Jedno dítě vs. tři. Co je správné pro rodinu?

Jedno je málo, tři jsou moc ☝️😅
@malytlustyhroch lidi jsiu přemnožení, takze za me snizeni populace je jedine zadouci.

@martinka_33 na jednu stránku máš s tím přemnožením naprostou pravdu, na druhou stranu se hrozně milíš. Jde o to, jací lidé se budou množit málo a kteří moc. Ti vzdělaní, co by vedli děti k zodpovědnosti a k přínosu státu nebo i světu se množí málo, zatímco ti, co žijí z dávek a z příjmů, které nejsou úplně cajk a v mezích zákona se množí bez rozmyslu. Stejně tak ve vyspělých zemích se rodí čím dál tím méně dětí, zatímco v chudých zemích se množí jako potkani. Z toho vyplývá, že svět takto půjde do kopru. 👇

@dyechampion ano, máme v okolí víc rodin, které žijí z výplaty do výplaty a každý výlet nebo nákup si musí dobře rozmyslet, ale spousta z nich má taky velké rezervy v tom, že by řešení k lepší situaci bylo, kdyby byla vůle a snaha. Každý máme jiný start, někdo má lepší začátky někdo začíná od nuly, ale spousta lidí setrvává v práci, kvůli svému pohodlí a strachu z nového, přitom mají reálně možnost najít lépe placenou pozici. Stačilo by jen udělat ten krok do nepohody a zatnout zuby dočasně. Nebo utrácí za věci, které nejsou potřeba a šlo by peníze využít jinde. Tohle je docela typická česká natura - budu sedět jako pecka a nadávat na to, že jiní se mají líp, protože oni to mají zadarmo a já jsem chudák. Já třeba považuji za skvělé, že máme možnost být doma s dětmi 3 roky. V jiných zemích dají miminko cizím lidem a vidí ho odpoledne. To bych nezvládla. Ale zároveň přeci matku doma jídlo 3 roky nedrží. Může se vrátit do práce kdykoliv. To je náhodou vstřícný krok pro rodiče.

@drep já mam děti (ty svoje) ráda a nekdy mi je líto, ze to čtvrtý nedopadlo a ze jak nečekaně prislo, tak zase rychle odešlo. Ale my bychom 4 meli uz fakt problem uživit. Ono dokud je to malý je to prča, to nic nepotřebuješ, ale jak rostou, jsou i ty finanční naroky jsou vyšší a muj muž neni nejmladší, už ten zápřah v praci dává špatně. Takže jo, me finance v počtu deti limitují.

@cherie24 moc dobře napsaný 👏

@cherie24 Rozumím, že máš vlastní zkušenost a názor, ale paušalizování typu „spousta lidí by mohla, kdyby chtěla“ je dost zjednodušující a upřímně dost nefér.
Ne každý má stejné možnosti, zázemí, zdraví nebo psychickou odolnost na to, aby zvládal změny, přesčasy, dojíždění nebo se přeučoval na něco jiného ve volném čase – obzvlášť když má malé děti nebo péči o jiné členy rodiny. Navíc tvůj pohled trochu opomíjí systémové problémy:V ČR máme jedny z nejnižších mezd v poměru k cenám v EU. Pak dlouhodobě chybí dostupné bydlení, jesle a kvalitní podmínky pro práci na částečný úvazek.
A „najít si lépe placenou pozici“ není jednoduché, pokud žiješ na malém městě nebo vesnici, kde prostě žádné nejsou. To, že tu může matka zůstat doma 3 roky, je sice hezké na papíře, ale často za cenu sociální izolace, finanční závislosti a kariérního propadu, ze kterého se už mnoho žen nikdy pořádně nevzpamatuje. Ve vyspělých zemích to funguje jinak – protože mají síť služeb, které rodiče reálně podporují. Místo soudů by bylo lepší trochu víc empatie. Ne každý, kdo má málo, je pohodlný nebo líný. A někdy ten „komfort“ je prostě jen způsob, jak přežít další den

@neomenia Jo, já u menších dětí jsem taky využívala děděné oblečení (pokud bylo po kom). A i teď některé téměř nenošené věci po dceři dávám neteři. Osobně mi to nevadí, když to na tom oblečení není extra vidět, že je to seprané, vyšisované a fakt hodně nošené, proč ne. Naopak třeba u bund, softshellek, gumáků a sportovního vybavení jako brusle, kolo se věci z druhé ruky vyplatí. Já jen, že u některých to může (neříkám, že nutně musí) být námět k pomluvám, diskuzím a ukazováním si na ostatní ve stylu "hele, socka"...

@cherie24 Přesně, no. Bohatší a vzdělanější vrstvy mají obecně v průměru dětí méně, zatímco lidé ze třetího světa mají dětí násobně více, než dokáží uživit, nedokáží jim pak dát ani potřebnou obživu, natož vzdělání...takže pokud se něco nezmění, vyspělejší Západ bude vymírat a bude nahrazen chudou lůzou z rozvojových zemí.

@martinka_33 Já vím, že unás jsou dvě děti optimum a maximum zároveň. Jak říkáš, s vyšším věkem se peníze na děti jen kutálí a výdaje jsou čím dál vyšší. Ono stačí vidět rozdíl třeba i na dovolených, většina hotelů je přizpůsobena pro rodinu 2+1 nebo max. 2+2, sehnat jako vícečlenná rodina pokoje v hotelu a nedat za to za týden 150 000 je v podstatě skoro nemožné. Samozřejmě řešení je jezdit do apartmánů a vařit si vlastní, ale i ta máma od velké rodiny by ráda občas opravdu DOVOLENOU se vším všudy. Pak studium, pokud nemáš štěstí, že žiješ v univerzitním městě a tvoje dítě si teda vybralu školu v místě, tak platit koleje/privát a dopravu vyjde na tisíce (a ne, nepřijde mi fér, abych jako rodiči, abych řekla svému dospělému dvacetiletému dítěti, hele sorry, studovat nebudeš, protože na to není, tak holt jdi makat a pak si to někdy v budoucnu všechno uhraď ze svýho...já sama měla podporu od rodičů a tuto chci poskytnout i vlastním dětem. Naše děti nedostanou k osmnáctinám statisíce, ani vlastní auto nebo klíče od bytu, ale pokud budou schopné, chci, aby dostaly od nás vzdělání. Peníze z brigád se pak hodí, když si člověk zařizuje svoji první domácnost.

@jajulin Jo, to je vlastně jeden z dalších důvodů (krom majetku, aby neměl nedostatek), proč manžel zůstal jedináčkem. Ve věku do jednoho roku i déle byl prý hroznej, prý furt jen řval a řval a spal jakž takž přes den. Tchán vstával před pátou ráno do práce, potřeboval se vyspat. Takže spával na gauči v kuchyni. Pak taky prý do věku 10 let pravidelně chodil za rodiči do postele, "že se bojí" (takže stěhování národů, dítě do ložnice, táta do děcáku), pokusy o změnu neuspěly, musel z toho vyrůst, s tímtoby tě chuť na to druhé dítě, i kdyby byla, prostě přešla...takže

@ninive211 Tak jestli je poděděné oblečení znak socky, tak jim kraluju. Já tak miluju dědění a posílání dál. Přijde mi to nejvíc nejlepší!

@terulin Jo, u malých dětí, které to mají na sobě chvíli, pár měsíců, je to super. Ty osmi, desetiletý už to přece jen nosí třeba dva roky a to nošení je na tom více znát, ale i tak se najdou kousky, které lze v klidu poslat dál a vypadají furt dobře. Dcera má věcí polnou skříň a nosí pořád dokola pár oblíbených triček, takže něco je téměř netknuté. S0gra už to ani nechce, že mají holky taky plný skříně. Asi zkusím zase po delší době nabídnout kámošce, má jen o pár měsíců mladší holku, jak je dcera (ale je o hlavu menší a drobnější, takže nosí věci, které E. byly rok a půl zpátky)

Tolik, abyste to finančně, časově i psychicky a vztahově zvládli a utáhli a děti nestrádaly.

Každá rodina to má přece jinak, to se nedá generalizovat.

@ninive211 12letá funguje jako průtokáč, přijde velká taška od starší kamarádky, dcera vybere 2-3 kousky, něco přihodí do tašky a pošle kámoškám dál a takhle to oběhne vesnici... Mladší dostává věci od dvou mých kamarádek, jedna má božský vkus a její děti jsou od podstaty klidné, hloubavé duše, takže věci vypadají netknutě a jsou nádherné. A druhá kamarádka, je zase strašně praktická a hrozně řeší funkčnost. Cokoliv je od ní tak vydrží bouři i s potopou bez navlhnutí. (já jsem módní tupec bez trpělivosti, takže ode mě by se tak pečlivého výběru nikdy nedočkala).
Všechno, co přežije posílám dál. A už se mi stalo, že mi kamarádka (která fakt netrpí nouzí) volala ze školky, jestli její dítě bude mít kalhoty podepsané spíš jako Natálka, nebo Esterka, že ví, že byly od nás, ale už neví, kdo byl první a zapomněla si je dopodepsat 😀 😀 😀

@terulin Já už nemám po kom dědit, bohužel. Občas by se to šiklo 🙂 Měla jsem tu bývalou kolegyni, co měla o tři roky staršího kluka, než je náš, tak pár tašek hader mi darovala, ale použitelné z toho bylo mimimum, v podstatě to byly asi věci, které už byly u ní poděděné od několika lidí a už několikrát protříděné. Využila jsem z toho asi 3 trička, který J. nosí na doma nebo na lítačku, zbytek letěl do kontyše.

Pro me je akorat 2-3 deti. Coz ovsem neznáme,ze to je akorat pro každého…

@dyechampion a vis, že v těch tvých vyspělých zemích mohou být mnohem větší náklady na život. Matka se do práce vrátí mnohem dřív a když chce zůstat doma, tak musí rodina snížit nároky a nebo si to rodina muže finančně dovolit, ze matka se stará zadarmo o deti.
Často se lidé za prací stehují, nezůstávají jenom v rodném regionu.
Nadávání na vládu a systém ti lepší práci a tím i příjem nesežene. Člověk se musí spolehnout na sebe a své schopnosti a hlavně se snažit.

@anonym_804ff2 Ano, náklady na život jsou v některých vyspělých zemích vyšší, ale také jsou tam výrazně vyšší platy, dostupnější služby, lepší podpora rodičů a fungující flexibilní pracovní trh. To není otázka toho, že tam rodina sníží nároky, ale že stát a společnost vytvářejí prostředí, kde se s dětmi dá důstojně žít a pracovat zároveň.
V ČR máme na papíře dlouhou rodičovskou, ale často končíme finančně na hraně, pracovní místa na částečný úvazek nebo flexibilní režim jsou téměř nedostupná, obzvlášť mimo velká města, a když žena zůstane doma tři roky, výrazně se propadne na trhu práce a do důchodu. To není lenost nebo neochota se snažit. To je realita systému, který nepočítá s tím, že péče o děti je taky práce. A když už jsme u toho stěhování -ono to zní hezky, ale kdo ti pohlídá dítě při adaptaci v novém městě? Kde vezmeš peníze na nové bydlení, když hypotéky a nájmy jsou dneska skoro luxus? Tohle prostě není pro každého reálné.

Nejde o to si jen stěžovat, ale pojmenovat skutečné překážky. Není hanba chtít systém, který je spravedlivější a podporuje ty, kteří pečují, vychovávají a táhnou rodinu – často za cenu vlastního zdraví a kariéry.

@zuzkasim Mám to stejně. Mám 5letého chlapečka, druhé jsme chtěli, ale nezadařilo se, zvažovali jsme IVF, ale objevili se u mě zdravotní komplikace, kvůli kterým jsme do toho nakonec nešli. Bylo to dost obtížné, s manželem jsme si prošli i vztahovou krizí. A do toho stále tato otázka, od některých lidí navíc v čase opakovaně. Říct pravdu, že nám není přáno, nepomáhá, následují soucitné pohledy a dotazy na IVF apod. Nebo litování chudáčka jedináčka. Tohle jsou věci, které nikdo nechce probírat s kolegy v práci.

No správně jsou samozřejmě dva a hezky páreček :D

@dyechampion A o kterých státech je řeč, kde je to tak super? To by mě fakt zajímalo.

@petru445 znám několik rodin se 4 dětmi - a přijde mi to uz hodně. Všechny maminky jsou vyždímané, neustále unavené z nedostatku spánku, jednotlivým dětem se moc pozornosti nedostává. Otcové furt v práci, musí se uživit nejen spotřeba, ale i prostor k životu, větší auto, druhé auto,… Zvladatelné (z pozorování) jen když má matka plný úvazek doma - jakmile se honí ještě v práci, pociťuje to celá rodina, a ok mi to přijde v rodině, kde jsou děti 2 x 2 s velkým odstupem. Jinak s sebou nestále vozíte školku, vlastní oddíl, s rysy kolektivu - a to za mě ideální rodina není.
Jedináček mi taky jako skvělá varianta nepřijde - z hlediska dítěte, pohodlné to fakt je 😄 ale často tato verze rodiny není úplně otázkou volby.
(Mam třeba kamarádku, která mívá psychické potíže, péče o více dětí by byla vyloženě nad její možnosti.)

@dyechampion ach bože, to je přesně ten pláč nad tím, že já mám smůlu a jiní se mají líp. 🤦 Mám 2 kamarádky, které v podstatě nikdy nepřestaly pracovat. Začaly s malým úvazkem pár hodin týdně, postupně navyšovaly. Pak najaly paní na hlídání/hospodyni, zpočátku jim to vyšlo šulnul až prodělečně. Co si vydělaly, to utratily za hlídání dětí. Ale postupem se jim to vyplatilo, začaly vydělávat a jedna z nich dokonce povýšila na lepší pracovní pozici ještě v době rodičovské dovolené a dostala fungl nové služební auto. Takže jsou to výmluvy! Kdo chce, ten se snaží a nebrečí, že se o něho stát nestará. Je samozřejmé, že nemůžeme srovnávat životní úroveň dvou zdravých výdělečně činných lidí s životností úrovní samoživitelky nebo s rodinou, kde řeší dlouhodobé zdravotní potíže rodičů nebo nedej bože těch dětí. Tam je jasné, že čas, finance i síla jde úplně jinam. Mluvíme zde o průměrných, zdravých, kompletních rodinách. V mnoha státech je bydlení v osobním vlastnictví tak nákladné, že si ho může dovolit jen hrstka vyvolených. A myslíš, že v zemích, kde je mateřská 2 měsíce a pak hurá do práce, že si tam může každý dovolit podat výpověď a být s dětmi doma jen z manželova platu? To asi těžko, opět si to může dovolit jen hrstka vyvolených a zbytek odloží s pláčem miminka do institucí nebo chůvě a vrací se do pracovního procesu. A ty, co si můžou dovolit zůstat doma, tak ty to zasáhne pracovně úplně stejně, jako ženu v ČR. Kdo nechce být doma s dětmi, tak ho k tomu nikdo nenutí, může jít po vzoru jiných zemí do práce a dítě svěřit jiným. I oni si za to hlídání platí. A kdo chce být doma, má možnost si užít s dětmi krásné 3 roky. ❤️
A k izolaci nebo k rozhodnutí odstěhovat se na vesnici daleko od služeb a pracovních pozic, k tomu se snad nemá ani cenu vyjadřovat. To je přeci dobrovolné rozhodnutí, proč by za to měl nést odpovědnost někdo jiný?

@petulkadodo Aha, tak tomu rozumím. Pokud mi někdo naznačí, jak to je, nemám potřebu do toho vrtat dál a to stejné bych očekávala od ostatních. Jenže asi ne každý to takhle pochopí☹️

@petru445 V mé sociální bublině (vesměs VŠ zdravotníci) znám hodně rodin s 3 dětmi a všichni se tváří, že pohoda. Řada z těchto žen dlouhodobě pracuje na částečné úvazky, ale jsou i takové, které s manželem na homeoffice (obvykle IT) dělají plný úvazek. Řada lidí má pak 2 děti, jedináčci jsou spíš výjimkou. Znám ale i takové ženy, které si 2 děti pořídily, protože je to tak zvykem, ale dnes vzdychají, jak by to s jedním byla vlastně pohoda, zatímco ti dva se pořád perou. Bezdětných žen znám jen pár a vždy k tomu měly důvod (chtěly děti, ale partnerský vztah jim dřív ztroskotal a později už to nešlo). Myslím, že za ideál se stále považují 2-3 děti. Mám jedináčka a jsem ve svém okolí spíš výjimka.

@petru445 ja ve svem okoli moc neslycham nejake reci na vetsi rodiny. Vetsi beru kdo ma 4 deti. Ale jsou to bezne rodiny, stredni trida, normalne zajistene, detem se venuji. Spis jsou to jen povzdechy, jak to dokazou zvladat 😃. Ale hodne slycham kritiku na rodiny s jednim ditetem. Obecne reci, ze bude dite chudak, ze jsou rodice sobci, ze bude dite samo na svete. A neprijde mi to fer. Predne si myslim, ze kazdemu je do toho prd, at ma kazdy tolik deti kolik chce (muze). Dite jedinacek kolikrat ma mnohem lepsi vztah s rodici, vice zazitku a na ostatni ma jine pribuzne, kamarady. Neni jedina spravna cestq mit alespon 2. Mne by se vice libilo mit 3-4 deti, vzdycky se mi libilo jak je ve velkych rodinach zivo a veselo. Ale bez muceni priznavam, ze moje psychicke a fyzicke maximum jsou 2 kusy, vic bych zkratka nezvladla. Takze kdyz se nekdo citi jen na 1, proc by mel kvuli spolecnosti mit 2 a vice, nikomu do toho nic neni, nema to byt stigma.

@petru445 máme teď třetí a už teď vím že budeme chtít ještě jedno . Dva synové už jsou velcí ( 15 a 13 ) teď máme 3 týdenního chlapečka tak nechci aby vyrůstal ,, sám,, kvůli velkému rozdílu ,aby měl k sobě parťáka . A zatím jsem moc spokojená . Kluci moc pomáhaji , takže za mě je velká rodina fajn . Ale každý to má nastavené jinak. Nic není špatně , každý ať to má tak jak to cítí . 🙂

@anonym_804ff2 Například Švédsko, Norsko, Dánsko, Finsko, Německo, Nizozemsko, Francie… Všude tam mají kratší, ale lépe placenou rodičovskou, flexibilní úvazky, dostupné školky od raného věku, daňové zvýhodnění pro rodiny a hlavně – stát to nebere jako „soukromý problém matky“, ale jako společenskou investici. Není to ráj, ale rozhodně to není nastavené tak, že buď pracuješ naplno, nebo skončíš izolovaná a závislá tři roky doma s minimem podpory. Takže ano, dá se to dělat líp. Jen se u nás pořád tváříme, že chudoba je osobní selhání, ne systémová chyba.