Eliminujte škodlivou chemii ve vaší domácnosti: Non toxic životní styl může vyřešit ekzémy i alergie

„Málokdo si uvědomuje, jak rozsáhlé problémy si můžeme způsobit tím, že se v přehnané míře a bez přemýšlení vystavujeme dennodenně chemikáliím,” říká Pavla Pavlištová, která radí, jak si vytvořit non toxic domácnost. V poradně přírodní léčby alergií, ekzémů a dermatitid tady na Modrém koníku se jí můžete zeptat na cokoliv. 

V dnešním článku vám přinášíme rozhovor s Pavlou Pavlištovou na téma non toxic domácnost. Pavla Pavlištová je již 4 roky jedním ze správců facebookové skupiny Svět non toxic a předsedkyní stejnojmenného spolku. Činnost spolku a skupiny je zaměřena zejména na eliminaci škodlivé chemie v každodenním životě, v první řadě v kosmetice, drogerii a domácnosti. Skupina se primárně věnuje prevenci kontaktních dermatitid, atopických ekzémů a alergií. Snaží se šířit osvětu o rizicích, která představují syntetické složky kosmetiky a drogerie. Dále nabízí praktické návody, jak a čím tyto potenciálně nebo prokazatelně škodlivé látky nahradit.

Můžete čtenářkám, prosím, popsat, jak vypadá taková non toxic domácnost?

Non toxic domácnost vypadá velmi skromně. Nenajdete v ní běžný prací prášek ze supermarketu, aviváž, čistič wc a podlah, osvěžovač prostoru a další konvenční drogerii a kosmetiku. Většinu péče o tělo nahrazuje bezpečná, tzv. „jedlá“ kosmetika, založená na přírodních surovinách, zejména olejích a přírodních máslech, případně kosmetika s vhodným složením od prověřených výrobců. Úklid v netoxické domácnosti nezajišťuje Mr. Proper, ale prací soda, ocet a přírodní mýdlo. Netoxická domácnost ale není jen úklid a praní, je důležité věnovat pozornost také materiálům (nábytek, textil, nádobí) jaké tvoří náš domov. V netoxické domácnosti se snažíme eliminovat ty materiály, které prokazatelně vylučují toxické látky a nahrazovat je těmi bezpečnějšími.

Jak jste se k této problematice dostala? Co vás přimělo vydat se tímto směrem?

Na cestu non toxic mě přivedly moje dlouhotrvající zdravotní potíže. Vlastně to byl trochu paradox, protože jako zpěvačka jsem byla dlouhé roky v neustálém kontaktu s konvenční kosmetikou. Make-up, dekorativní kosmetika, barvy na vlasy, parfémy... Příliš jsem nepřemýšlela o tom, jak moc mi tyto zkrášlovací pomůcky mohou negativně ovlivnit zdraví. Nicméně zdravá jsem nebyla. V 25 letech mi lékaři diagnostikovali endometriózu. Léčila jsem se nejprve pod taktovkou oficiální medicíny, neměla jsem nikdy před mým „non toxic“ životním stylem důvod hledat jiné cesty, zcela jsem důvěřovala konvenční medicíně. Ale potíže s endometriózou nebyly jediné, přidaly se hormonální problémy, dlouhodobě mě trápila špatná pleť. V mých 36 letech potíže s pokožkou zřejmě i vlivem stresu a vyčerpání vygradovaly a objevil se mi poprvé v životě rozsáhlý ekzém v obličeji.

Moje pleť byla jako v ohni, nemohla jsem se normálně líčit nebo namazat krémem, aniž by moje pleť prudce nereagovala. Pochopitelně jsem to tehdy řešila s dermatologem a podstoupila standardní topickou léčbu. Ta mi ale stav ještě více zhoršovala. Kortikoidy, antibiotika, antimykotika, jiné kortikoidy, různé mastičky... Připadala jsem si jako pokusný králík.

Nikdo neřešil, proč se mi to děje, pouze jsem obdržela další recepty na masti a doporučení na velmi drahou kosmetiku. Moje nedůvěra k terapii se zvětšovala souběžně s tím, jak lékařka stále měnila názvy pro mé ekzémy. Jednou to byl atopický ekzém, pak se rozhodla, že jde o seborhoickou dermatitidu, později jsme přidali periorální dermatitidu. Vnitřně jsem cítila, že agresivní chemická léčba mi více ubližuje než pomáhá. Zhruba po roce této neúspěšné terapie jsem učinila rozhodnutí opustit tuto cestu a začala jsem sama hledat jiné možnosti léčby. A jak už to v životě bývá, když člověk převezme zodpovědnost za své problémy do svých rukou a přestane se spoléhat na pomoc zvenčí, začnou se dít věci.

Najednou mi začaly do mého prostoru přicházet informace a lidé, díky kterým jsem se dostala až do „světa non toxic“. Brzy jsem zjistila, že moje svědivá pokožka hlavy byla důsledkem nesnášenlivosti běžných sulfátů. Kdyby mě na tuto možnost upozornila lékařka, ušetřila bych si mnoho trápení a zbytečné kortikoidové léčby. Ve skupině Svět non toxic jsem pečlivě nastudovala všechny informace a velmi rychle zavedla non toxic domácnost. Musela jsem přehodnotit a přebudovat celou svoji péči, ale vrhla jsem se do toho s přesvědčením, že to má smysl. Po nějaké době jsem skutečně zaznamenala i pozitivní výsledky s pletí.

Chemický „detox“ se vyplatil, ekzém zmizel a po nějaké době mi ustaly i potíže s mnohaletým akné. Mohu zcela upřímně konstatovat, že teprve teď, ve svých 42 letech, se těším z pěkné pleti, kterou jsem od puberty nikdy neměla. Za nějaký čas se non toxic stalo zároveň mým koníčkem a velkou vášní. Největší odměnou mi bylo uzdravení z endometriózy, s tím jsem už ani nepočítala. Je to nemoc, se kterou si oficiální medicína v podstatě neumí poradit. Málokdo si uvědomuje, jak rozsáhlé problémy si můžeme způsobit tím, že se v přehnané míře a bez přemýšlení vystavujeme dennodenně chemikáliím. Jsem přesvědčená, že mému tělu to neprospívalo ani lokálně, ani hormonálně. Potíže se nemusí projevit hned, ale po mnoha letech expozice škodlivým chemickým látkám už toho moje tělo mělo prostě dost a začalo se bránit. Začátky nebyly snadné, nejde jen o to změnit mýdlo a parfém, non toxic je tak trochu životní styl, člověk musí začít také jinak přemýšlet, musí se naučit obhájit si svůj postoj také u partnera, rodiny a ve společnosti.

Co byste poradila maminkám, které se rozhodnou, že chtějí v tomto směru něco změnit, ale vlastně zjistí, že vůbec neví, jak začít? Přeci jen změnit vše najednou nelze. Kde a jak tedy začít?

Pokud jim to čas umožňuje, nejideálnější je asi přidat se k nám do skupiny, kde si postupně samy vše nastudují. Ve skupině nabízíme kompletní a detailní informace v ucelených souborech dle témat (např. praní, úklid, doporučené non toxic produkty, péče o pleť, atd.). Ne každý má ale facebookový účet, v tom případě se již brzy dočká našich webových stránek, které budou také poskytovat souhrnné informace, jak vlastně zavést non toxic domácnost a péči, čemu se vyhnout, kde lze sehnat a nakoupit non toxic produkty. Nově také bude možné se mě na cokoliv z oblasti non toxic zeptat v poradně zde na Modrém koníku, kde vám ráda poradím.

Každý může začít postupně a v klidu, krok za krokem. Nejjednodušší je změnit mýdlo, to je otázka jednoho jediného kroku. Dále bych volila změnu pracího prášku za non toxic verzi, to je nesmírně důležitý krok. A pak už to půjde skoro samo.

Jakou nejdůležitější změnu v rámci snížení toxicity v domácnosti by měl podle vás udělat úplně každý? Co je ten největší jed?

Už jen interiér v domácnosti je rozsáhlé téma, například mnoho nábytku a podlah vylučuje velké množství toxikálií, což bylo i opakovaně dokázáno. Zmínit můžeme škodlivý formaldehyd, ten je často součástí lepidel v nábytku. Mimo jiné způsobuje podráždění sliznic, podílí se na vzniku alergií a astmatu. Bohužel to není jediné riziko, máme tu třeba bromované zpomalovače hoření, běžně přítomné v kobercích, matracích a plastech. Začít se více zajímat o problematiku je tedy velmi důležité. Jako první mírná výpomoc mohou sloužit například některé druhy pokojových květin, které dokáží „vychytávat“ mnohé škodlivé látky v obytném prostoru.

Než si nováček nastuduje, jakým materiálům se vyhýbat a čemu dávat přednost, může ale mnoho změn učinit již v rámci kosmetiky, praní a úklidu. Netoxická péče začíná praním, to by měla být priorita na začátku non toxic péče. V prádle trávíme spoustu hodin denně, v noci jsme ve styku s ložním prádlem, prací prášek je přítomný ve vláknech. Syntetické vůně, konzervanty a další dráždivé složky z pracího prášku nebo gelu jsou mnoho hodin denně ve styku s naší pokožkou. Dýcháme je, pronikají nám do všech systémů v těle, kumulují se. Většina dětí i dospělých s ekzémy reaguje negativně právě na komerční prací prášky, tato zkušenost se u nás ve skupině stále dokola potvrzuje.

Škodlivých látek v kosmetice a drogerii je celá řada, mnoho z nich jsou prokázané silné alergeny, ale kdybych měla jmenovat jednu jedinou, která je nejen v naší komunitě, ale také mezi odborníky na toxikologii, endokrinologii a environmentální oblast považována za silně rizikovou, byla by to syntetická vůně. Ve složení je označovaná jako parfum nebo fragrance. A je prakticky všudypřítomná v běžných produktech. Najdete ji dokonce i v hypoalergenní kosmetice, v pracích prášcích a gelech pro děti nebo ve vlhčených ubrouscích. Pochopitelně je to hlavní složka parfémů, deodorantů, neutralizérů pachu v domácnosti, kosmetiky, bohužel i té dětské.

Syntetická vůně může obsahovat jednu, dvě nebo dokonce stovky chemikálií. Na rozdíl od všech dalších složek nemusí být konkrétní složky syntetické vůně uvedeny v INCI produktu, složka „parfum“ má legislativní výjimku. Není žádným tajemstvím, že syntetické vůně a parfémy obsahují ftaláty. Ftaláty známe z PVC, jsou to změkčovadla a rozpouštědla, která se často používají i v kosmetice, protože pomáhají udržet vůni. Kromě těchto benefitů ale bohužel oplývají mnohými riziky. Studie uvádějí např. vrozené vady, vliv na výskyt rakoviny prsu, neplodnost, diabetes, obezitu, autoimunitní poruchy a také autismus a ADHD, pokud se ftalátům vystavuje těhotná maminka. Kromě ftalátů mohou být ve vůni obsaženy také další škodlivé složky, včetně aldehydů, toluenů a chemikálií odvozených z ropy.

Maminky dnes velmi často řeší u svých dětí různé ekzémy a alergické reakce. Nakupují různé mastičky a nic moc na to nezabírá. Co byste jim poradila ze svého pohledu vy?

Radila bych nespoléhat se na to, že potíže s ekzémem zvládne kosmetika nebo léky od lékaře. Nic z toho neřeší příčinu. Léky jsou někdy nutné, ale musíme si uvědomit, že kortikoidy a lokální masti potlačují symptomy, projevy zánětu, ale pokud je například ekzém odpovědí na opakované vystavení dráždivé látce, nepomůže trvale skutečně nic jiného, než vyhnout se expozici. Netoxická péče pomůže vždy, dokonce i tehdy, když je ekzém ovlivněný potravinovou intolerancí, nebo agresivní imunitní reakcí. Chemikálie působí nejen na naši kůži, ale ovlivňují také imunitu a hormonální systém. Každá osoba s alergií, astmatem, ekzémem nebo onkologickou nemocí by měla netoxickou péči zavést neprodleně. U pacientů s alergií a ekzémy radím vždy jednoduché pravidlo: méně je někdy více. Přechod na non toxic domácnost a péči může významně pomoci, dále je důležité věnovat pozornost zdravému střevu, respektive pečovat o svůj střevní, ale také kožní mikrobiom. Nadužívání chemie a léků oba tyto systémy narušují.

Látkové pleny používá stále více maminek, protože jsou „zdravější” než jednorázové. V čem je u těch jednorázových problém?

Klasické komerční jednorázové plenky jsou bělené chlórem, savé jádro obsahuje velice škodlivé látky a navíc se v přírodě rozkládají cca 400 let. Takže opravdu nejsou příliš ekologické. Už jen samotné bělení chlórem představuje významné riziko. Často se totiž bělí elementárním chlórem, kde jako vedlejší produkt při bělení vzniká rakovinotvorný dioxin. Když se podrobněji podíváme na to, z čeho se běžná jednorázová plena skládá, není to hezké čtení. Obsahují pochopitelně plast (ropa), latex, tributyltin (i nejmenší koncentrace tributyltinu může poškodit imunitní systém dítěte a ovlivnit hormonální systém) a další chemické látky jako syntetické parfémy, o kterých jsem mluvila výše, deodoranty, antioxidanty nebo krémy (mohou přispívat k bolestem hlavy a tvorbě vyrážek). Plášť (polyethylen) je vlastně materiál mikrotenového sáčku, je nebezpečný hlavně pro chlapce, protože není prodyšný a zvýšená teplota ve varlatech může vést ke špatnému reprodukčnímu potenciálu v dospělosti. Savé jádro obsahuje 5-10x více superabsorpčního polymeru (SAP) než ve zdravějších verzích jednorázových plen. Jednoznačně nejbezpečnější variantou zůstávají látkové pleny.

Jak vypadá zdravé, netoxické stravování? Musí být vše BIO?

Pokud by označení BIO byla záruka absolutně neškodlivé potraviny, bylo by to ideální. Bohužel ani v případě BIO certifikace se nelze vyhnout některým negativním aspektům, jakými jsou například těžké kovy nebo mykotoxiny, to musím v rámci objektivity připustit. Nicméně stále dávám přednost ovoci a zelenině z lokálního zdroje od prověřeného ekologicky pěstujícího farmáře. Osvědčilo se mi to. Naučila jsem se díky tomu vařit z lokálních a sezónních surovin, což považuji za zdravější způsob stravování, který zároveň respektuje naše tradice a to, jak jsme přirozeně nastaveni.

Nevidím žádné benefity v tom, když člověk žijící v našem klimatickém pásmu konzumuje během zimy postřikem ošetřené citrusy nebo jahody z umělé pěstírny kdesi ve Španělsku. Naši přímí předci na zimu nakládali zelí, ovoce se konzumovalo hlavně v sezoně, zralé a tehdy, když přišel jeho čas. To se snažím respektovat. Netvrdím, že v netoxickém stravování musí být každá potravina BIO, nicméně doporučuji upřednostňovat vlastní nebo lokální prověřené zdroje. Kvalitní potraviny se dají sehnat i bez BIO certifikace, vždy záleží na poctivosti a smýšlení daného farmáře a pěstitele. Samozřejmostí je tzv. real food, tedy vařit z kvalitních surovin, nepoužívat průmyslově upravená jídla a škodlivá éčka.

Někomu stačí k hygieně a péči o tělo pouze voda, ale většina lidí používá kosmetické přípravky a nechce se jich vzdát. Můžete obecně nastínit, čeho se vyvarovat, aby byla kosmetika co nejméně toxická?

Předně bych chtěla zmínit, že netoxická péče nerovná se žádná péče. Osobně například nepraktikuji mytí vlasů pouze vodou, používám šampony s přijatelným složením. Uvědomme si, v jakém prostředí žijeme. Například vlasy ochotně nachytají smog nebo cigaretový kouř. Během dne se často dotýkáme kontaminovaných věcí a tím nemyslím jen bacily, ale také styk s materiály obsahujícími například těžké kovy nebo ftaláty. Rozumná očista je na místě, nicméně mnoho lidí zaměňuje mytí za sterilizaci a vede se svým tělem a jeho ekosystémem chemickou válku. Netoxická kosmetika by měla co nejvíce respektovat potřeby pokožky a nenarušovat její funkce. Neměla by obsahovat syntetické a ropné složky. V netoxické kosmetice nemají co dělat syntetické vůně a barviva, ani silné a dráždivé konzervanty, u kterých je často alergizující potenciál banalitou proti tomu, jaká mají další negativa.

Lidé by se měli vyvarovat zbytečností jako jsou tekutá mýdla a sprchové gely, ty je velmi snadné vyměnit za zcela přírodní mýdla na bázi olejů, je to jen otázka zvyku. Někteří výrobci umí vyrobit mýdla a gely i v tekuté podobě bez škodlivých antibakteriálních přísad (takovou je například toxický triclosan) a syntetických konzervantů. K tomu ale musí již člověk umět číst složení nebo vědět, kde takové šetrnější produkty nakoupit. Rozhodně přehodnotit umělé vůně, to je významně pozitivní krok k lepšímu zdraví. Příjemnou a zdravou vůni lze docílit správným použitím kvalitních esenciálních olejů. Krémy, micelární vody a produkty s vodní složkou musí být vždy konzervované, většinou obsahují dráždivé a sporné konzervanty, často vyloženě toxické. Méně rizikové jsou oleje a másla a jejich směsi. Pokud jsou tyto bezvodé, nemusí obsahovat konzervant. Pokud si spotřebitel přeje nakoupit co nejšetrnější kosmetiku v běžných řetězcích, může se řídit některými přísnými certifikáty pro přírodní kosmetiku, jakými jsou například Natrue nebo BDIH. Běžně jsou s těmito certifikacemi k dostání produkty od firem Weleda nebo Lavera, dokonce i některé výrobky od běžně dostupné značky Alverde odpovídají non toxic péči.

Jak byste doporučila maminkám, aby v rámci hygieny pečovaly o své malé děti? Je potřeba nějaká zvláštní péče? Jaké by mělo být složení dětské kosmetiky?

Miminka nepotřebují zvláštní péči, rozhodně je vhodné volit co nejméně syntetiky a chemie. Nejlepší je umývat je čistou vodou, pokud máme hodně chlórovanou, lze pořídit sprchový filtr. Na znečištěný zadeček postačí kvalitní přírodní mýdlo bez jakékoliv parfemace. K promazání po koupeli může maminka vyzkoušet čistý mandlový, meruňkový nebo jojobový olej, případně vhodné směsi olejů a másel. Někteří výrobci nabízejí pěkné produkty na této bázi bez konzervantů a parfemace, například dětské tělové máslo od Purity Vision je běžně dostupné v řetězcích DM. Malým dětem bych se snažila co nejméně narušovat přirozený kožní biom chemií, to posílí jejich obranyschopnost.

Dětská kosmetika by neměla obsahovat žádné vůně a je lepší se vyhnout i přírodním silicím, kvůli možné senzibilizaci a alergiím. Neměla by být na bázi ropy (vazelína, parafín), ale na bázi čistých 100% nerafinovaných olejů a másel. Maminky by se měly vyhýbat vlhčeným ubrouskům (obsahují parfum, konzervant, atd.), neměly by používat antibakteriální a desinfekční gely (narušují, vysušují pokožku a škodí kožnímu biomu), nepoužívat tekutá mýdla, ale tuhá přírodní mýdla na bázi olejů. U dětí, které ještě neumí plivat zubní pastu, je vhodné kupovat pastu bez fluoridů (pokud je přijímán orálně, je neurotoxický) a bez syntetických pěnidel (SLS, SLES) a konzervantů. Takové pasty opět nabízí výše zmíněná Weleda, nebo dánská značka Urtekram.

Nějaké té nemoci u dětí se asi nikdo nevyhne. Jaký máte názor na dětské léky a jejich toxicitu? Poradíte maminkám nějaké jiné, alternativní řešení?

Léky určené na konkrétní potíže a stav pochopitelně musí indikovat lékař a netroufla bych si bez znalosti konkrétního případu hodnotit, nakolik takové léky lze alternovat, mnohdy jsou zcela na místě. Pokud se však budeme bavit o volně prodejných lécích a doplňcích, které jsou celkem bezmyšlenkovitě dětem podávány, tam si dovolím zmínit, že většinu z nich lze úspěšně a netoxicky nahradit. Například dětské koliky mnoho maminek řeší Espumisanem, který již obsahuje pomocné látky, například konzervant kyselinu sorbovou (databáze „éček“ Fér potravina ji hodnotí nepříliš dobrým skóre škodlivosti č.3) nebo soli acesulfamu. Koliky často rozvolní správná masáž bříška, úprava stravy, bylinné čaje nebo lze zvolit šetrnější variantu, např. Babycalm.

Ve skupině Svět non toxic máme vypracovaný soubor Lékárnička, kde maminky najdou tipy na různé šetrnější alternativy pro řešení drobných potíží. Zejména lokálně lze nahradit prakticky většinu běžné léčebné kosmetiky s nevhodnými látkami. Například oblíbený Sudocream, tam si lze i doma vyrobit netoxickou variantu s uklidňujícím oxidem zinku, bez ropy a toxické syntetické vůně.

Kdyby vám chtěl někdo oponovat, jistě by řekl, že se kvůli chemickým látkám okolo nás dělá velký humbuk, že výrobci musí splňovat dané normy, aby například kosmetika, dětské pleny a léky neublížily a že když se používá vše s mírou, tak nám to nic neudělá. Proč se to dnes tedy tolik řeší? V čem je obecně problém?

Z mého pohledu je problém hlavně v tom, že nelze spolehlivě určit tu „zdravou míru“. V dnešní době, kdy jsme zvyklí nadužívat nejen kosmetiku, ale používat chemikálie prakticky v každodenní životě, aniž bychom se zamýšleli nad složením a skutečnou nutností je používat, se snadno již během dne škodlivé látky nakumulují v organismu nad tu bezpečnou a snad ještě zdravou míru. Další rizika představuje kromě tohoto kumulativního efektu také odborníky zmiňovaný koktejlový efekt.

Žádná laboratoř na světě není schopná vyhodnotit a otestovat vzájemné působení stovek a tisíců látek, s jakými přichází náš organismus do styku prakticky každou minutu. Testy nezohledňují rozdílné a proměnlivé podmínky. Bezpečná koncentrace škodlivé látky tak, jak ji stanoví úřad, nemusí být bezpečná v okamžiku, kdy jsme jí vystavováni opakovaně, kdy na nás chemické látky působí v různých kombinacích, kdy naše hormony kolísají v různých fázích života nebo když jsme nemocní. Alergik běžně reaguje i na stopové množství škodlivé látky, stanovené normy jsou v jeho případě pak zcela irelevantní.

Další problém je druhotná kontaminace při výrobě, která se nemusí vždy odhalit a škodlivá látka se díky procesu výroby dostane i tam, kde být nemá. O tom, že toto nebezpečí hrozí dokonce i u striktně kontrolovaných položek, jakými jsou léky, svědčí například aféra z července 2018, kdy se musely stahovat z oběhu léky na vysoký tlak a srdeční selhání obsahující látku valsartan. Tyto léky byly v oběhu na celém světě, užívaly ho tisíce pacientů. Ukázalo se, že valsartan je kontaminovaný nebezpečným karcinogenem. Léky znečistila chemikálie, která se používá u raketových paliv. Onou „nečistotou“ byl nebezpečný a silný karcinogen N-nitrozodimetylamin (NDMA). Patrně šlo o chybu ve výrobě. N-nitrozodimetylamin může být toxický a způsobuje nádory v játrech, ledvinách a v dýchacím ústrojí. Vystavení vysokým hladinám může způsobit poškození jater a vyvolat rakovinu.

Mnoho produktů běžné spotřeby se dnes vyrábí mimo země EU. Není v silách úřadů striktně kontrolovat všechny tyto výrobky, zodpovědnost nese výrobce a prodejce. Mnohonásobně překročené limity škodlivých látek byly xkrát odhaleny i ve výrobcích pro děti (ftaláty v hračkách, formamid v pěnových puzzle, několikatisícinásobně překročené limity toxického kadmia v bižuterii). Taková zjištění se většinou trestají pokutou, nebo stažením dané šarže z oběhu, ale vždy to je spíše hodinu po dvanácté, než za 5 minut 12. Doporučení k přezkoumání škodlivých a potenciálně škodlivých látek jsou v rámci evropské chemické politiky REACH stále v procesu, zdaleka není vše zkontrolováno a zavedeno do praxe. V běžné kosmetice se můžeme setkat s těžkými kovy nebo genotoxickými látkami, které teprve studie zkoumají, kontrolovat a omezovat potenciálně rizikové látky s ohledem na jejich obrovské množství je proces zdlouhavý a ne vždy se setká u výrobců a politiků se vstřícností. Nezapomínejme, že ve hře jsou silné ekonomické zájmy.

Je něco, co nepadlo v rozhovoru a chtěla byste to maminkám vzkázat nebo poradit?

Ráda bych maminkám vzkázala, že netoxická domácnost a péče je jeden z kroků, kterým mohou svému dítěti upevnit zdraví a také mu do budoucna díky správným návykům pomoci k lepšímu fungování hormonálního a reprodukčního systému a k lepší obranyschopnosti. Nestojí to moc peněz, jen je potřeba se o věci aktivně zajímat. Žádná instituce, lékař, ani lékárník to za vás neudělá. V dnešní době je nezbytné, aby spotřebitel přebral břímě informovanosti na sebe a sám se aktivně vzdělával v oblasti prevence zdraví. Změna nemusí být pro maminku stresující, naopak, lze to pojmout jako nové poznání a cestu k větší svobodě a nezávislosti, kterou nám konzumní společnost do jisté míry negativně ovlivňuje.

Mockrát děkuji za rozhovor a přeji, ať se vám daří a vaše práce, která je spíše posláním, vás dále naplňuje a pomáhá.

Více o Pavle Pavlištové:

Pavla v týmu skupiny non toxic působí 4 roky, podílí se na tvorbě informativních souborů, denně se věnuje pomoci pacientům s kontaktní dermatitidou a dalšími ekzémy. Spolu s ostatními členy týmu radí zejména maminkám, jak si zařídit netoxickou domácnost a péči o tělo. Věnuje také hodně času studiu terapeutické stravy a fytoterapie, působí jako přednášející na akcích a besedách na téma non toxic péče. V soukromém životě a práci se věnuje muzice a kynologii. Její netoxickou domácnost s ní v současné době sdílí kromě partnera ještě 3 kočky.