„Pokud existuje peklo, bylo to právě ono,“ tak popisuje uživatelka své šestinedělí v jedné z diskuzí tomu určených. Ač se názory liší a některé ženy hovoří o naprosto klidně prožitých týdnech, jedno je jisté, šestinedělí patří mezi nejnáročnější období v životě ženy-matky. A není divu, během pár dnů se musí vyrovnat s životní změnou, která zasáhne život a fungování celé rodiny, a to vše s omezenými fyzickými silami a obrovskou hormonální bouří v duši.

Image title


Historicky bylo šestinedělí období, které bylo určeno k odpočinku rodičky a k sžití se s novým členem domácnosti. V mnohých, zejména asijských a arabských kulturách, měla šestinedělka pouze jediný úkol - odpočívat a věnovat se plně miminku. Mnohdy porodní bába zůstávala přítomna i po porodu a pomáhala novopečené matce s domácností.


Dnešní trend je přesně opačný. Určitý tlak na to, aby byla žena co nejdříve po porodu schopna fungovat jako dříve, způsobuje nemalé problémy zejména v psychické pohodě maminek - tedy těch, které ji právě nejvíce potřebují. Neméně k tomu přispívají i různé celebrity, které pár dní po porodu předvádějí dokonalé křivky ve spodním prádle či odzpívají celovečerní koncert. Nikdo už nám neprozradí, kolik lidí stojí v pozadí toho všeho. A vy si v tu chvíli přijdete nemožná o to víc. Nevěšte hlavu, nejste v tom sama.


Většina maminek přiznává, že byly teoreticky připravené na obtížnou dobu těhotenství, na problémy, které můžou nastat, na porod, který prostě musí zvládnout, ale nikdo je už nepřipravil na to, jak náročné období nastává pak. Buďte tedy napřed a pojďme se podívat, s čím vším se můžete setkat.


Fyzický stav

Miminko ve vás rostlo v ideálním případě 9 měsíců, tělo mělo celou tu dobu na to, aby se připravilo na vylodění vašeho děťátka. Chtít po svém těle, aby bylo zpátky ve formě za týden či dříve, je trochu nefér. Hodně maminek je smutných, že těhotenská kila nezůstala v porodnici, cítí se nepřitažlivé, protože mnohdy zůstává jako památka na těhotenství vytahané bříško.


Pokud jste prodělala náročnější porod, velkou krevní ztrátu, porodní poranění hráze či jiné komplikace, je jasné, že fyzické síly se budou obnovovat postupně. Dávejte si reálné malé cíle, nechtějte hned zdolávat horské vrcholky a uběhnout půlmaraton. Nepropadejte panice z vašeho fyzického stavu, věřte, že bude času dost na případné hubnutí a možná, že se kila postupným „běháním“ kolem miminka ztratí sama.


Péče o dítě

Další velmi náročná disciplína. Pokud pomineme strach ze správného nošení, přebalování, oblékání, koupání, což bývá velmi častým zdrojem nervozity zejména u prvorodiček, setkávají se maminky s časovanou bombou zvanou kojení. Pokud na to nejste připravená, možná vás zaskočí, jak náročnou záležitostí kojení může být. To s sebou přináší další pocity méněcennosti a stavy bezmoci, že nedokážete nasytit své dítě.


Image title



Ve většině případů a třeba i za pomoci dobré laktační poradkyně kojení zvládnete. Pokud však ne, nenastává konec světa. Mnohé maminky se trápí pocitem, že selhaly, obzvlášť i kvůli netaktním otázkám okolí. Sama víte, že jste udělala maximum pro to, abyste vy i vaše děťátko byly spokojeni, což je základ všeho. Slovo spokojený není odvozeno od slova kojit, jak je teď někdy moderní spojovat. Důležité je, aby péče o vaše nejdražší byla provázena radostí a nebyla pro vás situací, z které se vám dopředu stahuje žaludek.


„Nemám ho ráda“

Většina maminek se za to stydí a některé to nikdy nepřiznají. Po náročném porodu vám položí na hrudník oslizlý uzlík, který má jméno, nad jehož výběrem jste strávila mnoho hodin. Vyslovujete ho nahlas a přijde vám to zvláštní. Druhý den koukáte do postýlky, v duchu si říkáte, že jste mámou a že je to tedy vaše dítě a že…Vždyť já ho nemiluju!


Necítíte nic, jako kdyby vám dali cizí dítě a řekli: "Starejte se." Nebojte se, je to naprosto v pořádku. Mateřská láska nemusí vždy nastoupit ihned po porodu, nic si nevyčítejte, vlivem vyčerpání, náročné péče i hormonálních změn se můžete první dny, týdny až měsíce po porodu cítit v roli matky poněkud nepatřičně. Žádný učený z nebe nespadl a i na vaši životní roli je třeba se připravit a naučit se v ní chodit. Věřte, že za nějaký čas si na vaše obavy vzpomenete s úsměvem. Budete svou ratolest zbožňovat, až to bude fyzicky bolet.


Varovný prst je třeba vztyčit v těch případech, kdy máte pocity, že chcete dítěti ublížit či se o to dokonce pokusíte. Ani tady není třeba se stydět, příčinou je zřejmě poporodní deprese, která se u určitého procenta matek může objevit. Nebojte se svěřit partnerovi či vašim blízkým a navštivte odborníka, který vám pomůže náročnou situaci řešit.


Image title



Nikdo mi nerozumí, nikdo mě nemá rád…

Všechno vás rozbrečí? Máte pocit, že vám partner nerozumí, nepomáhá, nestará se? Máte pocit, že nic nezvládáte? Chcete svůj předešlý život a cítíte se za to provinile? Zřejmě vás navštívilo poporodní blues.


V podstatě se jedná o pořádný tanec hormonů, jak název napovídá, ale rozhodně ne v bluesovém rytmu, ale v pěkně svižném. Stavy nevyrovnané psychiky a zvýšené plačtivosti jsou běžné, maminky se v diskuzích přiznávají, že první ataky je přepadávají již v porodnici, k čemuž mnohdy přispěje i ne úplně citlivý personál. Doma se může situace zklidnit nebo naopak gradovat i vlivem toho, že nepoučený partner neví, jak s vámi zacházet.


Mnoho žen se přiznává, že i v harmonických manželstvích pomyslely během šestinedělí na rozvod. Nedělejte unáhlené rozhodnutí, svěřte se partnerovi, jaké máte pocity a obavy, buďte trpělivá sama k sobě a věřte, že ty nejhorší stavy brzy pominou. U dojemné reklamy však už možná budete slzet navěky.


Zde je potřeba zmínit, že lehké poporodní blues se dá většinou zvládnout doma a setkává se s ním spousta maminek. Pozor na těžší stavy, které můžou být doprovázeny i sebevražednými myšlenkami. Zde je na místě vyhledat odbornou pomoc, nemá cenu se doma trápit, když i na vaši situaci existuje řešení.


Nejsem doma

Šestinedělí je také období, kdy si s miminkem vytváříte určitý řád a učíte se spolu fungovat. Je běžné, že po příjezdu z porodnice bloudíte bytem zmatená a připadáte si jak na návštěvě. Používáte spoustu nových věcí, hledáte pro ně to pravé místo, postupně si budujete nějaký systém. Bylo tedy v minulosti zvykem, že šestinedělky moc nevycházely do společnosti a ani nepřijímaly příliš návštěv, nikdo si ani před skončením šestinedělí přijít na návštěvu netroufl.


Dnes je doba jiná, rodina natěšená na nového člena často přichází na dlouhou návštěvu nevědomi se potřeb matky. Nebojte se říct návštěvám ne. Pokud se na to necítíte, požádejte příbuzné, ať dorazí v jiném termínu. Pokud se na nejbližší příbuzné a přátele těšíte, ale nezvládáte ještě být stoprocentní hostitelkou, nebojte se je požádat, aby přinesli moučník ke kávě nebo drobné občerstvení, ostatně se to u návštěv u šestinedělek očekává a měli by se sami s případnou pomocí nabídnout.


Na druhou stranou už dnes na vás nikdo nebude koukat skrz prsty, když v průběhu šestinedělí budete vyrážet s miminkem ven a mezi lidi. Vše záleží pouze na vašem stavu, chuti a náladě a na stavu miminka.


Nebojte se, ač šestinedělí je doba náročná, trvá pouze pár týdnů. Nelekejte se, když v den konce tohoto období nebude vše zalité sluncem, ale věřte, že situace se brzy bude zlepšovat a začnete si daru mateřství náležitě užívat.


Pojďte si popovídat o tom, co vás v šestinedělí trápilo do diskuzního fóra o šestinedělí nebo o poporodní depresi.

Trocha teorie v naší wiki.