Dětský strach

1 zkušenost

Strach Většina dětských obav je normální a jsou dočasné, kdy z nich děti nakonec vyrostou. Mnohé z dětských obav připadají dospělým jako iracionální a něco, čeho se není třeba bát. Pro děti jde však o skutečný problém, proto by jim rodiče měli pomoci jej překonat.

Ne každý strach u dětí je zlý. Ve skutečnosti, mnohé obavy slouží jako důležitá ochrana nebo signál k opatrnosti v určitých situacích. Rodiče učí děti opatrnosti a v jisté míře také úzkosti, např. při přecházení přes cestu nebo při otevřeném ohni. V takových situacích může být úzkost užitečná, protože chrání dítě před zraněním nebo úrazem4.

Když dítěti strach a úzkost brání vykonávat běžné činnosti, může se jednat o úzkostnou poruchu. Úzkostné poruchy dětí patří mezi nejčastější poruchy, se kterými se setkávají dětští psychiatři. Úzkostné poruchy dospělých se často poprvé objeví už v dětství, takže léčba dětských úzkostných poruch v ranném věku má velké odpodstatnění.

Vystrašené dítě

Některé děti jsou vystrašenější daleko více než jiné. Přispět k tomu mohou následující faktory:

  • Genetická náchylnost - některé děti jsou všeobecně citlivější a emocionálnější ve svém temperamentu
  • Alespoň jeden strachující se rodič - děti se učí chování sledováním svých rodičů a přebírají od nich mnohé vzory a chování
  • Přehnané rodičovství - u dítěte, závislém na rodiči, je více pravděpodobné, že se cítí bezmocně
  • Stresující události - jako jsou odloučení od rodiče, úrazy dětí nebo hospitalizace

Strach u novorozenců a kojenců

U malých dětí je většina strachů vývojovou podmínkou. Setká se s ním každý zdravý jedinec. Tak jak tyto strachy přišly, tak se i oslabí nebo odejdou úplně. Už po narození čelí novorozenec7 nejrannější formě strachu, strach ze ztráty fyzického kontaktu.

Kolem 7.19.1 měsíce se u dítěte rozvine strach z cizích lidí. Jde o reakci dítěte na jeho rostoucí schopnost rozlišovat známé tváře od těch neznámých. Děti mohou v tomto věku lpět na rodiči a plakat, když k němu přistoupí pro něho neznámá osoba. Tento strach obvykle vymizí do konce prvního roku1.

Podobnou úzkostí jako je strach z cizích lidí je i separační úzkost11. Objevuje se okolo 8. měsíce. Separační úzkost patří ke zdravému, citovému vývinu dítěte. Dítě má v tomto věku silnou citovou vazbu na matku (nebo na jiného hlavního opatrovatele). S ním se cítí bezpečně a pociťuje jistotu. Proto dítě propuká v pláč, když se náhle tato osoba od něho vzdálí nebo ji nevidí. Zlom může nastat i ze dne na den. Separační úzkost opustí většinu dětí do konce školky9.

V raném věku může dítě pociťovat i strach z hlasitých zvuků nebo náhlých pohybů, z velkých předmětů nebo ze změn v domě.

Strach batolat a dětí v předškolním věku

Ve věku mezi 2-mi až 3-mi roky může dítě vystrašit neznámý zvuk nebo obraz, který svým pohledem zachytí. Dítě se může leknout neznámého zvířete, které se přiblíží příliš blízko nebo také ohlašující sirény.

Dítě si zvyká bát se i při běžných věcech, např. zvuk vysavače, odtékající voda z vany, spláchnutí záchodu aj. Je to kvůli tomu, že i když je dítěti prostředí nebo daná věc známá, tak ještě nerozumí všemu, co se v jeho okolí děje. Mnohé z těchto strachů může dospělým připadat iracionální. Dítě tak např. může vědět, že vysavač nasává špínu, ale není si jisté, že nevysaje i jeho.

Dítě ve věku 3 až 6 let se snaží rozlišit, co je skutečné a co ne. Dokud toto nezvládne, může pociťovat strach z toho, co vidí nebo jim probleskne v jejich představivosti. Často se proto objevuje strach z lidí v kostýmech (např. čert, duchové nebo nadpřirozené bytosti).

Předškoláci často pociťují strach i z toho, co by se mohlo stát. Proto často bojují se strachem ze tmy, ze sklepů, ze skříní a prostoru pod postelí. Také mají strach ze zvuků, které slyší v noci nebo ve tmě. Není se čemu divit, že právě v předškolním věku vrcholí u dítěte noční můry. Vzhledem k tomu, že neumí rozlišit skutečnost od fantazie, tak děsivé noční sny pociťují jako reálné. Když se naučí tyto strachy a obavy překonat a budou rozlišovat realitu od fantazie, posilní se i jejich schopnost samostatného spánku6.

Strach ve školním věku

Starší děti si uvědomují, že zlé věci se občas stávají. Nedokážou však pochopit pravděpodobnost, s jakou se takové děsivé věci mohou přihodit. Často o nich slyší od přátel, vidí je ve zprávách nebo čtou v novinách. Dítě se proto může obávat přírodních katastrof, války, rozvodu rodičů, zloděje, který se může dostat do jeho pokojíčku, střelby nebo nemoci.

Vzhledem k socializaci dítěte ve škole se objevují u dětí ve školním věku i obavy z neúspěchu nebo strach z učitele. V pubertě3 se do popředí dostává také sociální status a potřeba sociální akceptace, která může taky vyvolat u dítěte obavy. U starších dětí přicházejí i obavy ze širokého světa, morálních otázek a jejich budoucího úspěchu nebo uplatnění.

Video: Strach z vysvědčení

Související články

Více o dětském strachu na modrykonik.cz

Použité zdroje

  1. http://www.worrywisekids.org/node/70
  2. http://www.webmd.com/children/features/childhood-fears-anxieties
  3. http://www.parents.com/kids/development/behavioral/understanding-kid-fears/?page=1
  4. http://www.betterhealth.vic.gov.au/bhcv2/bhcarticles.nsf/pages/Fear_and_anxiety_children?open
Pomohl ti tento článek?
 / Ne

Zkušenosti s dětským strachem

Máš zkušenost s dětským strachem?
Poděl se o ni a pomoz tak ostatním maminkám.
Napiš svou zkušenost
bajcsi
31. bře 2017

Největší strach mého syna

Můj syn, kterému budou v květnu tři roky, má momentálně hrůzu z větráku v koupelně. Všude jinde kam jde na záchod nebo do koupelny se nejdříve přesvědčí, jestli tam náhodou není, a pokud ano, tak jestli není zapnutý. Jinak tam nevkročí. Pak se bojí bojleru, respektive toho červeného světýlka, když se ohřívá voda. Žádná domluva, že mu větrák ani bojler nic neudělají, vůbec nezabírá...
0 poděkování