Jaro už je tu a s ním na nás ze všech stran útočí reklamy na všemožné detoxikační preparáty a články o zázračných detoxikačních dietách.  Zajímalo mě, jak to s tou jarní detoxikací opravdu je, a proto jsem oslovila  Tomáše Broučka, který se detoxikací úspěšně zabývá již řadu let, a na světě je 13 otázek a odpovědí na téma očisty organismu.

Tomáš  je naturopat a  specializuje se na oční vady a onemocnění, detoxikaci organismu a zdravý životní styl.

Pomáhá lidem na cestě za lepším a spokojenějším životem, vypořádat se s jejich zdravotními problémy a vracet jim zrak.

Řadě klientům pomohl zbavit se  „neléčitelných“ nemocí, jako třeba makulární degenerace, ale také alergií, kožních onemocnění, astmatu, chronické bolesti a jiných potíží. 

1. Co to ta detoxikace organismu vlastně je? Proč bychom jí měli vůbec věnovat pozornost?

Jak je uvedeno v samotném názvu, de-toxikace by měla znamenat, že své tělo zbavíme toxických látek. Já to však vnímám v širším kontextu: detoxikaci beru jako proces, při kterém svému tělu odlehčíme, přestaneme ho zanášet, podpoříme funkci důležitých tělesných orgánů a dodáme tělu výživné látky, kterých je obecně nedostatek.

Mé pojetí zahrnuje nejen vyčištění a regeneraci těla, ale i myšlenek, eliminaci stresorů, změny osobních postojů a řady aspektů životního stylu. Jak mi napsal jeden klient: „Vy nenabízíte produkty k detoxikaci, ale určitou životní filozofii“ – myslím, že přesně vystihl podstatu mého snažení.

2. Kdy je na detoxikaci nejvhodnější doba?

S oblibou říkám, že na detoxikaci je nejlepší doba „právě teď“🙂. Samozřejmě existují různé pohledy na tuto otázku. Například je vhodné provést detoxikaci po obdobích horší životosprávy, nebo dlouhodobějších životních stresů. Detoxikaci rozhodně doporučuji v případě, kdy se člověk setká s nějakými chronickými či degenerativními zdravotními problémy.

Vhodná je například po užívání nějakých léků či expozici jiným toxickým látkám. Vhodná je ve středním věku, když se začnou ozývat různé menší či větší zdravotní neduhy. Velmi jí doporučuji také ženám po mateřské, pomůže jim to regenerovat a posílit tělo, které v těhotenství a na mateřské dostane pořádně „zabrat“.

Různé „školy“ pak doporučují určité typy detoxikací absolvovat v určitých částech roku, nebo začít v určitých fázích měsíce. Vědecky podloženou práci na toto téma jsem nikde neviděl, nicméně obecně souhlasím, že určitá období můžou být pro detoxikaci vhodnější než jiná.

Chcete-li detoxikovat pouze z preventivních důvodů, můžete si počkat na vhodnější období podle toho, který z názorů je Vám blízký. Mám-li ale zdravotní problém, který chci řešit, nebudu čekat půl roku nebo rok, než bude vhodná doba – začnu hned.

3. Pro koho je detoxikace vhodná? A pro koho naopak vhodná není?

Částečně už jsem odpověděl v předchozím textu. Detoxikace je vhodná jako prevence, dále pro všechny, kdo chtějí řešit nějaké onemocnění zejména chronické a degenerativní), pro ty kdo chtějí posílit metabolismus, zlepšit trávení, dodat výživné látky, nabít tělo energií. Je vhodná pro ty, kdo chtějí shodit nějaké to kilo, pro lidi s vysokým tlakem, cholesterolem, cukrovkou a podobně.

4. Obecně se hovoří o tom, že kojící a těhotné ženy by se detoxikacím organismu měly vyhnout. Co na to říkáš?

Záleží na způsobu detoxikace a zejména na prostředcích, které se použijí. Jde o to, že v těhotenství a při kojení vyživuje maminka nejen sebe, ale především miminko. Svojí stravou a všemi látkami, které konzumuje, tak přímo ovlivňuje i dítě.

Při detoxikaci se používají například byliny a další přírodní prostředky coby doplňky stravy, kdy jejich dávkování je koncentrované a jejich použití by mohlo miminko určitým způsobem ovlivnit.

Existuje ale i způsob, jakým je možné velmi účinně detoxikovat i v období těhotenství či kojení. Pokud je k tomu nějaký důvod (třeba zdravotní), možnost zde je, bez použití bylin a dalších prostředků.

Mimochodem – těhotenství a kojení jsou období pro maminky mimořádně náročná. Vyživují totiž nejen sebe, ale ještě jednoho človíčka. A praxe ukazuje, že miminko si poměrně „bezohledně“ vezme vše, co potřebuje, a teprve pokud něco zbude, nechá to matce.

Proto je v tomto období mimořádně důležité stravovat se zdravě, konzumovat obrovské množství zejména zeleniny, pít dostatečné množství čerstvých šťáv a event. vybrat nějaký vhodný přírodní doplněk stravy, který tělo zásobí dostatkem vitamínů, minerálů a stavebních látek.

5. Co detoxikace u dětí?

Závisí samozřejmě na tom, o jaké věkové skupině se bavíme. U dětí většinou nebývá organismus zanesený toxickými látkami, tak jako u dospělých díky řadě let nezdravého životního stylu. Přesto je někdy vhodné k určité formě detoxikace přistoupit – např. pokud chceme řešit alergie, posílit organismus a podobně.

Základem takové detoxikace je zdravá a „čistá“ strava. Dalším vynikajícím prostředkem jsou čerstvé, doma připravované šťávy. Lze použít i některé byliny a rostliny, záleží na věku a okolnostech.

6. Co k detoxikaci použít, aby byla účinná a přitom nám neuškodila?

To první a nejdůležitější není to, co použít, ale to co nepoužít🙂. Neboli je důležité upravit životosprávu tak, aby tělo nezatěžovala, nezanášela a naopak mu dodávala výživné látky. Když se rozhodnu čistit, není dobrý nápad do těla současně „přilévat“ věci, kterých se chci zbavit.

Jako „neduh“ řady očistných kúr vidím právě to, že tento aspekt nijak neřeší. Já na něj naopak kladu velký důraz – mé detoxikace obsahují detailní návod, ve kterém je uvedeno co z jídelníčku (po dobu detoxikace) vynechat, co naopak jíst, každá kúra obsahuje Detoxikační kuchařku s více než 60 recepty a nabízím také konkrétní stravovací plán.

Další vhodné prostředky pro detoxikaci jsou různé byliny (zaměřené na určité tělesné orgány, např. na střeva, játra apod.), používám též zelený jíl (váže na sebe toxické látky), organické kajenské papričky (v podobě kapslí) nebo detoxikaci čerstvými šťávami. Velmi důležitý je při detoxikaci pohyb, protože dobrá cirkulace celý proces usnadní.

Některé dny se dodržuje tzv. „tekutý detox“, kdy se nekonzumuje žádná pevná strava – pijou se bylinné čaje, čerstvé šťávy, voda a speciální zeleninový vývar. Pokud byste se obávali hladu, mám zajisté dobrou zprávu: díky pitnému režimu a použitým prostředkům lidé hlad nemají ani při několikadenních tekutých detoxech.

Možná to takto zní složitě, ale složité to zas tak není. Vše je sestaveno do jednoduchého přehledného plánu, návod obsahuje rozpis den po dni, denní procedura je také detailně popsaná. Postup zvládají lidé všech věkových kategorií, od „puberty“ až po 90-leté důchodce.

7. Jak při detoxikaci bezpečně postupovat?

Při mých detoxikačních kúrách je to jednoduché: postupuje se podle detailního návodu, tak jak jsem zmínil výše. Při detoxikaci ještě každého provázím doprovodnými emaily, kde připomínám a vysvětluji některé kroky. A v případě potřeby se na mě můžou klienti kdykoliv obrátit.

8. Existují nějaké kontraindikace, kdy detoxikaci neprovádět?

Opatrnost je na místě třeba tehdy, když někdo užívá velké množství chemických léků. Problém samozřejmě není v samotné detoxikaci, ale v tom, že chemické látky nejsou pro tělo přirozené a mění chemické prostředí těla a řadu metabolických pochodů. Do toho „zasáhnete“ detoxikací, která tyto pochody také upravuje.

V takových případech je vhodná osobní konzultace, postupné nasazování některých prostředků detoxikace či průběžná kontrola vybraných hodnot v průběhu kúry (například krevní tlak, cholesterol, cukr aj.).

9. Může mít detoxikace organismu nějaké nežádoucí účinky?

S něčím, co by se dalo nazvat „nežádoucími účinky“, jsem se zatím ve své praxi nesetkal. Je možná dobré podotknout, že používám jen přírodní prostředky a postupy, byliny, rostliny, úpravu životosprávy apod., tedy to, co Příroda stvořila pro člověka a co lidstvo využívalo po stovky či tisíce let.

Jsem také zastáncem „tradiční české medicíny“ – jsem přesvědčený, že v našich zeměpisných končinách je dostatek bylin a rostlin s vynikajícími účinky, které lze pro detoxikaci využít.

Určité „vedlejší účinky“ ale kúry mívají: jedná se například o redukci tělesné hmotnosti (bez jo-jo efektu), normalizaci vysokého krevního tlaku, hladiny cholesterolu, zlepšení hodnot krevního cukru, zlepšení stavu chronických problémů (např. artritidy, zánětů, bolestí, alergií, apod.), posílení energie, zlepšení psychiky a nálady.

10. Ty osobně  nabízíš několik detoxikačních kůr. Která z nich je vhodná pro jarní detoxikaci?

Kdo ještě žádnou „opravdovou“ detoxikaci neprováděl, doporučuji na jaře začít Kompletní detoxikací střev a trávicího traktu. Na ní je pak možné navázat Detoxikací jater a žlučníku, vhodné období je třeba podzim.

Pro všechny, kdo chtějí řešit nějaké konkrétní zdravotní problémy, pak nabízím Velkou detoxikaci (=střeva a játra) se slevou, nebo specializované balíčky (na zlepšení imunity, nebo na vysoký tlak či cholesterol).

Kdo má tělo v relativním pořádku a chce ho jen rychle pročistit, může využít Desetidenní detoxikaci.

11. Co dalšího kromě očistné kůry bychom pro sebe na jaře mohli udělat?

Nejen na jaře – důležitý je každodenní pobyt venku na denním světle (tedy na slunci) a odkrývání co největší plochy těla, postupně od časného jara. Je to důležité nejen pro tvorbu vitamínu D.

Dalším důležitým aspektem je pohyb, každodenní, přirozený – jedním z nejlepších je svižná chůze v proměnlivém terénu.

No a samozřejmě životní pohoda a radost ze života – to jsou důležité aspekty zdravého a šťastného života.

12. A jak to máš letos s detoxikací Ty? 

Mojí výhodou je to, že „detoxikační strava“ je v zásadě naší formou stravování. Ve srovnání s průměrným českým strávníkem své tělo zanáším o poznání méně a vyživuji o poznání lépe🙂. Svůj malý jarní detox už mám za sebou, stejně tak přes zimu jsem asi dvakrát své tělo trošku propláchnul“.

13. Plánuješ pro tento rok v Detoxy něco, na co bys nás chtěl pozvat? 

Letošní rok jsme s mojí ženou Pavlínou vyhlásili „rokem radosti“ a zdá se, že nezůstane jen u proklamace. V létě nás čeká velký krok, na který se moc těšíme: pokračuje naše „cesta z města“ a po několika letech strávených v Hradci Králové (dříve Praha) jsme se rozhodli odstěhovat na vesnici se 2 stálými obyvateli a asi 8 domy🙂.

Koupili jsme si malé bydlení na větších pozemcích (1,5 ha) a chceme si vyzkoušet život v klidném, čistém prostředí mimo civilizaci, založit permakulturní zahradu a trávit více času venku, v přírodě a na čistém vzduchu.

A tak bych i vás všechny chtěl pozvat k tomu, abyste si i vy své sny nejen snili, ale postupně mířili k jejich realizaci; abyste nesetrvávali na místě, protože celý Vesmír je v neustálém pohybu; abyste se osvobodili od nefunkčních systémů a nenechávali se jimi ovlivňovat; abyste svůj život nejen žili, ale prožili v celé jeho celistvosti a kráse; abyste našli to, co vás naplňuje i to, čím můžete obohatit ostatní; abyste měli dostatek času na své rodiny a blízké; abyste pochopili provázanost věcí i dějů ve Vesmíru a pomohli vytvářet hezčí svět pro nás i naše potomky.

Zaujala Vás Tomášova slova a máte chuť jít do toho, detoxikovat svůj organismus a být zdravější? Nebo se jen o detoxikaci zajímáte a chcete se dozvědět ještě něco navíc?  Získejte zdarma Tomášovu e-knihu „5 kroků k dokonalé detoxikaci“ s důležitými informacemi, které Vám pomůžou důkladně a efektivně pročistit Váš organismus.

Přečtěte si také: Proč detoxikace, kojení a medvědí česnek

http://www.detoxy.cz

http://www.my3vtom.cz

https://www.facebook.com/my3vtom/

FOTO: https://pixabay.com/, http://www.detoxy.cz/

"Dostala jsem chuť na Chia pudink 😂 Dávám si svou dnešní denní dávku Chia a proč? Pojďte si o tom přečíst s přídavkem receptu na mojí poslední Mango verzi ...😂 " 

Chia semínko … v poslední době skloňované ve všech pádech.  Co je to chia semínko a proč je tak dobré ho pravidelně konzumovat?

Chia neboli šalvěj španělská má drobná semínka, jemné, lehce oříškové chuti.  Jsou hydrofilní, což znamená, že velmi dobře absorbují vodu.

Když se semínko namočí, vnější slupka nabobtná (zvětší 9x svůj objem) a vytvoří želatinový obal. Díky této vlastnosti (a také tomu, že je tvořeno 38% vlákninou) chia rychle vyvolává pocit sytosti, drží pod kontrolou chuť k jídlu, zabraňuje kolísání hladiny cukru v krvi a zklidňuje trávení.

6 důvodů proč pravidelně konzumovat chia semínko:

• Obsahuje 8 krát víc omega-3 mastných kyselin, jež mají na tělo antioxidační a protizánětlivé účinky, než maso lososa.
• Z 20% je tvořené kompletní bílkovinou (obsahuje tedy všech 8 esenciálních aminokyselin, které lidské tělo potřebuje).  1 polévková lžíce = 2 gr bílkovin.
• Má vysoký obsah vlákniny. 1 polévková lžíce = 5 gr vlákniny.
• Jsou plná vitamínů a minerálů, z nichž nejvyšší hodnoty dosahují vápník, fosfor, hořčík a draslík.
• Není GMO (geneticky modifikovaná potravina).
• Neobsahuje lepek a je nealergenní.

Chia je jednoznačně jednou z nejzdravějších potravin na světě. Hodí se výborně pro zhubnutí, zlepšení sportovní výkonnosti, získání energie, i jako prevence proti řadě chorob, podpora při léčbě řady onemocnění či třeba jen pro zlepšení vlasů, pokožky a nehtů.

Konzumovat se dá ve formě gelu, namletá na mouku do pečení, přidáním do salátů, pomazánek, smoothie nebo třeba jen tak posypáním na jakékoliv teplé či studené jídlo.

Pokud si chcete rozšířit o této superpotravině  obzory, doporučuji knihu od Wayne Coates: Zázračné semínko chia. Obsahuje nejen cenné informace o chia semínku, ale také program pro hubnutí, zvýšení výkonnosti, podpory řešení zdravotních problémů, ale i spoustu zajímavých receptů.

Jeden z nejběžnějších způsobů použití je chia pudink:

INGREDIENCE (na 3 porce):

• 50 g chia semínek
• 200 ml kokosové alternativy smetany
• 1 zralé mango

JAK NA TO:

Mango oloupeme a odstraníme pecku. Polovinu manga spolu s chia semínky a kokosovou alternativou smetany umixujeme do hladka.  Nandáme do sklenic, ozdobíme zbylým mangem a dáme na 1 hodinu do lednice proležet.

TIP NAVÍC:

• Přidáním celých Chia semínek do rozmixovaného manga se smetanou získá pudink křup křup efekt.
• Použitím jiného ovoce místo manga získáme další nové chutě.
• Pudink je možné udělat pouze z chia semínek a smetany (je možné, že bude potřeba přidat trochu víc semínek, aby pudink získal správnou konzistenci) a ovocem pouze dozdobit.
• Část ovoce umixujeme a nalijeme na chia pudink, vytvoří se tak další mňam vrstva. Zbývající část ovoce pak použijeme pro nazdobení.
• Smetanu je možné použít i mandlovou, ovesnou nebo sojovou.
• Tip na to, kde koupit Chia semínko. 
• Další recepty, kde je použito Chia semínko.

http://my3vtom.cz

https://www.facebook.com/my3vtom/

FOTO: http://my3vtom.cz a https://pixabay.com/ 

Dneska ráno rozlámaná po probuzení jsem si v hlavě předříkávala: "Život je hnusnej. Život je nefér." Přemejšlela jsem, jak o tý strašný neférovosti napsat článek, jak to dát na papír nebo spíš na blog. Jak se vypsat z toho, že jsem z těch chemoterapií tak unavená, že chodím spát v osm a ruka mě po těch injekcích tak bolí, že se bolestí  budím už druhej tejden. Tohle všechno jsem si v hlavě sumírovala a hlavně ty věty jak nefér to je. Jenže...

Jenže už jak jsem si to říkala, tak jsem měla pocit, že to tak necejtím, že to vlastně není tak děsný, že by to všechno mohlo bejt mnohem a mnohem horší. Jakmile jsem si v hlavě řekla to "život je nefér a hnusnej" tak jsem měla pocit, že zrazuju všechny kolem a sebe sama. Vlastně jsem to ani nemohla říct nahlas, protože to prostě není pravda. Jo, mám rakovinu a ta otázka "proč zrovna já" mě definitivně napadla, mockrát, děsně mockrát. Odpověď je na ni ale od začátku ta samá. Proč ne zrovna já. A pak proč se tím vlastně vůbec zabejvat, proč nedat energii tam, kde je teď potřeba.

No a pak jsem šla s mini chlapíkem do školky, venku mrzlo, svítilo sluníčko a my si povídali. Já:" Podívej kočička." Mini chlapík: "Nau, nau, go, go." Já: "Jasně kočička utekla a teď musí dávat pozor, aby se neztratila, viď?" Mini chlapík: "Yeš." Já: "Ufff, to je zima, ale sluníčko krásně svítí." Mini chlapík: "Yeš. Shining." Jak je vidět náš rozhovor není hluboce intelektuální, ale přece je to něco.

Přišli jsme do školky. Mini chlapík celej natěšenej, otočenej na děti, nechává ze sebe stahovat jednu vrstvu za druhou, absolutně nevnímá, že mu říkám jedna noha, druhá noha, leží na mně jako pytel brambor a teď mámo rychle, nemám čas, musím za kámošema. "Ještě pusu!" Připomínám, než mi to nedočkavý dítě zmizí. Mini chlapík bere dráhu, dívám se za ním a on se najednou otočí. Usměje se a zamává ručičkou a řekne: "Bye, bye mamá."

Tenhle život není nefér a není hnusnej. Tenhle můj život je krásnej a plnej. Plnej lidí a lásky a smíchu a prostě všeho, prostě je to život a stojí za to.

Klidně tohle všechno může znít jako klišé, ale když vona je to prostě pravda.

https://www.facebook.com/Mamazavodou/

http://mamazavodou.blogspot.com/

"Jaro klepe na dveře a určitě na Vás ze všech stran utočí články a reklamy na to jak důležité a přínosné je detoxikovat po zimě svůj organizmus. Pokud jste na tom zrovna stejně jako já a kojíte, na detoxikaci v pravém slova smyslu letos zapomeňte! Není ale pro tento rok vše ztraceno, můžete to jen pojmout jinak!..."

Při čištění organismu dochází k masivnímu uvolňování toxinů a jejich odvádění z těla všemi tělními tekutinami, tedy i mateřským mlékem. Nejenže byste nepřiměřeně zatížila svůj organismus (což v období kojení, kdy je potřeba především načerpávat energii, není moc rozumné), ale Váš drobeček by Vám jisto jistě nepoděkoval, protože jeho čistící orgány by dostaly pořádně zabrat.

Těhotenství a kojení oslabuje Vaše tělo velkou rychlostí, a je proto důležité dbát na dostatečný přísun vitamínů a minerálů, a to především formou kvalitní a vyvážené stravy …. to určitě víte.

Jaro nabízí využití stoupající energie přírody k načerpání nových sil pro Vás a Vaše mimi z mladých lístků rostlin kopřivy,  pampelišky a medvědího česneku.  Můžete se doslova napást a nebude Vás to nic stát, jen trochu vlastní vynaložené energie na hledání a sběr těchto rostlin, které jsou skutečným energetickým a vitamínovým elixírem, který Vás postaví na nohy.

Zapomeňte tedy na utrácení peněz za syntetické vitamínové doplňky (o nichž si myslím, že tělu nedavají nic dobrého) a zaběhněte si raději při venčení svého dítka pro dávku zelených rostlin do přírody. Mimo to, že si domů přinesete superpotraviny, nadýcháte se čerstvého vzduchu a z jarního sluníčka nachytáte také nějaký ten vitamín D.

Já jsem začala své jaro s medvědím česnekem, proto se o něm zmíním více.

Je známo, že medvědí česnek má čistící účinky, je významným zdrojem vitamínu C (na 100g ho obsahuje asi 150mg) a železa  (jehož nedostatek je spojen s těhotenstvím). Za zmínku stojí i obsah látky allicin, díky níž je tato rostlina výjimečná pro své antibakteriální účinky, což se hodí pro zvládnutí jarního chřipkového období, různých bakteriálních infekcí, stafylokoků a streptokoků. Úspěšný je i v boji s kvasinkovou infekcí, se kterou se často ženy setkávají, a to zvláště v těhotenství a období kojení.

Medvědí česnek používám do polévek, kaší, pomazánek, salátů, ale i do smoothie anebo třeba jen tak na kváskový chleba s máslem. Chutná všude tam, kde byste použila bežný česnek nebo pažitku.

Na internetu např. na FB stránkách fanklubu Medvědího česneku je k nalezení spoustu zajímavých receptů na pesto, rizoto, česnekové máslo a dalších dobrot, nad kterými se Vám budou  sbíhat sliny!

Uvádí se, že doporučená denní dávka medvědího česneku je max 100 gramů lístků. Samozřejmě nezapomínejte, že i zde platí „všeho s mírou“ a při kojení zvlášť! Proto bych přidávala pouze pár lístku do jídla. Větší službu Vám udělá pár lístků denně,  než jednorázově větší dávka.

Některé zdroje uvádějí, že se medvědí česnek může konzumovat v těhotenství a při kojení, jiné naopak nedoporučují. Raději se proto o vhodnosti užívání poraďte se svým lékařem, stejně tak i v případě važnějších onemocnění.

Využijte toho co Vám příroda nabízí a dopřejte svému tělu po zimě to, oč si žádá a uvidíte, že Vás za to odmění získanou energií!

http://my3vtom.cz

https://www.facebook.com/my3vtom/

FOTO:  https://pixabay.com/ 

Mám ráda jahody sladké po sluníčku, salát plný ranní rosy, vybarvené jarní ředkvičky, bylinky co voní … Prostě čerstvé ovoce a zeleninu bez zbytečné chemie.  Kam ale pro ni?  Kam pro čerstvá vajíčka a ostatní živočišné produkty? Jak jinak si zajistit kvalitní čerstvé potraviny, než nákupem v supermarketu? Blíží se sezóna, pojďte objevit nové způsoby, jak na to!

Také vám připadá, že kolem vás jsou jen samé supermarkety a postupně vymizely ty malé místní obchůdky, kde se na vás prodavačka usmívala, kde jste si koupily čerstvé potraviny z místních zdrojů a z nákupu jste měli opravdu dobrý pocit?

Sice se objevuje pár vlaštovek, a to především ve velkých městech, ale je jich stále žalostně málo.

Napadlo vás někdy, že každou platbou při nákupu v supermarketu volíte? Volíte podporu. 

Podporu ekonomiky v místě sídla nadnárodní korporace kdesi v tramtárii, znečišťování životního prostředí nadbytečnou přepravou kamiony, používání velkého množství obalových materiálů a chemikálií, které zajišťují konzervaci během cesty  od výrobce vzdáleného někdy i tisíce kilometrů až na váš stůl.

Naproti tomu nákupem místních potravin podporujete konkrétní osobu farmáře, sedláka, zemědělce, ale i místní ekonomiku, rozvoj krajiny a zdravého životního prostředí a k tomu získáváte zdravé a kvalitní potraviny s jasným původem.

Tak co … komu dáte příště svůj hlas? 

A jak si „JINAK“ zajistit kvalitní čerstvé potraviny?

1. Objevte obchody se zdravou výživou

Skoro v každém malém městě už narazíte na obchůdek se zdravou výživou. Většinou mají v nabídce jen trvanlivé potraviny, někde pečivo z blízké pekárny či živočišné produkty od místních zemědělců. Občas je k dostání i ovoce a zelenina.

Většinou mám, ale zkušenost, že se jedná sice o bio produkty, ale ze zahraničí, což je určitý kompromis mezi kvalitou a podporou zdravého životního prostředí.

Máte někde v okolí takovýto obchůdek? Zkuste se s prodavačkou zapovídat a vyjádřete jí svoje přání. Možná zrovna kvůli nebo díky vám rozšíří sortiment právě o to, co potřebujete.

2. Nakupujte na farmářských trzích

Od jara do podzimu jsou ve větších městech provozovány tzv. farmářské trhy, kde je možné zakoupit čerstvou zeleninu a ovoce. Potkáte se  zde přímo s farmáři, ale většinou spíše s přeprodejci. 

Chodím ráda na Farmářské trhy na Kulaťáku, kde mám i svého oblíbeného farmáře.

U tzv. přeprodejců mám stejný pocit, jako když nakupuji v supermarketu… produkty bez zaručeného původu ☹

3. Nechte si dovézt svou bedýnku

Určitě jste o tom slyšeli nebo máte dokonce i vyzkoušeno. Každý týden, nebo jak se vám zachce, si objednáte svou bedýnku ovoce a zeleniny.

Někde si můžete obsah bedýnky složit, obvykle má, ale bedýnka určitou váhu a její skladba je závislá na aktuální produkci v daném období.

Většinou vám ji dovezou až domů, někde si pro ní musíte zajet na odběrné místo. 

Produkty pocházejí buď od jednoho nebo od více farmářů.

U některých je možné takto dostávat mimo ovoce a zeleniny  i živočišné produkty.

Větší bedýnkáři nabízejí třeba i pečivo a  další trvanlivé potraviny.

4. Najděte si svého farmáře

Ve vašem okolí (pokud nebydlíte ve velkém městě) hospodaří farmáři, sedláci či zemědělci, jen o nich možná nevíte.

Zeptejte se sousedů nebo zajděte na místní obecní úřad, kde mívají o těchto aktivitách přehled. Navštivte je a zjistěte, jak hospodaří a jestli byste od nich mohli nějaké výpěstky či výrobky kupovat.

Jezdíte na výlety? Všímejte si okolí, občas někde narazíte na ceduli o prodeji sýrů, mléka, vajec, medu, ovoce, zeleniny.  Nebo se zeptejte babičky sedící před domem na lavičce …. často ví o tom, kdo co pěstuje, chová a prodává.  Pravidelně si takhle i já vozím domů nějaké  úlovky 🙂

5. Zapojte se do KPZ

Ne, nejedná se o krabičku poslední záchrany 🙂

Jde o komunitou podporované zemědělství, které je založeno na oboustranně výhodném partnerství, které spotřebiteli zajišťuje pravidelnou dodávku čerstvých místních potravin po celou sezonu a zemědělci jistotu odbytu a spravedlivé ocenění jeho práce.

V KPZ znáte sedláka, který pro vás pěstuje zeleninu či chová zvířata, chápete jeho reálné potřeby a vzájemně sdílíte skutečná rizika a přínosy hospodaření.

KPZ je víc než jen nakupování u farmáře, spotřebitelé se v něm totiž stávají podílníky produkce konkrétního zemědělce – podporují jeho hospodaření a mohou například ovlivňovat způsob produkce a skladbu nabízených potravin, případně i jejich cenu.

Toto partnerství zavazuje obě strany po domluvenou dobu (část nebo celou sezónu, někdy i více let) dodávat a odebírat produkty za předem smluvenou cenu a stanovených podmínek.

Nejlepší na KPZ je to, že vše závisí čistě na dohodě mezi producentem a spotřebiteli. KPZ může být také společně vlastněná zahrada, kde si odběratelé svoje potraviny sami produkují.  Konkrétních podob KPZ je mnoho a fantazii se meze nekladou.

Více informací o fungování najdete na webu Komunitou podporované zemědělství.

6. Vypěstujte si vlastní ovoce a zeleninu

Není nad čerstvě sklizenou zeleninu a ovoce přímo z vlastní zahrádky.

Na to, abyste si vypěstovali pár plodin, nepotřebujete vlastnit ani velké pozemky, ani mít nákladnou techniku.  

Pěstování a sklízení vám navíc, kromě výsledných produktů, přinese i radost z dobře odvedené práce. 

Zoufat nemusí dokonce ani ti, kteří nevlastní zahrádku či políčko. Pěstovat se dá třeba i na balkóně nebo na okenním parapetu. Nevypěstujete si sice záhon brambor, ale keříčkové rajčátko, jahody a  bylinky se dají tímto způsobem dobře zvládnout.

A pokud toužíte rýpat se v zemi a nemáte kde, tak věřte, že pozemek nebo zahrádku je v dnešní době možné si na určitou dobu jen pronajmout.

A kde najdete nejbližší KPZ, farmáře, bedýnky, obchody, bio kluby? Podívejte se na MAPU  FARMÁŘů.

A jak to máme My 3 v TOM? Podívejte se na seznam našich dodavatelů 🙂

Jaro klepe na dveře… Už víte, jakou cestou se pro letošní sezónu vydáte? 

http://my3vtom.cz

https://www.facebook.com/my3vtom/

FOTO:  https://pixabay.com/ 

Ne každý rande se vyvede to je jasný. Zvlášť pak rande dohozený, to je vždycky taková sázka do loterie, buď jo nebo ne, nebo možná jo a za chvilku ne.

Moje první chemoškový rande, to byla taková malá oťukávačka, nějak jsme ani jeden nevěděli, jak na sebe zareagovat. Tak vypadalo to, že jo. Čas ale ukázal.

Na svý druhý rande jsem přišla s celým teamem podporovatelů. Amík byl jasnej, ten nechce u žádný schůzky chybět, si asi myslí, že bych ho mohla podvíst nebo co. Máma, tak ta šla taky, a posledním a naprostým nováčkem byl pak můj brácha. Chudák, pro toho bylo tohle rande vlastně takovej úvod do světa raka. Samozřejmě, že ví o všem, ale ono je asi něco jinýho vidět to na vlastní oči než to sdílet přes telefon nebo skype.

Někdy si myslím, že tyhle věci jsou skoro horší, když se na ně koukají ostatní, než když si to prožíváte na vlastní kůži. Já totiž vím co se mi děje v těle, ale ti ostatní to nevidí a a ni necítí. A když se zpětně dívám na některý ty fotky sama sebe, tak teda uff.

Rande probíhalo poměrně bez problémů, brácha s mámou se šli dvakrát vydejchat, při jejich druhým vydejchávání ale propásli můj menší "možná nebudem kámoši" moment. Při nandání jednoho komponentu chemošky, taxolu, se u mě projevila reakce na hranici, zhoršený dejchání  a vlna vedra, po zastavení procedůry a navrácení dvou třetin mýho podpůrnýho teamu z venku, se všechno opět rozjelo jako po másle.

Moje třetí randíčko začalo dobře. Můj brácha byl ustanovenej jako mini chlapíkův hlídač. Trénoval na to tejden a to naprosto perfektně. Den před chemoškou jsme ho nechali na chvilku na pospas mini chlapíka a on se chudák poblil při mytí mini chlapíkova hovínečka, který vonělo po pomněkách. Po mým návratu z práce si brácha pořád ještě mumlal něco o "mytí hovnabezodmovce, kterej tři měsíce žral shnilý maso a zalejval to doma udělaným likérkem z chcanek." Naprosto nechápu o čem to mluvil. Moje dítě je voňavý a jí jenom ta nejvybranější jídla.

Cestou na mý třetí rande mi zněl v uších nářek mýho bráchy, když viděl jak mini chlapík těsně před odchodem našeho teamu zasedl na nočník a čůrat se mu nechtělo. "Prosím, počkejte ještě chvilku!" Žadonil můj brácha klečíc ve dveřích s rukama v prosíku. Byli jsme neoblomní. "Na rande se chodí včas."

Po usazení a znovu upozornění sestry na minulou skoro reakci jsme do toho šli znovu. Všechno bez problémů až do doby, kdy se moje máma rozhodla jít na chvilku ven zrovna ve chvíli, kdy mi měli nasadit mýho už ne tak dobrýho kamaráda taxola. Myslím, že to tušila a tak tam prostě v tu chvilku nemohla bejt. Nedivím se jí. Alergická reakce na taxol nebo jak mu v Čechách říkají taxitacel není zrovna dvakrát příjemná. Během dvou minut od nasazení do kapačky jsem dostala křeč do břicha následovanou bolestí všech vnitřností, znovu křečí tak silnou, že jsem si na chvilku připomněla porod, najednou se mi sevřela hruď nemohla dejchat a od břicha do hlavy mi projela vlna tlaku.

To všechno během ani ne minuty, ač mě se to zdálo jako minimálně minut deset, Amík hned při prvních symptomech volal sestru, viděl mě zrudnout a taky jak nemůžu dejchat. Ještě, že jsem to nemusela vidět. Okamžitě mi vysadili taxola, nasadili steroidy a další antialergika, epinefrin si nechali na příště. No a za hodinku už jsem byla sjetá na cestě domů. Jedna dobrá zpráva brácha se nepoblil, při mytí mini chlapíkova zadku dejchal pusou.

Třetí rande bylo fiasko. Okamžitě jsme se spojili s mojí doktorkou, která už začala pracovat na plánu B. Stála jsem před třema možnostma. Možnost první byla tzv, desenzibilitační kůra, kde by se mi normální rande protáhlo o šest hodin, do těla by mi kapali taxol typem jedna kapka za půl hodiny a intervaly mezi kapkama by se postupně prodlužovaly. Možností druhou pak byl lék, kterej taxol nahrazuje a alergie na něj nejsou, má to malý háček, jedna dávka stojí 5000 dolarů a pojišťovny ho prý neradi hradí, v Evropě ho kvůli ceně ani nenabízejí. Možnost třetí a vítězná bylo nahrazení taxolu vinebrelem, další chemoškou, na kterou nejsou alergie, celý nakapání trvá místo hodiny a půl jen deset minut, není k tomu potřeba steroidů ani antialergik, prostě vítěz.

Naivně mi vrtalo hlavou, proč se nenabízí okamžitě, když je o tolik jednodušší. Farmaceutický firmy ji nemají rády, je totiž o dost levnější než taxol a nemusí se k ní přidávat další látky jako steroidy. Jelikož ji farma firmy nemají rády není tolik tlačená na trh a jelikož není tlačená na trh lékaři ji raději nenabízejí, chrání se před možností soudu, kdy by mohli být souzeni, že nenabídli ten nejrozšířenější lék. Začarovanej kruh způsobenej farmaceutickejma firmama. Kšeft s rakovinou jede o sto šest. Jen jsou v něm zamotaný doslova životy lidí a dětí.

Na moje další rande jsme se chystali tak trochu se staženým žaludkem, teda hlavně Amík já si řekla, že na novýho kámoše definitvně alergická nebudu a radši jsem o tom dál neuvažovala. Amík na to nějak myslet nemohl přestat asi ten pohled nebyl moc příjemnej. Moje rande proběhlo v klidu. Za hodinu jsem byla venku a dokonce jsem mohla i mluvit a nechtělo se mi spát. Prostě pohoda. Už jsem měla i čtvrtou a taky pohoda. Prostě mám teď novýho kámoše, na toho starýho kašlu.

https://www.facebook.com/Mamazavodou/

www.mamazavodou.blogspot.com

Někdy je císařský řez ze zdravotních důvodů nevyhnutelný a žena, která se připravovala na přirozený porod najednou musí změnit myšlení a naladit se na porod operativní. Co miminku i navzdory indikovanému císařskému řezu můžeme dopřát, je na nás a naší „vůli a odhodlání“. Ať už porod proběhne jakkoliv, stává se událostí, která nás formuje po celý život. A nejen nás, ale utváří i celou společnost. Proto je důležité mít odvahu k vlastní zodpovědnosti. Lze opravdu prožít císařský řez vědomě?

Je stále více zemí, kde si ženy radši zvolí porod císařským řezem, než by dobrovolně podstoupily přirozený porod. Čísla se mění stát od státu, rozdíly jsou vidět i napříč společenskými vrstvami. Odhaduje se, že z čistě medicínského hlediska se potřeba porodu císařského řezu pohybuje kolem deseti až patnácti procent všech porodů.

Když jsem byla těhotná, měla jsem na návštěvě svou sestru, která žije v Americe. Přiletěla i se svým tehdejším přítelem, který byl doktor. Ptal se mě, jak se v Čechách rodí a jak budu rodit já. Když jsem mu řekla, že pokud budu vše zvládat, porodím tak jak příroda chtěla, vykulil oči a s údivem se zeptal: „Proč chceš dobrovolně traumatizovat sebe a své dítě přirozeným porodem?“ Toto je již zažitý pohled na porod v Americe, kde podstoupení císařského řezu je mnohdy klamné překonání strachu.

Ale i v Čechách se císařským řezem rodí stále více dětí. V roce 2014 to byla ¼ z celkového počtu porodů. Cítím ale, že v naší zemi ženy stále upřednostňují přirozený porod, než by požádaly lékaře o diagnózu zařazující je na seznam adeptek na císařský řez.

A když se stane tento zákrok ze zdravotních důvodů nevyhnutelný, žena, která se připravovala na přirozený porod najednou musí změnit myšlení a naladit se na porod operativní. Co miminku i navzdory indikovanému císařskému řezu můžeme dopřát je na nás a naší „vůli a odhodlání“. Ať už porod proběhne jakkoliv, stává se událostí, která nás formuje po celý život. A nejen nás, ale utváří i celou společnost. Proto je důležité mít odvahu k vlastní zodpovědnosti. Lze opravdu prožít císařský řez vědomě?

DULA U PORODU

Své kamarádce Áji jsem radila, aby si vzala k operativnímu porodu dulu. Jedná se o speciálně vyškolenou ženu, která nabízí psychickou oporu rodící mamince. Může pomoci nejen zvládnout strach z operace, ale zkusit s ochotným personálem umožnit přiložení děťátka na hrudník bezprostředně po porodu a zajistit tak kontakt dítěte kůže na kůži. První setkání maminky s miminkem se po císařském řezu zbytečně odkládá, i když to není nezbytné.

Pokud bude porod v celkové anestezii, může být miminko s tatínkem a kontaktu kůže na kůži si můžou užívat spolu. Určitě bych se o této možnosti dopředu informovala dopředu v nemocnici, kde plánuje maminka rodit. Jsou nemocnice, které toto již umožňují a ženy se zde sjíždějí z celé republiky. Jsou nemocnice, pro které je tato možnost zatím neobjevená a vy můžete patřit k prvním vlaštovkám. Dula u porodu může být potom velice nápomocná při komunikaci s odborným personálem porodnice. Nikdo jiný nemá větší nárok na miminko než právě jeho maminka, proto nebojte si o své dítě říct ihned po porodu. Podpoříte tím péči orientovanou na ženu.

Je to pro Vás i Vaše dítě, které se v budoucnosti také stane rodičem…

BACHOVY ESENCE

Jedním z nejkrásnějších výtvorů přírody jsou květiny. Každá vůně povznáší a posiluje vaše fyzické, ale hlavně citové, mentální a duševní tělo. Dr. Edward Bach byl moderní zakladatel léčebné metody, která užívá květiny ke zlepšení všech aspektů vašeho života. Bachovy esence zharmonizují stav miminka i maminky po operativním porodu a pomůžou jim vzniklou situaci přijmout taková jaká je.

Doporučuji mamince užívat několik dní před porodem a několik dní po porodu krizovou esenci. Jedná se o směs pěti květů Resque remedy, kterou dr. Bach vytvořil ke zvládnutí napjatých situací. Pomáhá bezprostředně čelit situacím, které vyžadují zvláštní pozornost a angažovanost. Má uklidňující a stabilizující účinky. Harmonizuje tělo i ducha.

Užívejte 4x denně 4 kapky – kapky popíjejte nejlépe v pitném režimu.

Bachovy esence slouží i k harmonizaci miminka. Na čelíčko miminka do oblasti třetího oka (oblast mezi obočím) kápněte 3x denně kapku Bachových esencí Snědku okoličnatého – Star of Bethlehem.
Tyto esence regenerují po traumatizujícím zážitku. Podporují klid a trpělivost během nehod a překonávání traumatizujících událostí, špatných zpráv, všeobecně nebezpečných situací, osudových ran apod., srozumitelnost, duchapřítomnost, vyrovnání se se šokem harmonizaci těla, ducha a duše po traumatu.

HOMEOPATIE PŘED PORODEM napomáhá se na porod připravit nejen fyzicky ale i duševně

• Actaea racemosa 15 CH + Caulophyllum 15 CH + Arnica montana 15 CH
Dávkování: 1x denně 5 granulí

HOMEOPATIE PO PORODU napomáhá rychlejšímu zotavení a podporuje laktaci

• Ricinus communis 5 CH – tento homeopatický lék v ředění 5 CH podporuje laktaci – pokud potřebujete laktaci podpořit, užívejte 3x denně 5 granulí.
• Arnica montana 15 CH – 2x denně 5 granulí pro zmenšení krevních ztrát. Arnika podpoří i zavinování dělohy, regeneraci porodního zranění, operační rány – užívejte ji po celou dobu šestinedělí.
• Staphysagria 9 CH – 2x denně 5 granulí.

TĚHOTENSKÁ JÓGA A POBYT V PŘÍRODĚ

Krásně zklidní a uvolní tělo i mysl a pomůže mamince se na porod připravit. Nezapomínejme na pobyt na čerstvém vzduchu a pokud je léto, spojme se se zemí a choďme bosky😊…uděláme si příjemnou reflexní masáž.

Porod je vždy úplně jinak, než si plánujeme. I přirozený porod může být zakončen císařským řezem, proto je dobré přistupovat k porodu otevřeně a nezaujatě. Všichni víme, že císařský řez představuje v určitých situacích pro matku a dítě jedinou šanci, jak prodělat porod ve zdraví.

Proto netrapme se, pokud byl náš porod zakončen císařským řezem, vše bylo takové, jaké bylo a vše je takové, jaké je. Miminko je na světě a to je ten největší dar.  Třeba jsme v dané době neměly informace potřebné pro změnu, doba byla jiná a podmínky nám neumožňovaly průběh císařského řezu měnit.

Pokud ovšem máme příležitost věc pozitivně ovlivnit, chopme se jí a císařský řez prožijme vědomě. Trpělivost a důvěra v sebe sama a dítě je velice důležitá a krásná.

K ZAMYŠLENÍ (pro někoho to může být trošku moc😊

Na přednášce Milana Calábka, který založil Univerzitu Nové doby, kde přednášejí nejlepší čeští a zahraniční odborníci přírodní medicíny zazněl názor na vliv císařského řezu na mikrobiom dítěte. Celkem se v našem zažívacím traktu nachází asi sto triliónů mikrobů, které se nazývají jako celek střevní mikrobiom. Mikrobiom, který získáme při porodu je pro naše zdraví i v dospělosti zásadní. Ukázalo se totiž, že děti, které se narodily císařským řezem, se mikrobiomem výrazně odlišovaly od dětí, jež přišly na svět vaginálním porodem.

Při vaginálním porodu přichází dítě do kontaktu s mikrobiomem porodních cest matky, zatímco při porodu císařským řezem k tomuto kontaktu nedochází. Takto získaná mikroflóra poté utváří naši střevní mikroflóru po celý život a významně ovlivňuje naše zdraví.

I u žen, které rodí císařským řezem je možné předat tolik potřebnou vaginální mikroflóru. Před provedením císařského řezu lze zavést gázový tampon do vaginy a novorozence pak otřít kolem úst, obličej i celé tělo.

Ovšem své udělá i bonding dítěte a matky. Proto přikládejte nahé dítě na své tělo, prospějete mu tím na celý život.

Možná to zní šíleně, ale je to téma minimálně k zamyšlení…

Líbilo se Vám to? Můžete dát lajk i na mém FaceBooku.

V pátek jsem měla svoje první rande s chemoterapií. Jak už to bejvá někdy se rande vydaří a někdy zase ne. U mě to definitivně láska na první pohled nebyla, myslím, že ani ten druhej pohled to tak nějak nespraví, ale naše dočasný skoro přátelství půjde.

Musím se přiznat, že po tom prvním zavolání, kdy mi oznámili, že mám rakovinu, jsem odmítla jednat po telefonu s doktorama a tohle všechno přenesla na Amíka. Amík se teda stal mým styčným důstojníkem a tak to byl on, kdo zvednul v lednu telefon a dozvěděl se, že budu muset podstoupit chemoterapii. Chudák opravdu se snažil to podat dobrým způsobem. "Hele mám pro tebe dobrou a blbou zprávu, ale ta blbá je jenom dočasná. Prostě krátkodobě to bude na hovno, ale douhodobě skvělý vyhlídky!" Snaha o bezstarostnej tón zněla poněkud křečovitě, ale i tak se počítala.

V pátek 10. února přišlo na řadu to krátkodobý období na hovno. Koneckonců jde jenom o 12 tejdnů a 12 kol chemoterapie. Takže jsme předali mini chlapíka tchýni, máma, já (hvězda dne) a Amík jsme nasedli do auta a frčeli do nemocnice. Ano, svoje první rande jsem se rozhodla uskutečnit v nemocnici a ne jen v infúzním centru, kde bude naše randění pokračovat. Nemocnice to už je moje stará známá, mám pocit, že od prosince jsem tam snad jednou tejdně, jen pro mámu to bylo její poprvý v týhle budově. Jako starej mazák jsem jí provedla:"Tady v tom patře byla ta biopsie, tady zase sociální pracovnice," ukázala jsem jí butik s parukama a podprsenkama s vycpávkama a pak už se šlo na věc.

Čekárna, zase, tentokrát, ale naše rande bylo napevno a čas se dodržel. Jedenáct dopoledne, volají moje jméno. Jdeme dovnitř. Všechen personál je v modrým, prej aby to nevypadalo tak nemocničně, pokoj má super výhled v rohu stojí křeslo. Pane polohovací, jako zařízený to mají pěkně. První rande je oťukávací a tak bude trvat nejdýl, v plánu bez zádrhelů jsou čtyři hodiny plus nějaký drobný. Máma nevypadá zrovna nejlíp, nervózní je i Amík. Mně osobně se do toho celýho taky moc nechce, přeci jen tu reputaci nemá to moje rande nejlepší.

Sestra je skvělá, pořád se směje, definitivně pomáhá situaci a my, teda nejvíc já, se uvolňujeme. "Nejdřív vám dáme steroidy a slanej roztok." Povídá vesele sestřička. "A narostou mi po něm svaly?" Ptám se já. "Ne svaly nebudou, jen se moc nevyspíte." Škoda, jsem mohla trumfnout nařachanýho bráchu. "Po steroidech dáme benadryl proti alergii. Ten definitivně ucítíte, prostě budete mírně mimo, možná hodně." Pokračuje sestra. "No a jakmile přijde na tu chemoterapii nandám si bílej plášť, tak se nelekněte, je to pravidlo."

A už to jede, žíla napíchlá a steroidy kapou, já žertuju, Amík se schovává za foťák a máma sedí v koutě, nějak jí do mluvení není.  Ha, tak vymyšlený to mají dobře, jakmile začne působit benadryl je mi všechno jedno. Paráda nejdřív člověka oblbnou a pak ho začnou trávit. Na nehty u rukou a nohou mi dají zmrzlý gely, prej potom ty nehty neslezou. Sestra se oblíkne do bílýho pláště. Taxol neboli ta opravdický chemoška je tady v puse okamžitá pachuť chemie jako bych vylízala záchodou mísu těsně po umytí. Naštěstí to netrvá dlouho. Reakci na taxol a herceptin nemám, jen mě bolí ta žíla a je mi trochu zima. Tahle nemocnice je super, dokonce dostanu i nahřívanou deku, dvě, tři, na záchod se sunu s tyčí u ruky.

Ty čtyři a něco hodiny utekly jako nic, pro mě. Amík a máma mají jinej názor.  Cestou domů usnu v autě. Doma je mi mírně nanic, ale prášky proti nevolnosti to rozeženou. Je mi jako na začátku těhotenství, teda nic moc. Jakmile moje tělo rozežene zbytky benadrylu začne působit steroid, takže přijde i na ten prášek na spaní. Není to geniální oni mají prášky na všechno a mně se v koupelně rapidně rozrůstá lékárnička.

Ne, to první rande nebylo tak špatný. Únava se dala, aktivní jsem zůstala, nevolnost taky za pár dní zmizela, jen to nechutenství zůstalo, starosti s ztloustnutím můžu pustit z hlavy. Jazyk je jako spálenej, takže chuť stejně žádná. Vlasy mi začnou padat, teda řídnout až po třetí dávce, teda po třech tejdnech. Oťukávání s chemoškou proběhlo docela dobře, alergická reakce se nedostavila. Jedno jsem se ale dozvěděla, tenhle parťák je neyzpytatelnej a první rande nemusí bejt nutně nejhorší.

https://www.facebook.com/Mamazavodou/

https://www.mamazavodou.blogspot.com

Na začátku celého procesu vzniku nového lidského jedince stojí spojení dvou pohlavních buněk. Mužské spermie a ženského vajíčka.  Zdá se to velmi jednoduché, ale opak je pravdou. Jedná se o velmi důmyslný a složitý proces. 

Vajíčko – oocyt v průběhu ženského měsíčního cyklu postupně zraje v tzv. folikulu.  Když folikul dosáhne velikosti přibližně 20 mm, tak praská a dochází k uvolnění vajíčka  - ovulaci.  Oocyt je nasáván rozšířeným ústím vejcovodu. Vajíčko čeká ve vejcovodu přibližně 6 – 24 hodin, kdy je schopné oplození. Tato doba je značně individuální a je odlišná u každé ženy. Pokud došlo k pohlavnímu styku, tak musí spermie, které přežívají v těle ženy až 48 hodin, doputovat obrovskou vzdálenost z pochvy až do vejcovodu.

Když si uvědomíme, jak je velká spermie a jakou vzdálenost musí překonat , tak je opravdu na místě mluvit o kouzle oplození. Vzdálenost, kterou spermie překonávají je přibližně 1500x delší než spermie sama.  Nutno podotknout, že spermie je pouhá jedna jediná buňka, která nemá nohy ani oči ani mapu, a přesto nezabloudí a je schopná včas dorazit do vejcovodu.

Jak jsem již zmínila, k oplodnění vajíčka dochází ve vejcovodu.  Celý proces průniku spermie do vajíčka je velmi důkladně kontrolovaný. Na povrchu vajíčka je specifický obal – zona pellucida. Tento obal je spermie schopná překonat díky drobnému váčku na vrcholku hlavičky a to akrozomu. Akrozom obsahuje enzymy, které naruší zonu pellucidu, a tím je umožněn vstup spermie do vajíčka. Jakmile pronikne do vajíčka jedna spermie, spustí se kaskáda dějů, která změní struktury obalu vajíčka a tím zamezí proniknutí dalších spermií dovnitř.

Každý lidský jedinec je nositelem dvou sad chromozomů, proto pohlavní buňky nesou jen jednu sadu. Po splynutí dvou pohlavních buněk může tedy vzniknout nový jedinec se správným počtem chromozomů. Jedna sada od otce a druhá od matky.

Po oplození dochází k dělení buněk a tzv. rýhování vajíčka. Přibližně čtvrtý den po oplození vzniká útvar morula, který je tvořen z 64 buněk. Morula následně vstupuje z vejcovodu do dělohy. Přibližně 6. den se vytváří blastocysta, která začíná nidovat – uhnízďovat se v děložní sliznici. V tuto chvíli se začíná do krve vylučovat hormon hCG. Následně je možné jej detekovat i v moči.  

Tak a máme za sebou první týden 😀

Znáte ten pocit, když si vezmete skleničku přímo z myčky, natočíte do ní vodu, napijete se a ta chuť …  ta chuť je prostě chemická? Napadlo vás někdy, co všechno v tu chvíli s vodou pijete?

Zkuste si přečíst  složení na etiketě tablet do myčky a leštidla.  To koukáte co? Těch položek tam je a ty názvy!  Co to vlastně je a k čemu je tam tohle všechno potřeba?

O trochu lépe jsou na tom prostředky na ruční mytí nádobí. Ale jen trochu…. Znáte ten pocit seschlých a svraštělých rukou, když už ten den asi po x-té myjete nádobí? A zkusili jste někdy mýt nádobí bez mycího prostředku? Byl ten pocit stejný?

Přemýšlím o tom pokaždé, když si vezmu talířek, hrníček, skleničku, příbor. Co vlastně všechno s jídlem jím a jaký můžou mít vliv sice malé, ale pravidelné dávky obsažených chemikálií na mé zdraví?

Mycí prostředky obsahují koktejl chemie, zejména tenzidy, enzymy, bělící, změkčovací látky (fosfáty), barviva a parfémy. Nic, co byste si chtěli po ránu vypít na ex. I když … někdo možná ano!

Chemické látky v prostředcích obsažené nejenže ovlivňují naše zdraví přímo (konzumací nebo vstupem přes kůži), ale přecházejí do odpadních vod a z nich do vod povrchových, které tím znečišťují.

Jaké tedy používat mycí prostředky?

Vyrobte si doma vlastní!  Prospějete svému zdraví, ale i ušetříte, protože všechny složky jsou levné.  Na internetu najdete spoustu receptů, jak na to:

• Prášek do myčky – 1 hrnek prací sody, 1 hrnek jedlé sody, 1/2 hrnku hrubé kuchyňské soli, 1/2 hrnku kyseliny citrónové smíchejte dohromady a dejte do dobře uzavíratelné dózy (nesmí vám tam vniknout vlhkost, jinak budete mít jednu velkou tabletu 🙂; na mytí nádobí použijte 1-2 lžičky do dvířek, kam běžně dáváte tabletu.
• Leštidlo do myčky – do vrchního koše dejte malou nádobku a do ní nalijte půl hrnku octa, uvidíte lesk jako blesk
• Mycí prostředek na nádobí – 1,5 hrnku horké vody, 1/2 hrnku tekutého olivového mýdla (vyrobíte nastrouháním mýdla a rozpuštěním ve vodě), 1 lžíce octa, 1 lžička sody na praní, pár kapek esenciálního oleje; všechny ingredience smíchejte, zalijte horkou vodou a protřepejte, aby se spojily.

Alternativou jsou ekologicky šetrné mycí prostředky. Není to ideál,  ale minimálně posun lepším směrem. Na trhu je již k dostání více značek. Používejte ty, které mají označení „Ekologicky šetrný výrobek“nebo podobné certifikáty udělované v ostatních zemích EU.  A vyberte z nich ty, které obsahují co nejmenší počet složek.

Vyzkoušela jsem domácí prášek a leštidlo do myčky. I když propagátoři tvrdí, že je výsledek stejný jako u bězných tablet, já ten pocit nemám. Výsledek je dobrý, ale na silně znečištěné nádobí je lepší použít eko tablety.

A jak ještě více snížit zátěž na organismus, rozpočet a životní prostředí?

• Myčku je třeba správně vytěžovat. Vždy jí zcela zaplňte, nemyjte poloprázdnou. U menších domácností to bude těžší splnit, tak se buď pouští poloprázdná nebo až druhý den, kdy ale odstranění zaschlých nečistot vyžaduje použití většího množství chemie a vyšší teploty.
• Správně používejte regenerační sůl, chráníte tak myčku a zvyšujete kvalitu mytí.
• Používáte-li běžně zašpiněné nádobí, volte úsporné (eko) programy s nižší mycí teplotou (úspora energie).
• Pokud i nadále používáte komerční mycí prostředky, volte ty bez chlóru a bez fosfátů nebo s nižším obsahem fosfátů.
• Mycí prostředek dávkujte podle návodu, neplýtvejte. Pro málo špinavé nádobí vyzkoušejte mytí bez mycího prostředku. Možná bude stačit pouze působení horké vody a tlaku v myčce.

Těším se na vaše zkušenosti! 

Zaujalo vás téma zdravé rodiny? Počkejte si na další článek a přečtěte si také  Jak vyzrát na dobu jedovou a Jak prát a odlehčit sobě, peněžence a životnímu prostředí.

http://my3vtom.cz

https://www.facebook.com/my3vtom/

Zdroj: použity recepty z https://delamesitosami.cz/

     Již dříve jsme museli z jídelníčku vyřadit margaríny a nahradit je máslem,

protože můj muž z nich měl zažívací problémy. Přešli jsme na kvalitní máslo, které milujeme.

     Když jsem ale v září kompletně změnila svou stravu a začala navštěvovat obchod se zdravou výživou, všimla jsem si Ghí, tzv. přepuštěného másla. Jelikož mě docela odradila cena, našla jsem si na internetu nejdříve více informací a tak k nákupu došlo

až po novém roce. Nadšená jsme celá rodina a tak sepisuji svou další recenzi.

Co je Ghí?

• Ghí je přepuštěný tuk bez vody a mléčné bílkoviny. Je vhodný i pro osoby s intolerancí laktózy a kaseinu. Může se uchovávat v chladu, ale i při pokojové teplotě, protože nežlukne jako klasické máslo a vydrží otevřené i několik měsíců.
• Má vysoký kouřový bod, takže se nepřepaluje ani při teplotách kolem 250 st. celsia a nevznikají tak škodlivé nestravitelné toxiny.
• Ghí je bohaté na vitamíny A, D, E a K. Lidé trpící záněty zažívacího traktu (včetně alergií na lepek), mohou trpět jejich neodstatkem a ghí zajistí jejich zvýšený příjem.
• Ghí obsahuje kyselinu máselnou. Ta chrání střeva, kde působí protizánětlivě a pomáhá udržovat hladinu inzulinu.
• Ghí také podporuje hubnutí. Energie z mastných kyselin pomáhá spalovat tuky a detoxikovat tělo, protože na sebe váže toxiny a volné radikály, které následně odvádí z těla pryč.
• Zlepšuje také trávení, podporuje tvorbu žaludečních kyselin a podporuje dobré zažívání i chuť k jídlu.
• Ghí udržuje zásadité prostředí, tím zabraňuje vzniku zánětu a usnadňuje hojení. Lze jej používat i zevně, hojí podrážděnou kůži.
• Působí jako nervové a mozkové tonikum, Omega 6 a omega 3 mastné kyseliny chrání mozek a nervové buňky.

     Název Ghí je známý v dnešní době, ale dříve se přepuštěné máslo vyrábělo po domácku a používaly ho naše babičky. Výroba přepuštěného másla je samozřejmě časové náročná, ale kdo není líný, určitě ho zvládne doma sám. Já sama používám zatím kupované. Cena Ghí je vyšší, vyplatí se kupovat větší balení. Za 720ml jsem platila 290kč, kdežto sklenička s 200ml stála skoro 150kč.

A jak zkusit připravit Ghí doma? Nemám vyzkoušeno, ale chystám se na to!

Při přepouštění 500g másla (2 kostky) by měl celý proces zabrat cca 40 minut.

Musíte používat hrnec s tlustým dnem a nikdy nepřiklápět pokličkou. Máslo nakrájíme na menší kostky a rozehřejeme na středním plameni cca 10 minut. Poté ztlumíme

na nejmíň a necháme probublávat při max. 80 stupních. Když přiložíte ucho nad hrnec, uslyšíte krom bublání i takové nepatrné popraskávání. Začne se srážet bílkovina

v podobě pěny na hladině, tu tedy sbíráme a dáváme vedle, občas zamícháme, kontrolujeme stav a hlavně čím dál hezčí žlutou barvu. Když popraskávání ustává,

pěna už se netvoří ani po zamíchání, vidíte až na dno, kde se usazuje bílé cosi

(syrovátka, myslím), bublinky varu jsou mnohem menší než na začátku, máslo voní po oříškách…máte hotovo!

Uložte do čisté sklenice. Přelijte přes sítko se třemi vrstvami gázy nebo kuchyňskou papírovou utěrkou či přes filtr na překapávanou kávu. Jak už jsem psala výš, skladujte buď v ledničce a nebo při pokojové teplotě.

Kde Ghí koupit?

Mají ho ve všech zdravých obchůdcích, či na internetu. Může být i s příchutí chilli, levandule i bio ghí.. Já zkusila od výrobce České Ghíčko.

A na závěr?

     Ghí krásně voní, tedy alespoň mě, rozvoní tak jakýkoliv pokrm. Používám ho

v kuchyni do všeho, kam klasicky přidávám máslo. Smažím na něm cibulku,

přidávám do bulguru, bramborové či krupicové kaše, polévek, smažím na něm první palačinky, peču s ním ryby a poslední tuňák, kdy jsem na něj Ghí dala až těsně

před servírováním, byl naprosto božský 🙂 Peču s ním dezerty, bábovky a dá se mazat i na chleba.

Líbí se mi jeho využití, jeho složení a také to, jak je zdraví prospěšné a teď už vím,

že ho nikdy nepřestanu používat.

Doma je chválené a spokojenost všech je pro mě nejdůležitější.

V.

"Víte v čem perete svoje prádlo a prádlo svých nejbližších? A jaký vliv mohou mít  prací prostředky na vaše zdraví? Chcete znát tipy na to, jak prát zdravě, ekonomicky a ekologicky? A jak to máme MY 3 v TOM?..."

Mívali jsme doma spoustu pracích prostředků zvlášť na bílé prádlo, barevné prádlo, černé prádlo, pleteniny, jemné prádlo, sportovní materiály, dětské prádlo a k tomu ještě aviváž. Určitě existují i další alternativy, které se k nám nedostali.

Zkuste si spočítat, kolik pracích přípravků je ve vaší domácnosti? Možná jste na tom lépe, ale možná vás to překvapí stejně jako nás. Opravdu je jich tolik potřeba?

Četli jste si někdy na etiketách složení jednotlivých přípravků? A víte kolik zbytečné chemie obsahují? A víte, že v oblečení zůstávají zbytky pracích prášků a aviváží, které se pak při jeho nošení dostávají pokožkou přímo do těla a s nimi i ta spousta chemie, se kterou se tělo musí vypořádat?

Běžně obsahují prací prostředky toxické látky, jako např. amoniak, který způsobuje poškození jater a ledvin, bělidla, která mohou poškodit kůži, plíce, oči a látky vyrobené z ropy, o nichž je známo, že mohou způsobit rakovinu, neplodnost, vrozené vady u dětí, poškozují plíce, mozek, nervy. Bohužel i přípravky tzv. "eko" nejsou zcela netoxické.

Nejenže nás chemické látky zatěžují na přímo, také se dostávají při praní do odpadních vod a z nich dále do vod povrchových, kde nadělají další škody.

Jaké tedy používat prostředky na praní, abyste ušetřili sebe i životní prostředí?  

Vyrobte si doma vlastní! Nejenže prospějete svému zdraví, ale i ušetříte, protože všechny složky jsou levné:

• Prací prášek vyrobíte smícháním 1 dílu strouhaného mýdla a 10 dílů práškové sody na praní.  Pro praní se používá cca 1-3 lžíce směsi přímo do bubnu. Strouhané mýdlo  neboli mýdlové vločky se prodávají již hotové (např. Marseillské mýdlové vločky).
• Aviváž na jedno praní vyrobíte smícháním  50 ml vody, 50 ml octa a 8 kapek esenciálního oleje např. levandule (nemusí být, ale pokud ho do směsi přidáte, ucítíte, jak krásně vám prádlo provoní).

Alternativou jsou ekologicky šetrné prací prostředky. Není to ideál,  ale minimálně posun lepším směrem. Na trhu je již k dostání více značek. Používejte ty, které mají označení "Ekologicky šetrný výrobek" nebo podobné certifikáty udělované v ostatních zemích EU.  A vyberte z nich ty, které obsahují co nejmenší počet složek.

A jak to máme My 3 v TOM?  Pro praní miminkovských oblečků jsme hledali co nejšetrnější prací prostředek. Zjistili jsme, že i prací prostředky určené přímo pro praní dětského oblečení obsahují spoustu zbytečné chemie.

Nakonec jsme objevili jeden eko prací prostředek, který nám svým složením co nejvíce vyhovuje a začali ho používat i na praní ostatního prádla společně s doma vyrobenou aviváží.

Dalším krokem na cestě ke zdravému praní  u nás bude výroba vlastního pracího prášku.

A jak ještě více odlehčit sobě, peněžence a životnímu prostředí? 

• Prací prostředek je nejlepší dávat přímo do bubnu pračky. Pak je možné snížit dávku i o třetinu.
• Dávkování pracího prostředku závisí především na tvrdosti vody. Čím je voda tvrdší, tím více je potřeba pracího prostředku na změkčení vody, a tím i na vyprání prádla. Přílišné množství prášku ale nevypere prádlo lépe, naopak může způsobit jeho šedost. Na dávkování používejte odměrku.
• Silněji zašpiněné prádlo je lepší předem namočit. Pak je možné použít na praní nižší dávku pracího prostředku.
• Místo použití aviváže je lepší sušit prádlo na sluníčku či aspoň na čerstvém povětří, což způsobí, že bude prádlo krásně měkké.
• Normální teplota praní je 40 °C. Proti teplotě 90 °C, která se používá pouze pro vyčištění prádla nemocných či kojenců, se ušetří 60-70 % energie. Prádlo nebude čistší, jen protože bylo vypráno v teplejší vodě. Plýtvání energií nás stojí i peníze. Prací účinnost současných moderních pracích prostředků je přitom optimalizována na nízké teploty.

Těšíme se na vaše zkušenosti, tak směle do toho! 

Zaujalo vás téma zdravé rodiny? Počkejte si na další článek a přečtěte si také  Jak vyzrát na dobu jedovou.

http://my3vtom.cz

https://www.facebook.com/my3vtom/

"Dříve jsem vždy sáhla po pytlíku instantní kaše. Jen zalít horkou vodou a hotovo. Stačilo mi to!

Dnes už vím, že z nutričního hlediska a především chuťově, se tato náhražka nedá srovnat s plnohodnotnou poctivě doma uvařenou kaší. Jak jednou ochutnáte, už nebudete chtít jinak."

Milujeme kaše! Ať už k snídani, na sváču nebo jako dezert. Kaše se dá připravit na tisíc způsobů na sladko i na slano. Existuje spoustu různých obilnin a přísad, které vykouzlí z tak obyčejného jídla, jako je kaše, pokaždé něco jedinečného.

Dříve jsem vždy sáhla po pytlíku instantní kaše. Jen zalít horkou vodou a hotovo. Stačilo mi to!

Dnes už vím, že z nutričního hlediska a především chuťově, se tato náhražka nedá srovnat s plnohodnotnou poctivě doma uvařenou kaší. Jak jednou ochutnáte, už nebudete chtít jinak.

Příprava nemusí být ani o moc časově naročnější než výroba kaše instantní, pokud si obilniny, které tvoří základ kaše, uvaříte dopředu a uchováte je v lednici, kde vydrží 2-3 dny.  Pak si pro ně jen sáhnete a za chvíli je kaše na světě.

Všechny ingredience, tj.  obilninu, horkou vodu (může být živočišné čo rostlinné mléko) a ostatní přísady (kakao, karob, vanilka, semínka, ořechy, koření, sirupy, ovoce či zelenina, prostě co má kdo rád) dávám do vysokorychlostního mixéru a mixuji na nejvyšší výkon 2 minuty. A je hotovo.

Výsledkem je hladký, krásně nadýchaný krém, který stačí už jen dozdobit čerstvým, kompotovaným či sušeným ovocem, ořechy, semínky nebo třeba vařenou či čerstvou zeleninou a bylinkami. Fantazii se meze nekladou. A můžete podávat!

Snídá s námi i náš synáček. Kaši připravuji kvůli němu ve dvou fázích. V první fázi mixuji ingredience, které už máme zavedeny do stravy, část mu odendám a pak domixuji se specialitami pro nás.

Dnes zvítězila  jablečná kaše se skořicí a chia semínky. Recept na ní najdete zde http://my3vtom.cz/jablecna-kase-se-skorici-a-chia-seminky/.

Dobrou chuť !

Děláte domácí kaše? Pochlubte se s vaším nejoblíbenějším receptem!

http://www.my3vtom.cz/

https://www.facebook.com/my3vtom/

V sobotu 17. prosince sněží, venku je bílo, hraju si s mini chlapíkem ve sněhu. Je jeden den od tý chvíle, co jsem byla diagnostikovaná s rakovinou prsu. Sněží a sněží. Jsem absolutně vyšťavená, to samý Amík, jen mini chlapík si hraje a chechtá se.

Ne, nebudu si hrát na silnou a frajerku a tvrdit, že tenhle den nebo ten další byl jednoduchej. Zhroutila jsem se? Asi jo. Moc si toho nepamatuju snad jen, že se ve mně otevřela taková černá díra a já nevěděla, jak ji zavřít. Netrvalo to dlouho, jen hodinu, dvě a pak absolutní vysílení.

Brečela jsem. Brečela jsem dvakrát nejdřív kvůli tomu anglickýmu slovu "cancer." Den na to, jsem si to řekla česky :"Já mám rakovinu. Rakovinu. Mám rakovinu." To mě položilo znova. Hurá a sláva měla bych oslavovat, že se můj mozek rozděluje na dvě poloviny na tu anglicky mluvící a na tu českou. Jsem bilingvní je to oficiální.

Tchán s tchyní nakoupili, uvařili. Tchyně u nás spala.

V neděli večer jsem se rozhodla, že to tak nenechám a musím něco začít dělat aspoň něco malýho, tak abych měla nějakou kontrolu. Začala jsem hledat návody na jídlo jenže. Jenže jsem narazila na příběhy žen, který rakovinu prodělaly a já si začala uvědomovat, že vlastně nevím nic. Nevím, kde to je, co to je, kolik je typů.

Ne, tohle byl definitivně jeden z nejblbějších nápadů, jaký jsem kdy měla. Dokonce to  překonalo i můj nápad ukazovat výmik pozadu na zábradlí, který bylo asi tak dvacet centimetrů nad zemí. Ten nápad vyhledávání na internetu byl tak dementní, že jsem z toho zpanikařila a změnila se na hypochondra. "Co když je to všude?" "Co když se toho nikdy nezbavím?" Hyperventilace hadr, panika se šířila celým bytím. "No, vidíš takhle je mi pořád." Snažil se mě rozesmát Amík se svojí hypochondrií.

Tchán s tchyní a Amíkem uklidili. Máma schání letenku.

Jedno se za ten nekonečnej víkend změnilo. Našla jsem v hlavě únikovou cestu, když mě přepadly černý myšlenky představila jsem si mini chlapíkovu spící tvář. Ten jeho nevinnej výraz mě uklidnil a přenesl někam jinam. Zároveň jsem se rozhodla změnit myšlení, měním to na "tohle nemůžu mít" na "mám tohle a jsem za to strašně vděčná."

Nehledám na netu, ale tchýně u nás přesto spí.

Přišly výsledky, domluvili jsme se, že Amík bude ten, komu budou doktoři telefonovat. Přiznávám se, další výsledky už nedám. Moje rakovina je estrogen pozitivní. "Přesně tuhle rakovinu jste si měla přát." Říká doktorka, tak když opominem, že je to to hnusný slovo rakovina a že jsem si jí vlastně nepřála, ale když už tady je, tak jsem ráda, že je to právě tahle no. Podle švagrový paráda. Super výsledek.

Estrogen pozitivní je nejčastější typ rakoviny prsu, taky prej nejlíp léčitelný a taky prej tý na kterou mají nejvíc léků. Prostě vlastně brnkačka. Amík je v sedmým nebi a mně se taky trochu ulevilo. Malinko, aspoň teď vím, co to vlastně mám.

Máma balí.

Ve středu jsem šla na magnetickou rezonanci zjistit, jestli se mi rakovina nerozlezla dál. Bojím se jasně, že jo. Amík jde se mnou a celou dobu mě uklidňuje, že to není důležitý, hlavní je, že víme, kde co to je. Zase ten pruhovanej plášť a tentokrát se půl hodiny nejhejbat. Samozřejmě, že se nutně potřebuju pohnout během prvních dvou minut, ale zvládla jsem to. Amík mě uklidnil, za dva dny na to mi řekl, že byl tak nervózní, že se málem složil v čekárně.

Doma lítají slova jako chemoterapie, radiace, mastektomie, lumbektomie, biopsie. Prej teď dělají rekonstrukci po mastektomii z vlastního tuku. "Liposukce a zvětšení prsou v jednom." Veselí mě máma. Kamarádka, která mastektomii prodělala před dvěma lety mi ukazuje krásný pevný prsa, prej jako dvacítka. Ano, černej humor to je naše. Když už je to blbý aspoň se můžem smát.

V noci se držíme s Amíkem a on mi říká, že neumí vařit, ať neblbnu ať mě ani nenapadne žádná kravina. Mini chlapík se k nám v noci přesune, jen tentokrát si nestěžujeme, že nás kope do hlavy.

Výsledky z tunelu jsou dobrý, prej je to jen v tý bulce. Uvěřím, že je to dobrý až to bude vyndaný. Zatím se to bojím zakřiknout.

Přijela máma.

Držela mě v náručí.

Jsem zodpovědná za její nový vrásky tvrdí. Mini chlapík ráno nevěří tomu, že je jeho babá tady a konečně přestala lítat v tom letadle, kde podle něj strávila měsíc a půl. Tak to se vysvětujou ty vrásky, mami, taky bych po měsíci a něco v letadle zestárla!

Je nám líp. Zvykáme si na nový normál. Mám úžasnou rodinu, kamarády, prostě lidi kolem. Myslím na ty, co s tím bojují a nemají nikoho.

https://www.facebook.com/Mamazavodou/

"Ve všem, co nás obklopuje a s čím se denně potkáváme, je chemie. Žijeme v chemické době, době jedové.

S příchodem našeho dítěte na svět jsme se dopady okolního prostředí na nás začali více a více zabývat, protože nám není lhostejné naše zdraví a zdraví našich blízkých. Jako jedinci asi příliš neovlivníme kvalitu vzduchu, který dýcháme, ale je toho spoustu, co ovlivnit můžeme a dokonce velmi jednoduchými kroky.

Máte chuť na změnu k lepšímu? Pojďte do toho s námi!"

Ve všem, co nás obklopuje a s čím se denně potkáváme, je chemie:

• Bydlíme v obydlích složených z chemických látek.
• Obklopujeme se věcmi, které jsou plné chemie.
• Pijeme zamořenou vodu plnou chlóru, hormonů a antibiotik.
• Dýcháme vzduch plný jedovatých plynů.
• Jíme jídlo obsahující spousty hnojiv, postřiků, konzervačních látek, barviv a umělých náhražek.
• Oblékáme si oblečení ze syntetických materiálů obsahující chemická barviva.
• Používáme drogerii od hlavy až k patě plnou ingrediencí, které ani neznáme.
• Užíváme bez rozmyslu spousty farmak...

A mohli bychom pokračovat dál a dál než by byl výčet úplný.

Žijeme v chemické době, době jedové.

Jednotlivé chemikálie mohou být samy o sobě v určitých dávkách neškodné a nemusí mít žádný vliv na naše zdraví.

Ano, ale nikdo už nezná dopad koktejlového efektu, tj. vlivu více chemických látek působících na organismus současně.

Do těla dostáváme denně dávku látek, bez kterých se obejdeme, a které nám rozhodně neprospívají.

Každé druhé dítě trpí nějakou alergií, vzrůstá počet autoimunitních a chronických onemocnění a tzv. civilizačních chorob. Hledejme v tom souvislosti!

S příchodem našeho dítěte na svět jsme se dopady okolního prostředí na nás začali více a více zabývat, protože nám není lhostejné naše zdraví a zdraví našich blízkých. Jako jedinci asi příliš neovlivníme kvalitu vzduchu, který dýcháme, ale je toho spoustu, co ovlivnit můžeme a dokonce velmi jednoduchými kroky.

Smysl má zabývat se tím, co cítíme jako klíčové a kde jsme schopni udělat postupně takové změny, které ve svém důsledku sníží chemickou zátěž na náš organizmus.

A co je to TO klíčové? My jsme začali potravinami, teď řešíme péči o tělo a úklid domácnosti. Jako vedlejší efekt se ruku v ruce s tím přidává změna myšlení a životní filosofie.

Nakazili jsme vás a máte chuť také něco změnit, jen nevíte jak na to? Možná vám pomůže pár našich tipů:

• Začněte se zajímat o složení všeho co používáte na denní bázi.
• Nebuďte ve stresu ze zjištění co všechno by bylo potřeba změnit, je toho opravdu hodně.
• Dělejte změny postupně, nezahlťte se vším najednou.
• Vyberte si první oblast a až když máte pokryto 80% přejděte do oblasti další.
• Nejprve si vyberte to, co dokážete změnit rychle bez složitějšího průzkumu.
• Složitější změny dělejte až v dalších fázích.
• Vždy si najděte adekvátní náhradu, se kterou budete spokojení a až poté přestaňte používat to původní.
• Najděte si ve svém okolí někoho stejně smýšlejícího, s kým se budete podporovat a sdílet si informace.
• Využívejte ke získávání informací a podpory skupiny na sociálních sítích, např. na Facebooku existují skupiny, ve kterých si členové sdílí informace o veganství, doma vyráběných přípravcích atd.
• Za každou změnu se odměňte

Změna, i když bude minimální a ne zcela dokonalá, znamená přínos.

Tak co? Jdete do toho?  Začněte už dnes…ne zítra, ne za týden, ale udělejte pro sebe něco hned.

Vyberte si jednu věc, kterou používáte každý den např. zubní pastu a tu vyměňte.

Chcete víc informací? Počkejte si na další články, ve kterých s vámi chceme sdílet změny směrem ke zdravějšímu životu, které probíhají u nás. Nebo nám jednoduše napište, rádi se podělíme o to, co víme.

http://my3vtom.cz

https://www.facebook.com/my3vtom/

Bojíte se očkování? Nežádoucích účinků? Nemocí i možných následků? Chtěly byste pro své dítko to nejlepší, ale jak zjistit, co je TO nejlepší? Na očkování se dá připravit, stejně jako se dá krásně žít i bez očkování.

Brrrrrr, každá máma se bojí jakékoliv nemoci, která by mohla její dítko postihnout. Většina rodičů se bojí permanentně. Prostě to mají v povaze (od jisté doby🙂.

Dětská přenosná obrna mi ze všech zástupců očkovatelných nemocí naháněla největší STRACH!

    Vyčkala jsem pár měsíců, protože jsem měla STRACH, aby měla Anitka dostatečně silný imunitní systém.

    A pak jsem si říkala, tak dobře, už jsem vyčkala dost dlouho. Mám STRACH z nemocí, půjdu a nechám to své dítko naočkovat, abych STRACH neměla.

    No jo, ale pak jsem dostala STRACH, že bude malá třeba nachlazená, já o tom nebudu vědět a ona bude mít reakci na vakcínu. Bože už to slyším: autizmus, vývojové poruchy, zpomalení psychomotorického rozvoje.

                                     TADY JSEM TO STOPLA!

    Protože kdybych pokračovala, měla bych STRACH chodit do obchodních domů, dětských kolektivů, jezdit MHD, aby se mi dítko nenakazilo a tak pořád dokola.

Takže co mám dělat? Kdo mi odpoví? Lékař, přítel, internet, máma, kamarádka?

Už to mám! Intuice alias selský rozum, můj milovaný vnitřní hlas. A ten říká: „ZBAV SE STRACHU, ať můžeš jít dál!“

Strach je nástrojem velice mocným. Proto zpracujme první svůj strach a pak se nám řešení ukáže samo. Máme v epigenetickém kódu dědičně uložený strach z epidemie, ze smrti, proto s námi rezonuje, když nás zastánci obou názorů straší. Je jen na nás, jak si ho zvědomíme, naučíme se s ním pracovat, necháme se jím poučit a posunout dále. Strach je nezbytný pro přežití, neměl by nás ale vést. Využijme ho jako svého osobního pomocníka a rádce.

Neočkujme, protože se bojíme nemocí. Očkujme, protože věříme tomu, že je to to nejlepší, pro naše děti, společnost.

Nenechávejme své děti nenaočkované, protože se bojíme vakcinace a jejích možných následků. Neočkujme své děti, protože máme pádné důvody k tomu je nenaočkovat a víme (a cítíme), že je to pro ně to nejlepší.

A tak jsem začala zjišťovat fakta a hledat pro a proti. Začala jsem u očkovatelných nemocí. Vytáhla skripta ze studentských let a začetla se:

„V roce 1961 se Československo stalo jednou z prvních zemí bez výskytu dětské přenosné obrny. Až do dnešní doby se nezaznamenal žádný její nový případ.“ Ahááá:D. Takže můj největší STRACH byl z nemoci, která se u nás nevyskytuje? Paráda! Prošla jsem si postupně ostatní nemoci a seznámila se s jejich průběhem, projevy, následky, výskytem.

A co proočkovanost populace? Oslabené děti, které nemůžou být očkovány? Možné propuknutí epidemií?

Přítelkyně mého dědečka je bývalá dětská zdravotní sestra. Když jsem se jí ptala na průběh nemocí, které za jejich aktivních let očkovány nebyly, řekla mi: „Za mých mladých let bylo běžné, že hřbitovy měly dětskou část:(.“ Okamžitě se mi vrátil můj starý dobrý přítel STRACH, ale rychle jsem ho uzemnila porovnáním dnešní a tehdejší úrovně zdravotnictví! Každopádně vždy se nabízí společenská otázka. Já mám dítě zdravé, jsou tady ale i děti oslabené.

Pak jsem se vrhla na vakcíny. O nežádoucích účincích slýcháme odevšad. Jenže očkování je v naší zemi povinné. Je mnoho studií, které potvrzují blahodárné účinky plošného očkování. Je mnoho studií, které potvrzují spoustu škodlivých následků.

                A výsledek? Hoďme si to na misky vah…

A před každým očkováním dodržme tyto zásady:

(V kruhu celostní medicíny se doporučuje)

• První očkování v 7., nejlépe ale až v 18. měsíci života dítěte.
• Neměly by být očkovány více vakcínami najednou.
• Mezi jednotlivými vakcínami by měly být alespoň 2-3 měsíce bez očkování.
• Dítě by nemělo být očkováno v období, kdy prožívá nějaký větší emocionální stres nebo přelomová období (stěhování, odloučení rodičů, časté cestování, narození sourozence), nebo v období zátěžových jako může být prořezávání zubů, které některé děti prožívají hůře a u některých si toho ani nevšimneme.
• Dítě by před očkováním mělo být ideálně 2 měsíce zdravé, což znamená, že před očkováním neprodělalo žádné akutní onemocnění. U chronicky nemocných dětí platí totéž a dvojnásob!
• Žádný snoplík🙂!

Tohle rozhodně dodržím a na vhodnou dobu si ráda počkám. A doplním to vhodnou homeopatií a posílením imunitního systému.

Jak posílit imunitní systém zdravého dítěte v zimních měsících nebo v období očkování si můžete přečíst ZDE.

My jsme rodiče, my jsme své děti přivedli na tento svět, my tento svět chceme dělat lepší právě kvůli svým dětem.

Pro zájemce uvádím homeopatii, kterou můžete v průběhu očkování použít.

Thuya occidentalis 9 CH.

• Při každém očkování.

Dávkování: ředění 9 CH – 1x denně 5 granulí po dobu 3 dny před a 10 dnů po očkování.

OČKOVÁNÍ proti záškrtu, tetanu, dávivému kašli, invazivním onemocněním vyvolaným původcem Haemophilus influenzae b, proti přenosné dětské obrně a virové hepatitidě typu B (Hexavakcína/Pediacel)

Phosphorus

Dávkování: ředění 9 CH – 1x denně 5 granulí po dobu 3 dny před a 10 dnů po očkování

OČKOVÁNÍ proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám (Priorix)

Belladona

• Při vyrážce

Dávkování: ředění 9 CH – 3x denně 5 granulí, při teplotě každou hodinu 5 granulí.

Pulsatilla

• Při zduření příušních žláz

Dávkování: ředění 9 CH – 3x denně 5 granulí do zlepšení stavu.

Phytolacca decandra

• Při zduření příušních žláz i krčních uzlin

Dávkování: ředění 9 CH – 3x denně 5 granulí do zlepšení stavu.

Můžete dátlajk i na mém FaceBooku🙂.