Těhotenství a práce

5 zkušeností

Těhotenství a práce nebo co říká Zákoník práce?

Těhotenství24 sebou nese omezení, která zaměstnavatel musí respektovat.

Vyhláška č.288/2003 Sb. obsahuje seznam prací, které nesmí těhotná a kojící70 zaměstnankyně vykonávat. Práce zakázané těhotným ženám nesmíte vykonávat, ani kdybyste s jejich výkonem sama souhlasila.

Samozřejmě Váš ošetřující lékař vyhodnocuje průběh těhotenství a bere v potaz i práci, kterou vykonáváte. Může vydat lékařský posudek, že Vaše práce ohrožuje Vaše těhotenství.

Pokud koná těhotná zaměstnankyně práci, která je těhotným zaměstnankyním zakázána nebo která podle lékařského posudku ohrožuje její těhotenství, je zaměstnavatel dle § 239 odst. 1 zákoníku práce povinen převést ji dočasně na práci, která je pro ni vhodná a při níž může dosahovat stejného výdělku jako na dosavadní práci.

Pokud požádá těhotná zaměstnankyně pracující v noci a zařazení na denní práci, je zaměstnavatel dle § 239 odst. 1 zákoníku práce povinen její žádosti vyhovět.

Dle § 240 odst. 1 zákoníku práce smějí být těhotně zaměstnankyně vysílány na pracovní cestu mimo obvod svého pracoviště nebo bydliště jen se svým souhlasem; přeložit je může zaměstnavatel jen na jejich žádost.

Zaměstnavatel dle § 241 odst. 3 zákoníku práce nesmí zaměstnávat těhotné zaměstnankyně prací přesčas.

Toto samozřejmě platí, pokud Vaše těhotenství svému zaměstnavateli oznámíte. Když však zaměstnavatel neví o Vašem těhotenství, pak např. nařízením práce přesčas neporušuje zákoník práce.

Související články

Reference

  1. Ministerstvo práce a sociálních věcí: http://www.mpsv.cz

Externí linky

Pomohl ti tento článek?
 / Ne

Zkušenosti s těhotenstvím a prací

Máš zkušenost s těhotenstvím a prací?
Poděl se o ni a pomoz tak ostatním maminkám.
Napiš svou zkušenost
hubertka
28. led 2015

Výše peněz nerozhodovala

Pracovala jsem jako asistentka logopeda v jedné ordinaci (sedavé, ale i dost pohybově náročné zaměstnání).

Zpočátku bylo vše fajn, hned v 7. týdnu mě začaly tlačit kalhoty, nevadí, povolila jsem je, zatím o těhotenství nikdo nevěděl. Začínala jsem být ale o dost unavenější než obvykle, práce hromada, kdo je v pravidelném kontaktu s lidmi tak ví, jak je to někdy velice náročné, navíc mi tam chodila spousta lidí s chřipkou, jeden klient měl dokonce pásový opar, ale sezení mu odpadlo. Stále jsem si říkala, jak musím aspoň něco málo vydělávat - (rozdíl mezi mým platem a "výplatou" od úřadu nebyl zase až tak markantní), jak se na mě budou koukat ostatní, pokud odejdu, ale začala jsem si uvědomovat, jak je nejdůležitější má pohoda a tím pádem i pohoda nenarozeného, teprve se vyvíjejícího tvora.

Situace ve firmě nebyla příliš příznivá - co se mé osoby týkalo, kolektiv zvláštně ochladl, myslela jsem, jak zůstanu aspoň na částečný úvazek, ale nakonec jsem odešla hned. Šéfka mi řekla dost ošklivé věci, ze kterých jsem se pak dávala dohromady asi měsíc. Břicho mě pobolívalo víc a víc, kalhoty tlačily víc a já se necítila v práci dobře.

Odešla jsem ještě v 1.trimestru a jsem za to ráda.
0 poděkování
rituska88
26. led 2015

Od 6. měsíce doma

Jsem zdravotní sestra a než jsem otěhotněla, pracovala jsem v ambulanci praktického lékaře pro dospělé, plus jsem k tomu měla návštěvy nemocných. Když jsem otěhotněla, ihned jsem to zaměstnavateli oznámila s tím, že v práci zůstanu tak dlouho, jak mi to můj zdravotní stav dovolí. Vše bylo v pořádku, neměla jsem žádné potíže, tak bylo fajn být mezi lidmi, práce mě bavila.

Ale potom postupně jsem to přestávala fyzicky zvládat a k tomu přibývalo pacientů s různými nakažlivými nemocemi a já měla strach, abych miminko nějak neohrozila. Kromě toho zaměstnavatel na mě nebral žádné ohledy. Takže jsem v 6. měsíci odešla na nemocenskou. Sice peněz pak bylo míň, ale aspoň jsem byla v klidu a nemusela se stresovat.
0 poděkování
zebruska
10. lis 2014

Vyčerpání dovolené prodlouží příjemně mateřskou

Pracovala jsem v Pedagogicko-psychologické poradně jako psycholog. Práce to není fyzicky náročná, proto jsem neřešila nabízenou možnost rizikového těhotenství. Řada kolegyň se bojí bacilů, ale to jsem neřešila. Vzhledem k tomu, že jsem pedagogický pracovník, mám stejné množství dovolené jako učitelé. Šéfová mi hned řekla, že mi dovolenou neproplatí, ať si jí vyberu, jinak mi jí nařídí.

První trimestr jsme jezdili hodně po školkách kvůli posuzování školních zralostí. To jsem ale pořádně ani nevěděla, že jsem těhotná, takže jsem se ničeho neobávala a nic neřešila. Pak přišel konec školního roku a hektické dohánění všech restů - dvě vyšetření denně skloubit s hladem a častým odbíháním na WC se ale podařilo. Prostě jsem jedla i v průběhu vyšetření (ovoce, sušenky, atd.). Přes prázdniny jsem byla téměř celou dobu doma a po prázdninách připravovala kancelář na předání, dodělávala rozdělanou práci a začala jezdit do školy. Ještě jsem měla nějakou dovolenou (nezdá se to, ale 40 dní dovolené se čerpá docela dlouho), takže jsem odcházela z práce jako při 8 týdenní variantě, přitom jsem oficiálně na MD nastoupila poslední možný termín.

Jsem ráda, že nemám práci takovou, abych musela na rizikové, a že mi bylo celou dobu tak, že jsem o těhotenství téměř nevěděla. Dlouho to nevěděl ani nikdo kolem, takže pro řadu učitelů to byl šok, že jim odejdu.
0 poděkování
eldoradoh
7. lis 2014

Osm týdnů před porodem

Pracovala jsem v kanceláři u počítače jako koordinátorka výroby v německé firmě - sedavé zaměstnání.

V naší firmě se během jara spustil babyboom a spolu se mnou otěhotněly ještě dvě kolegyně a tři manželky kolegů :-). Obě kolegyně šly hned na začátku těhotenství na rizikové, já zůstala. Do poslední chvíle jsem se rozhodovala, zda jít na MD osm nebo šest týdnů před porodem. Nakonec zvítězila první varianta, jelikož se ke konci začaly objevovat bolesti zad (sedavé zaměstnání). V práci jsem se loučila se slzami v očích, měli jsme výborný kolektiv a partu lidí, práce mě také moc bavila a vůbec se mi tam odsud celkově nechtělo.

Myslím, že osm týdnů bylo pro mě úplně akorát, čas na to doma vše dopřipravit a nachystat a zároveň se nenudit.

Chápu, když se vyskytne zdravotní problém nebo velké nevolnosti a rizikové těhotenství je nutné, ale jít na něj "jen tak" mi přijde prostě zbytečné..
0 poděkování
apacheee
7. lis 2014

Do poslední chvíle v práci

Pracovala jsem jako učitelka v Mš a měla jsem na starost nejmladší děti (3 - 4 roky) - v práci jsem chtěla vydržet až do poslední chvíle, což se mi podařilo. Končila jsem ve 36. týdnu společně se školním rokem. Bylo mi dobře a doma bych se asi unudila. Ke konci těhotenství už to začínalo být mnohem náročnější a nakonec jsem byla ráda, že je konec školního roku. Jsem na sebe pyšná , že jsem to zvládla dokončit a rodiče i kolegyně v práci mě velmi podporovali a dočkala jsem se i spousty obdivných slov:)
3 poděkování