Ahoj, jmenuju se Rebe a jsem závislá na Vánocích. 

Vánoční dárky začínám nakupovat v povánočních výprodejích, první perníčky na Vánoce peču v září, nejpozději v říjnu  a bez vánočních světýlek na oknech bych v prosinci nezamhouřila oka. Svého muže od srpna provokuju "Dneska jsem ti koupila dárek..." a z vánočního ignoranta, co nekupoval dárky ani vlastní matku, si předělala pohodáře, který umí kupovat, vyrábět a balit nejlepší dárky na světě!

Ale řeknu vám, naše první společné Vánoce byly katastrofa. Byl to tehdy teprve měsíc, co jsem se přestěhovala za ním do Švýcarska. Daleko od rodiny a od přátel, celé dny sama, protože byl v práci... A oni si na Vánoce vymysleli posezení se zaměstnanci v restauraci! Stihli jsme před ním jen polévku, vrátili se pozdě v noci a dárky rozbalovali ráno narychlo v posteli předtím, než zase odešel na celý den do práce. Polykala jsem slzy, a když odešel, promáčela polštář. Smutkem z toho, jak se nám to nepovedlo, a dojetím a láskou z toho, jak dokonalé dárky mi koupil a vyrobil... Třeba tu lucernu, nad kterou jsem někdy v létě říkala Až jednou budeme mít dost peněz... Postavil ji na pak stůl, než mě požádal o ruku, na svatbě nám při obřadu svítila vedle prstýnků...

Sám viděl, že to zvoral. Další Vánoce prosadil firemní posezení už na odpoledne, abychom slavnostní večer měli jen pro sebe. Ale pak nás sousedi pozvali na večeři a my zase dorazili až v noci. Ten třetí rok už jsme měli malinkou Rézičku a já konečně pochopila, že nemusíme večeřet s první hvězdou na nebi, že nemusíme mít tažený štrůdl a u stromku s prskavkou v ruce zpívat koledy, jako jsme to dělávali doma, když jsem byla malá. Že to jsou naše Vánoce a my si můžeme vytvořit vlastní, nové, jen svoje tradice. Takže jsme napekli cukroví pro zaměstnance a vánočku pro sousedy, dali si s nimi svařák a prošli se v přístavu a kolem jezera a ke stromečku šli hned po polévce, aby si malinká pomuchlala alespoň jednu hračku, než únavou odpadla.

Od té doby naše Vánoce každý rok dolaďuje a pozměňujeme, aby byli všichni spokojení. Skoro každý rok si vytvoříme novou tradici.  Z těch, na které jsem byla zvyklá z dětství, toho moc nezbylo. Jdeme na výlet, večeříme pozdě, nemáme kapra ani salát, zato spoustu chodů, ke stromečku jdeme už po předkrmu a hodujeme až v noci, když děti usnou... 

Co ale zůstalo a čeho se nikdy nevzdám, to je ten zázrak, kterým se dárky dostanou pod stromeček, zatímco si po večeři umýváme ruce, jen táta poklidí nádobí a přijde si také umýt ruce a pak se ozve zvoneček, kdo to zvoní, půjdete se tam podívat? A pak ta chvíle, kdy děti vletí do obýváku, aby viděly Ježíška, ale on už tam není, mami, zase jsme ho nestihli, MAMÍÍÍÍÍÍ, podívej, jsou tu dááááárky... Doma jsme od malička nadělovali všichni včetně nás, dětí. Vždycky jsme dárky zabalili a dali do prádelního koše v ložnici. A Ježíšek potom stihnul se svými dárky dát pod strom i ty naše. Nikdy jsem nepochopila, kde byly dárky od našich, protože pod stromkem jich vždycky bylo mnohem víc, než by se do koše vešlo. Jak je táta stihnul tak rychle dostat pod strom nebo jak vyčaroval zvonek, když už s námi dávno byl v koupelně...

Vždycky jsem si myslela, že ohřívačku potřebovat nebudu. Vždyť sporák a mikrovlnka mi jídlo taky ohřeje. Ale pak jsme jeli navštívit rodinu na Slovensko, kde jsme spali v penzionu a já jsem při ubytovávání zjistila, že nebudu mít jak dceři brzo ráno připravit mléko. Nebyla tam, žádná u kuchyňka ani rychlovarka... Tím, že jsme jeli za rodinou, tak jsme si od tety naštěstí rychlovarku mohli půjčit. Ale v té chvíli mi došlo, že budeme na cesty ohřívačku potřebovat. Cestujeme hodně a tak nějak low cost, takže se po této situaci již i zajímám, jestli máme možnost ohřevu. Proto jsem ráda využila této soutěže a o ono se na nás štěstí usmálo. 🙂

Balíček nám domů přišel přesně v den prvních narozenin mé dcery. Takže hned ráno si mohla rozbalit první dáreček. Zatím teda moc na rozbalování není :( tak snad to do Vánoc ještě natrénujeme. Kromě ohřívačky přišla i krásná láhev a omalovánky s pastelkami. Anežku teda nejvíc zaujaly pastelky. Ale ty ji schovám ještě na později.

Lahvička je nádherná s růžovými plameňáky. Tu si dcera oblíbila hned po vybalení. Dobře se jí drží a asi první půl hodinu ji nechtěla dát z ruky. Obsah lahve je 240 ml. Je to ten baculatější typ lahve, takže se vám do některých užších termoobalů nemusí vejít. Protože dcera nepije čaje, ale jen vodu, tak vám bohužel neodpovím na otázku, jak moc se lahev zabarvuje.

Ohřívačka má jednoduchý bílo-šedý design. Je taková příjemně zaoblená a tím pádem se i dobře udržuje. S čím jsem bojovala byla zástrčka. Ohřívačka má koncovku s kabelem vyvedeným dolů a já jsem ve své pidi kuchyňce už neměla v zásuvce na takovouto zástrčku místo. Musela jsem tedy pohledat rozdvojku. Ohřívačka má velice jednoduché ovládání - možná až moc jednoduché :( Má jeden knoflík, jehož otočením můzete nastavit tři stupně ohřívání. Já osobně bych uvítala, kdyby měla ohřívačka časovač a ukazatel teploty.

Mně se s kojením bohužel moc nezadařilo, takže už od dvou měsíců jsme na UM a od 4 měsíců už baštíme příkrmy. Na cesty většinou máme kupované a doma domácí, které si zamražuji. Protože cucací pytlíčky jsou velkým hitem, dělám domácí přesnídávky i do pytlíčků a mrazím je. Ohřívačka funguje na bázi vodní lázně, takže je možné ji využívat na rozmražování. Co se týká doby ohřevu, tak je to z mé zkušenosti ten nejpomalejší způsob. Mám doma plynový varič, takže horkou vodu na ohřátí mám hned. U ohřívačky mi trvalo ohřát 210 ml vody na mléko cca 5 min (v mikrovlnce mám za 30 sekund). Kupované jídlo ve skleničce cca 15 min, rozmražení pytlíčku taky cca 15 min a rozmražení jídla v plastovém kelímku cca 25 min. Výhodou ohřívačky je, že nepřevaříte. Takže pokud se zapomemete jako já v ložnici u přebalování, protože tu roztomilou prdelku prostě musíte samou láskou opusinkovat, tak se vám s ohřívačkou nestane, že byste jídlo prevařili nebo se vám vyvařila voda. Určitě bych ji právě proto doporučila pro ohřívání mateřského  mléka, kde je důležité teplem nezničit to dobré.

Jinak ohřívacka je lehoučká. Zvládla jsem ji sbalit i do batohu, když jsme jely k babičce. K ohřívačce je i plastový kelímek na ohřívání příkrmů, ale ten jsme nevyužili, jelikož je opravdu malý. Mohou ho vyžít maminky při zavádění příkrmů nebo maminky, co nemají velké jedlíky 🙂