Byl to víkend když jsem okomentovala testování babydove 2 a vůbec jsem nedoufala že bych mohla být vybraná když jsem byla mezi posledními. A následující pondělí mi přišla báječná zpráva od modrého koníka a to že jsem byla na toto testování vybrána. Srdíčko mi zaplesalo.

Na konci týdne mi přišla SMS že mi bude doručen balík od MK, a přiznám se že jsem na to úplně zapomněla a to pak byla radost když kurýr zvonil, a jakou měli moje princezny radost ro bych vám přála vidět. 

Hned večer jsem jim vlásky i tělo umyla přípravkem na tělíčko a vlásky a jak byly holky rády, že je mydlím a po koupeli i mažu mlékem po koupely ani do pyžamek nechtěli. Tak jsme koupali den co den jen vlásky jsme každý den nemyly. Během testování se jejich pokožka krásně zjemnila. Holky si to zamilovaly a já musím kupovat jen tyto výrobky. 

Závěrem bych chtěla Modrému koníku moc poděkovat že mi umožnily testovat tento výrobek z řady babydove. A už se těším na další a další testování, třeba budu mít zase někdy štěstí 😘. 

P. S. Proč píši tak pozdě? Protože mi na mobilu neustále když jsem chtěla vložit fotku vždy vyskočila úvodní stránka 😔 nakonec to šlo 😉

"Dnes je ten den, kdy jsem se poprvé setkala se ZENITem"

Moc ráda objevuji a testuji nové přípravky a pomocníky do domácnosti. Shodou okolností se na mě usmálo štěstí a 10. 9. dorazil našlapaný balík ekologické řady Real green k nám domů. Jsem tak trošku "blázen do úklidu", jak říká můj manžel, takže si asi dovedete představit tu obrovskou radost, když jsem vybalovala jednotlivé lahvičky. Každou jsem si pořádně prohlédla a očichala. Krásně se to sešlo a já měla ve středu dopoledne volno. Vyhlásila jsem tedy domácnosti "podzimní očistu" a s úsměvem na tváři se pustila do relaxování - tedy úklidu 😀

Začala jsem od stropu, takže šly dolů všechny záclony a šup s nimi do pračky spolu s Real green clean pracím gelem, který lze použít i při nízkých teplotách, což je u záclon fajn. Přihrádku pračky jsem naplnila jak pracím gelem, tak i Real green clean aviváží a už se těšila na výsledek. Za půl hodinky jsem vytáhla z pračky krásně bílé a voňavé záclony.

Mezitím co se praly záclony, jsem naplnila myčku a do zásobníku vložila Real green clean tablety do myčky. Po umytí bylo nádobí krásně umyté a lesklé. Schválně jsem do myčky dala i plastové krabičky, které už normálně myji jen v ruce, protože manžel z nich cítí "chemickou vůni", která se pak přenáší i do jídla. Po těchto tabletách jsou plastové krabičky naprosto v pohodě, takže super.

Další mé kroky vedly na WC. Jo jo, toaleta volala o pomoc 🙂 Napustila jsem ji prostředkem Real green clean toalety a šla si nachystat kbelík s vodou na podlahu s Real green clean podlahy. Po chvilce působení jsem toaletu vydrbala a po spláchnutí už se na mě usmívala krásně čistá a voňavá mísa. Záchod jsem ještě vytřela a s dobrým pocitem za sebou zavřela dveře.

Následovala odprášení celé domácnosti. Zase jsem si nachystala kbelík s hadříkem a nalila do něho Real green clean plochy. Nevím, ale zdálo se mi, že po jeho použití vydržely poličky déle bez prachu a všudypřítomné otisky dětských ručiček šly dolů také snadněji.

Když jsem se zapojila do soutěže o testování výrobků od Zenitu z řady Real Green Clean, rozhodně jsem nečekala, že z těch stovek zájemkyň vyberou zrovna mě. Jako takhle - říkala jsem si, že by to bylo pěkné, ovšem s mým štěstím v soutěžích, loteriích a tak všelijak podobně, kdy jsem nevyhrála nikdy nic, jako by na mě osud ukazoval prostředníček s němou výčitkou "Nemáš nárok, vydělej si", jsem byla dosti skeptická. A ejhle, vyšlo to! 

A tak, když minulý týden dorazil balíček s devíti produkty, měla jsem radost i respekt. Přece jenom, já, testováním nepolíbená, v psaní recenzí nepříliš zběhlá, mám být pokusný králíček a ještě o tom veřejně napsat?! Tak jo, všechno je jednou poprvé, čas se pochlapit a vrhnout se na to. 

Kdo mě sleduje, nebo ode mě už něco málo četl, asi víte, že kromě toho, že mi zbývá 50 dní do termínu porodu, se taky za 10 dní stěhujeme do čerstvě zrekonstruovaného domku. Kdo už někdy dělal doma nějakou rekonstrukci, tak má představu, co obnáší úklid po zásahu řemeslníků, kor když je rekonstrukce celková, takže úplně všeho. No, ideální prostředí na testy. 

Kromě toho už skoro rok - tedy po dobu trvání rekonstrukce - bydlíme u tchána, který na začátku roku ovdověl. Jak asi vede samotný chlap domácnost a úklid v ní, po pětačtyřiceti letech manželství, kdy se o to nemusel vůbec starat, protože na to měl manželku, zřejmě netřeba komentovat. Samozřejmě jsem se nabízela, že kromě podkroví, které budeme s mužem ještě pár dní okupovat, obhospodařím a uklidím i jeho patro domácnosti, ale nechtěl ani slyšet. Prý tam stejně nebudeme na věky a on se to musí naučit. Jenže chlapi prostě nevidí nepořádek tak, jako my ženy, tedy kapky vodního kamene na sprchovém koutě, usazeniny ve wc, obtisky mýdlenky na umyvadle, a další a další drobnosti. Tedy - další prostor, kde se s úklidem vyřádit a ideálně použít testované produkty.

Jelikož jsem těhotná a zatím ještě do konce měsíce chodím i do práce, testovací úklid jsem si musela rozfázovat. A níže najdete výsledek.

Real green clean prací gel a aviváž - o tom už jsem tu něco krátce psala. První test proběhl na manželových košilích, včetně testu vůně přímo na zmíněném muži. Jak to dopadlo: vůně mému drahému sedla víc, než má běžná aviváž, i pro můj nos je příjemná, ovšem nevydrží příliš dlouho. Po uschnutí prádlo voní, i žehlení vůně přežila, ovšem z košile po třech dnech vytažené ze skříně, už ji i se svým citlivým nosíkem necítím - možná když by se použila větší dávka, vydrží déle. Co ale oceňuji, je snazší žehlení - košile byly po použití pracího gelu poddajnější, a dle manžela i příjemnější na těle. 

Dnes bych vám chtěla představit Epinku, moji Epinku. Věřte mi, nezvala jsem ji do svého života, ale ona se neptala. Taky by se dalo by říct, že mi Epinka zbyla -nebo dokonce – že jsem ji dostala darem. To je asi nejpřesnější pojmenování – DAR. Dostala jsem Epinku darem i s takovým sarkastickým věnováním! Je na něm napsáno:

Užij si ji! Alespoň ti bude připomínat, že tady můžeš být! A buď na ni hodná!Taky to mohlo skončit hůř!

A tak se snažím, být na ní hodná, ale člověk se v ní nevyzná. Občas se Epinka podobá nenápadné, skotačivé jiskře (skoro ji nevidím), která se z ničeho nic roznítí v plamen. Někdy je jako nálož dynamitu, neptá se a vybouchne se vší parádou. Jindy se podobá jen malému plamínku, který pomaloučku skáče po zápalné šňůře, až nakonec uhasne a zmizí. Je pořád jako něco, je jako malá rozmazlená holka, nebo jako poraněné ptáče. Má tisíc přirovnání, ale žádnou přesnou definici, nejde ji zařadit do škatulky, či vpasovat do grafu.

Ano, mohlo to dopadnout hůř. V životě se dokážete připravit na ledasco. Na to, že přijdete o peníze, o vztah, i na to, že můžete onemocnět. Ale nepřipravíte se na chvíli, kdy vám jde o život. Mně osud v mozku udělal smyčku – uzel a už ho nerozpletl. Čára v mé dlani se začala podivně klikatit a miska vah se začala pomalu -ale jistě- překlápět na tu špatnou stranu. Epinka vtrhla do mého života tím nejhorším možným způsobem ve chvíli, kdy miska byla už nebezpečně nízko dna. Posadila se na tu smyčku a vyvolala v mé hlavě bouři, velkou bouři – záchvat. Přišla ve chvílí, kdy mě poprvé napadlo, že tady je konec mé čáry, ten konec, kterého se všichni bojí. Tady je to teď a za tou čárou už nic není. Pamatuji si, že jsem si říkala, že co jsem si užila, jsem si užila, co se stalo, se stalo, už se to nemůže odestát. Ale nebyl v tom žádný strach, spíše jen takové malé vnitřní pousmání. Záchranná brzda, ty endorfiny, o kterých se všude píše, zafungovaly. Smyčku se podařilo lékařům rozmotat po dvou operacích. Epinka, ale neodešla a přilepila se ke mně.

Když mi poprvé řekli, že budu v pořádku, ale zůstane mi Epina – epilepsie, rychle jsem pochopila, oč jde. Dostat epilepsii není jako dostat chřipku. Můj svět se smrštil a já si myslela, že už nikdy nebude tím, co dřív.

Ráno jsem se probouzela s vědomím, že je tu nemoc, které už se nikdy nezbavím. Vstávala jsem z velkou úzkostí a obavou, jaký bude den a co zlého mi může přinést. Záchvat jsem viděla v každé své činnosti. Večer jsem uléhala a říkala si, co když bude zítra hůř, co když zítra zaútočí?