Ke konci těhotenství už každá vyčkáváme na ten moment, kdy to konečně přijde, sledujeme se a počítáme poslední dny do termínu porodu.

Já už se samozřejmě taky modlila, abych se dočkala, jednak z důvodu těšení se na miminko a taky, že konečně splasknu a budu se moci zase normálně pohybovat jako žena - a ne kolíbající se kachna 😁

Čím víc se blížil termín, tím víc jsem byla nervóznější, protože jsem neměla vůbec pocit, že bych měla každým dnem rodit. Byla jsem otevřená jen na prst, nic víc se dole nedělo. A to jsem vyzkoušela hodně babských rad, jak to pískle vypudit. No na mě neúčinkovalo absolutně nic.

Přišel první termín 21.9. a samozřejmě ticho po pěšině. Nějak už jsem byla smířená s tím, že budu přenášet. Přišel druhý termín 24.9. a porod taky nikde. Nakonec se domluvil termín na vyvolání. Sice jsem se toho moc bála, ale už aspoň bylo jasné, že do Vánoc tam prcek schovaný nebude a konečně bude s námi.

Byla neděle 30.9. a navečer mě přítel dovezl do porodnice se všemi věcmi. Najednou to na mě trochu padlo, že už je to vlastně skoro tady! Po chodbě chodily maminky s miminkama ve vozíčku, seděly tam návštěvy a kochaly se nad jejich přítustkama do rodiny. Natočili mi monitor a ubytovali na gynekologickem oddělení v jiném patře. Docela skromný malý pokojík. Večer po 9 hodině přišla dr a zavedla mi půlku tabletky na přípravu porodních cest a pokud bude ráno nález lepší, začne se vyvolávat. Asi v 1 ráno mě probudily bolesti jako kontrakce, byly tak po 8 minutách, bolelo to, ale dalo se to. Ale spát jsem od tý doby skoro nemohla.

Ráno po prohlídce se rozhodlo, že se bude vyvolávat. Volala jsem hned přítelovi, který byl po noční, že má v klidu jít spát a že až to bude k tomu, tak mu zavolám, aby dorazil (to jsem mu volala po 8h ráno).

Vždycky jsem byla chaotik, spoléhající na to, že si přece všechno zapamatuju...no mnohdy se tak nestalo, takže termíny u lékařů jsem prošvihávala úplně běžně.

Potřeba diáře přišla v roce 2007, kdy jsem zacala učit na gymnáziu a potřebovala jsem si zapisovat, co mají moji studenti vlastně dělat nebo jaký mají DÚ. Od té doby jsem se na něj začala spoléhat..a k jednomu přibyly další. Jeden profesní, kam jsem si psala pracovní termíny a výuku. Další, do kterého jsem si jako OSVČ zaznamenávala příjmy a výdaje. A když se narodila Alenka, přibyl třetí diář, kam jsem si zapisovala její pokroky, nebo co jsme spolu dělaly. Používání tři diářů bylo mým standardem.

Je ale jasné, že to nebylo optimální. Myšlenka na diář, který by obsahoval tohle všechno, co potřebuju, mi nedávala spát. Prošla jsem jich docela dost, na každém mi něco vyhovovalo a něco zase vůbec. Ale ten správný ne a ne najít. Nepotřebovala jsem diář, který mě bude motivovat k výkonům, nezajímalo mě, kým budu za rok, dva nebo pět. Popravdě, jako máma dvouleté Alenky a půlročního Ondráška, jsem měla jediný cíl - přežít ve zdraví svém i dětí... 😃

Až jsem se nakonec rozhodla koupit si diářové desky a udělat si svou náplň.

Konečně jsem byla spokojená, konečně diář, který spojil mé pracovní povinnosti, péči o domácnost a díky kterému mám pod kontrolou své výdaje.

Diář mi pomáhá v každodenní organizaci. Už není mým pomocníkem jen v práci, ale také doma.

A je to tady, bude se soutěžit! 

Tento měsíc jsem vás malinko napínala, jestli soutěž bude, nebo nebude...

ALE jasně že jooooo!;) 

K podzimu a chladnému počasí totiž rozhodně patří péče o tělo, dlouuhé koupání, masáže....a víte co? Ono to samozřejmě platí i pro ty naše nejmenší!🙂 Aspoň u nás se to vždycky večer ukáže, jako jedna z nejoblíbenějších a nejočekávanějších akcí dne. Jak se jde do teplé vody, tak je u nás veselo. Adámek už si dokonce poznává i svůj "sprcháč" :D A myslím si, že po dni venku v chladnu mu tato péče udělá jedině dobře;)  

Nicméně.... o čem že to tentokrát bude? Bude to, jako vždy, velice jednoduché a poměrně tematické🙂 Jak jiste víte, měsíc říjen a hlavně jeho konec, je v mnoha zemích opředen duchovnem, tajemstvími, halloweenem (:D)...všude je to samá čarodejnice, víla, dýně.... na začátku listopadu taky dušička, všude okolo krásné věnce a výzdoba.. (aneb čas pro #skutecnemamy, aby předvedly, jak kreativní umí být;))...Ale o tom to tak úplně nebude🙂 Teda bude..ale jen tak lehce...Pro to, abyste vyhrály krásný a opravdu napěchovaný "podzimní" balíček výrobků Baby Dove pro miminka a děti, bude potřeba jediné. Zapojit  se do této soutěže příspěvkem na Vašem profilu! A co že musí obsahovat?

Vzkaz pro některou z "nadpřirozených" bytostí, ke kterým "máme" na podzim tak blízko. Vzkaz, který bude obsahovat vaše přání, které byste chtěli splnit🙂 No a tento vzkaz s přáním doplňte vaší fotkou, která by měla dýchat podzimem a určitě by neměla být převzatá z internetů;)

“Já mám velmi pozitivní zkušenost s hormonální antikoncepcí, konkrétně s vaginálním kroužkem. Každé ženě ale bude vyhovovat jiný druh antikoncepce. Po problémech s prášky - přibírání na váze, oteklé končetiny, nechuť k sexu, jsem vyzkoušela kroužek a vše bylo během chvilky naprosto OK. Je nízkohormonální a působí pouze lokálně, takže všechny tyto nežádoucí účinky odpadají. Jedinou nevýhodou může být vyšší cena - cca 1000,-/3 měsíce, ale myslím, že pozitiva to převáží. Plánuji se k tomu po kojení rozhodně vrátit.”

Hormonální antikoncepce je revoluční vynález 20. století. Pomohla ženy osvobodit od nechtěného početí a dovolit jim tak rozhodovat o tom, kdy přivedou dítě na svět. Jenže v poslední době se o tomto tématu začalo hodně mluvit a spíše se stává aktuálním trendem se kontraceptivům vyhýbat.

Jak to všechno funguje?

Co to tedy přesně je? Jedná se o skupinu léčiv, které brání přirozené ovulaci a tím pádem otěhotnění. Hormonální antikoncepce je dostupná v mnoha lékových formách, asi nejznámější a nejvyužívanější jsou prášky, pak podkožní implantáty, nitroděložní tělíska, vaginální kroužky nebo injekce. Statistiky ukazují až 99,9% úspěšnost této antikoncepční metody a žádná jiná metoda tak vysoké procento spolehlivosti nemá.

“Téměř 12 let jsem brala hormonální antikoncepci. Teprve po jejím vysazení jsem zjistila, že s těmito prášky moje tělo nekamarádilo. Hrozně se mi zhoršila pleť, nálady, rozhozený cyklus a další. Dospěla jsem k názoru, že hormonální antikoncepci už ne. Jelikož se mi blíží porod, tak začínám uvažovat, co bude po něm a uvidíme, jaký druh antikoncepce to nakonec vyhraje. Jen jsem si jistá, že ta hormonální to už určitě nebude.”

Primárním mechanismem účinku je zabránění fyziologické a pro tělo přirozené ovulaci. Ty jsou jako jediné prefertilizační, tedy předchází samotnému oplodnění. Jako sekundární jsou pak označovány účinky na pohyblivost vejcovodů a buněk, které by za běžných okolností vajíčko posouvaly směrem do dělohy. Také je zabráněno děložní sliznici, aby případně uvolněné vajíčko přijala, nedochází k uhnízdění do dělohy. Jako třetí sekundární účinek je zabránění udržení případného těhotenství. Všechny tedy zabraňují udržení již oplodněného vajíčka v děloze. Jedná se o účinky postfertilizační a tzv. abortivní.

Měli jsme tu čest testovat nové křupky od Sunárku.
Při otevření balíčku mě mile překvapil dárek v podobě surovin z kterých jsou křupky vyráběny a proutěného košíčku, který v domácnosti určitě najde své využití.
V prvním okamžiku když syn uviděl mrkev už se jí dožadoval a nevzít mu čočku s hráchem byl by snad schopný sníst i ty 😀 A ano, skutečně ho krmíme a nenecháváme ho ohladu. 😀
Jako první jsme otevřeli mrkvová kolečka. Docela mě překvapili vůní po otevření, po ochutnání musím říct, že byli chuťově velmi dobré. Ani jsem to nečekala. Syn se do nich okamžitě pustil a soudě podle toho jak mizeli a rychle zmizeli i podle toho co říkal mu chutnali. I dcerka se na ně tvářila vcelku pozitivně. Určitě si umím představit, že je budeme kupovat i nadále.
Druhé na řadu přišli hráškové lusky. U nich to s vůní po otevření bylo již horší, ale nic moc drastického. Prostě hrách. Chuťově byli rozhodně lepší, než jsem si podle vůně dokázala představit. Konzistencí jsou trošku tvrdší, což bych ale vyzdvihla jako plus u dětí, kterým rostou zoubky. Dcera poctivě žužlala, ale musím říci že se na ně tedy zprvu nijak extra netvářila. Po chvilce je ale vzala na milost.

Jako poslední jsme testovali čočkové prstýnky. Chuťově bych je hodnotila jako že neurazí, ale ani dvakrát nenadchnou. Dcera vyzkoušela jeden, druhý už nechtěla. Syn jich snědl pár a nechal je. Zbytek jsme dokřoupali s manželem u televize. Chuťově jsou nevýrazné.

U nás tedy na plné čáře vyhráli mrkvová kolečka, hráškové jsou lepší průměr. Čočkové u dětí propadly.

Já jako rodič oceňuji složení všech tří produktů. Nejsou tam zbytečně přidané různé látky, které do jídelníčku dětem nepatří. A i přes to se povedlo udělat více méně chutný produkt.

V každém případě děkuji za možnost křupky testovat. Myslím, že mrkvové a hráškové čas od času koupíme.

#test_sunarek #recenze #zkusenosti_sunarek_biokrupky