Výsledky vyhledávání pro slovo “Tr”
Trénujeme pasení koníků😊zítra je nám 10 týdnů😊jak to jde vàm?
Za chvíli na kontrolu vidět zase mého miláčka ♥
To bude náročný jaro! 😀 Dnešní cesta pro Honzíka do školky a zpět trvala přes dvě hodiny! A to jsme větší část cesty jeli busem. Ovšem ty pěší úseky, to bylo něco - od kaluže ke kaluži 😀 Chvála holinkám a gumokalhotám z Lidlu! Do jedné louže si dokonce sedl 😀 Ale ta radost!!!
Z Berouna se dá vyrazit i na delší výlety a procházky. Třeba na Děd, kam se jde okolo kapličky Panny Marie Bolestné ( po modré od nádraží).
Nebo na Tetín, od nádraží kolem řeky a do kopečka 🙂 a zpátky můžete jít přes Damil, kde se ve středověku nacházelo opevněné strážiště které hlídalo nedaleké hradiště Tetín.
Také je krásný výlet z nádraží sednout na bus a vyject do Koněprus a navštívit známé jeskyně. Z nich můžete jít třeba pěšky přes Tobolku, národní přírodní rezervací Koda do Srbska.
Do Srbska se dá jít i z Berouna kolem řeky, ale bohužel tam na cestu spadly velké kameny a cesta je uzavřená. Ale na brusle se tam stále dá vyrazit 🙂.
Bazárek Modrého koníka - Písek
Oficiální pravidla Bazárku Písek
Pořadatel: Modrý koník s.r.o., Martinská 56, 821 05 Bratislava, IČ: 35936851, DIČ: 2022011046, DIČ pro účely DPH: CZ682750590, tel. 226 213 413, email:bazarek@modrykonik.cz , www.modrykonik.cz
Název bazárku: Modrý koník Bazárek (dale jen “Bazárek”)
Místo konání: Velké náměstí 175, Písek, 3. Patro OD Luna - Jednatel, správce: Jana Vojíková, tel.: 776606631 - http://www.laserarenapisek.cz/
Termín konání: 21.4. ODod 9 do 18h
1. Zaměření Bazárku a definice zboží
Kam musíte jít v Berouně? Největším tahákem jsou šestnáctiletá medvědí trojčata, která najdete na Městské hoře. Najdete tam i krásné dětské hřiště, můžete si dát výbornou kávu a palačinky 🙂 . Víte, jak se medvědi jmenují?
Pak můžete vzít plavky a vypravit se do aquaparku Laguna, je to kousek od zimního stadionu, ale brusle nechte doma, zrovna tam něco řeší.
V létě se můžete osvěžit na koupališti na Sídlišti.
Ve středu a v sobotu se konají pravidelné trhy na Husově náměstí. V úterý bývá trh farmářský. Asi nejznámějším trhem v Berouně je trh Hrnčírský, koná se na jaře ( 7. a 8. 5. 2016) a na podzim (10. a 11. 9. 2016).
Mám to tenhle týden dost nabitý, tak se omlouvám za neaktivitu.
V Berouně je spousta historických budov - tedy asi nejstarší není budova, ale zbytky hradeb okolo centra. Dále Plzeňská a Pražská brána. Na Husově náměstí je spousta dalších budov, které mají mnohaletou historii, nebo dokonce i své pověsti. Třeba radnice, kde je socha Klepáčka, Jenštejnský dům ( je tam Muzeum Českého Krasu http://muzeum-beroun.cz/ ) , Duslova vila a mnoho dalších.
Pro mě je velkou zajímavostí stavba dálnice D5 v 70. a 80.letech. Kvůli této stavbě, která vyžadovala přemostění údolí Berounky, se stěhovalo koryto řeky Litavky.
Koryto je nyní betonové a v roce 2013 bylo doplněno o další metr, jako ochrana před povodní. V roce 2002 se totiž v centru Berouna potkaly obě řeky, Litavka i Berounka. Vypláchlo to sklepy, obchody, pedagogickou školu i internát. Byla jsem tam uklízet a bylo to jako po apokalypse. Tak doufejme, že už se to nebude opakovat. Náměstí po té dostalo novou podobu a Beroun má i novou lávku na Závodí
Jak ja tu svoji krásku miluju. Je strasne šikovná a chytrá. Ve svých 2 letech žádná plenka a jak krásně umí probouzet se slovy mamiiiiii haci pojď ham 😃
O mimčo se snažíme asi rok a měsíc. Teď jdu do posledního kola s Clostilbegytem a Utrogestanem. V květnu schůzka s gynekoložkou a řešení, co dál (pravděpodobně tuším, co nás čeká). Chtěla bych se zeptat těch, co mají podobnou zkušenost, za jak dlouho od takové schůzky s gynekologem jste navštívili nějaké CAR a jak rychle to tam šlo? Pravděpodobně dostanu žádanku na laparku a pro chlapa na spermio, vybereme si CAR a snad už to povalí, ale... prosím o zkušenosti. Díky.
prosim Vás, nevyznám sa v tom a kedže mám problém so zubom a musím si dať spraviť korunku, tak ak viete - ako sa to prosim robí? môže mi napr. zubárka vytrhnúť zub po vyliečení hnisu v ňom a potom onedlho dať korunku? ja ani neviem, či sa korunka robí tak, že sa vytrhne ten ktorý zub 🙂) preto sa Vás pýtam. moja zubárka má moc klientov, práce a nechcem jej kvoli tomu volať... ďakujem
Ahojte, prosim Vás ja mám na hlave taký už vyrastený blond melír. Prirodzené vlasy mám také jak špinavý blond, no skôr hnedé. Chcela by som si dať hnedú farbu, takú ne uplne tmavú, no tmavšiu než svetlú... už som kedysi mala, no viem to a bojím sa toho, že zas jak vtedy sa mi bude vymývať čoskoro na takú zrzavú a neviem prečo ☹( mám supr kaderníčku (tuším tá hnedá nebola u nej, neviem) a chcem s Vás spýtať, či sa Vám robilo to samé, keď ste si dali hnedú farbu. Potrebujem zmenu... Ďakujeem 😉
Dneska jsme se byly kouknout ve skolce, druhou jsme bohužel nestihly tak snad zítra no bude to těžký rozhodování...
Ze života s Jessou: každej den mě překvapuje jak moc Jessoun rozumí a jak poznává svět, hraje si s kytkama a já mu řikám : "Malá kytička, malá." A on najednou tak zněžní a snaží se bejt opatrnej, sice ta jeho opatrnost potřebuje ještě doladit, ale stejně je to něco. Na to, že ještě před dvěma lety se zmohl jenom na nějakej ten novorozeneckej brekotek to fakticky jde.
@ajjik @lvicek2000 Tak ženský, kdy dáme to víno? Na zeď to dávám jen proto, že nejde poslat hromadná zpráva. Ne že bych chtěla demonstrovat, jakej jsem alkoholik...
Lepší, než všechny kapky do ucha. To mi věřte, vystřídala jsem jich fakt hodně;) Konvička na výplach nosu.
STÁLE SE OPAKUJÍCÍ ZÁNĚTY STŘEDNÍHO UCHA...
Tak tento problém mi začal někdy na základce. Trvá dodnes. Absolvovala jsem třikrát vložení stipulky do ušního bubínku na provětrávání. Mnohokrát mi píchali uši, párkrát prostě řezali bubínek s lokální i celkovou anestezií. Mám permanentně vpáčený bubínek, slyším na cca 70 procent.
Před svatbou jsem ve Frýdku prodělala odstranění nosních přepážek, prý omezovaly průchod. Pak konečně klid...
? Dva a čtvrt roku po svatbě... znova. Po klasické nemoci několikrát se opakující záněty středouší a se všemi problémy cca 4x antibiotika během 5-ti měsíců...?? NEEE! Já opravdu CHCI být zdravá...
Chci kojit, vychovávat děti, pracovat, NE BAŠTIT ANTIBIOTIKA.
Předposlední zánět se mi bubínek hojil dva měsíce. Přesně do dalšího zánětu.
Upřímný dotaz na doktora: "co vše mohu ještě udělat, abych zánětům předešla?"
Holky, mate nektera zkusenosti s kovovym nitrodeloznim teliskem? Mam do toho jit nebo ne? Dekuji za kazdou zkusenost
Dražba pošesté
Již se stalo tradicí, že se na Koníku draží ruční výrobky. Výtěžky jsou věnované pro postižené děti uživatelek Koníka. Alespoň doposud.
Co potřebujete vědět?:
- 6. dražba probíhá celý duben
- Celková částka půjde pro Vanesku
- Vše probíhá ve skupině Charitativní dražba
- Přispět můžete i bez dražby
Podívejte se, co o dražbě napsala @helulela, jedna z organizátorek:
Co vlastně je ta dubnová dražba?
Maminka vanesa16 popsala, proč Vaneska potřebuje finanční pomoc: "Před čtyřmi lety v březnu se nám narodila krásná "zdravá" holčička - Vaneska. Slovo ZDRAVÁ nás celkem brzy opustilo. Já měla pochybnosti asi od 2,5-3 měsíců, kdy byla Vaneska pořád jako novorozeně, jediné, co na pár vteřin dokázala, bylo pást koníčky, nic víc. Prý je líná, ale to mě moc neuklidňovalo. Ve 4 měsících jsme byly poprvé hospitalizovány skrz neklesající teploty a slabší febrilní křeče a tehdy se konečně začalo něco dít. Začal náš nekonečný kolotoč. Hospitalizace..vyšetření..čekání na výsledky a mezi tím neustálá rehabilitace Vojtova a Bobathova metoda až 5x denně, z toho jednou týdně návštěva rehabilitace. Magnetická rezonance, vyšetření na metabolické vady a genetika negativní. Závěr byl opožděný psychomotoricky vývoj. V 10ti měsících jiný neurolog stanovil DMO s tím, že je velká šance udělat pokrok. V tu dobu Vaneska jen ležela, uměla pouze pár slabik (táta, bába, ham, baf, udělat paci paci a uchopit hračky). O měsíc později přestala dělat i to málo, co se naučila, a začaly stereotypní pohyby ručiček, neustále si je dávala do úst a zpět, její celodenní aktivita mimo spánku. Byla jsem s ní odeslána na podrobnější vyšetření metabolických vad. Po prvním setkání s lékaři nám bylo doporučeno, že by udělali vyšetření na genetické onemocnění jménem Rettův syndrom. Výsledky byly o 4 měsíce později a v září 2013 byl potvrzen Rettův syndrom s ne zrovna moc dobrou prognózou, ale vzdát jsem to nechtěla. Od té doby je Vaneska skoro učebnicový příklad tohoto onemocnění. Komplikace za komplikací. Trpí chronickým silným zahleněnim, proto se ukončila Vojtova metoda, u které se dusila. Byli jsme na Slovensku v láznich, kde byl malinečký pokrok, který opět za pár měsíců zapomněla a právě ztracení naučených dovedností patří k tomuto onemocnění. Od malička mezi tím vším byla několikrát hospitalizována ze zápalem plic. Rok po určení diagnózy se přidal abnormní záznam na EEG - epilepsie a další opakované hospitalizace. Záchvaty měla dva, jinak se to projevuje při usínání a buzení - dává očička v sloup. V říjnu 2014 se Vanesce narodil bratříček Davídek a od té doby navštěvuje Lila domov (stacionář + školičku), kde se ji moc líbí. Často měla záchvaty pláče, neutišitelné, trvající i hodinu, u kterých se zjistil vysoký tlak, tak po třetím roce dostala léky na uklidnění, po kterých ji alespoň tohle trápení přestalo. Ale nastalo další..téměř přestala přijímat tekutiny a každých 14 dnů ji trápí vysoké horečky už od května loňského roku. Několikrát hospitalizována, ale bez efektu a pořad dokola antibiotika. Vanesčin stav se za poslední měsíce dost zhoršil. Má mixovanou stravu, ale už to není dítě co vše s ní. Špatně se ji polyká, dáví se a dusí. S tekutinami je to čím dal horší, max zvládne injekční stříkačkou 200 ml za den a to je velký boj. Nejspíš je dehydratovaná, unavená a pak jí stoupá teplota. Tak čekáme na zavedení PEGU, které by mělo být do pár týdnů a tím budeme Vanesce podávat tekutiny, léky, stravu a ústy jen co má ráda a dokáže spolknout. Zatím ji drží čilou nutrindrinky v krému, dokáže být veselá, usměvavá , ale zatím ještě převažuje její utrápený pohled. Nyní je na tom tak, že jen leží. Nedrží hlavičku, nesedí, neleze, nestojí, nemluví a ruce neustále vkládá do úst plus začínají bolesti zad. Jednu speciální pomůcku už má a tou je kočárek /židlička. Rádi bychom ji alespoň trošku zpříjemnili život dalšími pomůckami jako je například speciální autosedačka/zádržný systém do auta, o který si chceme žádat, nebo speciální vyvýšenou postelí, kterou bude nejpozději do roka také potřebovat a také jsem zvažovala kašlacího asistenta, o kterém jsem se dozvěděla, že by ji usnadnil vykašlávání hlenu, na které nemá sílu. Všechny tyhle pomůcky jsou relativně dost drahé a naše finanční možnosti nám nedovolí Vanesce je dopřát. Proto Vám děkujeme za jakoukoli pomoc, která by alespoň malinko dopřála Vanesce lepší život. S pozdravem a poděkováním maminka Lucka s Vaneskou"
Asi budeme chodit s tou naší 3 letou plavčicí častěji na návštěvy 😀 Vidí vanu, svlékne se a přijde hambatá s cizím ručníkem : "Tati, uděláš mi vodu? Já se jdu koupat" 😀 Asi ji 3x denně koupání doma nestačí, nebo nám chce šetřit vodou 😀
Nedobrovolně offline: nečekaná cesta ke svobodě
Před Vánoci jsem díky synově pomoci přišla o mobil. O ten chytrý, jak se dnes říká. O ten, co byl občas jediným mým spojením s okolním světem. Když jsem tak koukala na roztříštěný displej, hlavou mi běželo akorát: ,,No nazdar, co teď, vždyť nebudu online. Jak budu komunikovat, když ne na Messengeru? A co moje druhá, babská rodina na FB skupince"? Věděla jsem, že moderní dotykáč musím nahradit stařičkou Nokií (ano, tou, u které syn téměř před rokem ochutnal tlačítko a zajistil si tak první seznámení se záchrankou). Pocity pár minut po "katastrofě" lze vyjádřit jen slovem - zoufalství.
Doma jsem muže chvíli přesvědčovala, že nutně potřebuju novej přístroj hned. Byl ale neoblomný.
,,Ne, objednal jsem ti novej displej, to do tý doby přežiješ. Tak nebudeš viset na chatu a Facebooku".
Haha, copak on ví něco o tom, být týden zavřená s nemocným dítětem doma a nemít možnost nějaké konverzace? Na PC přes den skoro nemůžu, syn ho považuje za skvělou hračku. A když mě vidí telefonovat, chce si samozřejmě povídat taky. Zkusila jsem to přes práci, musím přece sledovat, co se děje a komunikovat. Bez úspěchu. Ačkoli - úspěch přišel, jen jiný, než jsem čekala.
Jsem offline...a svět se točí dál
První dva dny jsem byla bez dotykáče jak bez ruky. Nic nepípalo, nechodily zprávy, nemohla jsem sjíždět weby. Byla jsem nesvá, roztěkaná. Ale pak se to zlomilo. Začalo mi být mnohem líp. Najednou jsem se uvolnila, uklidnila, neřešila tisíc věcí najednou. Na procházce jsem se věnovala naplno synovi, nebo si jen užívala pohled na to, jak si hraje a objevuje svět. Bez nutkání, že musím zkontrolovat, jestli mi nepřišel neodkladný pracovní mail. Nebo jestli kámošky nepíšou na Messengeru. Všechny záležitosti jsem vyřídila při jeho poledním spánku, nebo brzo ráno, než vstal.
Večer, když Batole dřímalo v postýlce, jsem místo vypisování na chatu sedla po měsících ke klavíru, vytáhla omalovánky nebo si pustila film. Když jsem jela sama do města, brala jsem si knížku. Venku jsem fotila foťákem proto, že jsem si chtěla uchovat vzpomínku. Ne kvůli čárce na Instagramu. Líp se mi spalo, protože v posteli jsem relaxovala, neodpovídala na zprávy. Kdo mě chtěl kontaktovat věděl, že musí zavolat nebo poslat SMS. Žila jsem mnohem víc reálný život, se svou rodinou, s přáteli z masa a kostí.
Rozbít mi mobil zafungovalo skvěle. Možná syn věděl, proč to dělá. Ano, byla jsem i na můj vkus moc online. Po pár dnech mě hrozně vyděsilo, jak moc času mi závislost na online světě brala. Stále jsem "potřebovala" být dostupná. Tu zkontrolovat mail, tu odpovědět na FB, přečíst zprávy, kouknout na oblíbené blogy. Sosala jsem spoustu dalších informací, o které jsem ani nestála. Ale neuměla jsem si to zakázat. Nedobrovolné odstřižení od internetu a sociálních sítí mi dalo hodně. Svobodu. Cítila jsem se neuvěřitelně volná a klidná. Jako bych byla nedostižná úplně. Schovaná, připravená vidět se jen s tím, s kým chci a kdy chci. Sama, ale spokojená, ne osamělá.
Když jsem se před měsícem měla k chytrému Androidu vrátit, vlastně se mi nechtělo. Bylo mi dobře, už jsem si zvykla. Sice mi občas naše Messengerové povídání s kamarádkami chybělo, ale dostala jsem víc. Nakonec jsem dotykáč vzala na milost. Jednak fakt dobře fotí (a foťák prostě pokaždé nemám), jednak jsem si řekla, že vyzkouším svou vůli. A pokusím se jet v online omezeném režimu. Přiznávám, k večerním chatovým (nebo na naší fb skupince) konverzacím jsem se vcelku ráda vrátila. O víkendech a při procházkách s dítkem ale často mobil nechávám v šuplíku. A nechybí mi.
Nedavno jsem zažila jednu z nejvtipnějších debat s mou 6letou dcerkou (z několika hodně vtipných debat).
Dcerka ode mne něco potřebovala, a já jí řekla, at chvilku počká, že zavolam mámě. Ta moje malá kouká s vytřeštěnýma očima a sleduje každý můj pohyb...z hlavy se jí pomalu kouřilo, jak jí to nedávalo smysl 😀
Dcera: "Cože? Jak to uděláš? hehehéééé "
Já: "?" ...volám své mamince, zvedla to. Říkám do telefonu ahoj mami, jak je?
Dcera: "eeeeéééé...hehehehéééé, to nejsi ty! To neni máma! To je babička! Mami, ty jsi tunta!" 😀
Já: "?" Dokončim po několika minutách hovor.
Dcera: "Mami, to byla babička! "
Já: "ano, byla to babička. Moje maminka!"
Dcera: "Cože? Ty máš taky mámu? Jakto? Ty jsi máma! Počkej, babička je tvoje máma? Takže ty jsi taky dítě jako já!!! 😀 hahaha heheeééé. Ty brdo, a jak to udělala? Jak tě mohla narodit?" (chápej, jako jak mě mohla babička takovou velkou porodit).
Já: "?" (vduchu si říkám...bože..už je to tady, snad to nebude na dlouhou debatu, a pujdeme spát ještě dnes) 😀 "Ano, každý máme mámu a tátu. I já, i tvůj táta, paní učitelky ze školky...prostě všichni mají maminku. Já jsem tvoje maminka, a jsem taky dítě tvojí babičky, a tvoje babička je moje maminka."
Dcera: "Ahááá Ale nechápu jak tě mohla narodit! Týýý jooo, táta má taky mámu! Jak ho mohla narodit? Je tááákle velkej! To fakrt nechápu!"
Já: "Já i táta jsme byli přece nejdřív miminka. "
Dcera: "Nene, nemohli jste být miminka, jste moc velký!"
Já: (už nemůžů...nechci.. 😀 kde je ten můj chlap???) "Tak koukej, každej člověk se narodí svojí mamince jako malinký miminko. I já a táta jsme se narodili úplně prtavý. Pak jsme rostli a rostli, až jsme úplně vyrostli. Ty jsi se taky narodila jako miminko, a podívej, jak už jsi velká" 🙂
Dcera: "Nojo... viděla jsem fotky, když jsem byla malinký rozkošný miminko 😵 a už jsem velká!"
Já: (uf...vypadá to nakonec dobře...asi pujdeme už spát, hurá!) "jj tak to je. Každý se narodí jako miminko a pak vyroste a může mít svoje miminko, které taky jednou vyroste."
Dcera: "Já budu mít taky miminko, a budu jeho máma. A to budu pořád tvoje dítě že jo? Ikdyž budu máma 😀 To je vtipný.. 😀 "
Já: "Přesně tak to bude. 😀 a už šup spát"
Dcera: "Dobrou mami, ty moje dítě mojí babičky 😀"
Holky, s jakým legem Duplem si hrají 4 letí kluci?Potřebuju poradit,co koupit.Díky mocccccc
historii Berouna patří i průmysl - textilní, železárenský, potažmo i cemetárna v Králově Dvoře. Pamatujete si, jak se jmenovala továrna, která zastupovala téměř v centru města, textilní průmysl? Mám tu tři srdíčka za správné odpovědi.
