Další vzdělávací okénko🙂:
Dnes jsem v druhém ročníku probírala slovotvorbu a dobrali jsme se k názoru, jak je český jazyk zajímavý a taky náročný🙂. Řešili jsme kořenovou/kmenovou alternaci. To znamená, že když skloňujete, časujete, stupňujete, když se z podstatného jména udělá přídavné... dojde občas k nějaké hláskové změně.
Například:
změna délky - míle/tisíc mil
měkčení - noc/noční
vypuštění hlásky - pes/psí
nejčastější je změna hlásky - Praha/pražský (h-ž)
Je toho víc, koho to zaujalo, může mrknout do mluvnice🙂.
A hned jsme se se studenty bavili, jak to mají těžké cizinci, my to používáme automaticky. Ujistila jsem je, že nejen cizinci, ale i děti. A uvedla jsem příklady od našeho mrňouse: lev, levice a levičátko. Voda tečela. Má dva parní válece. Na obrázku udělal podepis.
Jaké kořenové alternace neproběhly u Vašich dětí 🙂?
U nás je třeba dlouhý a dlouší, vysoký a vysokejší.
Starší o někom řekla, že je "černoš", však se říká černoši. 🙂
Na středu jménem Zdeněk ještě nedávno syn volal Zdeněku 🙂
A vždycky zatím ještě používá tatínkovi a maminkovi (místo mamince) 🙂
A je toho určitě víc 🙂
Stojim /stojil jsem 🙂
Syn občas ještě teď (5let) krájí nůžem, bydlí v důmě, vidí kůňa...☺
Sara kdysi u zapisu do skoly rekla "kůňátko"😀 ....a tohle je neco jineho, ale porad jeste rika, ze se neco " bude/nebude vejit" ....ovsem, kdyz sem to slysela i u moji kamaradky ....😂
taky lev, ale Lef (lev), 2. pád lefa namísto lfa (lva) a je toho určitě víc, občas něco zaznamenám, ale tohle mi zůstalo v hlavě
stejně jako u @vernalis měla malá sestra v autě lefa nebo jsme vždycky sbalovali kufr. Autorka těchto tvarů je teď v první třídě, tak nás teď baví její písemná tvorba - ďy místo di, ťe místo tě, je/ňe místo ě/ně, zcela volně používané i/y, spodoba znělosti, atd.
Ale ony tyhle zákeřnosti nejsou jen v češtině, mají je i ostatní jazyky 😉
my máme lípe a míně místo lépe a méňě
Maminko, nahlas ( zesil) to rádio ...jdu do vrtule 😀 Krájí nůžem, vysoký/vysokejší. A pak jeho legendární "mehenka" (koza) 😂😂😂
Mě strašně baví výraz "jehovo" :D znamená to jeho, tady na jihu se totiž říká místo například "bráchovy děti", "bráchovo děti", tak dcera tu koncovku "vo" cpe i ke slovu jeho :D
Vezmout místo vzít 🙂
U nás je tohle dost časté, vždycky u úplně zíráme, jaké slovo syn vymyslí, teď mě nic moc zrovna nenapadá, snad jen místo dům dom, protože častěji říkáme jdeme domů, jsme doma.
naše tříletá říká třeba "důmek" místo "domeček" 😀
a ještě jsem si vzpomněla,já jako malá jsem řekla mamce,že čáp a čápice maji spolu čapíčata 🤣 a vůbec jsem nechápala,proč se tomu mamka tak směje 😀
Zeď - je to na zeti 😀
Dlouhý - dlouhejší.
A určitě mnohé další, toto je jen to první, co mě napadlo.
nedávno mi sousedka říkala, že ji moje dcera odpovídala, že na Starých Hradech byla nulakrát (syn totiž jako první odpovídal, že tam byl jednoukrát/jedinkrát - ted nevím přesně)
Nevím, jestli je to to stejný....Já třeba místo vejce někdy říkám vajce... Nevím proč😀
A když se k tomu ještě přidají asimilace, jsou děti úplně v háji: Mami, dva jeřápy! Půjdeme po schotech? To jsou ale vysoké zetě!
plavarna- prece se rika plavat
Klárka říká "skoknu" místo skočím 😁
Člověk se pořád učí, já jsem teď s obrovským údivem zjistila, že slovo "nejhorčejší" je zcela spisovný tvar. 😳
My dneska rikali o Cestine,ze je tezka ve ctvrty tride.A to jsou u podminovaciho zpusobu