Výsledky vyhledávání pro slovo “Tr”
Celej den uvažuju, jestli se s vámi podělit o svůj včerejší velevýkon 😀 A teď si říkám, že teda jo. Zahrála jsem nejlíp, jak jsem to dovedla, tak co. Třeba seberu odvahu to dát později i na FB 😀 Je to natočené na mobil + příšerná akustika + mé ztrémované prsty neměly moc sílu = přidejte si volume 🙂
Mala 7 let ma zanet stredniho ucha-poprve v zivote.a je porad desne utahana .cely dny prospi.vzbudi se na 15 min.a zase spi ☹ a jidla se taky skoro nedotkne tak 4 lzice polivky a konec. Mysleli sme ze to ma po antibiotikach co brala predtim. Ty pak dobrala a stejne porad utahana ted to ucho. Mate zkusenost?
Velikost miminka v jednotlivých týdnech
od 4tt - délka embrya
od 8tt - délka od temene ke kostrči
od 20tt - součet délky hlavičky, trupu a nohou
cm g
4. týden těhotenství 0,1 méně než 1 g
5. týden těhotenství 0,2 méně než 1 g
Mám takovou prosbu 😊 nekleslo mi trochu bříško
Ahoj potřebovala bych poradit...před tydnem nám umřela fenka,u veterináře po společné dohodě.byla jsem úplně na dně,pan doktor se svým pomocníkem mi pomohli i po lidské stránce,byli milý,vstřícní a prostě mě podrželi.chodili jsme tam zhruba 11 let k němu.teď máme další fenku a já se znova vrátím na bolavy místo.ale,chci jim něco koupit,poděkovat,minule jsem si odnesla cubinku jen s nashle v pláči.co koupit dvoum chlapum jako poděkování?
Dobrý den, nemá někdo prosím Chou chou veselou panenku? Potřebovala bych se zeptat na něco🙂
Když děti chtějí míša řez, máma jde a upeče....když si to děti rozmyslí a chtějí štrůdl, máma jde a upeče......když děti podotknou,že slaný štrůdl by byl taky fajn, máma jde a upeče.... když děti napadne, že chtějí marmeládový a nugetový taštičky, máma jde a upeče......když děti chtějí.....máma je zabijéééééé
Vítám Vás na svém blogu!
Na Modrém koníkovi jsem nováčkem. Zaregistrovala jsem se sem kvůli své nemoci, kterou je atopický ekzém /kvasinka/, jíž s pomocí zdejších rad úspěšně zdolávám 🙂
Kvůli ekzému jsem byla v poslední době nucena více se zabývat svou vlastní stravou. Jelikož vášnivě ráda vařím a jím, svá nová stravovací omezení jsem přijala nikoliv se zármutkem, ale jako výzvu. Postupně sem budu přidávat tipy na protikvasinková jídla, stejně tak ale i recepty, které připravuji své rodině.
Tááááák!!! Dnešní kontrola naprosto v pořádku!! Moč v pořádku!! 💜 nám bije o stošest..vyrostli sme na 4,2cm a termín porodu se nám tím pádem posunul na 6.12.!! Dělala nám i takový předčasný prvotrimestrální screening (nosní kůska je a nuchální projasnění je v normě) takže sem o něco klidnější!! Mimčo si cucalo paleček a vesele se převalovalo ve vodičce 🙂 bude to asi plavec :D Další kontrola 15.6. a mezitím 2.6. prvotrimestrální screening 🙂 🙂 🙂 Sem nadšena 🙂
ženy řekněte jsem já tak špatná nebo jsem v právu. Byli jsme ted na Slovensku u přítelovo rodičů, no měla přijít přítelovo sestra se podívat na dceru. No matka přítela mi malou vzala a stále si s ní hrala aby neusnula. Jenom že já už jsem viděla že chce spát tak jsem to po asi 20minutách nevydržela,a šla jsem pro ní a dala jí spinkat. No ona na mě že dělám n schvály,že nechci aby jí sestra viděla atd. No já jsem jí řekla že já jsem mama tak že rozhoduju o tom co bude. A druhý příběh byli jsme na domě kde byla zima. No malá se pokadila bohužel jsem musela jet zpět k nim do bytu pro plínky jenom že ona jí v mé nepřítomnosti přebalila a dcera se počůrala a běhala tam počůraná v tom studeném domě. Tak jsem se už vytočila a řekla jsem jí že to neměla dělat že ona by to ještě chvilku vydržela. No já si opravdu myslím že jsem v právu. Však když něco řeknu tak to má respektovat a né podrývat mojí autoritu.
Včera sme byli v kavárně s našima holka, přišla si za něma hrát holčička. Když sme odcházeli, tak si Chár povzdechla "škoda že nejsme tři sestřičky" ..... manžel jí odvětil "to už bych se houpal na stromě" ...... Chár pohotově dodala " nebo by se maminka houpala na tatínkovi" .... hmmm holka to má v hlavě srovnaný, ví jak se tvoří děti 😀 a kavárna buchla smíchy 😀
12tý den po et,pozítří kontrola a krev
Zítra 36 TT
Mam to za sebou. Uf! Zacala jsem, skoncila jsem, pulka tonu tam sice chybela, ale co uz... moje zvladani tremy jeste neni zcela zvladnute 😀 mam na cem pracovat.
Je tam!!! První zoubek!!! 🙂 Mám takovou radost 🙂 o to větší, že jsem ho našla právě na návštěvě u mé babičky. Zítra jí bude přesně měsíců.
Dotyky jsou pro naše tělo a psychiku důležité stejně jako třeba pití vody nebo spánek. Zkuste někoho hladit ne jednou, dvakrát, ale delší dobu a vložit do toho to nejlepší co v sobě máte. Dávat a přijímat... Je to krásný pocit pro obě strany 🙂 Jak moc si to užívá jedna malá sovička?
https://www.facebook.com/heatworld/videos/vb.33...
Otázka za srdíčko. Zejména v letních měsících se do Boskovic lidé sjíždějí kvůli prohlídce jednoho místa, které je spjato se zvířaty, dobou minulou, sličnými ženštinami a udatnými muži. O čem mluvím? Prvním třem poletí🙂
Zámek Boskovice, není to tak dávno, co dostal novou fasádu a nyní doslova září a láká - pojd', podívej se🙂 Zámek spravuje hraběcí rod Mensdorff - Pouilly, zámek má bohatou historii, kterou se můžete dočíst zde: http://www.zamekboskovice.cz/text/cs/stavebni-h... Zámek je postavený v empírovém stylu, přestavba byla v 20.-30. letech 20.století a tato podoba je zachována dodnes. Zámek je posazen do krásně udržované zahrady, po levé straně je vyhlídka na město Boskovice. V zahradě jsou lavičky, které lákají k posezení při procházkách okolím🙂
Na zámek navazuje empírový skleník s prosklenými arkádami a kruhovým bazénkem vystavěn v letech 1826 - 1829 na místě vyhořelých panských ovčínů a určen pro pěstování teplomilných rostlin. V současné době slouží jako kulturní a společenské centrum. V letních měsících se před skleníkem pořádají nejrůznějsí kulturní akce a vystoupení.
Malý tip, pokud se v Boskovicích budete pohybovat s dětmi na začátku června, nejlépe úterky a středy🙂
Pokud jedete od Prostějova, projedete Protivanov,..., Valchov a sjedete velký, ale opravdu velký kopec, dostanete se dolů do Boskovic a hned se v horizontu mírně doleva objeví panorama hradu. To je ten moment, kdy si říkám a jsem "doma" 🙂
Na rozhraní Malé Hané a Drahanské vrchoviny se ve výšce 460 metrů nad mořem vypíná romantická zřícenina goticko-renesančního boskovického hradu. V současné době je hrad v majetku Mensdorff - Pouilly. Z původně mohutné stavby se dochovalo torzo hradního paláce nabízející impozantní výhled do zdejší malebné krajiny. Technickou zajímavost představuje 26 metrů hluboká studna poháněná dřevěným šlapacím kolem, jediným funkčním v republice.
Stačí zaparkovat na náměstí anebo v přilehlých ulicích, kde dostatek parkovacích míst a pak vás čeká příjemná procházka kolem zámku a skleníku, vzhůru nahoru. Nebojte se, není to velká štreka, navíc se jde pod stromy, takže v parnu je to příjemná procházka. Hned nahoře se před vámi rozprostírá okrouhlá hradní věž s renesančním cimbuřím.
Hrad je velmi fotogenický a máte z hradeb nádherný pohled na Boskovice i přilehlé vesničky a lány, lesy, pole🙂
Na hradě jsme byli i s kočárkem, na některé stanoviště jsme se s ním nedostali, nechávali jsme ho vždy dole a vše si prohlédli. Jediný velký mínus shledávám v tom, že hrad není v noci nasvícen, je to velká škoda.
Webové stránky na hrad jsou: http://www.hradboskovice.cz/info.htm
První menší výbavička, zatím jen tak pro radost, pro našeho Danečka♥♥♥, Doufejme, že se ve čtvrtek ve Zlíně v prediku Daneček nezmění na Katrin😀
Můj běžecký deník
Jsem jen já, vítr fouká, slunce svítí a nohy běží. Cítím, jako bych se odpojila od těla, které je jen dopravním prostředkem, vezoucím mě krajinou. Pozoruji přírodu kolem sebe a usmívám se, všechno to tady a teď miluji, nejde to jinak. Cítím se tak úžasně, ačkoliv o tom nepřemýšlím. Vlastně nepřemýšlím o ničem. Mám hlavu úplně prázdnou. Vnímám každým kouskem svého těla. Jsem v úplné přítomnosti sama se sebou. Nad hlavou mi krouží dvě káňata a já mám pocit, že letím s nimi. Sdílím jejich volnost, kterou si dopřávají díky křídlům a já díky svým nohám!
Běhám už třetí rok s čím dál lepším pocitem, že dělám něco jen sama pro sebe. Radost z rostoucí kondičky a toho, že jsem se dokázala rozhoupat a odmítla sledovat program, že na sport není v mém životě čas. Od běhu nic nečekám. Běžím jen, abych se proběhla, abych utekla na chvíli před všemi, za kterými se zas budu na zpáteční cestě těšit.
Můj styl je běžecký anarchismus. Nemám totiž sladěné Adidas nebo Nike vybavení a nesleduji také žádnou běžeckou školu, ani trendy. Nějak necítím, že by to bylo podstatné. Běžecké legíny a kraťasy jsem si pořídila, až když se mi v létě v místě tření oprudily stehna, což je prý klasika, když trochu běháte. A tak jsem poté naklusala do Lídlu ukořistit běžecké kalhoty. Běhám bez sluchátek v uších, bez chytrého mobilu připevněného na paži, bez speciálního běžeckého vybavení (i když to už není až tak úplně pravda), ale s radostí nadšence, který se za každou cenu nežene za zvyšováním své výkonnosti, ale běhá jen tak ve starých teniskách, na kterých už je vidět stopa času i vlezlé antuky z jejich původního určení. Nemám s sebou žádný přístroj, který měří tepovku nebo uběhnuté kilometry a nepotřebuji se na FB chlubit trasou, kterou jsem zrovna uběhla. Sleduji krajinu kolem, zvířata a rostliny a jsem v sedmém nebi, když mě doprovází ptáci a srnky křižují cestu. Úsměv na mou tvář přijde „jen tak“. A o to „jen tak“ si patřičně hýčkám.
Líbí se mi pocit, když plná sil vyběhnu z domu a nesnáším ten, který se dostaví záhy, a to, že to dneska nějak nešlape. Zbožňuji, když to překonám a nechám nohy dělat svou práci a vypnu hlavu. Jen běžím a medituji v pohybu. Jsem tam jen já se vším, co mám. Svoboda ve volné krajině. Šumění větru v uších, pot stékající po tvářích a ten výhled při západu slunce! Východ se mi ještě nepodařil! 🙂
Běžecká sezóna pro mě začíná v dubnu a končí v říjnu. V zimě zatím neběhám, musela bych nakoupit oblečení a naučit se správně dýchat nosem, a to ještě úplně nepřišlo. Ale něco navíc přeci jen přišlo. Vloni v létě se dostavila bolest!
Běžím a najednou ucítím nepříjemně stupňující se pocit v koleni, který začíná vystřelovat do lýtka, otáčím to raději domů, když mou nohou najednou projede tupá bolest, pod kterou se mi podlamují kolena. Zpátky dojdu silou vůle pomalým pajdavým krokem se slzou lítostí v oku. Za brankou se svalím a nemůžu udělat ani krok. Nemůžu ohnout nohu! Jsem úplně paralyzovaná. Co se mi to stalo?
Moje neúnavné miminko 🙂 moc se na tebe těšíme :-*
Se zvedám z gauče a najednou taková tlačivá bolest na pravé straně břicha, tak si lehnu a vykoukne na mě toto :D poprvé to mám tolik :D a aby toho nebylo málo, tak začala kopat😁 😍
