Takové zamyšlení. Včera jsem tu dostávala hromadná doporučení, že když žiju v Rakousku, tak se mám učit němčinu a proč se neučím... Jako logicky, že jo. Co mě na tom zaráží je, že jednak jsem nikoho ani náznakem o radu nežádala, za druhé se jaksi z toho, co jsem napsala, usuzovalo něco, co tam vůbec nebylo. Což je teda obecně místní nešvar diskuzí. Ale k té němčině. Kolik z vás, co by se samozřejmě začalo v Rakousku učit německy, se teď nějaký cizí jazyk učí? Já chápu, že v Čechách vystačíte s češtinou, ale cizí jazyk se hodí vždycky, ne? Nebo něco jiného...Proč ne? Třeba proto, že to není zas až taková sranda? A myslíte, že byste se do toho nadšeně vrhaly ve chvíli, kdy se vám obrátil život naruby, přestěhovaly jste se, sžíváte se s novým prostředím, začínáte v nové práci - kde se mimochodem taky musíte naučit spoustu věcí...
Tohle není obhajování se - jednak nemám proč se obhajovat a určitě ne naprosto cizím lidem, kterým může a mělo by být fuk, jestli se tady domlouvám posunky a plánuju to tak dělat do konce života. Spíš takové ťuknutí, že některé komentáře, i když je nemyslíte zle, jsou minimálně zbytečné. A že jestli nutně musíte šířit svoje světonázory, diskuze pod články z Novinek jsou k tomu vhodnější.
(PS.: podotýkám, že mi tu nikdo nenapsal nic strašného, ale tohle je důvod, proč si obecně hodně rozmýšlím tu něco sdílet a hádám, že nejsem jediná)