Máme pejska, ale já ho nechci.😔 Co byste dělaly vy?
Ahoj holky, miluju pejsky, ale co mám dcerku, tak ho doma zatím nechci. Dostali jsme štěně, má 3 měsíce, nebylo to plánované, dala nám ho známa, protože říkala, ze alespoň dcerka bude mít parťáka a chlap se přimluvil, že to zvládneme, já si tak jistá nejsem. Dcera ho ani po týdnu nepohladí, bojí se ho. Je ukňouraný, uštěkaný. Všude močí a kádí (ale to chápu je stěně) ale prostě já to nedávám. Chlap je celý den v práci, krom víkendu. Takže jsem na něj sama, nemůžu ani na nákup, jinak vy to tu zdemoloval a majitel nás vyhodil, nechce v baráku bordel.
Dcerka jak se k ní jen přiblíží, má hysterický záchvat a samozřejmě je pro mě na prvním místě. Já pejsky miluju, dala bych za ně život a je mi těch chudáků moc líto v útulcích, ale já na tohle nemám. 😔 Prosím nesuďte mě..
Majitel ho viděl a říkal, že je krásný, že bude dost uřvaný (je to špic) ale že když ho za včasu vychováme, že bude ok, ale když je chlap v práci, tak já to sama nezvládám.
Řekla jsem mu, že jsme ho dostali, protože se chlap přimluvil a že já ho prostě nedávám a on řekl, že jestli ho dám pryč, tak půjdeme taky, takže jsem z toho akorát na nervy, jestli má právo nás vyhodit, kvůli tomu, že bych ho dala pryč🤦🏽♀️
Chlap říkal, že do práce musí a jestli chci, tak může být doma a já makat, jsem fakt hotová.
Chtěla bych zkusit najít rodinu nebo starší lidi, co by to opravdu zvládli..
Chápete mě trošku? Co byste dělali Vy?
Dekuju 😔
Vzdyt steneje jak dalsi mala decko...za prve bys mela dite zbykout na psa a psa na dite,kdyz budes psa ucit curat,rovnou dej vedle nocnik a uc i dite,mozna.to i lip.pochopi,kdyz to uvidi i psa...ted uz psa dst pryc je blbe,proste si ho musite vychovat,teda ais predevsim chlap.Jinak poridit psa, aby se staral druhy je sproste...
porozhlídni se po někom, komu ho věnuješ
pokud nechceš, aby tvoje dcerka byla hysterická, kdykoliv uvidí psa a pokud nechceš zkazit život i tomu psovi
co ten majitel? když se mu líbí, třeba by si ho vzal
když ne on, tak rychle někdo jiný, zkusit to můžeš i tady na koníkovi, případně v okolí, kde bydlíš a to, že tvůj chlap nechce dát psa pryč není relevantní, protože se o něj nijak nestarám, jen ho chce.
Řeči majitele bych považovala za nadsázku, já si to interpretuju spíš tak, že tě chtěl uklidnit, že se psem nemá žádný problém, tímhle bych se vůbec nezabývala.
Jinak jak už tady padlo, po týdnu se štěnětem má pocit že už ho nechce většinou i člověk, který ho poctivě plánoval dva roky :D Naděje že si to sedne je podle mě velká, pokud obecně máš zvířata ráda. Ale bezpodmínečně se musí zapojit chlap. O víkendu cvičák, přes týden poctivé vycházky po práci, plus veškerá hygiena bude taky na něm, když přijde z práce, dokud se to pes nenaučí. Ať je to fér, protože ty tohle zastáváš během dne. To bych si dala asi jako podmínku, pak si myslím, že by byly slušné šance že pes do rodiny zapadne. No a pokud chlap odmítne, tak prostě bohužel, tohle šanci nemá. Našla bych mu přes inzerát rodinu a bude to za váma. Blbý, ale tak co se dá dělat. Není to konec světa, pes si rád zvykne tam, kde ho chtějí a žádné trauma z toho mít nebude.
A kamarádka je jelito, to je fakt síla.
Ty jo, to je teda situace. Problem je v tom, ze nemas vuci sobe vymezene vubec zadne hranice a kamoska, manzel, majitel i pes ti to ted krasne ukazuji. Nemas cas ani kapacitu starat se o psa? Tak proste rekni rezolutni NE a hotovo. Na fb bych do lokalni skupiny umistila inzerat s pribehem a verim, ze stenatko si urcite nekdo vezme. Ten hlavni, kdo o jeho osudu ma rozhodovat, jsi TY. Protoze TY jsi ten, kdo se o nej stara. Reci ostatnich ho nevychovaji ani nenakrmi. Vezmi zivot do svych rukou a zacni konat. Mozna bude manzel chvili nastvany, mozna se kamoska urazi, mozna si majitel “neco” o vas pomysli, ale to je tak vsechno. Strach v hlave dela z veci vetsi dramata, nez jsou.
PS: naprosto te chapu, ackoliv jsem take pejskar a psy miluju.
Myslim,ze nejvetsi problem je v tom,ze ty toho pejska nechces a proto si od neho drzis odstup,proto ti vse vadi a i proto se ho dcerka boji. Pna to z tebe taky vyciti,ze ti neni po chuti. Kdyby byl chteny,mazleny a zacala se mu venovat,tak to bude jine. Majitele bych vubec neresila,ten je nejakej ujetej. A chlapovi bych rekla,ze ho proste nechces a nedokazes mu dat tolik pece a casu,co by si zaslouzil. A sehnala bych mu jiny domov. Stenatko,i kdyby jste ho dali do utulku,bude hned pryc. Toho bych se nebala. Nebo nabidni pejska na FB. Jsou i ruzne organizace,zkus pohledat. Myslim,ze ten pejsek si zaslouzi byt tam,kde ho budou mit uprimne radi.
A kamaradka nema za me rozum 😔
podivej se bude jaro, bude to lepsi, kdyz ti manzel rika lasko, je to hezke.
Musi trosku pomoci to je jasne.
Kdyz psa zachnes "chtit", zmeni se chovani i male, uvidis.
Netrav cas tady psanim proc ho nechces, ale vychovavej psa i dcerku.
Narocnejsi to asi je, no nekdo ma dvojcatka a ty mas stenatko a dite.
Chápu tě a nikým bych se rozhodně v tomto vydírat nenechala. Pro mě je kombinace pes + malé dítě noční můra. Chápu, že to tak nemá každý, ale kdyby mi ho nějaká dobrá duše chtěla dát, rozhodně by nepochodila a mohli by se přimlouvat třeba všichni na světě. Až děti vyrostou, tak klidně, taky mám pejsky a zvířata obecně ráda, ale teď v žádném případě. U mě je parťák pro dítě sourozenec. Když si pejsek ještě nezvykl a možná i cítí, že není vítaný, je pro něj podle mě lepší být jinde. Jediný kdo ho chce je manžel, který se moc nepodílí, takže smůla. Teď si přijdu jak hrozně zlý člověk 😃, ale jen, že chápu... Kdo se na to cítí, ať má, ale někomu ho vnucovat - nechápu a asi nikdy nepochopím.
Copak psa, ale manžela bys potřebovala zvládat.
Psa bych darovala pronajímateli nebo vrátila "kamarádce"
Tohle je moje noční můra, takže s tebou soucítím. Rázně jsem řekla manželovi, že pes nepřipadá v úvahu a nebudu se celý den starat o psa a mimino. Naštěstí pochopil rychle. Kdybychom jednou nějakého měli, tak to bude čistě manželova starost a povinnost.
Manžel chtěl psa, tak ať se o jeho výchovu a procházky stará on. Ne že ti ho hodí na krk.
Najväčší problém je ten, že ty psa nechceš. Mať doma malé dieťa a šteňa je riadny záhul, ale dá sa to zvládnuť. A áno, potom to prinesie ovocie v podobe vychovaného psa a parťáka pre vás aj pre dcéru. Ale to naozaj chce lásku aj k tomu psovi a chcenie... Ak je to o tom, že si len unavená z toho celého a vo svojom vnútri toho psa chceš a máš rada, určite je nás tu kopec takých čo vieme poradiť ako si to čo najviac uľahčiť - sama sa tréningu psov venujem.. ALE.. ak ho naozaj nechceš, ešte dnes by som psíka vyfotila a hľadala mu nový lepší domov. Nenaťahuj to. Čím skôr tým lepšie. Hodiť úprimnú reč s mužom a čo najskôr dať psíka inde.
Nechapu,kamarádka musí byt poloblbá,když vám daruje psa,co vám dá příště koně,nebo třeba prase? S tím majitelem bytu to taky nechapu,vyhodí vás pokud pes nebude vychovaný,vyhodí vás když dáte psa pryč,to jako fakt? Docela chápu,ze pejska nechceš,batole a stěně je náročná kombinace.Já měla psa dospělého když se narodilo dítě,to je pak mnohem snazší. Stěně a malé dítě do 4-5let bych dohromady nechtěla,už kvůli tomu,ze na pes třeba nemůže na vestsinu hřišť. Na tvém místě bych pejska nabídla na nějaké inzerci,určitě se najde vhodný panicek.
Najděte štěňátku domov, kde ho budou chtít, mít rádi a budou se mu věnovat. Majiteli řekněte, že začal demolovat byt a jen mu zachraňujete majetek. Já mám děti tři (to nejmenší má 7 měsíců), dva psi a na cestě štěňátka. Ale já si to vybrala dobrovolně.
Ta situace je cela na nic. Nemela jsi podlehnout natlaku manzela a zname. Reakce majitele bytu mi taky neprijde v poradku. Ale za me, kdyz se chce, vsechno jde. Jenze u tebe je bohuzel evidentni, ze se nechce. Vzdy je nejake reseni, jak souziti psa a ditete zvladnout. Kazdopadne hod rec s manzelem, ze takhle to dal nejde a musi se mu venovat. Mam osobni zkusenost, vzali jsme si stene, co melo byt max 15 kg velke a ma 30. Jenzeje to nase partacka a s malou se maji rady. A ne, nestalo se to lusknutim prstu. Nektere veci chteji cas. A tvoje mala muze byt ze psa ustrasena, protoze to citi z tebe. Boji se jen toho vaseho, nebo vsech psu?
Tohle je můj zlej sen. A proto psa nemáme a nikdy mít asi nebudeme. Ač se asi ve finále hrozně ochuzujeme. Ale je to živý tvor, je to člen rodiny, je to veliký závazek. A prostě se bojím, že bychom třeba nezvládli výcvik, psa se nakonec báli, nebo na něj neměli čas. Nebo bolestně zvažovali, zda mu zaplatíme operaci a léčbu za xxx xxx Kč, či raději vezeme děti někam. Rozhodila bych sítě a pejska poslala dál k hodným lidem. Do dobrých rukou daruji....
No to je parádní situace, manžel si rozhodl pořídit psa a ty se mu o něj staráš..... A co o víkendu? To to manžel nevidí, jak je to náročné, postarat se o dítě a psa? Nech mu dítě i psa, jinak vůbec nepochopí o čem mluvíš..... Zvládnout by to šlo, ale musela bys chtít ty a tohle je situace, kdy ty jsi toho psa nechtěla a máš se postarat..... Úplně stejná situace jak v knížce 13.komnata milenek....
To je hrozný. Soucítím s tebou. Taky bych to nedala, malý dítě v období vzdoru a štěně, které jsem nechtěla. Pěkně bych ho sbalila a vrátila povedené známé. Zpátky ho nechce? Nezájem. Klidně bych ji ho uvázala u dveří a odjela. A tvůj chlap je taky padlej na hlavu. Ať si ho vezme do práce, když ho tak chtěl.
@malanoha Holky děkuji za oporu, dávám teď aktuální info- chlap má tetu, co má děti, barák a prý je doma, ráda si ho prý vezme a postará.. něčím mně přirostl k srdci, ale jsem fakt unavená.. zůstane naštěstí v rodině.
Řekla mi, že kdyby se náhodou stalo po 2 dnech, že bych zjistila, že by mi fakt chyběl a byla si jistá, že to zvládnu, tak ho dá zpět, ať si prý teď odpocinu, naberu síly a beru to jako dovcu na 2 dny si to poradne promyslet, buď si ho vzít a už nepremyslet dal a nebo si ho nechají..
tak uvidíme, drzte mi palce..
Když vidim jeho oči a vše, jsem zamilovaná… ale to ze si dcera ani nehraje, vše ji kouše, knuci, steka, kouše ji nohy, pak i koberce jsou ochcany a starat se o oba je strašně těžký.. tak uvidíme.. dam pak info.
To je dobře, že jste mu našli nový domov. Já bych psa určitě nezvládla, bydlíme v bytě, 2 malé děti, je to obrovským závazek, venčení, dobře ho vychovat, veterina atd. Neměla bych na něj čas.
My máme dvě kočky a holky byly jako miminka hodně uřvané obě. Takže si dobře pamatuju tady na ten chaos a půl roku bezvládí jak tady ty kočky zdivočely a žily si vlastním životem. Manžel byl celé dny a noci v práci, já tady na to sama. Byla jsem ráda, že uklidim, do obýváku jsme ani nechodili.
Myslím, že je to dobré řešení dát pejska tetě. Víte, že o psa bude postaráno a neskončí někde v útulku 🙂
Máme psa 14 let. Pořídili jsme si ho před dětmi. Štěňátko je prostě takové poloviční malé dítě, je to hodně náročné. Psy miluji, ale plně tě chápu. Máš toho hodně. Také mě napadá, že když jsme si ho pořídili, tak i když jsem se těšila, tak jsem najednou byla trochu paralizovaná tím, že je obrovský závazek. Možná to máš podvědomě podobně. Každopádně pokud ti pejsek nepřináší žádnou radost, tak ho dej pryč a nenech se vydírat od manžela ani od majitele. Nebudeš spokojená ty ani pejsek. Jak říkám našeho psa miluji, ale úplně to chápu.
Přečetla jsem si to až teď po předchozím komentáři. To je skvělé řešení. Myslím si, že všichni budou spokojeni.
Tak jak to nakonec dopadlo?
Dala bych psa pryč. A to píšu jako pejskař, který má doma zachráněnou buldočku a dvě děti. Ale pokud pláče dítě, pláče pes i vy (Zbytek, co psa chce, se o něj nestará) pak je to jasný. Zkusila bych oslovit nějaký spolek co pomáhá nechtěným pejskům najít nový domov ( na FB) , nebo bych sama hledala ověřenou rodinu. Hlavně né “dám zdarma psa komukoli” to taky můžu skončit zle.