Neléčená blokáda krční páteře u dítěte může vyústit v KiDD syndrom. Jak tento problém odhalit a jak jej řešit?

KiSS syndrom je souhrnný název pro několik příznaků, které popisují zranění miminek při porodu. Ve zkratce můžeme hovořit o tom, že KiSS syndrom znamená blokádu krční páteře v místě skloubení týlní kosti a prvního krčního obratle. Pokud by se KiSS syndrom neléčil již v raném věku miminka, může přerůst v takzvaný KiDD syndrom.

KiDD syndrom (Kranium imbalance Dyspraxia and Dysgnosia) postihuje nejčastěji děti starší jednoho roku a je důsledkem neléčené krční blokády. Ta v těle dítěte může zapříčinit mnoho funkčních vad a nepříznivě ovlivnit přirozené fyziologické procesy, což může vést k narušení nebo zpoždění psychomotorického vývoje. Ještě však můžete mnoho zachránit dobrou terapií.

Nedávno jsme věnovali jeden článek takzvanému KiSS syndromu, který je souhrnným názvem pro specifické potíže dětí trpící blokádou krční páteře. Ta u nich vzniká mechanickým poškozením již v děloze nebo jako důsledek poranění během porodu. KiSS syndrom se týká nejčastěji malých miminek – diagnostikuje se většinou v raném novorozeneckém věku a pokud se potvrdí, je i velmi brzy vyléčen. Jestliže se nepodaří KiSS syndrom včas diagnostikovat nebo vyléčit, může se vyvinout KiDD syndrom.

Jak vznikne KiDD syndrom

KiDD syndrom je důsledek KiSS syndromu. Jedná se o blokádu krční páteře, způsobenou nejčastěji během porodu miminka. Příznaky KiSS syndromu jsou vedle funkčního omezení hlavy a krku také plačtivost, podrážděnost a špatný spánek miminka. Často ho doprovází špatné přisávání k prsu.

Jedním z nejčastějších příznaků, za který bývá také KiSS syndrom zaměňován, je pak novorozenecká kolika, která může přetrvávat několik měsíců. Podle kritérií KiSS syndromu, jež v devadesátých letech minulého století určil na základě svých průzkumů německý lékař Heiner Biedermann, je však kolika spíše důsledkem než příznakem.

Pokud se stane, že v raném dětství není syndrom KiSS odhalen a správně zaléčen, může se u dítěte rozvinout syndrom KiDD. Následky neléčené blokády mohou být velmi závažné, zvláště pokud rodiče kvůli své nevědomosti nedodržovali zásady správného pohybu dítěte, pomáhali mu učit se chodit, brzy ho posadili a podobně.

Jak si můžete KiDD syndromu všimnout u svých dětí

Syndrom KiDD se projevuje nejčastěji u dětí od jednoho roku věku. Všeobecně se všechny příznaky syndromu skrývají za opožděným psychomotorickým vývojem.

Mezi základní projevy nemoci patří takzvaná dyspraxie – snížená schopnost vykonávat naučené pohyby se sklonem k těžkopádnosti.

To znamená, že ačkoli se dítě po dlouhém snažení naučí samo chodit, často padá. Pády jsou nekontrolovatelné, dítě často padá dozadu a uhodí se do hlavy, jelikož nedokáže zcela kontrolovat svůj pohyb. Potíže mívá i s úchopy, například pastelek nebo menších věcí, ke kterým je třeba koordinace obou rukou.

Druhý projev pojmenovávají odborníci na pohybový aparát jako dysgnosii. Zde se jedná o sníženou schopnost zpracovávat smyslové vjemy. Dysgnosii poznáte tak, že vaše dítě má potíže pojmenovávat známé předměty. Může těžko odlišovat realitu od představ, od povídání a čtení pohádek. Dysgnosie se může projevovat i jako porucha řeči a neschopnost rozpoznat zvuky například u zvířátek, které se učíte.

Mezi příznaky (symptomy) KiDD syndromu u dětí od 1 do 15 let patří:

hlava více nakloněná k jednomu rameni,
opožděný motorický vývoj,
výrazná bederní křivka (prohnutí páteře v pase),
časté bolesti hlavy, pocit těžké hlavy,
stáčení chodidel špičkami k sobě,
obtíže při učení se jízdě na kole (problémy s koordinací pohybů a rovnováhou),
fobie z výšky,
špatná rovnováha a koordinace (časté pády, nárazy, údery),
výkyvy nálady (frustrace, vztek, netrpělivost nebo agresivita),
převažující hyperaktivita a nepokoj,
problémy podobné ADHD,
časté střevní poruchy (zejména zácpa),
jazykové potíže,
poruchy spánku,
potíže s koncentrací a učením,
obtížné a těžkopádné psaní a čtení.

Jak si můžete KiDD syndromu všimnout u svého dítěte?

Mezi hlavní projevy KiDD syndromu patří vynechávání vývojových stadií – místo aby se dítě nejprve plazilo a následně lezlo po čtyřech, rovnou se snaží napřímit. Děti to tak dělají proto, aby se vyhnuly bolesti, kterou při takových pohybem cítí v oblasti krku a hlavy, nebo mají pohyb v tomto místě zablokovaný.

Přímým důsledkem takového růstu je pak skolióza čili deformita obratlů páteře v pozdějším věku. To, že se lebka a první krční obratel špatně kloubí, má vliv nejen na správné držení těla, ale i na vnímání a zpracování senzorických vjemů.

Nejvýrazněji se pak KiDD syndrom projevuje, pokud rodiče zasahovali do přirozeného vývoje dítěte a zejména do rychlosti jeho pohybu. Děti, které se navíc přes bolest a určitý hendikep KiSS syndromu naučí chodit pomocí různých chodítek, kšírek či jen nucením a chozením s přidržováním za ruku, mají pak velké potíže s pohybem v prostoru a oproti stejně starým dětem bývají opožděné.

Často a neohrabaně padají, dlouho se učí chodit po schodech nebo jezdit na kole. Časem se pak takovým činnostem naučí vyhýbat, začnou odmítat chodit delší trasy, straní se kolektivu. Pak jsou označovány za líné, nešikovné, což samozřejmě nepřispívá k jejich správnému vývoji.

Děti s KiDD syndromem také špatně mluví, protože blokáda krční páteře ovlivňuje funkci jazylky. Mají špatnou výslovnost a velmi malou slovní zásobu. Důsledkem podráždění nervového centra vlivem blokády může být i špatné trávení a bolesti břicha.

I v chování je popisováno mnoho odchylek od zdravých dětí, které jsou zaměnitelné za některé poruchy chování a učení.

Děti s KiDD syndromem bývají velmi živé, hodně a nahlas mluví, vůči projevům druhých často zakročují – například vás nenechají mluvit s jinými dospělými. Rodiče potom často napadá, zda jejich dítě netrpí nějakou formou ADHD, a tím se teprve dostávají do procesu hledání příčiny potíží, které dítě trápí.

U některých dětí začnou tyto projevy až ve školním věku. Školní docházka klade na děti všeobecně vyšší nároky, než na jaké byly doposud zvyklé. Musí se naučit používat pomůcky, jež neznají. KiDD děti mají potíže s uchopením psacích potřeb, špatně malují. Největší potíže lze zaznamenat u pohybových her, zejména míčových, které KiDD děti vůbec neumí hrát.

Diagnostika a léčba KiDD syndromu je tím složitější, čím je dítě starší

Když maminka s podezřením, že její novorozené miminko trpí KiSS syndromem, vyhledá odbornou pomoc, čeká ji poměrně jednoduché vyšetření. U KiDD syndromu, jakési nadstavby KiSS syndromu, je pak diagnostika tím těžší, čím je dítě starší. Obzvláště problémy s chováním KiDD syndrom úspěšně maskují.

Vzhledem k všeobecné nedůvěře lékařů k fyzioterapeutické léčbě je odhalení KiDD syndromu spíše dílem náhody či osvícení nějakého lékaře, který si jednotlivé potíže dokáže spojit dohromady.

Pokud se stane, že se maminka dostane až k informacím o KiDD syndromu a najde správného fyzioterapeuta, má z poloviny vyhráno. S větším časovým odstupem však pro ni bude složité vzpomenout si na všechny potíže, na které se bude lékař ptát. Vliv na vznik syndromu měl totiž už porod a první týdny vývoje miminka. Navíc čím později proběhne diagnostika KiDD syndromu, tím vyšší je pravděpodobnost, že následky neléčené blokády budou větší.

Pro určení, zda se za potížemi vašeho dítěte skrývá toto onemocnění, vyhledejte zkušeného fyzioterapeuta nebo osteoterapeuta, který vás procesem provede a zároveň bude schopen vašemu dítěti ulevit. Pokud je poškození těla velké, bude terapie trvat týdny až měsíce. Pomocí jemných manuálních technik, jako je například kraniosakrální terapie, osteoterapie nebo osteodynamika, bude fyzioterapeut napravovat všechny narušené vztahy obratlů a svalů v těle dítěte tak dlouho, dokud nebude harmonie jeho těla obnovena.

Terapie je však velmi úlevná pro samotné dítě i jeho rodiče. Postupná úleva na úrovni tělesné bolesti a napětí se promítá do pohody dítěte. Dítě lépe spí i jí, nabývá sebevědomí tak rychle, jak se zlepšuje jeho motorika.

Diagnostika a léčba KiDD syndromu zřejmě nebude samospásná. Nevyřeší všechny potíže, které u svého dítěte vnímáte či jimiž viditelně trpí. Pokud se ale domněnka potvrdí a KiDD syndrom se podaří léčit, zvládnete včas podchytit mnoho dalších potíží, které by dítě v budoucnu mělo.

Zdroje:

osteodynamika.cz

annakohutova.cz