Odběr plodové vody: Amniocentéza dokáže odhalit postižení miminka. Proč se jí ženy tolik bojí?

„Pro vyšší věk podstoupím odběr plodové vody. Chtěla bych se zeptat vás maminek, co přesně dokáže odhalit? Nejde mně o Downa, to je jasné. Spíše např. cystická fibróza, rozštěpy, špatné srdce, zakrnělé končetiny, tedy rozsah vad, které miminko může mít. Děkuji předem.“

Těhotenství není jen radost, ale také spousta různých vyšetření, která mají za úkol odhalit možná zdravotní rizika pro vás i pro miminko. Některé diagnostické metody jsou pak důležité k odhalení vad plodu. Mezi ně patří i amniocentéza neboli odběr plodové vody. Musíte se jí opravdu bát? Jak vlastně vyšetření probíhá?

Odběr plodové vody je velmi častým a nejdéle používaným výkonem v prenatální medicíně. Nebolí a riziko případných komplikací je velmi malé. V České republice 1 % a prenatální centra uvádí dokonce riziko do 0,5 %. Přesto z něj některé ženy mají doslova panický strach. Ze samotného zákroku i z čekání na výsledky. Ty totiž nevíte hned, ale přibližně do 14 dnů.

Jak se provádí odběr plodové vody?

„Manžel jako opora šel se mnou. Pan doktor mě nejdřív vyšetřil, poté zavolal manžela k samému zákroku. Zkontroloval ještě plod. Miminko bylo moc hodné, zrovna asi spinkalo, nevrtělo se, a tak pan doktor nemusel mít nikterak obavu, že by mu ublížil. Manžel mě držel za ruku a já to opravdu potřebovala, protože jsem se moc bála. Přes ultrazvuk jsem sledovala jehlu a dítě. Nebolelo to, spíš bych to přirovnala k určitému tlaku.

Pan doktor odebral 18 ml plodové vody. Ukazoval mi jí a konstatoval, že je krásně čirá, snad malinké povzbuzení, že je všechno O.K. Ještě mi pár kapek nakapal na ruku, abych věděla, co je to za vodu, jak se tam princezna má a jak je jí tam krásně teploučko. Pan doktor pak ještě zkontroloval miminko, zda je všechno v pořádku. Vše bylo, tak jak mělo a já mohla jít domů.“

Samotné vyšetření se indikuje obvykle mezi 16.-18. týdnem těhotenství. Zákrok se provádí ambulantně. Žena se dostaví s plným močovým měchýřem na odběrné místo. Nemusí být na lačno. Odběr trvá jen několik minut. Před vyšetřením ještě provede lékař ultrazvuk, aby zjistil, kde se miminko nachází, jak se mu v děloze daří, a ještě jednou se přesvědčí o tom, zda je tam jen jedno nebo třeba víc. Všechny tyto informace jsou nezbytné k bezpečnému provedení výkonu.

Amniocentéza probíhá tak, že se vydezinfikuje břicho a provede vpich ultratenkou punkční jehlou přes stěnu břišní. Nemělo by to bolet, spíš jemně tlačit. Po celou dobu miminko monitoruje lékař pomocí ultrazvuku. Lékař odebere asi 15-20 ml tekutiny. Toto množství stačí na laboratorní vyšetření, ale neohrozí dítě. Výsledky jsou pak dostupné asi do 14 dnů.

Jak se chovat po odběru?

„Jelikož je po amniocentéze riziko odtoku plodové vody, pak je nutno dodržovat přísnější klidový režim. Hořčík toto riziko nezmenší. První den tedy doporučuji ležet, nezvedat nic těžkého v dalších dnech se vyhýbat námaze. S druhými dětmi by v prvních dnech po zákroku měla pomoc rodina,“ radí odbornice a porodní asistentka Anna Kohoutová v poradně na Modrém koníku.

Ihned po zákroku dohlíží na maminku asi hodinu sestřičky. Pokud se cítí dobře, může s doprovodem odejít. V každém případě by rozhodně neměla chodit domů sama nebo dokonce řídit automobil.

První den je doporučován klidový režim doma v posteli. Možné je i zvýšit příjem hořčíku. Dalších pět dnů by žena měla ještě vyloučit fyzickou zátěž a hodně odpočívat.

Jak se vyšetřuje odebraná plodová voda?

Po odběru putuje plodová voda do laboratoře, kde ji vyšetří. Existuje hned několik metod, které je možné uplatnit. Tzv. rychlé stanovení analyzuje DNA. Porovnáním DNA matky a dítěte je možné stanovit počet chromozomů u miminka. Výsledky u této metody jsou hotové do 48 hodin. Nevýhodou ovšem je, že nelze zjistit změny ve struktuře chromozomů.

Klasické vyšetření spočívá ve vizuální analýze buněk dítěte (amniocytů). Ty ukazují přesný obraz o genetické výbavě (karyotypu). Buňky se do plodové vody dostanou buď oloupáním z kůže plodu nebo močí. Amniocyty se nechávají růstem namnožit (kultivují se). Proto je doba čekání v tomto případě tak dlouhá podle toho, jak rychle se buňky dokáží množit. Většinou to trvá 10 dnů, ale někdy i déle.

Co se dá odběrem zjistit?

Typicky se dají odhalit všechny chromozomální vady nebo i rozštěpy nervové trubice, které nemají chromozomální defekt. Oproti vyšetření pomocí ultrazvuku nebo z krve, které na možnou vadu jen ukazují, amniocentéza dává stoprocentní jistotu.

Rizika amniocentézy

Protože se odběr plodové vody považuje za invazivní výkon (zasahuje se do plodového vejce), má svá rizika, i když obecně se považuje za velmi bezpečný. Samozřejmě nejzávažnější komplikací, která je také důvodem velkého strachu maminek, je ztráta těhotenství. K tomu podle statistik dochází asi u jednoho ze 100-200 odběrů plodové vody.

Komplikace, které mohou nastat jsou:

• odtok plodové vody,
• krvácení,
• infekce,
• začátek děložních kontrakcí,
• poškození plodu (tato komplikace je velice vzácná a v rukou zkušeného lékaře prakticky vyloučená).

Komu lékař doporučí odběr plodové vody?

„Čekáme dvojvaječná dvojčátka, a vzhledem k tomu, že je mi 38 let, což jsou 3 roky po oné hranici 35 let, si mám rozmyslet amniocentézu. Když jsme plánovali miminko, měla jsem jasno – počkám, jak dopadne krev a UTZ a pak se rozhodnu. Jenže přišla dvojčata a všechno se změnilo. Krev neřekne prý vůbec nic, tak jen ten screening. Jak moc je spolehlivý? Mám si to rozmyslet do té další kontroly, to budu končit 11. tt a prý už se o tom budeme bavit...čím víc o tom přemýšlím a čtu, tím víc to zatracuju, mám nějak pocit, že je pro nás rizikovější ten zákrok než výsledek. Co jsem koukala na ty faktory, kdy se na ni posílá, tak z těch asi šesti je pro mě rizikový jen věk.“

Z těchto důvodů vás může poslat lékař na amniocentézu:

• žena starší 35 let,
• pozitivní biochemický screening nebo tripple test,
• abnormální vyšetření na ultrazvuku,
• větší riziko kvůli rodinné či osobní anamnéze,
• pokud se v rodině objevila cystická fibróza, hemofilie nebo další dědičná onemocnění.

Během vyšetření plodové vody se s jistotou můžete dozvědět pohlaví dítěte. Velký význam to má ale i pro genetiky, kteří tak mohou posoudit možnost výskytu nějakého dědičného onemocnění, které se váže jen na určité pohlaví.

Na závěr je ještě nutné podotknout, že odběr plodové vody rozhodně není povinný a nikdo vás do něj nemůže nutit. Rozhodnutí je vždy jen a jen na vás.

Zdroj informací:

https://www.nutriklub.cz/clanek/amniocenteza-odber-plodove-vody

https://www.maminka.cz/clanek/amniocenteza-postrach-rodicek

http://www.profema.cz/tehotenstvi/invazivni-vykony/amniocenteza/

https://cs.wikipedia.org/wiki/Amniocent%C3%A9za