Kdy jste nechaly tatínky samotné s miminkem?

Tý jo, kdykoliv to šlo🙂 Kdy přesně, to ti neřeknu, ale jakmile byla příležitost, tak to prostě bylo, asi jsem to tak neprožívala. Spíš ten strach, aby prcek neplakal, že už má hlad.

@bbarshaa malá měla 14 dní jela jsem na nákup na 1,5 .Ale manžel nemá problém se postarat od narození i koupe , chodí s kočárkem na procházky.

Od samého začátku kdykoliv bylo potřeba a nutné, abych se od dítěte vzdálila, samozřejmě vyjma kojeni. Manžel je šikovný a plnohodnotný rodic a plně mě zastane ve všem, taky musí. Třetí dite na cestě, hlídání jen na nás dvou, jinak žádné, to teda nevím jak bych dělala, kdybych měla mít strach ze to nezvládne, korun v naší situaci jakou máme.

mimino asi nikdy...neměla jsem potřebu. Od toho roka a víc už jo, v roce a půl klidně na víkend

Cca 1-2 měsíce, byla jsem dlouho v nemocnici před porodem i po něm, takže jsem šla ke kadeřnici 😀

@bbarshaa od začátku, musela jsem řešit zdravotní problémy, takže ani jiná možnost nebyla. A po šestinedělí jsem hned nastupovala na rehabilitaci.

cca od konce šestinedělí ,ale max tak na 3 hodiny (kojím).

@bbarshaa S tatínkem velice brzo po narození, samozřejmě jen když bylo nutne, na krátký čas, nakup, doktor,ze začátku to byla maximálně hodina,vic jsem nemela potřebu. Ale já to neberu jako, že dítě někomu nechám, on je stejný rodič jako já, jedině v čem mě nemohl zastoupit bylo kojení. Naše děti byly kojozavislaci hodně dlouho, takže moje přítomnost byla nezbytná skoro pořád😃

Poprvé po šestinedělí, cca 6 hodin. Nekojila jsem. Manžel mě zastoupil a zastupuje super. Na začátku jsem se bála šílene. Bojím se pořád (dcera bude mít tři roky), ale už tak nějak min.

Dceři byl asi týden, když jsem ji nakojila, uložila a odešla si koupit kojící podprsenku. Nevím, jestli si vůbec jeden z nich všiml, že jsem byla pryč😂 A pak mnohokráte tak, aby byla pryč mezi dvěma kojeními. Nikdy jsem to nevnímala jako problém, muž to nevnímal jako problém a ani to problém nebyl. Dcera ale nebyla moc prsomil, takže se fakt kojila v plus mínus tříhodinových intervalech.

Hodně brzy po porodu. Na konci sestinedeli jsem šla večer s holkama (my teda máme výhodu, ze dite v noci spi úplně ukazkove). Teď chodím dvakrát tydne cvičit, muž je s malou a úplně v pohodě. Kojeni jsme vyřešili tak, ze mám v mrazáku vždycky nějaké zamrazene mléko.
A musím říct, ze jsem uuuplne v pohodě. Kdyby mel můj muž prsa, tak je lepší mama než já 😅

@bbarshaa Tak poprvý pár hodin po porodu když jsem si doma dávala asi půlhodinovou sprchu, malou hlídal v obýváku 🙂 pak asi nějak od jejích 6 měsíců, vždycky max 30-60 minut, když někam musím, nebo když chci chvilku klid a jdou s kočárkem ven.

Druhý den po příjezdu z porodnice jsem šla starší vyzvednout ze školky a koupit jí boty.

Starší do kočárku prakticky od narození, já byla po porodu úplně rozbitá, sotva jsem chodila a malá byla v kočárku ráda, tak v něm spolu poznávali okolí. Mladší je od narození totálně závislý na mě, poprvé asi v jeho půl roce jsem šla sama na hodinku nakoupit a celou dobu řval, takže jsem se tomu snažila vyhýbat. Sám s tátou to na chvíli dává cca od 1,5 roku, ale už mu budou tři a ještě nebyl na noc beze mě. Tak jestli to ti tvoji budou spolu zvládat, tak postupně je spolu samotné určitě nechávej, prospěje jim to oběma a až by to bylo potřeba, tak budeš v klidu, že máš za sebe plnohodnotný zástup.

@bbarshaa Sami spolu byli už asi dva týdny po porodu, když jsem musela k doktorovi. Ale vždy nám to vyšlo nějak mezi kojení a malý to celé prospal. Takhle jsme to dělali dvakrát týdně skoro dva měsíce. Poprvé sám s babičkou byl syn asi ve čtyřech měsících, museli jsme něco zařídit, byl po očkování a nechtěli jsme ho brát sebou. Jinak manžel si poprvé sám mimo domov troufl na pár hodin v necelých šesti měsících 😊

V necelym mesici od 7 rano do cca 4 odpoledne. Jinak treba na dve hodky byl uz i driv.

téměř od narození...když byl doma tak koupal, přebaloval, uspával, když jsem potřebovala k lékaři či kamkoliv 😉

První tři dny jsem manželovi ukazovala co a jak, a pak už vše zvládal sám. Jen se toho nebát

Tak já nevím, ale brala jsem to, jako že jsme rodiče oba, tudíž prakticky od narození. Kdykoli. Bral ji třeba na procházku, když jsem chtěla uklidit, klidně 2 hoďky mezi kojením, nebo ráno si ji bral, abych se mohla dospat a přinesl mi ji nakojit. A prostě byl u všeho, tak nějak přirozeně, tak jsem neměla strach, že by něco nezvládl.

Já tu možnost neměla, muž byl doma jen v noci. Ale rozhodně se neboj toho, že by to nezvládl, a čím dříve se odhodláš, tím líp.

Prakticky od narození, jo, u prvního jsem sice byla jak na trní (ach ty hormony 🙂 ) a co nejdřív mazala domů, takže nákup do hodiny hotov, u druhého se o malou kromě kojení staral první dny víc manžel.

@bbarshaa Neboj to bude v pohodě. Manžel se u synů vždy bál , když byli malinký, aby jim neublížil. Ale s mladším byl cca na pul roce celý den sám kvůli tomu, že já jsem byla se starším na trhání mandlí. A když mu byl rok tak spolu byli samy celý týden (akorát jim mamka vařila oběd, manzel nevari), protože jsem byla se starším v nemocnici. A zvládly to na jedničku.

Ja jsem se vzdycky bala, ze to nezvladne miminko, bude chtit prso a bude plakat, ale nikdy me nenapadlo, ze by to nezvladnul manzel s nasim ditetem.

Hned, jak bylo třeba, ještě v šestinedělí. Vůbec jsem se nebála, že by to nezvládl, vlastně mě něco takového ani nenapadlo. Je to přece táta.

Druhý den po porodu jsem musela do obchodu a byl s malým a dvouma dcera má sám 🙂 . On už je to ostřílený taťka ale samotného s holkama jsem ho taky nechávala hned dokud jsem kojila tak na ty 3 hodiny když jsem přestala tak klidně půl dne . Mam v chlapovi 100% oporu a důvěru takže jsem v tomto fakt nikdy nepochybovala navíc on kdyby měl prsa tak i kojí, takže jsem byla od začátku úplně v pohodě a bez obav 😊

Na takhle krátkou dobu (2-3h, dopoledne) cca v tom měsíci, když jsem se dala já dohromady a byla schopná odejít (konkrétně do školy). Nebo hlídala moje máma. Malej měl odstrikany mliko nebo Sunar. Já byla teda poněkud nervní, synek úplně v pohodě.

Jelikož jsem koncem šestinedělí musela na malý zákrok do nemocnice, takže už ze startu tatínek měl dítě na starost. Však byl taky u tvoření potomka, tak ať se snaží :D

@bbarshaa ve trech měsících asi půl hodiny než jsem se vrátila od kadeřnice, jinak my chodíme prakticky všude spolu, do půl roku jsem kojila, tak nešlo odejít na dlouho ani 🙂

Synovi bylo 18dni když jsem skončila v nemocnici a manžel s nim byl týden sám než si rekl o pomoc v rodině. Pokud chce být dobrým otcem tak to určitě zvládne, věř mu.