Je známkování ve školách opravdu důležité?

Tohle téma se hodně řeší asi všude no. Co jsem tak vypozorovala, když se o tom bavím s vysokoškolákem, kór třeba co má doktorát, ani jeden mi neřekl, že známky jsou blbost a nahradí je slovní/písemné hodnocení. Totéž o domácích úkolech. Mají na to docela slušné argumenty. Když tak přemýšlím, škatulkování se asi v životě nevyhneme a děláme to vědomě/nevědomě všichni. Jako i výplata je čísly vyjádřené hodnocení a škatulkování, mnohdy podle tabulek, že. Známky mi nevadí, asi je to tím, že syn je studijní typ, známky miluje a zrovna řeší, jestli mu to letos v kvartě vyjde na samé jedničky, nebo bude dvojka 😀 Takže samozřejmě mne to těší a vidím, že to něco skutečně vypovídá. O synovi 100%, je pečlivý, zvídavý, samostatný, hlídá si povinnosti, je na něj spoleh, prostě je chytrý. Netuším, jaké to bude s dcerou, a pokud by jí škola nešla, třeba budu také ráda za slovní hodnocení. Jedničkářům asi obecně známky nevadí. Co je důležité, školy bez známek jsou a alternativní vzdělání též. Můžete si vybrat. Budoucnost určitě známky nezajistí, kvalitní studium věřím, že teda pomůže. Ale ne každý potřebuje studovat. Však podnikatelé rádi říkají, že jedničkáři často pak makají na trojkaře 🙂

A navíc co dál ? Základkou vzdělání nekončí, pro přihlášky pak na vysokou případně stejně ta čísla z vysvědčení potřebuje, nebo ne ? Jak se to potom řeší ? A pokud se stejně v osmičce či devítce začne s klas. známkováním všude, tak už mi to nějak nedává smysl vůbec. Pokud by šlo celé vzdělání v tomhle módu, proč ne. A jak tu někdo psal ten potenciální slovní výčet, jak žáčkovi v podstatě nic moc nejde, tohle by určitě mého syna a teda ani kdysi mě nepotěšilo.

@kamini já jsem vysokoškolačka, ale nemám doktorát, a myslím si, že známky jsou na nic a domácí úkoly by se minimálně na prvním stupni měly zrušit. Dej si to do tvé anekdotické statistiky.

@la_amanita U nás to samé, oba vysokoškoláci a syn po přechodu na SŠ samý, tudíž ho to neznámkování na ZŠ nijak nepoznamenalo. On i my jsme věděli, jak na tom je. Člověk (resp. stát) se těžko zavděčí všem.

@kamini Ale slovní hodnocení se nepíše jako výčet toho, co komu nejde (nevím, kdo to psal a zda má osobní zkušenost se slovním hodnocením).

@moudivlacek
@kamini To byla reakce na dotaz, jak může žák se slovním hodnocením propadnout. Jinak se samozřejmě píše to, co žák zvládl a jak to zvládl. Můj výčet byl pouze příkladem, co se může objevit ve slovním hodnocení jako důvod k opakování 1. ročníku. Vždy se tam píše třeba i to, jak se dítě snaží, jak přistupuje k úkolům, není to jen výčet toho, co neumí.

@kamini Mám dvě vysoké školy, jsem vystudovaná učitelka, učím a říkám ti, že známky na prvním stupni pomáhají zabíjet vnitřní motivaci dětí a jejich schopnost sebehodnocení. A domácí úkoly zvládne každý dobrý učitel zadávat tak, aby mohly být nepovinné, a přesto je děti chtěly dělat.

@kamini přidávám se do tvé osobní statistiky jako Ing. , který považuje známkování i domácí úkoly za zcela přežitou a nepotřebnou věc 😉

@kamini jsem mudr a známky považuju za nesmysl. Můžeš mě zavzít do statistiky

No vida 😀 Přesto, pokud se stejně přechází na klasické známkování už na základce, nevidím v tom nějaký větší smysl. Stejně to je a bude o učitelích, jak s malými dětmi pracují, jak je motivují, a je za mne úplně jedno, jestli na papíře bude nějaké číslo nebo hodnocení, co mu jde a co nejde.

@la_amanita jo v okruhu mých známých, s nimiž se bavím osobně, to tak je, takže samozřejmě, svoji osobní "statistiku" mám, svůj názor taky, a tvoje ironické doporučení na ní nic nezmění 😀

@monny3 tak za mě domaci úkoly třeba až tak zbytečné nejsou. Pro mě jako učitele by to byla zpětná vazba jestli to ty děti pochopily nebo ne. Samozřejmě za předpokladu, že by si ten ukol dělaly samy bez pomoci rodičů.

@nimomo předpokládám, že schopný pedagog za těch x hodin denně výuky (když má třeba 2. nebo 3.třídu celý den jeden učitel) dokáže zjistit, které děti mají s předchozí probíranou látkou problém a které naopak ne 😉 Po škole by mělo dítě mít prostor věnovat se jiným činnostem, koníčkům, společnému času s rodinou nebo kamarády. A rodiče zase místo toho, že hodinu denně s menšími školáky řeší domácí úkoly, by měli mít čas na něco s dětmi, co je společně baví. V tom vidím do života mnohem větší přínos než v tom, že za domácí úkol dítě znovu dělá něco, co se probíralo ve škole 🤷🏻‍♀️

@monny3 vis ja uz se vubec nedivim, že tolik mladých má dnes psychické problémy,které bohužel v horším případě vyusti v pokus o sebevraždua,,.. nebo sebepoškozování. Od mala některé žijí v tom, že nic nemusi, skola je vlastně na nic atd. Jenomže dříve nebo později narazí ma docela tvrdou realitu a neví co s tím.

@nimomo já mám ohledně PTSD a psychických problémů něco načteno a rozhodně to není tak, že děti jsou křehké kvůli tomu, že nemusí dělat domácí úkoly. Naopak je v dnešní době vysoký nárůst jako sebepoškozování tak šikany (někdy vedoucí až k úmrtí, co jsem čerpala z literatury z USA) kvůli tomu, že děti jsou odtržené od rodiny a vazby na rodiče (primární pečovatele). Primární vazbu mají totiž v současnosti k vrstevníkům, kteří jsou sociálně a emocionálně všichni podobně nevyspělí a snaží se zavděčit sobě navzájem a sobě navzájem podobat. Kdyby děti a rodiče měli společně víc prostoru (u mnoha rodičů tedy i snahy) trávit čas společně a udržovat společnou vazbu, tak by zřejmě výskyt těch negativních jevů byl výrazně nižší. A k posílení vazby myslím extra nepřispívá trávení času u domácích úkolů.

@nimomo samozřejmě výzkumy můžeš najít na všechno s nejrůznějšími výsledky, já čerpám z práce Gordona Neufelda a Bessela van der Kolka, který se právě PTSD věnoval přes 30 let od zneužívaných dětí, přes oběti násilných činů a nehod až po veterány z války.

Taky jsem ucitel. Znamky mi smysl davaji- predevsim protoze rodice pak vnimaji hrozbu, ze jejich dite neprospeje a je opravdu potreba se ucit s nekterymi detmi i doma, protoze ve skole to proste nestaci. Jasne, kdyby bylo slovni hodnoceni, pujde to i tak, ale problem bude v porozumeni ucitel- rodic. Neumim jednoznacne rict, jestli jsem pro, nebo proti 🙂
Domaci ukoly v rozumne mire taky chapu. Predevsim protoze rodice pokud nemaji deti zadny ukol maji pocit, ze dite nic delat nemusi - jenze nekterym detem proste fakt nestaci na pochopeni a zafixovani probirane latky. Jasne, ne kazdy ukol ma smysl 🙂
A jasne, vim ze nekde nepomuze ani to, ze dite nosi petky a k tomu ma poznamky za nesplnene ukoly 🤷🏻‍♀️

@klokanka31 Pro mě osobně ta tvoje otázka, jak se ze slovního hodnocení pozná, že by dítě mělo propadnout, představuje přesně to, co mě na systému českého školství a známkování štve asi nejvíc. Podle mě by totiž smyslem školy mělo být vybavit dítě informacemi, znalostmi a dovednostmi. Kdežto ono je to spíše onálepkovat ho, jestli je jedničkář nebo čtyřkař. Systém známek nám říká "Ty jsi to zvládnul na jedničku, ty jsi to nezvládnul, a teď jedeme dál na další znalosti a dovednosti". To je pro mě fakt nepochopitelné, podle mě by prostě známka tři až pět měla znamenat "Aha, špatně jsem ti to vysvětlila nebo jsme to málo procvičili, musíme na tom ještě pracovat, než pojedeme dál".

@ajja87 přesně tak mě víc řekne známka a vidím kde zabrat,učitelka nám dává i některé písemky domu ,takže vidím co jí nejde a dětem řekne taky víc ta známka,já bych to radši kombinovala pro děti známky ,pro rodiče slovní hodnocení ,dětem stejně nic neřekne slovní hodnocení

@nimomo Ze školyy si dobře pamatuju, že děti, které byly zařazené jako čtyřkaři a pětkaři, známky nikdy nemotivovaly k tomu, aby nějak víc makali a zlepšovali se. Naopak, pamatuju se, že se skoro neučili, protože stejně dostanou čtyřku, tak co. Já jako jedničkář jsem celé dětsví a podstanou část dělala to, co se musí, co se ode mě očekává, nejdřív známky, pak tituly, pak kariéra, jo, ten tvrdý život, o kterém mluvíš. A i když jsem vždycky patřila k nejlepším, pořád jsem trpěla pocitem, že nejsem "dost", že jsem ostatní zklamala nebo že moje úspěchy jsou samozřejmost, měla jsem silný imposter syndrom a rozhodně jsem nebyla šťastná. Až ve zralé dospělosti jsem zjistila, že NEMUSÍM. Že nemusím dělat, co očekává okolí, že není nic, co se MUSÍ, že úplně klidně můžu dělat to, co mi dává smysl, co mi připadá potřebné a užitečné, co mě baví a co dělám ráda. Ano, znamená to hodně se vzdělávat, makat a stát si za svým. Ale žiju teď šťastný život naplněný sebejistotou a přišlo i to dřív vzácné ocenění od okolí.
Nechci změnit tvůj názor, vidím, že jsi v něm pevně zakotvená. A pravda je, že přiznat si, jak strašně špatný mi systém českého školství připadá, a že když to začnu dělat jinak, celé studium a praxe jsou mi nanic a je ze mě zase začátečník a na všechno si musím přijít postupně sama, bylo velmi bolestivé. Jen ti chci otevřít okénko k informaci, že alternativní školy, které to dělají jinak, bez známek, soutěžení, srovnávání a s důrazem na to, co se dítě naučí, už existují celá desetiletí, mají prokazatelné výsledky a fungovat to může skvěle.

@klokanka31 mně přijde nicneříkající spíš známkování - přinese trojku a znamená to co? Že se na to vykašlal, že tomu nerozumí, že na to nemá buňky? Jsou děti, co i když dřou jak šrouby, tak prostě některé věci nepoberou a čekala bych, že tohle ze slovního hodnocení poznám.
Btw., kolegyně mi říkala, že její syn má “předepsáno” mírnější známkování, protože má potvrzenou poruchu učení. To pak ty známky podle mě vůbec nemají smysl…

@martinka0209 Jako že si opravdu myslíš, že trojka z písemky dítěti řekne víc než informace, co mu jde a co si musí ještě procvičit? Že pro učitele je průměr třídy přínosnější než zjištění, kterou látku špatně vysvětlil a málo procvičil?

@suzanna123 Problém je v tom, že známka se může udělovat různými způsoby. Někteří učitelé hodnotí, nakolik žák ovládl danou látku. Jiní učitelé hodnotí, jak ji žák zvládl ve srovnání se zbytkem třídy. Jiný hodnotí, jaký žák udělal pokrok od minulého hodnocení, jiný zohledňuje, jak se žák snažil, jak pracoval a jak naplnil svůj potenciál. Spousta dvojkařů má dvojku, přestože látku vůbec nechápou, ale jsou pečliví, pracovití a klidně se to naučí nazpaměť bez snahy to pochopit. A jiní mají trojku, i když tomu rozumí, ale jsou znudění a při testech dělají chyby z nepozornosti a lhostejnosti. Ti trojkaři si toho do života odnesou víc než ti dvojkaři, protože látku pochopili, tudíž si ji i víc zapamatují, ale to už nikoho nezajímá...

@rebe já jako dítě bych ocenila známku a rodičům slovní hodnocení,hlavně 1.tride si to děti stejně nepřečtou a ještě nechápou text,nechápou porozumění textu,píšu nejlepší by bylo kombinovat

@rebe taky je otázka, jestli učitel tohle vůbec bere jako svou zpětnou vazbu. Nebo jestli to, že z písemky má většina třídy trojku a hůř pojme stylem “měli jste se víc učit, jedeme dál” - což se obávám, je ten klasický případ. Já vždycky žasnu, když učitelka syna rozesílá maily, že “většina dětí doteď neumí tohle a většina dětí nepochopila tamto” - jako beru, že nějaká příprava mimo školu je potřeba, ale na místě učitelky bych se asi zamyslela nad tím, jestli tohle nevypovídá něco o mně a mé práci…

@rebe naprosto souhlasím. naprosto se vším. přesně to si myslím, že dítě si má odnést ze školy dovednosti, vědomosti... a ne tu nálepku. a tu tam dostane a jde to s ním dál. někteří tam získají akorát doživotní nechuť se cokoli dalšího učit 🙈
a to jak jsi psala o těch jedničkách...tak to jsem měla taky tak. chtěla jsem mít pořád samé jedničky, abych byla ta správná, ta hodná, ta pochválená... úplně bez zdravého sebevědomí 🙈 tak ono to často může vypadat, že jedničkáři jsou v pohodě, ti nic neřeší...ale bohužel to tak není. jennje to možná víc skryté. dřív jsem si myslela, že když někdo něco chce a tvrdě za tím jde, tak to přeci musí dokázat. a život mě poučil...

@rebe což mi připomíná místní školství, kde jsem zjistila, že Juli dostává z většiny předmětů o stupeň horší známky, protože žvaní při hodině. Top je angličtina, kde z písemek má jedničky, učitelka mi vypisuje, jak je nadaná a máme ji nechat přeřadit do jazykové třídy, ale na vysvědčení jí dá dvojku 🤷‍♀️ A i jí prý řekla, že chápe, že se asi při hodině nudí…

@martinka0209 s tímhle vůbec nesouhlasím. moje dcera má 5 a úplně normálně rozumí textu. a když spolu o něčem mluvíme, co ji jde, co ne, co může zlepšit, co se jí podařilo... umí hodnotit i sama sebe. a to, ze si to dítě nepřečte samo, ale přečte mu to rodic, v tom vubec nevidím problém.

Já jakožto rodič jsem spíš tým "známky", kde má rezervy a mezery, vidím při průběžném sledování práce a nepotřebuji na vysvědčení popsané hodnocení k každého předmětu na 3, 4 řádky. Každopádně co by se zamě známkovat fakt nemělo (a už vůbec ne čtyřkama, pětkama @glimmer ) jsou výchovy jako VV, HM, VV, pracovní činnosti. No a jestli do budoucna zavedou neznámkování, holt se přizpůsobíme, vadit mi to nebude. Syn je vyloženě nadšený v první třídě z jedniček, má z toho radost. Přijde mi škoda o to děti obírat a neznámkovat vůbec.
K dávání špatných známek ve snaze "motivat" dítě k lepším výkonům se radši nevyjadřuji, k této "motivaci" mám dost vyhraněný názor, většinou to totiž působí přesně opačně a u malých dětí demotivačně. Důležité je, aby děti pochopily, že se učí především pro sebe, ne pro ty známky, ty známky jsou fakt spíš hlavně pro rodiče, no.

@suzanna123 To si děláš srandu? Dá jí horší známku protože MLUVÍ při hodině??? Od toho jsou poznámky a jijá výchovná opatření (napomenutí, důtky-no u tohohle by to muselo být výraznější provinění), úkoly navíc, ale snížit známku z daného předmětu, protože v hodinách žvaní? Pokud písemky má za 1, tak očividně učivo zvládá, dvojka je neoprárvněná.