Příspěvek na domácnost dospělého dítěte. Necháváte si peníze?
ahoj, syn už pracuje a pořád bydlí doma. ráda mu pomůžu, nechci ho hned tlačit do samostatnosti za každou cenu, ale zároveň už má svůj příjem a doma normálně jí, pere se mu, svítí, topí.
napadlo mě chtít po něm nějaký pravidelný příspěvek na domácnost. ne proto, že bychom na něm chtěli vydělávat, spíš aby si zvykl, že bydlení něco stojí.
jen teď nevím, jestli si ty peníze normálně nechat na domácnost, nebo mu je dávat bokem a jednou mu je vrátit třeba na vlastní bydlení.
jak jste to doma nastavili, aby to bylo fér?
Tohle je zajímavá debata, do které přispívají ženy, co mají na výběr a můžou teda na toto téma nahlížet z mnoha úhlů a hledat nej cestu, dostatečně výchovnou i laskavou současně.
Pak tu máme většinu, pro kterou je živení dospělých lidí ve vlastní domácnosti úplné sci-fi 😀
Když to vezmu u mě, tak sama vychovávám 3 děti. Tedy v mojí domácnosti by žili 4 dospělí, měli 4 výplaty, ale táhnul by to jeden, navíc nejstarší a životem nejunavenější. Jen energie a jídlo jsou desítky tisíc měsíčně, kde bych na to vzala? 😀
Chtěla bych po něm určitou částku a polovinu bych mu dávala na spoření. To by dostal, až by řešil vlastní bydlení. Že spořím bych si asi nechala pro sebe. Každopádně pokud si vydělává, je úplně normální, že bude přispívat. Však používá vodu, energie a jí. Rodiče mu platili vše celý život, tak ať přispívá.
@anonym_f00a1c přesně tak, ať si každý dělá, jak uzná za vhodné 🤷 nicméně já to mám nastavený takhle a brát si peníze od dítěte, byť dospělého, vydělávajícího, mi zkrátka přijde zvrácené
@hasara33 sporty,ale zvrácená mi tu svými názory přijdeš jedině ty🤣🤣🤣
Buhvi co bude, ale ja bych chtela, aby si neco setril. Mozna bych mu dala prvni rok at si uzije, rozfofruje, pocestuje..
Tohle je zajímavá debata, do které přispívají ženy, co mají na výběr a můžou teda na toto téma nahlížet z mnoha úhlů a hledat nej cestu, dostatečně výchovnou i laskavou současně.
Pak tu máme většinu, pro kterou je živení dospělých lidí ve vlastní domácnosti úplné sci-fi 😀
Když to vezmu u mě, tak sama vychovávám 3 děti. Tedy v mojí domácnosti by žili 4 dospělí, měli 4 výplaty, ale táhnul by to jeden, navíc nejstarší a životem nejunavenější. Jen energie a jídlo jsou desítky tisíc měsíčně, kde bych na to vzala? 😀
@antoinet ježiš to by mě vůbec nenapadlo uvažovat, že by mi zůstali na krku všichni 😨Navíc tady se bavíme o jednom dvou dětech... Ty jako matka 4 dětí máš plné právo vykopnout je hned, jak se o sebe budou moct postarat sami a ještě bys měla požadovat, aby tě aspoň dvakrát do roka vyslali do wellness 😎
@ninive211 každý na to mám jiný názor, mě to normální zkrátka nepřijde, ale to je možná tím, že po mě to nikdy nikdo nechtěl a stejně tak po mém manželovi, překvapivě ani jeden z nás není sobec či vyžírka, jak mi tu bylo nastíněno, já se odstěhovala z domu ve 22 letech a můj muž ve 25 letech 🤷
@hasara33 mám to chápat tak,že tvůj muž si už normálně vydělával,svým rodičům nic nepřispíval a takhle fungoval až do 25??? Jestli tohle není vychcanost a sobectví,tak potom fakt nevim🤷♀️🤣
No zajímavá diskuze. Napíšu jako máma dospělého dítěte na VŠ. Zazněl tu i názor, že v padesáti už budeme za vodou a chtít přispívat na energie a jídlo je zvrácenost. Tak ne, stále ještě nejsme za vodou. I my si museli brát hypotéku, navíc v době, kdy uroky byly kolem šesti procent - a bylo to normalni. I my splácíme auto, doplacime domov se zvláštním rezimem jednomu z rodičů, máme další dítě na intru a i když nasetrim na hory v ČR a na letní dovolenou v ČR, občas na prodloužený víkend, tak prachy jen lítají. Už jen kolik stojí výjezdy děti od škol do zahraničí, výlety, erazmy... Ano to odpadne, pokud jedno dítě začne vydělávat. Představa, že syn jde teď do práce, vydělá dvakrát víc jak já, všechno rozfofruje za benzín, party a pohodindu a já stále budu šetřit každou korunu je pro mě zvrácená. Neříkám, že musí každý měsíc vysolit půl výplaty a my si za to poletime k mořičku, ale víte kolik toho napr. takovej sportovec jako je ten náš jen sezere? A ano mám kolem sebe případy, kdy devatenáctileti cápci nastoupili do práce, najednou mají pro ně nádherný prachy, víkendy prokalej a ty mámy pořád obrací každou korunu.
@tereza0111 tak sorry,ale já s tím nezačala, právě hasara33 napsala ,ze každý kdo si ty peníze vezme se ma stydět...takže já s tím uražení fakt nezačala 😉
@tereza0111 tak sorry,ale já s tím nezačala, právě hasara33 napsala ,ze každý kdo si ty peníze vezme se ma stydět...takže já s tím uražení fakt nezačala 😉
@anonym_f00a1c aha, ja necetla vsechno. Prislo mi, ze vychcanost a sobectvi do 25 jsou silna slova, ptz pro me to tak do tech 26 jeste je odrostlejsi dite a v tom veku mi nebude pripadat vubec divne, ze bydli jeste doma, takze jsem si to vzala osobne.
Opravdu by mi to vadilo az po 30...
@anonym_f00a1c aha, ja necetla vsechno. Prislo mi, ze vychcanost a sobectvi do 25 jsou silna slova, ptz pro me to tak do tech 26 jeste je odrostlejsi dite a v tom veku mi nebude pripadat vubec divne, ze bydli jeste doma, takze jsem si to vzala osobne.
Opravdu by mi to vadilo az po 30...
@tereza0111 je to každého věc jak si to kdo zařídi o tom žádná, ale tvrdit ze by se měl někdo za něco stydět je trochu silné kafe.A na tohle jsem především reagovala.
Jak si to tak čtu, tak mě ještě trochu pobavil rozpor, který se tu často vyskytuje, a totiž:
"Nevěřím, že je dítě dost zodpovědné, aby nerozfofrovalo každou korunu a spořilo si", ale zároveň "chci, aby co nejdřív žilo samo, protože to určitě zvládne a tam mu žádná nezodpovědnost nehrozí". Je to taková směs nedůvěry a touhy po tom, aby ho život naučil (když už jsme ho to doteď nenaučili my) a za mě to není dobrá cesta. Protože buď už ten člověk zodpovědný je (a pak je to zbytečné) a nebo není, a pak bych ho doma měla držet všemi deseti, aby dozrál v bezpečném prostředí. Protože dělat chybná finanční rozhodnutí ve velkém světě rozhodně bezpečné není a doufat, že mlaďoši udělají jen malou chybu, trochu se spálí a poučí mi připadá z rodičovského hlediska dost naivní.
Mě by hanba fackovala, kdybych jako dospělá, vydělávající žila u rodičů a nepřispívala. Ještě aby si o to museli říct??? Když jsem skončila střední školu a byla na pracáku, tak jsem jim z podpory polovinu dávala. Tehdy to byla podpora 3000 a 1500 jsem dávala našim.
Jo a v 50, což je za 5 let, fakt nebudu za vodou. Vlastně nikdy. Byt je manžela a hypotéku má ještě na 11 let (to mu bude 60). 🤣
Jak si to tak čtu, tak mě ještě trochu pobavil rozpor, který se tu často vyskytuje, a totiž:
"Nevěřím, že je dítě dost zodpovědné, aby nerozfofrovalo každou korunu a spořilo si", ale zároveň "chci, aby co nejdřív žilo samo, protože to určitě zvládne a tam mu žádná nezodpovědnost nehrozí". Je to taková směs nedůvěry a touhy po tom, aby ho život naučil (když už jsme ho to doteď nenaučili my) a za mě to není dobrá cesta. Protože buď už ten člověk zodpovědný je (a pak je to zbytečné) a nebo není, a pak bych ho doma měla držet všemi deseti, aby dozrál v bezpečném prostředí. Protože dělat chybná finanční rozhodnutí ve velkém světě rozhodně bezpečné není a doufat, že mlaďoši udělají jen malou chybu, trochu se spálí a poučí mi připadá z rodičovského hlediska dost naivní.
@ruzova_pastelka to bude asi na mně a ne, žádný rozpor v tom není. Jedna věc je být schopný si spočítat náklady a vyjít s výplatou, druhá být dost zodpovědný na to si šetřit. Pro tebe je to možná v rámci finanční gramotnosti jedno a totéž, pro mě ne. Ano, rozhodně je šetření součást finanční gramotnosti, ale podle mě je úplně normální, že k tomu spousta lidí potřebuje dospět. A je rozdíl mezi tím, když si člověk z prvních výplat nedělá rezervu a tím, když probendí výplatu a pak zjistí, že zapomněl, že má platit nájem. A podle mě k tomu patří i karamboly, kdy třeba zjistí, že si to blbě spočítaly a týden budou na rohlíkách nebo že výplata dorazí o 3 dny později a je to problém, protože mají nulovou rezervu. Když je nechám, ať bivakují doma s nulovými náklady, tak se naučí leda prd.
Je zajímavý, jak ta situace vypadá jinak, když se na ni díváme z jiného úhlu. Nedávno tu byla diskuze, jestli rodiče přispívají svým dospělým dětem. Spousta tu psala, jak by jim bylo hanba něco od rodičů chtít, když sami vydělávají. A v této diskuzi je zase hanba chtít po svých dospělých vydělávajících dětech přispět na svoji stravu a provoz společné domácnosti?
Hlavně každého ovlivňuje to, co vidí doma, nebo v okolí. Můžeme mít bohaté rodiče, kteří mají investiční byt, který chystají pro svého potomka a ten nastoupí po škole do prvního zaměstnání za minimální mzdu. Tak potom je asi divné, po něm něco chtít. Nebo taky můžeme mít matku samoživitelku, která si za poslední rok nekoupila ani nový boty, jen aby udržela potomka na škole. A ten nastoupí po VŠ na pozici, kde bere jednou tolik, co matka. Tam by podle mě zase bylo divný, kdyby dítě nepřispělo. A pak existuje milion různých kombinací, kdy někdy může být divné ty peníze od dítěte chtít, a kdy naopak bude divné, když dítě rodičům nepřispěje.
@ruzova_pastelka to bude asi na mně a ne, žádný rozpor v tom není. Jedna věc je být schopný si spočítat náklady a vyjít s výplatou, druhá být dost zodpovědný na to si šetřit. Pro tebe je to možná v rámci finanční gramotnosti jedno a totéž, pro mě ne. Ano, rozhodně je šetření součást finanční gramotnosti, ale podle mě je úplně normální, že k tomu spousta lidí potřebuje dospět. A je rozdíl mezi tím, když si člověk z prvních výplat nedělá rezervu a tím, když probendí výplatu a pak zjistí, že zapomněl, že má platit nájem. A podle mě k tomu patří i karamboly, kdy třeba zjistí, že si to blbě spočítaly a týden budou na rohlíkách nebo že výplata dorazí o 3 dny později a je to problém, protože mají nulovou rezervu. Když je nechám, ať bivakují doma s nulovými náklady, tak se naučí leda prd.
@suzanna123 Nebylo to nezbytně na tebe, bylo to na víc než tři lidi najednou, tak se mi to nechtělo označovat 😀
Hele, já v tomhle žiju v úplně jiném světě. Jsem z velice chudé rodiny, takže je pro mě naprosto nemyslitelné, že bych do světa vypouštěla dospělé, co se teprve učí, že musí mít nějakou finanční rezervu. Protože to je přesně ono - ty evidentně předpokládáš, že to nejhorší, co se může stát, je týden o suchých rohlících. Jenže to není úplně pravda. A zase - předpokládám, že na to odpovíš, že v případě velkého průseru bys zasáhla. A proč teda nezasáhnout rovnou? Suché rohlíky jsou ještě ok? A kde je hranice? Dvě jídla denně? Jedno? Vyhození z nájmu? Necháš dítě trpět "jen tak akorát", aby se poučilo? To mi připadá velmi problematické.
Pokud jde o mě osobně, tak se teď pohybuju v bublině, kde je normální, že mlaďoši kolem 15 let si spravují investice (i v řádu stokorun), mají vlastní rozpočet, orientují se ve finančních produktech... Je pro mě nějak nepředstavitelné, že bych tohle začala řešit až v době, kdy je to dospělák s vlastní výplatou. A kdyby to z nějakého důvodu nevyšlo, tak si nejsem úplně jistá, jestli není naivní doufat, že ho to za mě příhodně naučí tak akorát krutá realita.
Bydlíme s tchánovci v domě, máme každý jednu bytovou jednotku, o společné náklady se dělíme. Pojistku a daň platíme my. Hypotéku budeme platit do 60, tzn ještě 10 let, za vodou rozhodně nejsme a to máme každý dvě práce. Do budoucna se počítá s variantou, že dítě se nastěhuje do případně uvolněného bytu. Je mu 14, tchánovcům 80, jsou díky Bohu naprosto v pohodě a ve velké míře soběstační, takže času ještě dost. Každopádně doufám, že až se dítě osamostatní, tak bude také platit svůj díl, pokud ne, nevyhodíme ho, ale spodní byt se zkrátka bude pronajímat a dítě bude (pokud se nezařídí jinak) muset fungovat podle pravidel, která máme nastavena. Na jídlo (pokud mu zůstane apetit) bych příspěvek chtěla, už teď jeho strava je opravdu významná položka v rozpočtu, upínám se k tomu, že mi odpadnou i položky jako jeho ošacení, sportovní potřeby a kosmetika 🙂 Jéééé, jak to teď počítám, mohla by mi stačit i jen jedna práce... no vlastně ne, protože budu muset makat, abych si vydělala na přilepšenou k blížícímu se důchodu.. hmm, jsem odsouzena makat pomalu do smrti 🙂
@suzanna123 Nebylo to nezbytně na tebe, bylo to na víc než tři lidi najednou, tak se mi to nechtělo označovat 😀
Hele, já v tomhle žiju v úplně jiném světě. Jsem z velice chudé rodiny, takže je pro mě naprosto nemyslitelné, že bych do světa vypouštěla dospělé, co se teprve učí, že musí mít nějakou finanční rezervu. Protože to je přesně ono - ty evidentně předpokládáš, že to nejhorší, co se může stát, je týden o suchých rohlících. Jenže to není úplně pravda. A zase - předpokládám, že na to odpovíš, že v případě velkého průseru bys zasáhla. A proč teda nezasáhnout rovnou? Suché rohlíky jsou ještě ok? A kde je hranice? Dvě jídla denně? Jedno? Vyhození z nájmu? Necháš dítě trpět "jen tak akorát", aby se poučilo? To mi připadá velmi problematické.
Pokud jde o mě osobně, tak se teď pohybuju v bublině, kde je normální, že mlaďoši kolem 15 let si spravují investice (i v řádu stokorun), mají vlastní rozpočet, orientují se ve finančních produktech... Je pro mě nějak nepředstavitelné, že bych tohle začala řešit až v době, kdy je to dospělák s vlastní výplatou. A kdyby to z nějakého důvodu nevyšlo, tak si nejsem úplně jistá, jestli není naivní doufat, že ho to za mě příhodně naučí tak akorát krutá realita.
@ruzova_pastelka to je jak z učebnice finanční gramotnosti 😀 Já jsem z šetřivé rodiny, rodiče nás vychovali skvěle, máme se jejich děti nadprůměrně, ale teda ve 20 bych těžko odolávala dalšímu výletu s přáteli nebo dokonalým šatům ve slevě 🙂
@suzanna123 Nebylo to nezbytně na tebe, bylo to na víc než tři lidi najednou, tak se mi to nechtělo označovat 😀
Hele, já v tomhle žiju v úplně jiném světě. Jsem z velice chudé rodiny, takže je pro mě naprosto nemyslitelné, že bych do světa vypouštěla dospělé, co se teprve učí, že musí mít nějakou finanční rezervu. Protože to je přesně ono - ty evidentně předpokládáš, že to nejhorší, co se může stát, je týden o suchých rohlících. Jenže to není úplně pravda. A zase - předpokládám, že na to odpovíš, že v případě velkého průseru bys zasáhla. A proč teda nezasáhnout rovnou? Suché rohlíky jsou ještě ok? A kde je hranice? Dvě jídla denně? Jedno? Vyhození z nájmu? Necháš dítě trpět "jen tak akorát", aby se poučilo? To mi připadá velmi problematické.
Pokud jde o mě osobně, tak se teď pohybuju v bublině, kde je normální, že mlaďoši kolem 15 let si spravují investice (i v řádu stokorun), mají vlastní rozpočet, orientují se ve finančních produktech... Je pro mě nějak nepředstavitelné, že bych tohle začala řešit až v době, kdy je to dospělák s vlastní výplatou. A kdyby to z nějakého důvodu nevyšlo, tak si nejsem úplně jistá, jestli není naivní doufat, že ho to za mě příhodně naučí tak akorát krutá realita.
@ruzova_pastelka já bych je nenechala trpět- i když ty rohlíky bych je jíst klidně nechala, to nepovažuju za trpění 🤷♀️ Jinak bych jim třeba půjčila, ale chtěla to vrátit.
Už se to tu zmínilo - každá tu aplikujeme svoje zkušenosti a každá jsme jiná, takže i závěry z toho děláme jiné. Já se o sebe starala od 19, kdy jsem odjela do Anglie a pak se dvěma pracemi udržovala na VŠ a vypadalo to občas tak, jak píšu výš. A ustála jsem to a naučila se to, co jsem věděla teoreticky převést do praxe. Takže sice dětem vysvětluji, jak s penězi hospodařit, ale úplně se nehroutím z toho, že tak teď nefungují a že si na to reálně třeba přijdou až samy a později.
@ruzova_pastelka to je jak z učebnice finanční gramotnosti 😀 Já jsem z šetřivé rodiny, rodiče nás vychovali skvěle, máme se jejich děti nadprůměrně, ale teda ve 20 bych těžko odolávala dalšímu výletu s přáteli nebo dokonalým šatům ve slevě 🙂
@antoinet A je jasné, že tu učebnici bychom měli mít v hlavě všichni, že jí tam část populace skutečně má a ta část, která jí tam nemá, na to ošklivě doplácí, že ano? 😀
A ještě si myslím, že pokud si musíš vybírat, jestli si koupíš šaty ve slevě, výlet s přáteli anebo zaplatíš nájem, tak to není o žádném odolávání, ale o nedostatku zdrojů. Nijak dramatickém, protože na jídlo máš, ale není to problém vůle, nýbrž rozpočtu. Protože cíl nemá být nikdy askeze, cílem má být funkční rozpočet, ve kterém je dostatečná částka na socializaci i radosti/ošacení. A rezerva. A vědomí, že mám zůstat u rodičů, než si tu rezervu vytvořím. A jo, pak je samozřejmě problém, pokud rodičům platím nájem a stravu, protože pak se rezerva (kterou je rozumné a zodpovědné mít) tvoří těžko. Čímž se zase krásně vracíme k meritu věci 😊
Pokud by holky žily s námi po škole, budou přispívat na domácnost. Část by se pak odkládala, část se použila na běžný provoz.
Teď si starší při škole přivydělává, dostává kapesné jen 500,- Kč. Vychází s tím v pohodě, jídlo a cestovné jí hradíme, platíme penzijko. Vydělané peníze si šetří na řidičák apod., u druhé dovolené nebo když cestuje za přítelem do zahraničí, přispívá si na letenky.
Konečně jí dochází hodnota peněz, je znát, že to pro ni občas není lehké. Měnit ale přístup nebudeme.
@suzanna123 my asi nejsme úplně v rozporu, spíš to jsou takový ty zkratky psaní na internet. V mém vesmíru je tak normální právě ten odchod na vysokou, že to beru jako nevyřčenou podmínku a ani nezmiňuju. To je to období částečného odpoutání fyzicky (jakože bydlení na koleji), a zároveň pro mě období, jsem prachy fakt neměla, šetřila hodně a brigáda konkrétně u nás byla prakticky nereálná, takže jsem vylezla v 25, byla bez koruny a nastoupila do tehdy fakt bídně placený práce. Pokud by dcera byla ve stejné situaci, tak bych jí prostě pomohla. Zároveň si myslím, že tím, že budu “vybírat nájem”, ji finanční gramotnosti nenaučím, pokud jsem to nedokázala do té doby.
@drep já si taky nemyslím, že jsme v rozporu (od toho tu jsou jiné 😀), ale každá vycházíme z jiných zkušeností a scénářů. Samozřejmě, že pokud by dítě z nějakého důvodu doma být potřebovalo nebo by potřebovalo podporu, tak jim ji poskytnu, ale ve standardní situaci je určitě budu tlačit do nezávislosti - i proto, že pro mě bylo osamostatnění se to nejlepší, co mě potkalo 😀