Krásné dobré odpoledne milé maminky!

Už před nějakým časem jsem avizovala příchod novinek Baby Dove Calming Nights, o které už jste si mohly zasoutěžit v několika minulých soutěžích (aktuálně můžete také v tématu měsíce v naší skupince Baby Dove). Ráda bych vám je však představila podrobněji, jak si to dozajista zaslouží🙂

O tom, že se "něco" chystá, jsem tušila už delší dobu a napjatě jsem čekala, kdy to přijde. Počátkem října se tak stalo a přišel mi email s bližšími specifikacemi. Zanedlouho zazvonil zvonek s balíčkem, abychom mohli s Adámkem tyto kouzelné novinky otestovat a tak trošku jsem věděla, s čím vás vlastně seznamuji🙂

Jaké byly první dojmy?

Můžu upřímně říct, že hned po otevření obou novinek jsem se nadchla! Mám sice ráda jistou pravidelnost a přípravky i vůně, na které jsem zvyklá, ale tady není o čem přemýšlet. Vůně je opět krásně jemná, ale úplně jiná, než na kterou jsme zvyklí u Baby Dove Rich Moisture. (jak už víme, řada Sensitive je bez parfemace, tu tedy nezmiňuji). 

Oficiálně voní Calming Nights po heřmánku, cítím ale daleko více - krásnou sladkost, přitom ne nijak výraznou. Vůně není vlezlá, není to nic, co pak na miminku cítíte další dva dny. Nedráždí smysly svojí silou a nejen večer bude určitě skvěle zvolená - pro klidný a ničím nerušený spánek těch nejmenších. Je pravdou, že manžel byl lehce skeptický "....to jako bude Adámek vonět nějak jinak? Já jsem si zvyknul, že voní tím modrým...." :D .... ale nakonec to zvládnul taky, protože to opravdu není nijak silné, spíš naopak. 

V rodinách s dětmi je mytí nádobí na programu mnohdy i několikrát denně. Ty šťastnější z nás mají na pomoc myčku, která si s horami špinavého nádobí poradí raz dva. Nejdříve však musíme myčce dát účinné zbraně v podobě kapslí nebo mycího gelu a pravidelně se o ni starat. Produkty Somat jsou určeny právě k mytí nádobí i čištění myčky.

eliskabrezinova

10 maminek z Modrého koníka vyzkoušelo Somat Gold Gel a další přípravky do myčky od této značky. Podívejte se, jak v testu obstálo 6 různých přípravků Somat. Shrnuli jsme pro vás klady a zápory, které naše testující objevily.

Favoritem je Somat Gold Gel

+ Jednoznačně nejúspěšnějším prostředkem se stal Somat Gold Gel, který si poradil s jakýmkoliv špinavým nádobím.

+ V myčce zanechává jako bonus příjemnou vůni.

Zdravim vsechny maminky, tatinky a vlastne vsechny, kdo si muj clanek prectou. Rada bych se s Vami podelila o muj pribeh, ktery je teprve na zacatku.

Mela jsem naprosto ukazkove tehotenstvi. V 33 letech jsem otehotnela na prvni pokus, vsechny kontroly a screeningy byly temer vzorove a my jsme se tesili na chlapecka. Termin byl 2/11/2019, ale je to lenoch a vubec se mu nechtelo ven. Nakonec pri kontrole v porodnici, v nedeli 10/11, se na UTZ ukazalo, ze mam uz malo plodove vody a na monitorech pri kontrakcich padaly ozvy. Proto se pristoupilo k vyvolani. Misto chemickych tablet se slo setrnejsi cestou k miminku - pres balonek naplneny vodou. Nasledovalo 12 hod bolestivych kontrakcich co 4-10 min, nez balonek vypadl a ja byla prevezena na porodni box, otevrena na 3-4cm. Byla jsem uz uplne vyrizena a zachranil me epidural - trochu jsem si odpocinula, protoze na 10 cm to trvalo dalsich 10 hodin. Nejhorsi prislo nakonec - napred bylo vse v poradku, ale v pulce cesty se bohuzel otocil spatne hlavickou, zacal ji zaklanet a zasekl se. Najednou tam bylo spousta lidi, tahali ho zvonem, lzici, na me furt tlacte, tlacte, ja uz byla naprosto vyrizena, zoufala, nestastna....Nakonec konecne vylezl, ale hned ho odnesli, prostoze nedychal. Nasledovalo nekolik nekonecnych minut hruzy, kdy jsme nevedeli, co se deje....Ja byla "nestesti" tak vycerpana, ze to mam jako v mlze...Kdyz Milacka prinesli, byli jsme absolutne nejstastnejsi na svete....Az do nasledujiciho dne....

Samozrejme jsme si vsimli, ze ma Broucek na zadech, zadecku a nozicce cervene fleky, a ze prava noha je vetsi jak leva s tim, ze na te prave noze je palec trochu bokem, ale rikali jsme si, ze kazdy miminko je pomuchlany a Broucek to nemel vubec snadny. A prsty na noze ma divny skoro kazdej. Den po porodu ho prohlizela pediatricka....Zavolala si dermatolozku, a to uz jsme se zacali bat. Peclive ho prohledli a pak si nas odvedli do kancelare a oznamili tu nejhorsi vec, co zadnej rodic na svete nechce slyset: "Maminko, tatinku, vas syn neni zdrave miminko". Milacek dostal do vinku extremne vzacnou genetickou chorobu - Clovesuv syndrom (Cloves syndrome). Je to tak vzacna choroba, ze informace v cestine na internetu v podstate neexistujou...V tu chvili se zhroutil svet. Bohuzel nam nikdo nedokazal hned rict, jak moc vaznou formu ma, jestli je to jen ta noha a fleky, nebo i v organech. Museli jsme cekat na vysetreni a pak prichod geneticky. Byly to nejhorsi dva dny meho zivota. Vubec nechapu, jak jsem to zvladla prezit a postarat se o Broucka a jeste bojovat s tim, ze nechtel prso. Dalsi den prodelal radiograficke vysetreni a UTZ. Geneticka prisla s vysledky az den pote a my konecne dostali informace.
Cloves sydrom je geneticka choroba, ale neni dedicna - nepochazi od rodicu. Je to mutace genu PIK3CA a stane se to hned v prvnich dnech tehotenstvi - jedna bunka se bohuzel vytvori chybne a od ni pak jdou dalsi. Je to jedna z tech mala nemoci, co sebelepsi ultrazvuk nedokaze behem tehotenstvi odhalit. Projevuje se prave tou hypetrofii a fleky na kuzi. V tom nestesti, co nas potkalo, nam geneticka po dvou dnech prinesla prvni pozitivni zpravy: Milacek nema zasazeny zadne vnitrni organy ani zadne kosti. Hypertrofie se tyka tedy mekkych tkani a je pouze na te prave noze. Co to ale vlastne znamena: nemoc nebude mit zadny vliv na delku zivota pripadne na jeho kvalitu. Broucek bude jako kazde jine dite: bude normalne chodit, behat, sportovat, hrat si....Uplne jako ostatni. Jen bude mit pravou nohu a chodidlo o dost vetsi nez tu levou. Jak moc se uvidi casem. Pro nas to znamena specialni boty, vetsi kalhoty a nejdulezitejsi vec je, ze ho musime naucit, aby se mel rad takovy, jaky je, aby si nepripadal jiny, divny....Plus ty fleky na kuzi mu taky zustanou. Nic nezmizi, ale nic uz se nebude rozsirovat.

Co se tyce lecby tak existuje - jedna se hlavne o to potlaceni te hypertrofie. V soucasne dobe se testujou nove leky a co jsme videli video na youtube, tak fungujou primo zazracne. A to u pacientu, co maji tu nemoc daleko horsi, nez Milacek. Nicmene s lecbou se da zacit az tak v 3-4 letech veku. Do te doby taky bude nejvic znatelny ten rozdil - jak se zacne vic hybat, vic behat, melo by se to opticky zlepsit. Kdyz jsem zverejnila pribeh na FB, ozval se mi i kamarad z gymplu, co ma doktorat z genetiky, a nabidl mi jakoukoliv pomoc pri interpretaci vysledku, konzultaci u jednoho z nej genetiku v CR, cokoliv....A zaroven mi dal i nadeji, ze ty mekke tkane by se mely dat pomerne slusne redukovat i specialni dietou.

Aktualne cekame na biopsii, ktera ma za nekolik mesicu definitivne potvrdit tu mutaci genu PIK3CA, ale to je jen formalita. Pred Vanoci mame jeste magnetickou rezonanci a pak se uvidi, co bude dal.

Pokusim se zde monitorovat nasi cestu a pozdeji i lecbu. Me to psychicky moc pomaha, kdyz se mohu vypsat a sverit se, a zaroven to treba nekdy nekomu pomuze, protoze informaci je opravdu jako safranu.

Je naprosto úžasné, jaké máme pro děti možnosti. Téměř každá škola dnes již zahrnuje do svých plánů výměnné pobyty v zahraničí.

Na nás letos "padlo" Švédsko. Trochu bojuji s představou skoro dvoudenní cesty autobusem, neskutečně nabitého programu v kombinaci s našimi předpubertálními výlevy. Ale zkušenosti z jiných tříd jsou více než skvělé, takže vypínám strachovací radar a zapínám ten těšící se na vyprávění zážitků s očima navrch hlavy.

Jen je škoda, že Sára zase nejede.

To je informace od dcery, která zazní již asi po třetí. Sára je její fajn spolužačka, která je pro každou srandu, je aktivní, na každý výlet se těší a to, že zásadně nejezdí nikam se školou přes noc, nám k ní "nesedí". Když se ptám, jaký udává důvod, prý, že se jí nechce. 

Má intuice zbystří a následně nezklame. Postupnými kroky jsme zjistili, že Sára si plně uvědomuje, že pro její maminku, se kterou žije sama, jsou tyto "výlety" velice nákladné a prostě na ně nezbývá. Naprosto to chápu, i my to z těchto důvodů vždy hodně zvažujeme. A chápeme i Sáru, která nechce být za tu holku z chudší rodiny, děti v těchto věcech nejsou vždy chápavé a umí této informace nepěkně využít. A tak úžasná Sára vždy radši volí malou lež, která ji tomu má uchránit.  

Vzhledem k tomu, že pracuji pro Patrona dětí, můžeme Sáru a její maminku podpořit a už se na tom pracuje🙂  Nicméně si myslím, že se vyplatí mít stále oči otevřené, protože častokrát se za něčím, na první pohled jasným, může skrývat něco zcela jiného. Byla by velká škoda upřít dětem nárok na skvělé zážitky a nové zkušenosti, které mají právo prožít. A i jejich rodiče či jiní zákonní zástupci, kteří sami nejsou v jednoduché situaci, si také podporu zaslouží.