Autismus

3 zkušenosti

Autismus , z řeckého slova autos - já nebo sám, je závažná vývojová porucha, která zasahuje celou osobnost. Autismus je nejčastěji diagnostikován už v dětském věku, kdy má dítě problémy s vývojem a rozvojem řeči, neumí reagovat na nové informace a podněty, neumí si vytvářet ve svém okolí nové kamarády a jeho chování je velmi stereotypní. Při autismu se mohou vyskytnou všechny stupně IQ.
Autismus u dětí

Desátá revize Mezinárodní klasifikace nemocí, kterou vydala Světová zdravotnická organizace v roce 1992, řadí autismus mezi pervazivní vývojové poruchy (F. 84). Termín pervazivní znamená v doslovném překladu pronikavý, nebo vše pronikající.

Možné příčiny autismu

Autismus je nevyléčitelnou nemocí, jejíž příčina vzniku není známá. Pro rodinu a okolí je důležité, aby autisty motivovali k novým podnětům a novým hrám. Všeobecně se autismus považuje za vrozenou poruchu, která vzniká na biologickém podkladě a je podmíněná vícero faktory. Nemoc se vyskytuje 4krát častěji u chlapců než u dívek.

  • Genetické faktory - U autistických jednovaječných dvojčat je velmi vysoká pravděpodobnost (95,7%) vzniku poruchy i u druhého dvojčete. To naznačuje možnost dysfunkce několika různých genů, které se zřejmě zúčastňují na vývoji mozku. V rodinách s jedním autistickým dítětem může být pravděpodobnost narození dalšího až 1:20.
  • Mozkové poškození - U některých osob s autismem lze prokázat určité poškození mozkové tkáně, zejména funkční poruchy levé poloviny mozku a abnormální změny v mozkovém kmeni. Výsledky jsou však zatím nejednoznačné a nelze s určitostí říci, zda jsou příčinou autismu, jeho následkem nebo jen průvodním jevem.
  • Nedostatečné propojení mozkových center - Výsledky magnetické rezonance ukazují, že u osob s autismem chybí nervová propojení mezi různými mozkovými centry. Tato nedostatečná koordinace může být také příčinou autismu.
  • Extrémně mužský typ mozku - Odborník na autismus Simon Baron-Cohen se domnívá, že osoby s autismem mají tzv.. extrémně mužský typ mozku, což je způsobeno vysokou hladinou testosteronu v těle matky v průběhu těhotenství.
  • Monotropistická hypotéza - Tato teorie tvrdí, že osoby s autismem se mohou velmi silně soustředit na jeden podnět, ale mnohem hůře se dokáží koncentrovat na několik věcí současně, což je však nezbytné pro pochopení rychle se měnících sociálních situací.

Typy autismu / poruchy autistického spektra

Světová zdravotnická organizace WHO dělí autistické poruchy do třech kategorií:
Autistické dítě a stálý kontakt s jednou, oblíbenou hračkou

Autismu se podobají také následující syndromy:

Autismus - příznaky

Příznaky autismu se u každého jedince liší a lékaři mohou pozorováním pacientů dospět k různým diagnozám.

  • Lidé a především děti s autismem nemají zájem o poznávání a setkávání se s jinými lidmi (dětmi). Už při prvních měsících života je u dětí vidět, že jsou lhostejní k pozorování tváří, které se nad ně sklání.
  • Autisté nenavazují oční kontakt s okolím. Na citové projevy okolí reagují pasivně, raději se věnují předmětům, které mají přímo před obličejem než lidskému obličeji, který na něj mluví, vyjadřuje mu náklonnost nebo se na něj zlobí.
  • Děti s autismem komunikují minimálně a v případě pádů, úrazů4 nebo při strachu1 nevyhledávají náruč rodičů17, neumí se ani s rodiči pomazlit nebo si s nimi hrát (z takového chování mohou být rodiče zmateni, protože se těší na mazlení a hraní si s dítětem a ono o jejich náklonnost nejeví zájem).
  • Vyhledávají místa, na kterých mohou být sami než aby byli ve společnosti ostatních lidí (dětí), u dětí se objevuje sociální fobie.
  • Autističtí lidé se často zajímají o témata z oblasti matematiky, vědy a jazyků.

Řeč a smyslové vnímání autistů

Děti, které jsou zdravé začínají kolem 1. roku1 žvatlat, skládají první slůvka, umí říct slovíčko NE, když se jim něco nelíbí nebo když něco nechtějí a umí pojmenovávat předměty, které je obklopují. Více o vývoji řeči v samostatném článku: Řeč.

Autistické děti mohou ze začátku také žvatlat, pojmenovávat předměty, ale pak se ve většině případů zaseknou, jejich řeč je opožděná nebo některé děti mohou přestat mluvit úplně. U dětí se může objevit také tzv. echolálie, což je opakování slov, které dítě slyší. Většinou se autisté domlouvají gesty, posunky, malování obrázků a v pozdějším věku také psaním vzkazů.

Výrazy a slova, která chce autista svému okolí sdělit mohou být pro okolí nepochopitelná. Autista se při nepochopení svého vyjádření cítí frustrovaný a v depresích. Může se začít také sebepoškozovat a vytvářet si imaginární přátelé, kteří mu budou rozumět. Autisté často vedou monology.

Lidé s autismem mají problémy se sluchem, hlavně ve hlučném prostředí, kdy na ně někdo mluví, neumí rozpoznat, odkud hlasy směřují a že jsou určeny jeho osobě. Autisté nevěnují pozornost neverbální komunikaci, která řeč často doprovází a nemohou tak rozeznat, že někdo na ně mluví. Autistické děti se začínají kolem 2. roku života při komunikaci s maminkou dívat spíše na její rty než do jejich očí.

Rutina u autistů

Autisté mají rádi rutiny a neměnné situace a prostředí. Negativně reagují na změny prostředí a okolí (např. změna školky, dovolená, stěhování).

Autisté používají opakující se pohyby, kterými vyznačují sebestimulaci, např. kýváním, pohybováním rukama nebo nohama ve stejném směru, neustálým zapínáním a vypínáním světla nebo řazením autíček. S křikem reagují, když jim na autíčka někdo šahá nebo si s nimi chce hrát a vytáhnout je tak z vytvořené řady.

Autismus u dětí a jeho příznaky pro rodiče a okolí

Autismus

  • děti nekomunikují očima, nepoužívají oční kontakt,
  • neslyší na zavolání na své jméno,
  • nereagují nadšeně na nové hračky, nové informace,
  • nepoužívají řeč,
  • nezajímají se o okolní děti a nechtějí si s nimi hrát,
  • nesmějí se,
  • nespolupracují při kolektivních hrách nebo tvořeních,
  • když něco požadují, začínají afektovaně křičet,
  • nepředvádí se před ostatními dětmi nebo okolím,
  • zamilují si hračky, které nosí neustále u sebe,
  • při pohybu využívájí zvláštní chůze, např. chůze po špičkách,
  • neustále opakují jednu činnost (např. otevírání a zavírání dveří, zapínání a vypínání světla nebo otevírání a zavírání krabice s hračkami),
  • nevydrží dlouho u jedné činnosti.

Autismus - vyšetření a léčba

Autismus je diagnostikován díky svým projevům, které je možné u jedince pozorovat. Pacientovi je nejdříve provedeno psychologické a psychiatrické vyšetření. Na základě výsledků vyšetření se u pacienta zjišťují souvislosti mezi samotným autismem a jinými somatickými nebo genetickými nemocemi. Diagnostika se zaměřuje také na zjištění postižení centrálního nervového systému pacienta.

Léčbu mnoho rodičů řeší alternativními terapiemi (hyperbarická terapie, son-rise terapiej aj.). U pacientů je také doporučována Vojtova metoda11, která může být ale pro malého pacienta autismu velkou zátěží. Autismus nelze vyléčit, lze ale pomocí různých metod zlepšit pacientův pohled na svět, jeho chování, zvyšování jeho IQ a hlavně zvyšování samostatnosti.

Dělá-li autistické dítě ve své "léčbě" pokroky, měly by být jeho výsledky odměňovány, např. sledováním televize, penězi, knížkami2, hračkami či jinými věcmi, které dítě ocení.

Zkoumá se také léčba pomocí přetlakových komor, kdy je dítě v komoře zavřeno 40 hodin. Po opuštění komory je u dítěte zlepšeno jeho vnímání, oční kontakt i komunikace. Otázkou ale zůstává, zda se nejedná jen o krátkodobý efekt.

Péče a pomoc pro autisty v ČR

Autismus není člověk schopen řídit sám a je potřeba se obrátit na odborné zdravotnické zařízení, které pacientům pomohou. V České republice jsou to např.:

  1. Vítej... o.p.s.
  2. ProCit o.s.
  3. APLA Praha, o.s.
  4. SLUNCE VŠEM o .s.
  5. www.autismus.cz

Související články

Více o autismu na modrykonik.cz

Použité zdroje

  1. http://www.andreas.sk/index.php?www=autizmus
  2. http://www.who.int/classifications/icd/en/GRNBOOK.pdf
  3. https://web.archive.org/web/20110824114128/http://www.autizmus.info/autizmus/
  4. http://www.oautizme.sk/
  5. Mgr. Ema Kvassayová a Mgr. Jana Martišková: Autismus a mentální retardace.
  6. http://www.cpppap.svsbb.sk/
  7. http://nemoci.vitalion.cz/autismus/
  8. http://cs.wikipedia.org/wiki/Autismus
Pomohl ti tento článek?
 / Ne

Zkušenosti s autismem

Máš zkušenost s autismem?
Poděl se o ni a pomoz tak ostatním maminkám.
Napiš svou zkušenost
ba0terka
6. lis 2014

Dětský autismus... a my

Tak tedy i já přidám svoji zkušenost :-)

Před lety jsem nevěděla, že existuje něco jako autismus a loni touto dobou jsem chtě - nechtě musela začít googlit a hledat a číst a připravit se na to, že já i jsem rodič, který má doma dítko s touto diagnózou...

Eriček se narodil 4 dny po termínu, vše bylo v pořádku a do prvního roku byl normální batole, které sem tam něco zažvatlalo, bylo veselé a umělo paci paci a různé blbinky. Teď s odstupem času vidím vše jinak a řešila bych vše jinak, ale bohužel tehdy jsem slepě věřila pediatrovi a sama sebe přesvědčovala, že je vše tak, jak má být. Ano, viděla jsem, že je špatně to, že přestal žvatlat, chodit začal malý až v roce a půl, byl na vše pomalý, učil se vše dlouho a stěžovala jsem si na pediatrii, ale vždy mi bylo řečeno - je to kluk, je pomalý, je líný apod.

Takto plynul čas dál, Erička jsme do ničeho nenutili, snažili jsme se s ním pracovat, tak jak potřeboval. Co nechtěl, nedělal, na vše měl čas a i když jsme si často nerozumněli a měl takové zvláštní projevy, tak jsme si pořád mysleli, že je jen potřebuje právě ten čas a ze všeho vyroste. Začne chodit do školky, vše dožene,r ozmluví se a tak.

Na Eričkově tří leté prohlídce mi bylo řečeno,ž e mám doma zdravé dítě, které je líné mluvit a že mám čekat. Ale to už mi došla trpělivost. Pořád čekáme, tak proč zase? Potřebuje minimálně logopeda, nechci čekat... Vzala jsem kartu, našla jiného pediatra a začaly se dít věci.

Pan doktor si mě vyslechl, nechtěl dělat závěry, tak nás jen poslal na kupu vyšetření a z těch vyšetření nás hnali na další kupu vyšetření.

V září jsme se na psychologii dozvěděli tu šokující diagnózu PAS - porucha autistického spektra a to měl Eriček přesně 3 roky a 2 měsíce. Byly to krušné dny. S manželem jsme se hodně nabrečeli, co s tím naším drobkem bude, jak se to mohlo stát a proč zrovna on, tak krásný a okatý chlapeček...

V prosinci 2013 jsme za sebou měli ORL, neurologii, psychologii, logopedii, SPC (speciálně pedagogické centrum) Ostrava a genetiku. A právě v tom prosinci mi hodně pomohla naše paní psycholožka,d ala mi číslo na speciální školku tady u nás a já tam hned volala, že mám chlapečka s podezřením na PAS, co mám dělat. Chtěla jsem něco dělat, nějak malému pomoci, abych věděla, jak s ním pořádně pracovat. Prvotní šok už byl za mnou a chtěla jsem chytit tu hnusnou nemoc za pačesy a Erdovi co nejvíc pomoci...

Nejdřív jsem kontaktovala školku a pak Ranou péči MATANA v Krnově a paní za námi dojíždí a hraje si a pracuje s Eričkem u nás doma. Ve školce jsme se s paní učitelkou domluvily, že v lednu 2014 začneme s Eričkem ambulantně pracovat, i když ještě nemá přesnou diagnózu.

Od ledna do června 2014 jsme ambulantně docházeli k paní učitelce do speciální školky. Vždy jsme chodili Erda, jeho mladší bráška Míša a já a někdy se přidal i manžel. Díky paní učitelce, která nás naučila, jak s Erdou pracovat a trošku i komunikovat pomocí VOKS obrázků (VOKS = výměnný obrázkový komunikační systém), jsme pochopili, že jsou na světě horší věci a horší nemoci. Erda je prakticky zdravý, jen jiný.

Během ambulantní péče jsme ještě absolvovali pár vyšetření a 18.3.2014 jsme dostali přesnou diagnózu a to Dětský autismus. K tomu všemu patrně i lehká mentální retardace, ale nad tím visí otazník...

Už mě to tak nepoložilo, čekala jsem to, tak mě to jen zamrzelo, ale vlastně jsme byla ráda, že už to máme za sebou, víme to a už můžeme jen prostě jít dál...

Přihlásila jsem Erička do té samé školky, kam ambulantně chodil, aby 1.9.2014 nastoupil.

Po dokončení ambulantní péče byly prázdniny a po nich Erda slavnostně nastoupil jako školkáček do Speciální MŠ a je tam moc rád. Dále se učíme komunikovat pomoci VOKS obrázků a i když jsme na začátku, Erda je šikovný a dělá pokroky a i když jsme na začátku toho všeho, je nám líp...

Před rokem bych ještě řekla, že má Erda jen nějakou poruchu řeči, kterou vyřeší logoped, ale stačil rok a z něj je učebnicový příklad autíka :-) Erda nikdy nemluvil a asi nikdy nebude. Nosí plíny, má svůj svět, ale je to tuze roztomilý chlapeček, hodný a mazlivý, snaživý a hlavně, je náš. Náš vymodlený chlapeček, pojmenovaný po tatínkovi...

Proč je Erda autík nevíme a asi se to nedozvíme. Nicméně z genetiky nám vyšlo, že spouštěčem bylo asi špatné těhotenství. Ale je mi to vlastně jedno proč a jak. Kdybych se mohla vrátit v čase,nezměnila bych nic. Měla bych toho samého Erička a jeho brášku a jejich tatínka.

S manželem nás to stmelilo ještě víc, než jsme byli. Držíme mnohem víc při sobě. Radujeme se z maličkostí, vážíme si každého drobného pokroku a každého dne. Vnímáme věci, které jiní nevnímají a vidíme ten svět jinak. Hodně věcí jsme přehodnotili a Eriček nás naučil trpělivosti, byť nám někdy ujedou nervy :-) Máme náš jiný svět a nevyměnila bych ho za nic na světě, i když to je někdy vážně těžké.

Dnes a denně se setkáváme s nepochopením okolí a příbuzných. Plno lidem Eriček vadí a s hodně lidmi se už kvůli tomu nevídáme, ale to je jejich problém. Náš mladší Michálek, protože má brášku s diagnózou, tak je pod bedlivým sledováním lékařů a snad bude zdravý, i když, kdo ví...

Ale tak jako tak. Jsem šťastná, protože mám je. Mám svého bezva muže. Mám svého skvělého a vyjímečného Erička. Mám svého skvělého a vyjímečného Michálka.

I když se s tím nikdy nesmíříme, tak s autismem se dá žít...

A to je náš příběh :-)))
10 poděkování
marecekavendulka
6. lis 2014

Atypický? autismus

Náš Mareček se narodil řádně v termínu, vše v pořádku. Hned v porodnici dostal" jen" očkování proti TBC, pak nás propustili domů. Mareček se jevil zdravý, ale ve 2 měsících nás poslali cvičit "Vojtu" kvůli hypotonii. Pak ve sledu několika měsíců jsme zjistili, že Mareček je vývojově pozadu, nejen s motorikou, ale i s řečí. Reagoval špatně na změny, na hluk. Prošli jsme několika vyšetřeními a výsledek? Mareček má vývojovou dysfázii s receptivní složkou a atypický autismus.

Nyní je mu 5 let a jeho stav se docela lepší, chodí normálně do školky, naučil se jakž takž mluvit, ale bohužel - jeho začlenění do společnosti nebude lehké.

Moje intuice mi říká, že to celé zavinilo očkování. Ale kdo ví, třeba se pletu. Každopádně to už neřeším, kdo, proč...čí je to vina. Je to vůbec něčí vina?

Chci jen, aby byl můj chlapeček šťastný. Můj malý autíček.
6 poděkování
p_ch
4. lis 2014

Autíček

Bohužel, jsem si jako každá maminka myslela, že některé věci se mě zkrátka netýkají. ( spíš jsem v to doufala) Daliborek se narodil vyvolávaným porodem. Vše bylo v pořádku.

Vyvíjel se jako normální kojenec. Jeho první slova v 6.měsíci byla kouzelná - táta, teta, auto, papa... Do roka uměl tahle 4 slova. Ovšem po očkování v 15M nastalo TICHO. Vše, co se naučil, se rázem ztratilo v jeho malé hlavičce. Najednou přestal mluvit, přestal chodit na wc, přestal používat lžíci. Podle dr. byl syn jen rozmazlený, ale jako matka jsem věděla, že něco není v pořádku!

Nenechala jsem se odbýt a vynutila si žádanku na psychologické vyšetření. Po pár sezeních byl diagnostikován autismus! Hlavou mi proběhlo milion myšlenek a otázek, na které mi ale nikdo nedokázal odpovědět. Proč my? Proč se to stalo? Co bude dál??

Postupem času si člověk tuhle diagnózu prozkoumá a najednou zjistí, že se s tím dá žít. Ano, syn je jiný, ale žije! Ano, má své mouchy. Ale kdo nemá? Nezbývá nic než se s tím smířit a bojovat za lepší život.... Jeho život!
8 poděkování