tohle musíš ty. Jsi matka, máš zodpovědnost a pokud se necháš, bude to horší...

@makky225 My jsme před rokem přišli o první miminko v 9.měsíci. Když jsem po SC měla Matýska (teď v únoru), každý ho chtěl vidět - moji a partnera rodiče, mojí sestřičky rodina a i partnerova sestra. A tak jsme měli víkendové návštěvy. Moji rodiče, když přijeli, mamka u nás uklízela, žehlila atd. - chtěla nám pomoci (my jsme totiž pokojíček, po první zkušenosti, nedodělali a až po porodu jsme vše nachystali). Taťka byl na blízku malému a semnou (byl po operaci, takže byl rád, že dojel 60km). Když přijela ségra, Zato, když přijeli partnerovi rodiče, tak si jen sedli, nechali se obskakovat a max.si pochovali malého. Pokaždé, když dojdou na návštěvu, jen sedí a nebo si mamka sama dojde do ložnice, nebo si sama vezme malého a strašně mi to vadí. Nesnáším, když někdo leze do ložnice, aniž by se zeptal. To samé si ho vzala ze země, zavrávorala a spadla na kolena s malým v náručí. Taťka si zase malého posazoval (ještě fakt nesedí) a držel ho tak, že mu málem sjel z nohou. Moji rodiče jsou jiní - ptají se, jsou opatrní a mají úplně jiný přístup. Na jednu stranu to jsou u tebe hormony, ale zároveň i některé věci chápu. A je důležité, abys s mužem mluvila a řekla mu to.

Já po prvním porodu zjistila, že největší chyba je dělat něco, aby "byl klid" a "že by se to mělo"... Největší blbost 😀 hormony v šestinedělí jsou něco šíleného, ale dcera má dva roky a mně se furt otevírá kudla v kapse, když si vzpomenu, jak tchán přišel na návštěvu, kdy se po cestě stavil v Kauflandu a bez umytí rukou hned začal chytat malou za ruky (zrovna byl covid, ona navíc tehdy po zánětu oka)... Nebo když manželova babička budila týdenní dceru tleskáním pár centimetrů jí od obličeje, protože je divné, že už přes hodinu spí a ona přece nebude čekat, až se vzbudí... Naštěstí jsem se rychle naučila, že mám pusu a dokážu se s nikým neparat, pokud jde o moje dítě, navíc i manžel často zasáhl, to jsem byla taky strašně ráda, ALE v tom šestinedělí to pro mě bylo ještě nové a těžší... Holt jsme byli za hysterky oba no 😀 to neřešíme
Drž se, ono se to uklidní, ale určitě se nedej

@anetka1701 o tom to je. Tazatelka si musi udelat poradek a rict to na plnou hubu a necekat, ze vsichni budou vedet, co ona chce kdyz jen mlci a prihlizi.
Co se tyce navstev. Milovala jsem je. Od prichodu z porodnice jsem se neskutecne nudila a byla jsem rada za jakoukoliv. 😀

@makky225 mám tři děti a nikdy bych si v šestinedělí nikoho domu nepustila. Jako být v šestinedělí týden v kuse s tchanovcema a jejich prvním vnoučetem... Jsi hrdinka, já bych se zbláznila

@2hanah tchanovci jsou cizí lidi ? Je to rodina a babička a dědeček toho dítěte boze

@makky225 první dítě jsem měla v 25 a držela jsem hubu a krok, aby nebylo zle. Doma jsme se akorát hadali a já brečela. Moje tchyně měla pocit, že jsem ji porodila první vnouče, který mi občas půjčí. Teď mám ve 38 třetí dítě a zpětně vidím, jak jsem byla blba a neuměla říct, co chci a dělala jsem všechno podle nich. Teď už jsem v pozici, kdy já mám navrh a ona se mnou nejedná jako s malým harantem, ale byla to náročná a dlouhá cesta. Opravdu se neboj vymezit si hranice. Za mě hysterka vůbec nejsi, úplně Té chápu. Když si vzpomenu, když se narodila dcera, co předváděli tak mám osypky

Po přečtení si myslim, že se musíš naučit za sebe postavit. Jen věc co mě zaujala, miminko v poledne bych do kočárku nikdy nedala, max do úplného stínu. Takže bych řekla ne a nedala, hotovo. Když dítě pláče, že má někdo potřebu říkát že potřebuje dudlík, tak bych do pusy dala prso. Bez milosti si bráním moje a dítěte potřeby, o to víc v šestinedělí, protože ty seš ted ta, která se nacítíš na něj co potřebuje.

Taky si přiznej, že jsi vůči nim kritičtější než vůči vlastním rodičům. A co se týče povolání novorozenecké sestry, to je taky trochu diagnóza, promiň. Dítěti hlava neupadne. Musíš se asertivně ozvat, ne se hned hádat, ale vymezit se jasně a srozumitelně, dát najevo, že matka jsi ty. Zároveň si ale uvědom, že otec dítěte je rodič jako ty, množení prostým dělením u člověka zkrátka není možné.

Jsem za to, že u tebe výrazně úřadují hormony. Ale to je naprosto v pořádku. Jestli tě to uklidní já byla takhle minimálně celý první rok s prvním dítětem. V některých situacích možná i teď po kolika letech. Stát se mámou je prostě velká změna a je potřeba čas, aby si to všechno sedlo. Hloupých poznámek si vyslechla asi většina matek hromadu, jde o to naučit se je odpálkovat nebo ignorovat a nebrat osobně, většinou nejsou špatně myšleny nebo proti tobě. Mně třeba několik měsíců trvalo než mi došlo že takhle ne a musím se za sebe a svý děti umět postavit. A to neznamená hned jít do konfliktu. Vše se dá říct slušně např. tchánovi, že je super, že malou tak zbožňuje a nebojí se ji chovat jen by bylo fajn aby ji držel správně a ukázat mu to. Přinejhorším právě z pracovní pozice umíš obhájit proč to tak chceš. A manžel určitě bude chápající i dál jen mu to musíš vysvětlit, pro něj je to taky nové a chlapi to maj jinak. Řekni mu ano, jsem hysterická a nejspíš ještě budu, ano, přeháním, ale učím se, jsou to hormony a změny a potřebuju tvou pomoc, abych se s tím co nejdřív naučila pracovat a klidně mu v slzách popiš jak se cítíš. Držím pěsti ať se co nejdřív cítíš dobře.

@anetka1701 Vidim to stejne, nejspis bych je v sestinedeli vykopala vsechny, vcetne chlapa😅🤔

Já bych se teda ohradila, klidně rázně. Čím dřív se naučíš si prosadit svou, tím lépe, ty jsi máma. Lepší teď, než třeba v roce dítěte (do teď jí to nevadilo a najednou vyšiluje...?)

Určitě velký podíl na tom budou mít hormony, větší kritičnost k tchánovcům než k vlastní rodině, ale toto by mi taky vadilo. Vadily mi návštěvy obecně, natož na týden, to bych nedala ani v normálním stavu, nedejbože v šestinedělí. 😅🤦

@barmil
a taky by v tomhle vedru asi nemelo byt zabalene v zavinovacce

Nikdy bych nedovolila, aby se k nám v šestinedělí někdo nacpal na delší návštěvu. Jasně jsem manželovi už před porodem oznámila, že minimálně týden po porodu nechci doma žádné návštěvy, ať vůbec nikdo nejezdí dokud se nedám dokupy. Díky bohu za covidu, jinak bych měla celou rodinu pořád už v porodnici.
Naštěstí to respektovali a nikdo neměl sebemenší problém. Volali jsme si přes videohovory, takže malou viděla celá rodina a pochovali si ji až byla příležitost.
Nevěděla jsem jak na tom po porodu budu. Představa jak mi všichni ( v dobrém) vnucují svoje rady, moje hormony a nervozita... To bych s klidem nedala.

@makky225 Píšeš, že jste měli krásný vztah, tak si to hlavně nepokaž. Úplně tě chápu, že chceš mít miminko pro sebe a i že tě návštěva štve. Já doma v šestinedělí nechtěla nikoho. Přímé slunko je na procházku špatně, ale jestli se drželi ve stínu, tak poledne nevadí. Miminka se rodí i v teplejších oblastech 🙂. Pokud tchán nepusinkuje na pusu, taky ok. Požadovala bych mytí rukou, než budou na malého sahat. Sahat na spící dítě by taky neměl. Se spaním na gauči si nejspíš dělal srandu. Jak dlouho u vás ještě budou? Musíš kolem nich skákat nebo pomáhají?

Ja nevím, jak tady některé píšou, ze to tazatelka přehání. Já si neumím představit v šestinedělí, ze bych měla někoho na týden doma. Má to být čas jen pro maminku miminko a tatínka. Pokud chce někdo pomoct, tak z úklidem a vařením.
Neřekla bych, že jsem úzkostlivá, ale vadilo by mi je tam vůbec mít, potřebovala jsem se s dcerkou zžít.
@makky225 Já bych je rozhodne poslala slušně zase pryč. Ať přijedou až bude mimco větší a budete mít zajety nějaký svůj režim,systém. Teď mate být jen vy. A hlavně vám to zjevně naprosto kazi vztah s manželem. A za mě to i to maličké vnímá a pro nej mate být teď s tatínkem v pohodě a společně….

@bbarshaa No jedna vec je ale pozvat prarodice na tyden na navstevu (z toho by zvenclo asi kazdemu, to neprehani, ale zase s tim souhlasila) a druha je to 'co vsechno hrozneho se muze stat', a to prehani.

@bohumilakupkova no legraci si nedělal - vyndal ji z postele na gauč a lehl k ní. Já stála v šoku co si to dovolil a malá začala plakat tak jsem ji hned sebrala že jdeme kojit. Tchyně pomáhá ta je v pohodě a budou u nás naštěstí už jen dva dny.

Zarazilo mě kolik uživatelek tady psalo, že jsi hysterická a přeháníš. Mě teda vytáčelo jen ten, co jsi psala, že se ti děje a vůbec se nedivím, že jsi z toho na prášky a říct mi, že někdo, že přeháním, že jsem hysterická, že jsou to hormony, tak po těhle hláškách by teprve zažil randál. Za mě nepřeháníš, nejsi hysterická, jen chceš klid a být se svým dítětem, to je naprosto normální.

Tchánovce vypakuj a řekni, že potřebuješ klid, že si miminka užijí dost, ale až bude větší.

a) Pro mě je šestinedělí "posvátné", mají se naprosto respektovat přání matky. Když chce klid, má mít klid, když chce návštěvu, má mít návštěvu.
b) Nějak nechápu, žena porodí dítě, stane se matkou a všichni chtějí vidět její miminko a chtějí ho mazlit, chovat, vozit. To dítě potřebuje nejvíc matku, není to hračka pro babi, dědu, tetu, strejdu a kamarádky.
c))Přijde mi nevychované šahat na dítě bez dovolení matky.
d) Když přijdu odněkud z venku, automaticky si umyju ruce, to je základ hygien

Nauč se ozvat, neboj se, že budou naštvaní. Jsi zodpovědná za sebe a svoje dítě, ne za pocity tchána. Je na čase mu vymezit hranice. Čím dřív to utneš, tím lépe pro tebe. Není tvoje povinnost někomu dávat dítě do kočárku. Maximálně bude tchán nasraný, ale co už, měl se s kočárkem realizovat na synovi.

Navíc pokud ho drží nevhodně, tak bych mu ho nedala.

I bez toho, že vidíš důsledky... já se takhle nechala ukecat u prvního šestinedělí od tchýně (podle popisu podobné jako tvůj tchán, ale teda ruce si myje 🙂), že pojede s kočárkem na procházku kolem bloku. A bylo mi z toho tak blbě, že doteď mě bolí břicho, když si vzpomenu. Asi hormonálně, ale byla jsem prostě z toho tak nervózní, že zpětně viděno jsem jí pouštět neměla. Ona to myslela dobře, abych si odpočinula, ona si užije dítě, nic se nikomu nestalo... ale prostě postupem času jsem se naučila brát ohled i na svoje pocity, pohodu a tak a je to všechno řádově lepší 🙂 Zvlášť to šestinedělí je důležité, aby byla matka v pohodě. Hormony nejsou nic špatnýho za co by ses měla stydět nebo tě měl někdo stírat, naopak mají svůj smysl.
S dudlíkem muže trochu chápu v tom, že on prostě nemá prso, které by miminku dal na uklidnění, takže mu dudlík chybí. Zkuste najít nějaký jiný způsob, jak může být s miminkem blízko, uklidnit ho, když je potřeba... třeba šátek, hacka, nebo z dlouhodobého hlediska masáže, koupání, nějaké cvičení... ideálně něco, co bude zase jenom "jeho".

@fire85 já bych Vám dopodrobna popsala, co umí být ti zlatí prarodiče zač, jak se po mně celé roky vozili, chovali se jako k cizí, dokonce vláčili po soudech a nic jsem jim nikdy neudělala, byla jsem slušná holka na vysoké škole, nekouřila, nepila a snažila se je mít ráda než se na mě od začátku začali dívat skrz prsty a tchyně věděla úplně vše nejlíp a hned po porodu se mi cpali i se švagrovou a tchánem do mé ložnice ke kojení, takže vklidu, zadruhé k matce v šestinedělí s ohledu hygieny a bacilů cizí jsou, to nemůžete popřít a hlavně nemají rozum, když se v šestinedělí nacpou k novorozeněti do toho kolotoče, to bych netolerovala ani vlastní matce, holt každý potřebuje zkušenosti a otrkat se, co si nechá líbit a co už ne.

@makky225 já vím, to chápu, člověk si ty ostré lokty musí probojovat a vypěstovat, ale musím uznat, že s tou vlastní rodinou se člověk tak nějak líp domluví a nechají ho víc vklidu, víc ho tolerují, prostw bych řekla, že snachy jdou více stranou, protože po porodu vlastní matka Vám dá klid a prostor jakožto vlastní dceři, ale ti tchánovci vidí jen syna, který nerodil, nekojí a vnouče🤦🏼‍♀️ trochu empatie a slušného vychování, proboha😠 snacha je taky člověk a zrovna v nejnáročnějším období ze všech, kterým to nedochází😔

Nečetla jsem komentáře. Jsem za normálních okolností nejracionálnější osoba široko daleko, doktorka z ára a ze záchranky, zvyklá na stres, na nevyspání atd. V šestinedělí jsem byla zhroucený uzlíček nervů, zralý na detenční hospitalizaci. Já nevyspalá, dítě mrňavý, kojení za trest, přesně si to pamatuju a můj racionální a jinak moc hodný muž to taky nebyl schopný pochopit. A mě samotnou překvapilo, jak moc rozložená jsem. Mluvil z tebe hormony, každý to prožíval jinak, mně návštěvy nevadily a byla jsem ráda, když dítě vzal ven někdo jiný, řešila jsem zase jiné věci. Ten, kdo to nezažil anebo už si to nepamatuje, to nemůže pochopit a požadavky ženy v šestinedělí zní absurdně, ale ona si v tu chvíli připadá jako jediná normální. Osobně bych řešila to, co přišlo mně životn důležité - záchrana kojení a neplýtvala bych energií na vše ostatní.

@2hanah no ale to je vas problém, je potřeba od začátku rázně nastavit mantinely, proc jste si tohle nechala líbit? A co manzel? Ten se za vás nepostavil? Proč jste s takovým člověkem a žijete v tak toxické rodině? Ano, ja si myslím že tchani jsou prostě rodina, ne že jak tu někdo píše vyrazit a nazdar...

@2hanah no právě... Moji rodiče tu byli už 2 týdny po porodu (taky skoro na týden) a nebyl jediný problém. Mamka i táta byli taky nadšení a nonstop stali u postýlky ale když malá spala tak nehladili, nezvedali, neodnášeli. Umyli ruce z venku
než na malou sáhli a to jsem jim to ani neříkala že tohle požaduji. Tak jsem to brala jako samozřejmost a proto mě absolutně odlišné chování tchána tak šokovalo protože mě to vůbec nenapadlo. Na mazlení si sama mamka vyprosila pořádnou zavinovačku a nee rychlozavinku že má z té hlavičky respekt, to samé i tchyně ale on nee - on který když byli jeho děti malé byl pořád v tahu tak si suverénně bere malou holou.

@makky225 a ja myslim, ze hlavni duvod tve debaty je prave tchan. Dulezita vec- neboj se, zatni zuby a neco rekni i kdyby meli odjet. Vsak jsou na navsteve u vas nebo vy u nich.

@makky225 děti mám tři a nesnesla bych nikoho doma během šestinedělí. Při prvním jsem byla totální hysterka 😄. Jsem ráda, že jsem to ve zdraví přežila já i manžel. Bude to zase dobré. Tohle je hrozně změn pro vás a návštěvy tomu nepomůžou. Tchána bych slušně požádala, ať to nedělá a ať přemýšlí o tom jestli je vhodné brát novorozeně ve vedru ven.

@levandule_k ráda bych jakožto potrefená husa doplnila k té hysterii a hormonům...nerada bych, aby to vyznělo špatně hlavně pro zakladatelku. Nemůžu mluvit za ostatní i když předpokládám, že je to vnímáno většinou podobně. Ani hysterie ani hormony nejsou myšleny špatně. Jde o to, že pro okolí může působit hystericky třeba ve srovnání s tím jaká byla před dítětem. Taky jsme asi všichni zažili situaci, kdy jsme reagovali nepřiměřeně a právě v souvislosti s dětma je to možná pravděpodobnější. Hormonální bouře po porodu je myslím běžná akorát u někoho se projevuje víc u někoho míň. Hlavní ale je, a to jsem chtěla říct i příspěvkem, že je to naprosto v pořádku a normální, jsme naprogramované své dítě chránit. A co řekne máma by mělo být respektováno, pokud samozřejmě nemluvíme o extrémech kdy to může dítěti ublížit. A neplatí to podle mě jen u šestinedělí.