“Jaké si Vánoce uděláš, takové je budeš mít. Např. v rodině manžela nevedli stromek, u nás nikdy nesměl chybět. Takže máme stromek vždy vysoký do stropu. Krásně voní. Miluju Vánoce, jejich vůni a atmosféru. Peču cukroví, i malá dcerka mi pomáhá s perníčky nebo zdobí pomeranč a jablko hřebíčkem, zdobíme stromeček, vyrábíme věnce a svícny, cinká tu andělské zvonění, ač nevěřící - chodíme si pro Betlémské světlo (nevadí, že nám cestou domů třikrát zhasne), podívat se do kostela na Betlém a Ježíška, píšeme dopis pro Ježíška. V obchodech se v té době zdržuji minimálně, snažím se nehonit se. Dárky připravuji s předstihem, s úklidem se nestresuji, uklízím přeci průběžně. Chodíme s malou sáňkovat, koulovat se, stavíme sněhuláka, poté si s manželem dáme svařák. Pravidelně se i s dětmi setkáváme s přáteli na předvánoční večeři v restauraci. Mezi svátky se setkáváme s rodinou.” Přesně těmito slovy shnula kouzlo Vánoc jedna z našich uživatelek. Napsala to krásně, že?

Vánoce obecně patří k těm nejoblíbenějším svátkům během celého roku. Děti je milují. Aby taky ne, vždyť na ně čekají samá krásná překvapení v podobě dárků, o které si napsaly Ježíškovi. Nutno dodat, že pro dospělé Vánoce znamenají kromě radosti a rodinné pohody také spoustu starostí a zařizování, ale nemusí to tak být.

Vánoce by nikoho neměly stresovat, lidé by se měli naučit užít si je a místo předhánění se s počty cukroví, uklizenějším bytem a honosnějšími dárky se vrátit zpátky ke kořenům. Vánoce pojmout jako krásný a poklidný čas strávený s těmi nejbližšími - rodinou a přáteli. Ono se to snadněji řekne, než udělá, ale věřte, že jakmile si v hlavě nastavíte vánoční pohodu, budete Vánoce milovat víc než kdy dříve. A k tomu vám může pomoci i dodržování tradic a vánočních zvyků. Především pokud máte děti, bude je to bavit, budou nadšené a hlavně si s sebou do života ponesou zážitky, které jednou předají zase svým dětem. Pojďme se společně podívat na ty nejznámější a nejkrásnější vánoční zvyky, které si můžete užít i vy doma, se svými potomky.

Dopis Ježíškovi

Pokud máte malé děti školou či školkou povinné , určitě o dopisu pro Ježíška slyšíte již s příchodem podzimu (ne-li dříve). Děti se na Vánoce většinou moc těší a lákají je především dárky, které jsou s nimi spojené. Dopisy Ježíškovi se píší snad v každé rodině s malými dětmi. Napsaný dopis se poté přichystá na místo, odkud si ho může Ježíšek vyzvednout, až poletí kolem.

O rodinnou tradici a pěknou vzpomínku se s námi podělila i jedna z uživatelek Modrého koníka: “Když byly holčičky menší, malovaly na dopisní papír, co se přejí od Ježíška. Pokud byla kresba složitější, dopomohla jsem např. před 6.rokem na vytouženou aktovku s kočičkou kočičku sama domalovat. Dopis jsme pak daly do obálky a holčičkám jsem tam napsala JEŽÍŠKOVI. Dopis si každá z holčiček sama zalepila a dala za okno před spaním. Pokud tam byl dopis ještě druhý den (pokud jsem zapomněla po usnutí dopis z okna stáhnout ), zamaskovala jsem to větou: no jo, Ježíšek musí stihnout ještě do Vánoc oběhnout tolik dětí. Dnes večer to určitě stihne! No a další den ráno už tam dopis nebyl - Ježíšek si pro něj přišel. Ovšem sranda byla, když mi jednou dopis uletěl. Já šupajdila dolů 5 pater, abychom ten dopis někde na sídlišti ráno nepotkaly cestou do školky. Mimochodem malované dopisy Ježíškovi mám všechny schované v krabici vzpomínek. Až do nich jednou děvčátka jako dospělá nahlédnou, určitě se budou nad nimi usmívat stejně jako já “