Zraňuje a kritizuje mě vlastní máma. Co dělat?

Jsem uz dospela, a nevim, proc by me mel nekdo deptat! Kdyz nekoho nemam rada, nekdo me vysava, nedej boze urazi, tak se s dotycnym zhadam a ukoncuji jakkykoliv vztah. Rodina nerodina. A mam svaty klid.

Pokud by mě moje mama takto titulovala a chovala se ke mě takto,přerušila bych s ní kontakt a ona by si asi uvědomila,co se stalo a kde možná udělala chybu.Absolutne nesnáším když má někdo pocit,že má právo kohokoliv urážet,řadit a moralizovat.Jai dospělá,takže nevidím důvod,proč by jsi měla poslouchat toto

@nat Ne, ona si nikdy neuvedomi svoji chybu. Uz se stalo, ze jsem prerusila kontakt a ona mi po case jen napsala "proc neberes telefon? Co mas novyho?" . .jakoby nic.
Ona si mysli, ze ona jedina mi rekne pravdu do oci a vsichni ostatni mi lzou.

Ale přeci takto to nejde přeci.Ma něco podobného s tátou .Má furt pocit že jsem dítě a i když je mi 35 a mam děti má furt potřebu něco kritizovat poučovat a tak.Ja bych na tvém místě prostě přerušila kontakt i na delší dobu a pokud by napsala zase proč neberes telefon prostě byv nereagovala .Protože jinak to budeš mít pořád dokola :-+(

Ten její přístup k tobě tě strašně devastuje, psychicky, osobnostně... Já když se začala ozývat, určitě jsem neměla v plánu přerušit kontakt. Snažila jsem se vztah napravit, ozvat se, aby mě matka respektovala. Po každém střetu jsem já udělala první krok. Ona si chvíli dávala pozor a pak to zase sjelo do starých kolejí. Chci tím říct, že pokud něco zkusíš udělat, počítej s tím, že to matka nezkousne a bude uražená třeba do konce života. Já s takovým extrémem teda nepočítala a byl to pro mě šok. Vždyť jsem její dítě že... Moc ti přeju, ať je to lepší.

prosím tě, nesnaž se to její chování chápat. Nejde to. Vím to.
Osobně, po zkušenosti s mojí máti, to jak se začala chovat po mém porodu, paradox je, že se tak chovala vždycky, ale já jsem si to uvědomila a přiznala až teď, co jsem sama mámou, jsou jen dvě možnosti jak z takové situace vyjít s psychickým zdravím. První je odstřih, druhý je co nejvíc odfiltrovat. Neřešit to. K pochopení to není, k dialogu taky ne.

Ja uz ani nevim kde je pravda, jestli jsem opravdu tak hrozna nebo jenom v jejich ocich. Uz nevim co si myslet, ale zranuje me.

@nikoulinka
tohle nepomuze,s psychopatem tyhle hry hrat nemuzes protoze on si vzdycky najde neco,cim ti ublizi protoze nema hranice a svedomi.a cim vic hrajes jeho hru tak tim vic mu davas pocit,ze vyhral,ze zasahl bolave misto.
On potrebuje drama a hadky a hlavne tvoji reakci takze nejlepsi je nereagovat.

@zelenaesmolda to ano. Ale zase na druhou stranu, podle toho, co tu píše autorka, se jí svým způsobem nikdy pořádně nevzeprela a už vůbec jí "nevrátila" úder. Možná by to pro matku byl "šok", protože to od ní nečeká.

@nikoulinka
tak by priste prisla s necim jinym,tohle fakt nefunguje.

@zelenaesmolda Mas pravdu, nefunguje. Ona vzdy neco najde jak mi ublizit. Nevim jestli to dela zamerne nebo ne, nebo je to jeji prirozenost. Takhle se chovala od detstvi, asi proto k ni nemam zadny vztah.

Ne, ty nemusíš být špatná, jen už v tom žiješ tak dlouho, že tomu věříš. Posadila tě psychicky na zadek, o sebevědomí a sebeucte ani nemluvím. Když to jinak nejde, tak odstrihnout, i kdyby psala, volala, přišla a zvonila, nereagovat.
Ty se musíš dát do klidu a s tím, že s ní budeš v kontaktu, to nepůjde.
Chápu, že je to těžké. Je to přece jen máma. Ale bohužel, i takové jsou. Nevím, jestli si tak léčí vlastní nedostatky, honí si ego nebo jen uspokojují potřebu někoho komandovat, řídit nebo shazovat. Každopádně takové lidi je zbytečné se snažit pochopit. Pár takových jsem poznala (dikybohu neni to moje máma) a je lepší je ze života vystrihnout.

@nikoulinka moji matku obdobně setřel manžel a zmlkla😁 možná na doživotí, ale zmlkla😉 nikdo jí totiž do té doby neoplatil stejnou mincí. Okusila svůj vlastní lék 😛 ale nemusí to fungovat vždycky. A taky je fakt, že je mi už jedno, co si myslí a říká. Vím, že je mimo.

@miba10 Ja s ni nebyla v kontaktu temer rok, behem toho roku volala, psala, ale nereagovala jsem. Nebo mi napise "co mas novyho? Proc nekomunikujes?" ... Kdyz ji napisu co mi ublizilo, tak se tomu vysmeje a posle me, abych se dala lecit. To byl celej muj zivot jenom krik, nadavky, kritika. Nekdy se chova hezky, treba nedavno mi koupila boty... A pak se to zase zvrtne na to same co predtim.

Tak nekomunikuj. Ani po roce. Sama vidíš, že to jiné nebylo a ani nebude. Můžeš si ji zablokovat. Takže se ti nedovola ani nepřijde od ní SMS. Při nejhorším změnit číslo.

@miba10 Vim, ze je to jedina moznost jak byt v pohode a zacit si budovat sebevedomi. Daleko od ni. Jenomze co s tema vycitkama, ze ignoruji mamu? Tohle v sobe musim zpracovat, abych je nemela. Porad premyslim, jestli jsem ta spatna ja nebo ona, nebo obe, nebo mi rika svoji pravdu a druzi mi nelzou, jenom v jeji nemocne hlave jsem spatna. To bych rada vedela.

Je to děs mít takovou mámu, asi bych ji to vrátila stejným úderem, něco ve stylu, že jasný mami, přece sme si podobné, tak ty komenty nemůžou ti chlapi myslet přece vážně. Odpovědět ji prostě její vlastní medicínou, a hotovo.
Ono to zamrzí, ale maminka je asi hvězda co si honí svoje ego na tobě, když má potřebu ocumovat všechny tvoje komenty na fb, což je fakt smutný, ale pokud je taková pořád, tak taková zůstane a chce to přerušit kontakt asi fakt na určité,, slušné,, minimum.

@nika2505 No ji se to ukaze ze jsem pridala fotku. Ale nechapu jeji potrebu komentovat moje fotky. Ja nespulim rty ani nic podobnyho, abyste si nemysleli, ze snad ma duvod mi takove veci psat. Muj pritel taky nechapal o co ji jde.

Hele to je fakt psychický týrání co popisujes. Na ty její smsky vůbec nereaguj. Už jenom ten myšlenkový koncept co za tím je - jak ona, jako jednotlivec, může vůbec posuzovat co se komu líbí a co ne? A ještě líp- jak může vůbec vědět jak co kdo MYSLÍ? To je normálně psychopatický tohleto. A opravdu bych být tebou zvažovala konzultaci s odborníkem - když vám takovýhle sra*ký lila do hlavy od dětství tak vás to muselo traumatizovat. To už není jenom o tom že "občas řekne ošklivě věci v hněvu". To je opravdu týrání.

Tak si ji z fb smaž 😊 a když se bude ptát proč, tak ji řekni, že přece nechceš ji kazit dny svýma fotkama... popravdě bohužel tohle chování nepochopí nikdo normálně uvažující. Matka je psychicky labilní, má nějaký komplex, mindrak, nebo nevím co.

@odula Vzdyt prave. Pry ti lide, kteri mi psali komentare pod fotku to nemysleli vazne. Nevim, asi je vestec nebo co.

@odula Je to mozny, mozna nebudu v poradku. Trapi me deprese, pocity ze jsem nula, bojim se lidi...mozna bych mela zkusit terapii.

cela situae je hodne spatna a mrzi mne. Hlavne, kdyz ty sama citis, ze by to tak nemelo byt....pokud ti kontakt s ni nedela dobre, je to mama, ale vyvaruj se tomu a jak holky radi, omez kontakt na minimum a rikej ji jenom obecne veci, urcite s ni nesdilej podrobnosti.... pokud ji nechces lhat, na takove zpravy ajko proc ji ignorujes apod. napis, ze mas toho ted hodne, az se to zvolni, ze se ji ozves, ze jsi v poradku....je to tezke, je to i vedomi, ze je tvoje mama, ale pokud zpusobe to, ze jsi v depresich a podkopava ti v zivote sebevedomi, je to jedina cesta. jsi dospela a samostatna, muzes jit svou cestou. My mame s mamkou hodne blizky vztaha jak se rika, obcas se nekam posleme....ale vim, ze by nikdy nerekla blbka nebo krava...to uz je pres caru jak ve vztahu rodic-dite, tak treba i u kamaradek. Navic, pokud ti jeji komentare nedelaji dobre, opravdu ignoruj, maz zpravy, ktere se te dotykaji a volej ji treba jednou za mesic s tim, ze nemas nic nove....chce to cas a drz se!

Hele, trochu mě zarazila ta formulace "nebudu v pořádku". Aby bylo jasno - to že máš zranění ze vztahu s matkou není tvoje vina. A jsou to prostě zranění. Jako fyzický zranění - když si člověk odře koleno, tak si to vyčistí, zalepí, pomůže si sám. Když ho srazí na přechodu řidič debil, tak si už sám nepomůže, protože zranění jsou hluboký. Stejně tak jako když někoho traumatizuje rodič - to jsou zranění který jdou hodně hluboko. Někdo si sám pomůže, někdo ne a vyhledá odborníka. A není to žádná ostuda. Samozřejmě to není nutný (oslovit terapeuta), ale může to pomoct. Ale už i jenom to, že si člověk uvědomí že ho ten druhý zraňuje a nemá na to žádné právo - je začátek uzdravování. 🙂 Držím ti palce a pamatuj - když máma (ať už si sama nese jakýkoliv zranění ) říká dítěti "krávo" "blbko" a že by bylo lepší kdyby nebylo - tak není NIKDY chyba na straně dítěte.

@odula Dekuju moc za povzbuzeni 🙂

Napadlo mne, pokud Ti takhle mama pise, bude mit problem sama se sebou. Nikdy si nebude verit, nikdy nebude mit tolik chvaly, kolik by chtela, nikdy nebude tak krasna, jak by chtela. Az Ti zase napise nejake "hodnoceni", domluv se treba s kamaradem, vyfotte se spolu, poslete ji to se sdelenim "pani, uz nas neobtezujte, (krestni jmeno) nema na takove kecy cas, mame na praci neco lepsiho, Vy asi nemate vlastni zivot, ze ho otravujete jinym, co? Doporucuji dobreho psychiatra." A nazdar.

Přestań se trápit, není to nic, co bys mohla ovlivnit Ty. Tvoje máma nemá normální vazbu k Tobě jako k dítěti, to, co popisuješ, je psychické týrání. Zaměř se na sebe, aby bylo dobře Tobě, pomoc dobrého psychologa by byla na místě, jelikož vztah s matkou je vztah složitý, který uzavřít a opravdu ho bez negací "pustit" , je velice těžké, výčitky Tě asi stále dohánějí. Myslím, že aby Ti bylo postupně lépe, kromě práce na sobě, je nutné také kontakty omezit až eliminovat, zakonzervovat. Nemít to v poloze odmítání, protože co člověk odmítá, to po psychologické rovině zároveň ale přitahuje, ale mít to v poloze: "Věci jsou takto, nemohu je změnit, musím je akceptovat, nechci je dále vláčet životem, nechci, aby mi minulost devastovala přítomnost a budoucnost, pouštím to, nechávám ty, kteří mne kritizují , jejich osudu, oni to neumí jinak, ale o mně to nic nevypovídá." Přeji Ti, aby se Ti to podařilo docílit a žila jsi hezký život, názory okolí o Tobě nic nevypovídají, vypovídají o jejich nositelích....

@ariadna12
tohle bych nedelala,psychopati cekaji na tvoji reakci.kdyz ji posle fotku s timhle komentarem tak jedine,co si z toho matka vezme je to,ze ji predchozim komentarem ublizila ci nasrala a bude vedet,ze to je jeji citlive misto a driv nebo pozdeji toho vyuzije.Nejlepsi je nereagovat.

Nečetla jsem úplně všechno, ale dokážu pochopit, jak ti je... Zažívám něco podobného se svou matku... Dodnes se jí bojím,atd. Chodím k psychologovi, docela hodně mi to pomáhá a to jsem se tomu dlouho bránila, připadala jsem si jako magor kterým mě x krát nazvala.... Ale souhlasím s těmi, co ti píšou, abys ji odstrihla... Ale je to běh na dlouhou trať, chápu to, ale nedej se!!!