Slavíme Vánoce bez Ježíška. Máte to někdo stejně?
Zdravím, maminky.
Slavíme Vánoce jako svátky rodiny. Syn je zatím malý, tak by Ježíška stejně nechápal, ale do budoucna ani nemáme v plánu o něm mluvit. Jsme ateisté, proto jsme se rozhodli slavit Vánoce jinak, přestože kvůli zbytku rodiny některým tradicím neunikneme 😀. Ale syn prostě bude vědět, od koho skutečně dárky má a až z toho bude mít rozum, může sám dárky věnovat...
Máte to některá podobně? Bez Ježíška a jiné víry?
Budu moc ráda za Vaše zkušenosti 🙂
Ahoj, musím také říci, že bych to svým dětem neudělala 😕 Já sama mam z Ježiška krásné vzpomínky, troufnu si říct že asi nejkrásnější, to tajemno pro nás bylo nádherné... Každopádně umíš si představit, až řekne ve školce ostatním dětem jak to doopravdy je?
@mythologist Jako učitelka ve školce jsem pět let po sobě viděla, jak jsou děti "nadšené" z čerta při mikulášské besídce. Tři králové se tady ve městě moc neslaví. Nikdy jsem o tom aspoň neslyšela okolo. A čáp? To ještě někdo dětem tvrdí, že je nosí čáp???
Já poprvé zaregistrovala, že někdo slaví Vánoce s dárky ale bez Ježíška, tedy, že děti od malička ví, že dárky kupují rodiče a kupují je s nimi (jako s maminkou dárky pro tátu a obráceně) u MamaLifestyle na youtube. Ti jsou naopak křesťané a mají k tomu zase jiné důvody (s ohledem na víru v Ježíše), myslím, že to vysvětlovala v nějakém vánočním videu nebo v komentu pod ním, kde právě ukazovala s dětmi dárečky 😉 Jinak je to vaše věc, když to tak chcete, proč ne, nepřijde mi na tom nic špatného. Moje rodina není věřící, na Štědrý den mám ke všemu narozeniny a sice se u nás říkalo, že dárky nosí Ježíšek (tak jako se to říkalo i ve školce a škole), ale nijak jsme toho Ježíška neřešili (naši mi o něm nic moc neříkali a kromě toho, že se po večeři zazvonilo, že se jde ke stromečku, se nedělala žádná "divadýlka"), bylo to prostě o tom, že jsme jako rodina spolu, všichni dostáváme nějaké dárky a když jsem se dozvěděla, že Ježíšek neexistuje a dárky jsou od rodičů, tak mi to bylo vlastně jedno a naopak jsem si potom užívala, že můžu i já dát rodičům a bráchovi pod stromeček 🙂 Jen potom bude důležité to s malým probrat s ohledem na kamarády a spolužáky, kteří budou o Ježíškovi mluvit, aby jim hned na potkání nevysvětloval, že Ježíšek není a dárky nosí rodiče 😉
@lusynkova my teda slavime Vanoce i Jeziska.Ale popravde,pokud ti jde o lez,jak pises,tak uplne nechapu,proc Vanoce slavite.Vzdyt Vanoce maji svuj"duvod",historii a jedna se o krestanske svatky. Pokud je slavite,ale zaroven ve Vanoce neverite,neni uz toto lez? Neodsuzuji,jsou lide,co Vanoce neslavi vubec,jen mi nejak nejde dohromady,ze slavit ano,ale jenom neco. Na druhou stranu mi treba prijde lito i deti,co v Jeziska veri a ze skolky nebo skoly prijdou s tim,ze se dozvedeli,ze Jezisek neexistuje a darky nenosi.
Urcite si to udelejte,jak to vyhovuje vam,jen mne ta diskuze a reakce zaujala,tak jsem napsala svuj nazor.
Já nevím, tenhle trend “nebudeme lhát dětem” je zvláštní. Pro mě je to takové pseudohrdinství, bijme se v hruď, že my jsme ti čestní, co nikdy nelžou...ale fakt nikdy?
Zajímalo by mě, jestli to tedy dotáhnete i v jiných věcech. Jestli, až bude poprvé dumat o smrti, mu řeknete, že jednou umřete, zakopou vás do země nebo spálí, a už tu prostě nebudete? I když to bude ve věku, kdy z toho nebude mít rozum? Jestli - až ho bude něco bolet - mu řeknete, že je možné, že to jen tak nepřejde? Nebo až se zeptá, zda se nerozvedete, tak mu řeknete, že je to Pravděpodobné, protože míra rozvodovosti je vysoká...?
My jsme ateistická rodina a přesto jsme měli Ježíška, Mikuláše i čerty a anděly. Dodnes si pamatuju, jak byl pro mě taťka hrdina, když “vyhnal” čerty a ti ho švihli ocasem pres ruku (nevím, co dělal, ale měl na ruce bolest, možná uklouzl), na to, jak jsem se ráno letě´a podívat, jestli ten dopis s přáními za oknem fakt zmizel nebo jak jsme poslouchali, jestli neuslyšíme Ježíška, jak leze oknem ještě dřív, než zazvonil na zvonek...Nikdy jsem na naše nebyla naštvaná, že mi lhali. Naopak, strašně ráda vzpomínám na tu pohádkovou vatu, do který nás chvíli balili, než jsme přišli na to, že dobro vždycky nevyhraje, láska někdy nestačí a jsou věci, na který jsou i máma s tátou krátký 😕
@linee Díky za názor. Slavíme je především kvůli rodině. Ale myslím, že to není o lži, když to pojmu jako svátek, kdy je rodina pospolu a dává si dárky. Původ mnoha našich zvyků a tradic vychází z náboženství. Neznamená to přece, že je musím ignorovat. Nechci mu jen tvrdit, že existuje Ježíšek. Původ tradice Vánoc mu samozřejmě vysvětlím.
@lusynkova jo,to chapu. My ji taky nevedeme. Ale neslavime bez viru.
A ty jsi v uvodnim prispevku psala "Máte to některá podobně? Bez Ježíška a jiné víry? " tak jsem z toho pochopila ze ti o tu viru jde taky a zejmena.. A to ze nechcete "jéžiška " je hlavne proto,ze jste ateiste (jako kdyby ve vericich rodinach musel nosit darky Jezisek 😉 )
@fallingstars Snažím se nelhat a zároveň podat věci tak, aby to dítě pochopilo a neotřáslo to s ním. Přijde mi to fér. Chovala jsem se tak i k dětem ve své třídě. Oplatilo se mi to.
Každopádně díky za názor 🙂.
Já jsem u syna s Ježíškem řešila taky velké dilema. Ani ne tak kvůli víře (i když jsme všichni nevěřící), jako kvůli tomu lhaní dítěti. Nechtěla jsem mu záměrně tvrdit něco, co není pravda. Ale nechtěla jsem ho ani okrádat o kouzlo Vánoc. První Vánoce bylo synovi 8 měsíců, to jsem to neřešila a o Ježíškovi nemluvila, prostě když se vzbudil, pod stromečkem byly dárky. Druhé Vánoce bylo synovi 20 měsíců a to jsem opravdu horoucně přemýšlela, jak to tedy nakonec uděláme. Když jsem jen nadhodila možnost Vánoc bez Ježíška na internetové diskuzi, byla jsem doslova rozcupována, jaký jsem sobec, zloděj dětství a nevím, co ještě..... To jsem samozřejmě být nechtěla (ani nikdy nebyla), ale..... Nakonec to rozsekla moje mamka, když řekla, že to ten rok ještě řešit nemusím, že si ten další stejně nic nebude pamatovat. Tak jsem prostě párkrát zmínila to slovo Ježíšek. Nic extra, žádné blbnutí hlavičky, dělání stop ve sněhu, psaní dopisů.... ale zase ne úplně bez atmosféry, jako že bych dárky kupovala, balila a dávala pod stromeček přímo před prckem.
Ten další rok už jsem nic řešit nemusela. Jednou, někdy touto dobou v říjnu, jsme se s manželem jen tak bavili, jaká už je venku zima a že snad za chvíli bude sněžit. Prcek se pak nalepil k oknu, a když jsem se ho ptala, na co se dívá, řekl mi, že vyhlíží Ježíška. Pamatoval si to.... A mně bylo jasné, že mu v tu chvíli nemůžu říct "ale žádný Ježíšek přece neexistuje, ty dárky si dáváme my". Tak jsme pak slavili Vánoce se vším všudy, kreslili Ježískovi dopis, pekli mu cukroví, zdobili stromeček, zpívali koledy a vyprávěli si, jak naděluje dárečky..... Bylo to nádherné. Syn je zvyklý i na velké rodinné oslavy narozenin a svátků, kdy se taky sejde rodina a dostává dárky, ale ty Vánoce jsou prostě jiné. Tu atmosféru a tajemno tam vnímám i já, natož takhle malé dítě. Opravdu mu nechci nijak lhát, ale když vyprávím o Perníkové chaloupce nebo o Sněhurce, taky to přece neznamená, že tvrdím, že existují.
@lusynkova jako urcite na jednu stranu chapu,na druhou stranu je podle mne detstvi o pohadkach a kouzlech.Mozna jsem naivni,ale vnimam to tak.A jednim z nich jsou podle mne i Vanoce.
Jen pro mne je zvlastni,ale je to tim,ze jsem vyrustala v jinem presvedceni,ze nekdo neveri ve Vanoce,ale presto je slavi.Mozna to chapu spatne,ale treba u nas na namesti je vzdy u stromecku Betlem-jak se pak vysvetluji tyto veci? Docela by mne to zajimalo i u jinych holek,co psaly,ze neslavi Vanoce s Jeziskem.Nebo jak pristupovat k tomu,kdyz nekde v kolektivu se rika,ze se bude psat dopis Jeziskovi. Prave jsem se s tim nikdy nesetkala,proto se ptam.A nebo slavite Velikonoce?
Ja znam dokonce jeden pripad,kdy rodina je atesticka,darky davaji pouze detem,mezi sebou ne,ale pokazde nevynechaji cela rodina pulnocni msi...
@lusynkova ok,jsem to blbe precetla. 🙂 ale jak jsem psala v tom prvnim prispevku- kdyz jsem byla mala ,tak jsem to tajemno vnimala stejne i kdyz Jezisek darky nenosil,ani jsem mu nikdy nekreslila obrazek ani nepsala dopis.a stejne mam nadherny vzpominky. Meli jsme treba takovej ritual chodili jsme se svickama do lesa ,vetsinou byl snih- davat jidlo zviratum do krmelce. ... Nemyslim si, ze decko o neco ochudis. Kouzelna atmosfera se da vytvorit i jinak 😉 jinak chapu tvuj postoj ohledne Jéžiška,I kdyz vlastne z uplne jinyho konce. 😉
Jdu spát. Hezký večer všem 🙂
Nepamatuji si dobu, kdy bych věřila na Ježíška, naši se prostě nehodlali zalamovat nejakym balamucenim, i když z vyprávění vím, že u staršího bratra to ještě zkoušeli...misto těšení se na Ježíška jsem Vanoce vnímala jako období stresu, kdy jsou jen vsichni naštvaní a nucení nakupovat dárky, uklízet a péct. Pro syna jsem si přála Vánoce i s Ježíškem, přestože ví, že některé dárky kupujeme i my. Zatím ale pevně věří a těší se už od září, to si ze svého dětství fakt nepamatuji. A doufám, ze mu to vydrží co nejdéle. Protože čím déle tomu věří, tím méně mně samotné přijde, že mu lžu, prostě jen rozvíjíme dál jeho vlastní predstavy a kombinujeme je s tradicemi. Na Mikuláše a tři krále věří taky, na ty ale ne díky nám, ale protože je potkáváme, když dělají sbírku. Myslím, že do značné míry asi i to předškolní dítě je schopno rozlišit realitu od pohádky, protože na čerty nebo čarodějnice naštěstí nevěří, i když ty už samozřejmě viděl taky. O těch ale vždy jen řekne, ze nejsou opravdoví, ale jen převlečení.
@lusynkova Tady ale nejde o lež, ale o fantazii! Vy ho chudáka hodíte do syrové reality, která s ním zamává mnohem víc než to, že by věřil na to nadpřirozeno a čerty a anděly atd. Vždyť to můžete pojmout jako takovou pohádku pro děti, na kterou se můžou těšit, přemýšlet nad ní a psát ty dopisy za okno, vyhlížet zlaté prasátko, čekat na zazvonění zvonečku a užívat si tu atmosféru.
Je to samozřejmě jen na vás, ale zkuste to vzít z pohledu dítěte a ne dospělého...
Já nevím no, našim jsem poměrně vděčná, že nám dělali každý rok nádherné vánoce, na které doteď se slzou v oku vzpomínám...s vánocema mám spojené nejhezčí chvilky, už jen proto, jak jsem se vždycky radovala, když někdo otevřel dáreček a měl radost, nebo jak byli všichni usměvaví a všichni jsme byli hezky spolu a koukali na pohádky...(mimochodem u nás naši zdobili stromeček sami ve 3 ráno a chystali ho jako "ježíškovi pomocníci" :D takže my měli s bráchou na štědrý den ráno naprosto infarktové stavy šílené radosti, když tam byl:D nikdy jsme je nenačapali;) večer zas táta lítal po zahradě s baterkou jako zlaté prase, to taky stálo za to, když jsem ho pak viděla jako starší, když ještě brácha věřil a já už ne:D) trauma z toho nemám a ani neznám nikoho, kdo by si to do dospělosti nesl, jakože mu rodiče lhali =) možná jde i o to, jak to pak rodiče vysvětlí, nebo tak...brácha taky brečel když to zjistil (nějaký kluk to řekl ve školce), ale ještě ten den mu došlo, že teď už je vlastně velký kluk když to ví, a bude zase zachovávat to tajemství pro malé děti, aby jim to nepokazil=) a cítil se veledůležitě, že teď už taky může dát někomu dárek:D
Já si myslim, že je to škoda, tohle bych dítěti asi neudělala....
ať chcem,nebo ne, žijeme v křesťanský kultuře a není povinnost to slavit, ale bejt si aspň vědomej toho, proč se to slaví, a taky co třeba křesťanství znamenalo pro obyčejnej život generací minulejch i současný. jenže to teda neví skoro nikdo z běžnejch lidí:D ale co už.
ale hlavně si myslim, že je hrozně hezký, když to dítě jakoby zažije ten "zázrak", kouzlo těch vánoc, k čemuž patřej dárky, ale i to, že se navštěvujeme v rodině a mezi kamarádama, že se snažíme bejt tak nějak možná i lepší lidi, neprskat o advaentu a užívat si společnej čas nad přípravama a prostě uživání a užití si toho všeho...o vánocích je spousta příležitostí, jak třeba anonymně obdarovat někoho, kdo takový štěstí neměl, že nežije v milující rodině atd. tak je fajn výst dítě k tomu, že je hezký dělat hezký věci pro druhý lidi, ať už vyloženě v tom charirativním ohledu, nebo prostě obdarování blízkejch, který máme rádi a chceme jim udělat radost.
hlavně teda bych synovi opravdu silně vštěpovala, že o tom má mezi ostaníma dětma ve školce a případně i ve škole mlčet...protože pro ostatní by to mohlo bejt zklamání ještě v tomhle věku, a myslim si, že zbytečný.
No neviem, ja som ateista, ale čo viem, Vianoce boli pohanské sviatky, slávili sa rímanmi na počesť zimnému slnovratu. Až oveľa neskôr sa "zmenili" na sviatky kresťanské. To o tomto nie je zmienka v biblii? Tí, ktorí ju máte preštudovanú, pretože ja sa priznám, že som to nedávala... Jediné, čo viem je, že v biblii nie je nikde uvedený dátum 25.12. ako narodenie Ježiša a vyhlásil to až nejaký pápež. No a pokiaľ sa dobre pamätám, čítala som nejaké argumenty, že touto dobou nemohli pastieri vonku pásť stáda atď, pretože je obdobie dažďov a je hodne chladno atď atď... Pamätám si to matne z dôb, kedy som nad tým premýšľala a rozhodovala sa... A rozhodla som sa, že pre mňa je to len kopa výmyslov a v podstate jedna dlhá rozprávka, ktorá môže mať samozrejme nejaké prvky pravdy, ale nič veľkolepé to nebude... Koniec koncov, biblia bola spísaná až dosť neskoro po smrti Ježiša a zakladala sa na ústnom predávaní po generácie... Takže ak chcete deťom povedať pravdu o pôvode sviatkov, musíte si ju najskôr zistiť, aby sa zase po generácie nešírili len nejaké historky na dlhé zimné večery...
@lusynkova mě osobně to taky nejde přes pusu to malé vykládat , ona se teda ještě nezeptala, jsou ji 3 a letos to bude možná poprvé co tak nějak chápe, že přijdou vánoční svátky a pod stromečkem budou dárky, ale nějak vypouštím to že ty dárky nosí ježíšek, neříkám kdo je tam dává, když se neptá, neříkám ani kdo je tam nedává. Ona se těší na dárky, který se tam po večeři kouzlem objeví. Ale zatím ani nepíše dopis ježíškovi, dyt je malá. Taky sem tuhle tématiku řešila! Já sama když sem byla malá věřila na ježíška, ale pak být tím rodičem co to má říkat mě to nejde, a neříkám vyloženě že bych nechtěla, ale dosud sem to neřešila u malého dítěte. A nevím jestli to někdy zavedu.
U nas v rodine si davame darky na pamatku toho, jak kdysi lide obdarovali Jezise pri jeho narozeni v Betleme. Zadny Jezisek. A nikdy sem o krasnou atmosferu Vanoc ochuzena nebyla, naopak moji rodice z toho udelali nezapomenutelnou udalost. V predvecer jsme vsichni spolu udelali salat a ozdobili stromecek. Koukali na pohadky, chodili do prirody...
Tak ja tiež nie som veriaca, manžel sa nejak nedefinuje 🙄 a premýšľam nad tým, ako Vianoce pojať... Premýšľala som nad tým, že mu proste vysvetlím, že ľudia veria, že niektoré darčeky pod stromček prinášajú vianočné bytosti, alebo ako ich pomenovať, to ešte nemám vymyslené. A že niekto mu hovorí Ježiško, niekto dedo Mráz, niekto santa Klaus a elfovia, podľa toho, v ktorej zemi rozdáva darčeky. Súhlasím s tým, že to kúzlo Vianoc by sa malo udržať, ale nechcem malému klamať, že k nám chodí nejaká cudzia bytosť tajne do bytu, alebo podobne, ono je to aj dosť desivé. A nechám na neho, či bude veriť a podľa toho môže zájsť aj do kostola, ak bude chcieť, ale určite to nechám na ňom.
No... Budem nad tým ešte veľa premýšľať. A vďaka za tému, možno tu nájdem tiež nejakú inšpiráciu 🙂