Na třetí miminko jsem se moc těšila. Můj druhý porod byl v docela dobrodružných podmínkách, a tak jsem se radovala, že si užiju třetí porod v pohodlí již opraveného domu. Několik týdnů před termínem jsem měla celý dům nazdobený červenými papírovými srdíčky, porodními kartičkami, v koupelně připravené rudé krabice s věcmi k porodu, speciální olejíčky a čerstvé růže, ke kterým jsem chtěla během porodu čichat. Byla jsem domluvená s kamarádkou, která přijde hlídat děti, aby se muž mohl věnovat jenom mně. Domluvila jsem si i kamarádku fotografku, která mi ten magický moment měla vyfotit. (Z předešlých porodů mám, bohužel, většinou jen tmavé rozmazané fotky.) Od další kamarádky jsem měla půjčenou kameru, abych se mohla v klidu podívat na detaily porodu, až z té hormonální porodní jízdy „vystřízlivím“. …Jak zjistíte, všechno bylo jinak 🙂

Miminko k nám přišlo plánovaně a vědomě. Pár měsíců před početím jsme s manželem měli partnersky hodně nároční období, ale krizi jsme překonali, protože láska přece vždy zvítězí. Rodina z třetího přírůstku moc nadšená nejdříve nebyla, ale nějak už si zvykli a tuší, že s plozením dětí ještě nekončíme 🙂

Jednoho krásného dne na konci léta jsem si při cestě za kamarádkou na laktační poradenství uvědomila, že jsem opravdu těhotná. Prostě jen tak. Pár dní na to jsem si udělala první těhotenský test, který byl pozitivní. Asi týden jsem si tuto krásnou zprávu nechávala jen pro sebe a s miminkem se vítala. Byl to magický čas. Potom jsem novinku oznámila manželovi a holčičkám. S oznámením širší rodině jsem chtěla vydržet do 12tt, ale holčičky to vzali po svém a na písku poslali zprávu do světa 🙂 Že to bude brácha Artur, bylo jisté už dávno, protože o něm holky mluvily ještě před jeho početím.

Těhotenství jsem si moc užívala. Především díky skvělému kolektivu v práci, kam jsem se na pár hodin v týdnu přesně na rok vrátila. Kolegyně o mě pečovaly celé těhotenství, nosily zákusky, vařily obědy, pekly dobroty... Když jsem se už nemohla ohnout, ohýbaly se za mě. Nakonec mi uspořádaly nádherný předporodní rituál. Tak moc opečovávaná a hýčkaná jsem nikdy v životě nebyla. Miminko dostalo nádhernou placentovou, s láskou pletenou deku z toho nejjemnějšího merina a spoustu dalších krásných dárečků. Dcerám se povídání a fotky z rituálu tak líbily, že jsme pak v lesní školce, kam chodí, udělali předporodní rituál pro děti. Povídali jsme o porodech, zpívali, malovali na břicho, četli porodní pohádku, prostě krásný den. Stejně jako se ženami, jsme si i s dětmi udělali společně rudý náramek, který nás energeticky až do porodu spojoval a po porodu jsme jej všichni přestřihli.

Těhotenské prohlídky jsem si se svojí skvělou gynekoložkou opět naplánovala tak, jak mi vyhovovalo. Vyšetření, která jsem nechtěla, jsem odmítla a ona to respektovala. Už jenom to, že jsem počkala a na gynekologii přišla poprvé až kolem 10tt bylo pro mě mnohem příjemnější, než tam běhat hned od potvrzení těhotenství na testu. U přechozích dvou těhotenství jsme si vždy pohlaví nechali říct hned ve 12tt. Teď jsem to chtěla jinak. Jenže čekat až do porodu bych nevydržela 😀 Takže mi kolegyně v práci vyrobila krásnou kartičku, kam mi paní doktorka napsala pohlaví miminka a v klidu domova jsme společně obálku otevřeli. Byl to úžasný moment, který budu mít navždy v paměti. Manžela, který vytřeštil oči a nevěřícně přečetl „KLUK“ a následné všeobecné veselí. Další a poslední ultrazvuk ve 20tt potvrdil zdravého chlapečka a já začala nakupovat po předchozích záplavách růžové (ač jsem se jí dost dlouho bránila) klučičí oblečení.

Termín porodu se blížil. Manžel pracoval poslední měsíc, potom plánoval „porodní volno“. Po porodu pak nastupoval do nové práce. Společně, celá rodina, jsme si užili krásný tradiční průvod městem na „čarodějnice“, poseděli u ohně a den na to, na první máj, mi začala odcházet hlenová zátka s krví. Takto to pokračovalo i další den, kdy jsem byla na poslední kontrole u své gynekoložky. I další dny stále odcházela zátka a krev. Dva dny před porodem přijel truhlář namontovat dveřní zárubně. Dveře byly to poslední, co nám chybělo, a já si je přála mít na místě, abych případně během porodu nebudila děti. Přála jsem si také nerodit v noci. Mohla bych tak jít spát po porodu já a také by to nerozhodilo spaní celé rodině (hlavně holkám). Úklid po zásahu truhláře mi dal dost zabrat. Uklízela jsem a vysávala celý dům.

Juchůůů, vybrali nás! Díky moc, Koníku! Mumíní plenky jsem už jednou zkoušela s dcerou a byla jsem velmi spokojená, proto jsem se na tohle testování strašně těšila!

V testovacím balíčku nám dorazilo:

- balení plínek Muumi Baby velikost 4 (7 - 14 kg). Cena přibližně 450 Kč podle eshopu. 

- přebalovací podložky Helmi baby. Cena přibližně 140 Kč.

- vlhčené ubrousky Helmi baby. Cena přibližně  140 Kč.

PLENKY MUUMI BABY

Krásné odpoledne,

počasí nám tento víkend moc nepřeje, tak jsem se rozhodla, že vyhlásím víkendovou soutěž s Viledou.

Jaká je soutěžní otázka?

Jaká je vaše nejoblíbenější domácí práce? Jednodušše, co děláte nejraději v domácnosti? 

O co budeme soutěžit?

5 z vás získá 1x hadřík Actifibre a 1x balení Pur Active střední (houbičky).

Dostala jsem příležitost otestovat dětské jednorázové pleny Muumi Baby, velikost 4 (7-14 kg) a vlhčené ubrousky a přebalovací podložky Helmi Baby. Tato příležitost mě velmi potěšila, protože mám doma jednoho, teď už 8 měsíčního chlapečka, kterému jednorázové pleny kupuji. Navíc jsou tyto výrobky ekologické a BIO, což je v dnešní době jedno velké plus.

Jednorázové plenky jsem kupovala už pro prvního syna, nikdy jsem se nedostala k látkovým. Velkou částí se na tom podílí i moje lenost. A u druhého syna oceňuji jednorázové pleny ještě víc, než kdy jindy.

Toto byla moje první zkušenost s ekologickými plenami. Už v minulosti jsem se po takových koukala, filozofie EKO plen se mi moc líbila, ale popravdě mě vždycky od jejich pořízení odradila cena. Ano chápu, že za kvalitu se musí připlatit. O to víc mě potěšila zpráva, že jsem byla vybrána k testování plen MUUMI Baby.

Musím říct, že mě pleny mile potěšily. Kvalita zpracování je perfektní. Pleny jsou krásně pevné a zároveň měkké, nesmrdí chemií, mají krásný potisk. Gumičky kolem stehýnek krásně těsní. Ikdyž měl syn v době testování něco málo přes 7 kg a pleny byly od 7 kg, žádná velká nehoda se nestala. Jednou jedinkrát se syn ráno vzbudil a měl menší mokrý flek na bodýčku. Ale těžko říct, zda propustily pleny nebo se mu prostě ráno při cestování v postýlce povedlo počurat tak, že to bylo ven z plenky.

Takže jsme je testovali přes den, to bylo úplně bez nehody a i v noci. Pleny jsou příjemě vysoké na zádíčka, takže když se pokakal, zádová část nic nepustila ven. A to i v tom případě, že se hodně vrtěl a cestoval po zemi. Vše zůstalo na svém místě. Jediná drobnost, kterou bych ráda vypíchla je, že suché zipy, lepítka mají hrozně malinkou část, za kterou se dají chytit při zapínání plíny. Často se mi stávalo, že jak jsem zatáhla, tak mi lepítko vyklouzlo mezi prsty.

Nemůžu ovšem úplně posoudit, jak pleny působily na pokožku syna. V době, kdy jsme začaly plenky používat, už měl zadeček lehce opruzený, protože jsem začala zavádět příkrmy a ty mu na zadek nedělají úplně nejlíp. Každopádně musím říct, že používání plen mu to určitě nezhoršilo.