Amniocentéza

17 zkušeností

Amniocentéza Amniocentéza nebo odběr plodové vody je vyšetření, u kterého se odebere malé množství plodové vody2. Většinou se uskutečňuje mezi 15.20 a 22. týdnem13 těhotenství24.

Důvody amniocentézy

Průběh výkonu

Výkon spočívá v zavedení tenké jehly břišní stěnou do dutiny děložní3 pod ultrazvukovou kontrolou s následným odebráním části plodové vody. U těhotných s Rh negativní skupinou16 bývá podána injekce k zabránění imunologickému konfliktu u dalšího těhotenství26.

Možné komplikace a rizika

Po vyšetření

Několik dní po amniocentéze je vhodné odpočívat a nenamáhat se. Nedoporučuje se zvedání těžkých předmětů a náročné cvičení9. Lékaře je třeba kontaktovat v těchto případech:

Výsledky vyšetření

Výsledek vyšetření poskytuje informace pouze o nemoci, na kterou bylo vyšetření zaměřené. Neexistuje test, který by odhalil všechna genetická onemocnění. Některá genetická onemocnění se nedají z plodové vody diagnostikovat vůbec.

Čas, kdy budou k dispozici výsledky vyšetření, je závislý na typu nemoci, kvůli níž byla amniocentéza provedena. U některých chorob jsou to 2-3 dny, u jiných to může být i 2 týdny. Zeptejte se proto lékaře, kdy budou výsledky k dispozici.

V případě, že se na výsledky z vyšetření čeká déle, netřeba hned podléhat panice a strachu. Výsledky nemusí být nutně neobvyklé nebo potvrzující testované onemocnění. Občas potřebují buňky plodové vody jen delší čas pro svůj růst.

Pouze v ojedinělých případech (1 ze 100 případů) není možné dodat výsledky z vyšetření, protože plodová voda neobsahovala dostatek buněk na úspěšné provedení testů. Pokud by nastala taková situace, žena je v co nejkratším čase kontaktována a je jí nabídnuto další vyšetření.

V případě pozitivního nálezu následuje konzultace s klinickým genetikem, který přebere s rodiči závažnost postižení, prognózy a možnosti léčby onemocnění.

Amniocentéza a vícečetné těhotenství

Provedení amniocentézy u vícečetného těhotenství se technicky poněkud liší. Pokud se jedná o dvojčata dizygotická (dvojvaječná), odebírá se plodová voda z jednoho nebo ze dvou vpichů. Využívá se i barevné značení (indigokarmín) jednoho amniálního vaku před aspirací plodové vody druhého dvojčete. Uvádí se 3,5-krát vyšší riziko potratu1 než u jednočetné gravidity.

Alternativní výkony

Více informací o těchto výkonech naleznete v samostatných článcích Odběr choriových klků a Kordocentéza.

Související články

Více o amniocentéze na modrykonik.cz

Použité zdroje

  1. http://mnof.cz/
  2. https://dk.upce.cz/bitstream/handle/10195/45807/VaškováP_InformovanýSouhlas_VE_2012.pdf;jsessioni...
  3. https://theses.cz/id/epoqgr/84961-606532192.txt
Pomohl ti tento článek?
 / Ne

Zkušenosti s amniocentézou

Máš zkušenost s amniocentézou?
Poděl se o ni a pomoz tak ostatním maminkám.
Napiš svou zkušenost
hribek
24. led 2019

Amnio ve 26tt

Otěhotněla jsem po IVF, první bohužel nevyšlo ač to bylo perfektní embryo. Měli jsme ještě jedno, avšak byla na něm mozaika. Po konzultaci s genetičkou jsme ho nechali vložit, jelikož řekla, že je to procento VV nízké a je možné, že je to pouze artefakt měření. Bylo mi doporučeno jít na amnio.

Vše probíhalo v pořádku, NT screening byl v pořádku, proto mě ani nenapadlo jít na plodovku. Až na screeningu ve 20.tt našla doktorka focus v levé komoře, samo o sobě to nic není, ale v kombinaci s něčím dalším může jít o VVV. Byla jsem poslána ještě na utz ke kardioložce, ta focus potvrdila a nahnala mě ke genetičce. Tam mě vyděsila, takže jsem nakonec podstoupila odběr plodovky. Byl přesně týden před Vánocemi, pondělí. Samotný odběr nebolel, jen se mi udělalo nevolno, jak při odběru krve, ikdyž u toho mi špatně nebývá. V pátek byly výsledky na nejběžnější mutace (array), naštěstí negativní, bylo mi řečeno, že pravděpodobně i zbylé výsledky budou negativní. Byla to velká úleva. Po novém roce byly celkové výsledky a opravdu negativní. Konečně jsme si mohli oddechnout a začít se těšit. Čekáme zdravého chlapečka.

Když nad tím teď přemýšlím, určitě bych podstoupila plodovku v tom 16tt, abych měla jistotu.
0 poděkování
sumitra
14. led 2019

Vše proběhlo ok

Na odběru jsem byla na jaře 2016, vyšel mi hůře prvotrimestrální screening. Odběr bolel minimálně. Poté jsem na doporučení lékaře 3 dny ležela a byla co nejvíc v klidu. Žádné komplikace nenastaly, výsledky vyšly v pořádku. Jen to čekání na výsledky je o nervy, ale naštěstí vše dobře dopadlo.

Pokud bych měla odběr podstoupit znovu, neváhám, za tu jistotu, že budete mít zdravé dítě, to stojí.
0 poděkování
kachnicka215
5. led 2019

Strach z možných následků

To, že půjdu na odběr plodové vody mi bylo jasné hned po otěhotnění. Vzhledem k věku, předešlých potratech a kvůli mému karyotypu. A upřímně jsem se toho dost bála. Ani ne tak samotného výkonu jako spíš rizika, které potom hrozí. Představa, že by se mimču mohlo něco stát, když už jsme se ho konečně po letech dočkali, mě upřímně děsila. A tak jsem po výkonu urputně dodržovala klidový režim, a to i přes to, že bylo před Vánoci, kdy má člověk nejvíc práce. Pořád jsem se pozorovala, jestli se něco neděje a měla strach i s ultrazvuku, který mě po týdnu čekal. Teprve když jsme měli výsledky ze mě všechen strach spadl a my se mohli konečně začít těšit na našeho prcka. Takže to vyšetření není zas tolik strašné.
  • Dozvíte se pohlaví miminka
  • Větší přesnost zkoumaných nemocí
  • Strach z možných rizik
  • Stresující období čekání
0 poděkování
peta1984
13. únor 2017

Peta1984

Odběr plodové vody už jsem zazila jednou v roce 2005, kdy jsem čekala první dítě. Bylo mi čerstvých 21 a vyšel mi špatně test z krve. Zákrok vůbec nebolel ani jsem to necítila. Za tři týdny byly výsledky, že miminko je zdravé a je to holčička.

Teď jsem podruhé těhotná, bude mi 33 a screening v prvním trimestru mi vyšel zase špatně - utz v pořádku krev ne. Riziko Downova syndromu 1:138, 6.3.2017 bych měla podstoupit amniocentézu. Bojím se jak to všechno dopadne!
1 poděkování
panihk
3. bře 2016

Stres a pak úleva

Amniocentézu mi doporučili kvůli podivným hladinám hormonů v triple testech a zpětně i v NT screeningu. Bála jsem se dost, i když jsem všude četla, že to nebolí a vlastně to nic není. Mně odběr docela bolel, ale na to člověk zapomene rychle. Horší je ten stres okolo, co člověka provází už od chvíle, kdy gynekolog pronese něco ve smyslu, že tady ten výsledek v testu se mu nezdá, když pak genetik vysvětluje, co to může znamenat, když čekáte na odběr, když se to odebírá (jehlu jsem naštěstí neviděla, to bych se tam snad složila) a pak ještě čekat na výsledky... Naštěstí do druhého dne jsem měla první rychlé výsledky, že je všechno v pořádku, a po 14 dnech to kompletní výsledky potvrdily. Takže nakonec úleva obrovská, ale nepřeju to nikomu.
0 poděkování
monisku
2. pro 2015

Odběr kvůli tripple testu a vysokému věku

Odběr plodové vody mi byl doporučen kvůli vysokému věku. Navíc výsledky tripple testu mi vyšly špatně a hrozilo riziko Downova syndromu. Neměla jsem na vybranou, musela jsem to podstoupit. Šíleně jsem se bála. :(

Víc než samotný zákrok bolela injekce, ale bolelo mě oboje, a to hodně! Pochopitelně víc než na bolest jsem myslela na miminko, riziko potratu tu je vždy. Naštěstí vše dobře dopadlo, ale ty nervy, než přišly výsledky, nikomu nepřeji. Tento zákrok prozradí pohlaví miminka, u mě to byla holčička.
0 poděkování
craki
2. čer 2015

Odběr po nejasném výsledku screeningu

Pro odběr plodové vody jsme se rozhodli po nejasném výsledku screeningu v prvním trimestru. Zvažovali jsme dlouho a brali do úvahy i jiné dostupné testy.
Měla jsem strach, ale odběr nebolel, jen to bylo takové tupé bodnutí. Asi týden jsem dodržovala přísný klidový režim a jedla magnézko, protože vidina komplikací po odběru mě strašila. Naštěstí žádné nenastaly, malý byl zdravý, později krásně prospíval. Narodil se 3 dny po termínu a vážil 3 700g, takže u mě "pověry" o předčasných porodech a nízké porodní hmotnosti nevyplnily. :-)
1 poděkování
adenka84
11. bře 2015

Není se čeho bát

U obou dětí jsem Amniocintézu podstoupila a ani jednou jsme žádnou nepříjemnou bolest nepociťovala. Pokaždé jsme v tom viděla spíše velké + než -. Výsledky jsem měla hned do druhého dne, veliká výhoda je též to, že 100% znáte pohlaví miminka.
A ten pocit, že vaše miminko je naprosto zdravé je k nezaplacení.
0 poděkování
giraffen
8. lis 2014

Odběr kvůli tripple testu

Výsledky tripple testu mi bohužel vyšly špatně, měla jsem riziko Downova syndromu. Musela jsem na genetický UTZ, kde dle doktora by mělo být vše v pořádku. Ale i přesto mi doporučil odběr plodové vody. Velice jsem váhala, ale nakonec jsem odběr podstoupila. Samotný zákrok mě nebolel, jen jsem měla veliký strach o miminko, protože nějaké riziko potratu tu je. Naštěstí vše dopadlo v pořádku, čekala jsem zdravou holčičku.
2 poděkování
baraka1
7. lis 2014

Mě za to ta jistota stála

Ve 12. týdnu jsem byla na NT testu. Krev vzhledem k věku vyšla celkem dobře, ale na ultrazvuku se paní doktorce nezdála nosní kůstka, která byla dost drobná, což může značit Dawnův syndrom.Ten den jsem byla i na genetické konzultaci, kde mi doporučili počkat jak dopadnou výsledky krve (v tu chvíli jsem je ještě neznala) a podle toho se rozhodnout. Přestože výsledky krve nebyly tak špatné, rozhodla jsem se amniocentézu podstoupit.

Na rozhodnutí jsme si s přítelem vzali víkend a odjeli mimo domov. Oba jsme se shodli na tom, že si péči o dítě s DS nedovedeme představit a že tohle riziko nechceme podstoupit. Druhý aspekt byl pocit jistoty. Těhotenství je krásné období, které bych přála zažít každé ženě a já osobně bych si jej nemohla užít s pocitem, že se mi možná narodí postižené dítě (vím 100% jistota není nikdy).

Odběr sám pro mne nebyl příjemný a trochu bolel, nepříjemné bylo to, že jsem cítila jak jehla prochází vrstvami kůže a tkáně, ale je to chvilka a každý to cítí jinak. Daleko horší než samotný odběr pro mne bylo čtení názorů na fórech, kde spousta maminek razí jasný názor, že ona by na odběr nešla a že se stejně často narodí zdravé dítě. Ani čtení děsivých příběhů co se může stát a jak je riziko velké mi nepřidalo. Byla jsem ze čtení těchto příběhů vystrašená tak, že jsem noc před odběrem prakticky nespala, ráno jsem byla velmi unavená a trochu mi tvrdlo břicho, takže na první pokus mě odběr vůbec neudělali.

Po odběru jsem tři dny ležela a potom pomalu začala chodit do práce. Protože jsem při námaze měla pocit pnutí v bříšku, tak jsem se více šetřila a z práce utíkala po pár hodinách. Časem to úplně odeznělo a já si s vyvrácením rizika Dawnova syndromu konečně začala naplno užívat ten pocit, že ve mě roste nový život.
3 poděkování
danny38
4. lis 2014

Amniocentéza

Ze tří těhotenství jsem podstoupila amniocentézu dvakrát. Poprvé to bylo před osmnácti lety kvůli výsledkům z krve a podruhé před dvěma roky také kvůli výsledkům po triple testech a k tomu vyšší věk. Určité malé srovnání tu je. Při prvním odběru jsem byla dost vystrašená, ale zbytečně. Vše jsem pozorovala na obrazovce a nic jsem necítila.

Při druhém odběru mi to už přišlo o něco víc bolestivé, ale ono taky záleží na samotném doktorovi, který odběr provádí. Především mě uklidnil, když mi po odběru ukázal na ultrazvuku, že je miminko v pořádku a tluče mu srdíčko. Oba odběry dopadly dobře a těhotenství pokračovala dál bez problémů :-)
Myslím, že není čeho se bát, ale pro klid těhotné maminky, pokud není vyloženě důvod toto absolvovat, tak ať na odběr nechodí.
1 poděkování
simculajs
11. bře 2014

Odběr plodové vody

Tak já odběr podstoupila, protože mi vyšlo vysoké riziko downa z krve - 1:40. Doktorka se mě ani "neptala", prostě jsem přišla na kontrolu, ta mi řekla tohle číslo a že musíme na tento odběr. Objednala mě hned v pondělí, samotný odběr mě nebolel, spíš to místo a podbříšek dva dny potom, ale nic hrozného, dodržovala jsem klid na lůžku.

Nejdřív nám doktor ukázal a zkontroloval miminko na UTZ, řekl pohlaví (byli jsme s manželem v eufórii z chlapečka, tak možná proto jsme byli klidní) a pak následoval opět ultrazvuk i se samotným odběrem. Za tři dny nám volali předběžné výsledky, že je to v pořádku a asi za tři týdny nám přišly poštou kompletní výsledky, že je vše v pořádku.

Kdyby vyšlo opět takové riziko tak bych odběr podstoupila znovu.
2 poděkování
neominka
30. zář 2013

Nebojte se, neni to bolestivý

Na screeningu ve 12+3 tt mi vyšla hodnota NT 2,8 (šíjové projasnění) a krevní výsledky byly taky špatné. Takže hrozil Downův syndrom 1:4. Zhroutil se mi svět :-( Tyhle hodnoty jsou vážně děsivé zhroutil se mi svet :-( Tyhle hodnoty jsou vazne desive 1:4??? hodně špatné :-(

Za necelé 4 týdny jsem podstoupila odběr plodové vody na Veveři v Brně. Ty týdny čekání na odběr byly děsivé! Samotný odběr plodové vody nebolel téměr vůbec, musela jsem užívat Magnesium a dodržovat pitný režim. Jenže jak dr. poslouchala srdíčko miminka po odběru plodové vody, tak nám zjistila, že má naše holčička srdeční vadu jménem Falotova tetralogie ( z 50% tuto vadu mají Downi). Opět se nám hroutil svět, ale nepřestávali jsme věřit...

Bylo těžké si připustit, že zrovna nám se tohle může stát, ale na variantu, že čekám Downa, jsme byli připraveni - alespoň jsme si to mysleli. Abychom nemuseli čekat 14 dní na výsledky, zaplatili jsme si rozšířenou variantu na VV za 3500 Kč - výsledky byly druhý den ráno.

Telefon zazvonil 8:37 ráno, 3.9. 2013 s větou: "Je nám líto, Downův syndrom se potvrdil."
Celý svět se nám najednou zhroutil.
5.9.2013 jsem v 16.00 hodin porodila v 16.týdnu těhotenství mrtvou holčičku.

I kdyby mi vyšly jakékoli výsledky u dalšího těhotenství negativně, jdu opět na odběr plodové vody a neváhám ani minutu.
4 poděkování
latkovkybrno
27. zář 2013

Amniocentéza-mě to bolelo

Za sebe mohu říct, že mi všechny testy v těhotenství vycházely špatně a tak jsem nakonec podstoupila i amniocentézu, také z důvodu, že můj muž má sestřenici s Down. syndromem.
Odběr mě dost bolel. Jak jsem předtím všude četla a slyšela, že to nebolí, byla jsem v klidu. A pak, když do mě zavedli tu dlouhatánskou jehlu mě to zabolelo tak, že jsem sebou dost škubla. Nicméně - vydržet se to dá. Co ale následovalo poté, bylo horší. Já jsem nemohla pořádně chodit, velmi krátce po zákroku (20min) mě začalo bolet v podbřišku a pulsovat v rozkroku jakoby u děložního krčku. Bylo mi řečeno, že to tak někdy může být a poslali mě domů. Tam jsem cca 3-4 dny nemohla dělat nic jiného, než ležet. Každý pohyb mě bolel jak jsem popsala výše. Zkusila jsem po 2 dnes si dojít udělat čaj a vzdala jsem to. Díkybohu mám skvělého manžela a hodně o mě pečoval, nosil jídlo do postele atd. Ale po 4. dni bolest pomalinku odeznívala a po týdnu už po ní nebylo ani památky. Zaplatili jsme si rozšířené testování na všechny genetické mutace (které se testují) a expresní výsledky, takže ještě ten den, co mi dělali odběr, mi volali večer, že máme zdravého chlapečka.
Mám li to shrnout tak to bylo bolestivé a nepříjemné, ale u všech dalších dětí to podstoupím dobrovolně znova. Ten pocit jistoty je pro mě důležitý. Ačkoli vím, že je u amniocentézy dnes cca 0,1-0,5 % riziko potratu, podstoupila bych i tak zákrok opět. Nicméně v žádném případě neodsuzuji ty, co jsou proti němu, moc dobře chápu jejich důvody. Je to na každém z nás. Ani amniocentéza Vám nezaručí, že děťátko bude zdravé, vše se hold zjistit předem nedá. Ale mnohé ano a proč toho nevyužít ,když to dnešní moderní medicína nabízí.
ALE - už existuje nová metoda testování, z krve matky, u nás se myslím ještě nedělá, možná v Praze, ale v Brně zatím ne, není nebezpečná pro plod a pokud budu mít v budoucnosti na výběr, půjdu do ní.
1 poděkování
honzikovabarunka
23. zář 2013

Dnešní odběr

Amniocentézu jsem podstoupila dnes. Jsem v 18.tt a vyšli mi špatně nějaké výsledky s rizikem na downův syndrom. První doktorka mě dost vyděsila a v podstatě mě na odběr plodové vody dotlačila, i když jsem předtím byla rozhodnutá, že ho podstoupit nechci. Na odběr jsem šla ještě ten samý den, doktor miminko nejprve zkontroloval na utz, vše vypadalo naprosto v pořádku, miminku nic nechybí. Poté pod stálým dozorem ultrazvuku rychlým pohybem vrazil jehlu do bříška, což to moje miminko hrozně zaujalo a při odebírání druhé zkumavky (celkem se odebírá asi 20ml) nám ručičkou jehlu ucpalo :-) Doktor jehlou zakvrdlal, což bylo trošku nepříjemné, ale jinak byl celý zákrok bezbolestný a opravdu vše trvalo jen pár minut.
Teď mám nařízený dva dny absolutní klidový režim, hlavně nic nezvadat, bříško nezatínat a za dva dny si zavolám na výsledky. Jsem přesvědčená, že bude vše v pořádku, ale nervíky pracujou. Zatím nedokážu říct, zda bych to podstoupila znovu, ale jestliže z toho dokáží se 100% jistotou určit, zda bude miminko zdravé, asi to za to stojí.
2 poděkování
pajiskazemlyna
23. zář 2013

Amniocentéza

S amniocentézou mám negativní zkušenost. Byla mi doporučena po špatných výsledcích tripple testů, vyšlo riziko na downův syndrom tuším 1:400 - mně to nepřišlo nijak strašné, říkala jsem si, že ta pravděpodobnost, že by zrovna moje miminko bylo nemocné je nepatrná, navíc v rodině nemáme žádnou "genetickou zátěž".
Paní genetička mě ale strašila. Říkala, že můžu teda žít celé těhotenství v nejistotě nebo podstoupit amniocentézu a vědět na 100%, jak na tom malá je. Nechala jsem se jejími řečmi unést, vůbec jsem nepřemýšlela nad možným rizikem potratu, nad tím proč mi paní doktorka nejdřív nedoporučila nějakou schůdnější metodu (například podrobnější ultrazvuk). Byla jsem objednaná hned na druhý den, abych nemusela čekat. Pan doktor mě vyzval dovnitř, řekl ať se nebojím. Všechno jsem viděla na ultrazvuku, samotný odběr nebolel, jen to podivně tlačilo, ale dalo se to zvládnout. Přítel byl se mnou, byl mi obrovskou oporou. Poté jsem ležela ve vedlejší místnosti, asi půl hodinky. Byl mi doporučen týdenní klid na lůžku a magnesium. Při potížích hned do nemocnice. Odjeli jsme domů a já opravdu odpočívala. Vpich se brzy zahojil, nebolel. Na výsledky jsem čekala celých 14 DNÍ ! hrozných 14 DNÍ ! Když jsem tam volala, bylo mi špatně, ale zprávy byly úžasné, čekala jsem zdravou holčičku :-) Všechno dopadlo dobře, ale teď už bych se rozhodla jinak. Zaplatila bych si ultrazvuk u odborníka a teprve při nějakém větším podezření a větším riziku amniocentézu podstoupila.
Holčičku mám zdravou a krásnou :-)
3 poděkování
misicka455
16. kvě 2013

Nebojte se nebolí

K tomuto zákroku jsem přišla jako slepá k houslím . Byla jsem v nějakém 12 tt a vyšly mi špatně NT testy jak z utz tak týden na to se ukázalo, že i z krve jsou špatný. Dostala jsem žádanku do Centra prenatální diagnostiky v Brně. Byla jsem ze všeho vyjukaná, tak jsem jen dělala to, co mi řekly a po kolečku genetika nový utz jsem dostala termín s odběrem plodové vody. Došla jsem i s manželem, doma jsme se domluvily na tom, že dáme ty peníze a necháme si udělat ten rychlý test , že bychom se jinak z toho čekání zbláznili. Nejprve mi odebrali krev a potom si mě zavolali do ordinace, kde jsem lehla na lehátko, dr. jezdila utz, zkontrolovala polohu mimča a pak takovou větší jehlou projela kůži až do břicha vše jsem viděla na utz. Nabrala se tekutina a jehlu zase vyndaly. Jediné co člověk cítí je tlak při vpichu a vyndání jehly. Pak jsem chvilku ležela v klidu, dostala tablety magnézka a jela domů. 3 dny jsem jen ležela, šla jen na záchod a zpět. Pak jsem pomalu začala fungovat, ale tahat těžké věci, vytírat a luxovat, jsem si ještě 14 dní netroufla. Asi 2 dny mě trošku bolelo bříško v místě vpichu. Bolestivé to není, jen trochu nepříjemné a člověk má strach, aby se nic nestalo.

V druhém těhu jsem si tuto vymoženost jen trošku zpestřenou užívala celkem šestkrát .

Radím tento zákrok si pořádně rozmyslet nemá cenu na něho chodit když jste rozhodnutí si nechat třeba postižené dítě.
Poprvé jsme byla vyjukaná , neměla pořádné info co všechno zjistí nezjistí z toho zákroku. Kdybych byla poprvé bych ho nepodstoupila. V druhém těhu mi podobným zákrokem zachránily dítě.

Někde jsem četla, že prý už časem se tento zákrok nebude muset podstupovat , že vše co chtěly zjistit se bude zjišťovat s krve matky. Snad to bude co nejdříve a těhulky nebudou muset prožívat tolik strachu . Neb sice riziko, že se něco stane je jedno % , ale pořád je .
2 poděkování