Poraďte prosím, v čem perete bílé prádlo, aby bylo bílé 🙂. Používám toto bělidlo, ale musím objednávat přes net, poštovné, cena... Ráda bych zkusila něco jiného.

Puberťák vytahoval nádobí z myčky. Tohle byl hrnek 🙂. I přes to ho miluju 😀.

Už jsem psala, že kvůli stavebním úpravám školní rok na našem gymnáziu skončil. Pro zajímavost - vždycky máme slavnostní zakončení, na kterém se mimo jiné odměňují tradičně tři studenti. Nejoblíbenější kategorie je skokan roku - student, který si nejvíc zlepšil od pololetí průměr. Pak se uděluje cena ředitele školy pro toho, kdo měl za rok nejvíc úspěchů a reprezentoval školu. A poslední se losuje - při přijímacím řízení můžou uchazeči odevzdat lístek se jménem studenta, který jim školu doporučil. Takže cena za dobrou reklamu 🙂.

Včera jsme zakončili školní rok, studenty vystřídali řemeslníci. Byla jsem dojatá, ač všude čtu, že na střední škole to už moc nefunguje, dostala jsem spoustu kytiček, sladkostí, od studentek ze Slovácka nějakou tu láhev... Už teď se mi začíná stýskat, ano jsem praštěná učitelka 🙂.

Každý rok předposlední týden školy probíhá na našem gymnáziu tzv. projektový týden. Je to týden netradičního vyučování. Já třeba letos s kolegy pořádám projekt S knihou v batohu. Chodíme po Hostýnských vrších a Chřibech, kolegyně, co má zeměpis, rozdá s komentářem mapy, já na zastávkách nahlas čtu a kolega biolog komentuje každou rostlinku, brouka, houbu. Je to skvělé, moc si to užívám, občas mám pocit, že víc než studenti! Ne, dávají dobrou zpětnou vazbu 😀

Puberťák vyráží s kamarádem na třešně a bere si láhev s pitím. Říkám mu, ať na 🍒 nepije, odpovídá: ano, maminko, četl jsem Rychlé šípy 🙂. Musela jsem si to nalistovat 🙂.

Tohle je důvod, proč na naši zahradu chtějí chodit děti z celé vesnice 🙂. Lanovka má cca 30 metrů.

Tak letošní maturity prohlašuji za zdárně ukončené 🙂. Všichni moji studenti z češtiny prošli, jako vždy to bylo vyšťavující, plné stresu ale i smíchu, jednou jsem málem poskytovala první pomoc, došlo na slzy - úlevy, smutku i přetlaku. Já jsem si pobrečela na závěr, když mi přišlo několik studentů postupně poděkovat... A letos jsem si koupila na tuto příležitost troje šaty! Loni jen jedny, tak už se děsím příštích maturit 🙂!

Manžel ulovil na zahradě takového obra!

Aktuálně u nás večer... Díváme se s klukem z okna... Asi nám přistane za zahradou 🙂

Kdo má nejdražší tenisky v rodině? Náš puberťák! Ještě že si na ně sám vydělá na brigádě 🙂. Ale musím uznat, že jsou opravdu luxusní.

Dcera puberťačka hraje od minulých Vánoc na housle. Hra ji pohltila, mám pocit, že hraje pořád 🙂, dle paní učitelky je hodně dobrá. V pondělí měla koncert se souborem na zámku v Kroměříži, jsem na ni opravdu hrdá, protože tak krátce v souboru nikdo nehraje. A když jsme tam šli, museli jsme se prodírat stany a auty filmařů, protože se u nás aktuálně natáčí pokračování Marie Terezie 🙂. ( Za kvalitu fotky se omlouvám, nerada na takových akcích fotím).

Tak to jsem prý já 😀. Buď je synek špatný malíř, nebo budu muset zvážit nějaké estetické úpravy 🙂.

Puberťáci za mnou přišli večer s tajuplným úsměvem... A popřáli mi ke Dni matek 🙂. Kytička je za jejich peníze z brigád.

Opravuji písemky... Co jiného napsal spisovatel než knihy🙂.

Další vzdělávací okénko🙂:
Dnes jsem v druhém ročníku probírala slovotvorbu a dobrali jsme se k názoru, jak je český jazyk zajímavý a taky náročný🙂. Řešili jsme kořenovou/kmenovou alternaci. To znamená, že když skloňujete, časujete, stupňujete, když se z podstatného jména udělá přídavné... dojde občas k nějaké hláskové změně.
Například:
změna délky - míle/tisíc mil
měkčení - noc/noční
vypuštění hlásky - pes/psí
nejčastější je změna hlásky - Praha/pražský (h-ž)
Je toho víc, koho to zaujalo, může mrknout do mluvnice🙂.
A hned jsme se se studenty bavili, jak to mají těžké cizinci, my to používáme automaticky. Ujistila jsem je, že nejen cizinci, ale i děti. A uvedla jsem příklady od našeho mrňouse: lev, levice a levičátko. Voda tečela. Má dva parní válece. Na obrázku udělal podepis.
Jaké kořenové alternace neproběhly u Vašich dětí 🙂?

Ještě musím napsat jednu milou vzpomínku na loučení s maturanty (i když se s nimi uvidím za pár dnů u ústní části). Není moc zvykem, že by něco dávali učiteli, který není třídní. Proto mě moc potěšilo, když jsem od nich poslední hodinu dostala kytku a knihu s věnováním (Skleněný pokoj - mám už přečteno z knihovny, ale skvělá volba). Vážím si toho...

Dnes dopoledne jsme se chystali do kostela. Vzala jsem si schůdky a z horní skříně vytáhla už uskladněné zimní kabáty 🙂. Dobře jsem udělala, v kostele jsem viděla, že tento nápad měli skoro všichni 🙂. Tak studený máj - v stodole ráj.

Líbání pod rozkvetlým muškátem asi neplatí, že 😀? Ale po 21 letech manželství už to snad nemusíme tak hrotit 🙂.

Přemýšlím, jestli vyrobit milníkovou kartičku a dát Vám sem fotku... Dcera přišla s prvním cucflekem na krku!!! No, dělám si z toho trochu legraci, ale úplně mi to nejde🙂. Čekám, kdy si toho všimne manžel.

Musím se pochlubit 🙂. Už jsem tady kdysi psala, že chodím pořád oblečená v šatech, mám jich požehnaně, je to moje úchylka 🙂. Občas nosím sukni + tričko, rifle minimálně. Včera jsem měla poslední hodinu s maturanty, dala jsem jim takový malý dotazník, chtěla jsem zpětnou vazbu za celé čtyři roky. Mimo jiné mi jedna studentka napsala: Moc se mi líbí, že se pěkně oblékáte, udělá to hodně 🙂. Opravdu mě to potěšilo 🙂.

Dcera si udělala na snídani lívance, jeden si nechala na talíři, že si ho dá, až přijdeme z kostela. A lívanec nikde. Proběhlo vyšetřování, bylo zjištěno, že ho snědl prostřední bratr. Ale nejlepší byl náš mrňous, který hned holce sděloval: Já jsem ten plivanec na talíři taky viděl 🙂.

Jako češtinářka teď myslím na všechny maturanty (a zvlášť na moji třídu), za chvilku jim to začne - maturitní slohová práce z ČJ. Doufám, že budou mít dobrá témata i slohové útvary 🙂.

Včera kluk přišel pozdě zvenku a v afektu jsem mu udělila historicky prvního zaracha. Teď mám v domě ubydlené dva jeho kamarády, kteří s ním solidárne zaracha sdílejí, venku je tak krásně a já přemýšlím, jak z té situace kulantně vybruslit 🙂.

Kabinet českého jazyka na našem gymnáziu, já a moje kolegyně 🙂.

Dnes jsem ve třetím ročníku v literatuře učila Vítězslava Nezvala a říkala jsem, že jeho první básnická sbírka v duchu proletářské poezie má název Most. Reakce studentů byla rychlá a jasná: Vždycky Most! 😀

Dnes jsem se přesvědčila, že MDŽ není jen výsada dříve narozených - dostala jsem kytičku od studentů třetího ročníku 🙂. Tak byla to trochu recese, ale udělala mi radost.

Škola života - když máte děti věkově daleko od sebe.
Rozhovor pětileťáka s dcerou 17 let:
Máš hezký zadek.
Dík.
Máš dobrý prsa.
O, díky.
Udělala bys mi prosím opečenou bagetu se šunkou 🙂.?

Vzdělávací okénko 🙂:
Dnes jsem v prvním ročníku začala učit literaturu v době Karla IV. Na začátku si vždy o něm povídáme - informace, památky... Vždycky vyprávím o katedrále sv. Víta, že když zemřel první architekt Matyáš z Arrasu, dlouho hledali náhradu. Pak přišel Petr Parléř. Měl jen 23 let a musel dokázat, že na to má. Jeden z důkazů - dokonalý architektonický skvost - je i visutý svorník zakončený tzv. trnem.
A teď vždycky řeknu, že pokud ho chtějí vidět, nemusí do Prahy. A studenti hádají kde. Dávám postupně nápovědy, takže na to přijdou, že na stokoruně za Karlem IV. A pak nechám stokorunu kolovat po třídě. Zatím se mi vždy vrátila 🙂.

Včera před večerem se dcera chystala na ples. Měla domluvené přespání u kamarádky, ale slyšela jsem, jak se baví s tatínkem, kdyby se jí tam nelíbilo, že by pro ni zajel. Pak jsem manželovi ukázala tuhle 17 let starou fotku. Chvilku byl potichu a pak konstatoval, že to snad není možné 🙂.