Maminka má novou práci a my díky tomu vyrážíme na výlet - jedeme do Prahy. Nakupovat. Mámě u toho září oči radostí a tátovi se naopak jas v očích vytrácí🙂 Moc teda nerozumím tomu proč, ale je mi to jedno - já se těším. Máma totiž řekla, že se mi tam bude líbit. A moje maminka má vždycky pravdu.

    Je tu sobota ráno - tedy Den D a my vyrážíme. Hurá. Pořád se moc těším, máma taky, Tobimu je to jedno a Sunny kňučí, že zůstává doma. Sice by prý mohla jet taky, ale rodiče (prý) nejsou blázni, aby se tam museli zlobit ještě se psem. Vůbec nevím, co tím myslí, ale důležitý je, že jedu já. Prý tam budou hračky a knížky. A taky motokáry. I když táta tohle všechno ví, tváří se pořád lehce zoufale, ale co by pro maminku neudělal.

    Sedáme do auta a jedeme. Čeká nás prý  krásných 100 kiláčku. Aby to rodičům rychleji uteklo, rozhodl jsem se, že se budu pořád na něco ptát. Už z předešlých cest se mi velice  osvědčila otázka: "Kdy už tam budeme?". Je zajímavé, že na stejnou otázku dostane člověk vždycky úplně jinou odpověď. Naši zpočátku odpovídají docela ochotně a radostně, ale při 156. zopakování dotazu jejich trpělivost a ochota odpovídat klesá. Moje ale taky. V autě už mě to nebaví, takže říkám, že už to nevydržím. Nechápu proč, ale mámu to rozesměje. Zopakuji to tedy důrazněji. To už se směje i táta a se zlověstným pohledem říká: "Neboj, vydržíš. Za chvíli tam už budeme."

    A měl pravdu - za chvilku vjíždíme na parkoviště. Je tam strašně moc aut. Zapomínám na to, že se na tátu zlobím a hlásím mu značky. Audina, Škodovka, Ford, ... to mě moc baví. Hned vedle parkoviště je malé letiště a lítají tam letadla. Hustýýýý. Chci koukat, ale na to prý není čas. Máma slibuje, že tam budou zvířátka, takže se nechávám ukecat a vcelku ochotně jdu s nimi dovnitř. Všude je strašně moc lidí a dostávám přednášku o tom, že se nesmím ztratit. To vím, nejsem přece blbej. Ještě nikdy jsem se neztratil.

    Konečně vcházíme dovnitř a hnedka vidím spoustu skvělých věcí. Kouzelné čtení a mluvící knížky od Albi, dřevěné hračky, kola,...všechno chci a HNED. Chytnu mámu a táhnu ji k hračkám. Mají tam úplně boží dřevěný vysavač, který sám sbírá ze země kostičky. Chci ho. Máma nesouhlasí. Kupodivu ani táta. Slibují, že se sem vrátíme. Moc jim nevěřím, ale dám tomu šanci. Na hysterák je prozatím času dost. Procházíme obrovskou halou se spoustou lidí. A spoustou věcí - podle mě je tu strašně zbytečností, který mě absolutně nezajímají - kočárky, sedačky do auta, hadříky pro mimina, stánek s čaji,... A máma si to všechno fotí. Nechápu. Ale pozor, já asi něco vidím... "Hurá, mají tu i balonky." Nutně nějaký potřebuju. Aspoň jeden. Táta mi ho sehnal. Je to prostě můj hrdina. Nesu ho strašně dlouhou dobu (3 minuty - pozn. mámy) a už mě to nebaví. Ještě že tu nejsem sám a máma mi ho "ochotně" ponese, abych měl volné ruce na všechny ty zajímavé věci.

    Pořád někam jdeme a já stále přemýšlím nad tím vysavačem. Chci ho. Ale co to je? Promnu si oči a pořád to vidím. Přímo naproti mě jde žirafa. A za ní hroch. Je to ale nějaký divný, jdou po dvou a jdou...přímo ke mně. Bojím se a chci zdrhat. Za zády se mi však objeví lev. A už mě drží  za ruku. Pomoooc..... Kupodivu jsem to přežil a nakonec se mi zvířátka i líbila. Naštěstí, protože jsem jich pak potkal ještě hodně. 

„Naše malá má už asi 3 dny průjem. Je jí 2,5 roku. Párkrát jsem jí udělala k obědu odvar z rýže a mrkve, ale když to měla jíst i další dny, už jí to nechutnalo. A tak teď nevím, co jí mám dávat k jídlu. Přeci nemůže jíst celý den jen suchary,“ řeší jedna z maminek v koníkovské diskuzi.

Průjem a vodnatá stolice dokáže potrápit každého z nás. Děti obzvláště. Hlavně v létě může být průjem vyvolán nevhodným jídlem nebo dehydratací. Být na pozoru je nutné i zbytek roku. Jak poznat, co je ještě normální a kdy jít k lékaři? Svou roli hraje i věk dítěte a to, zda je kojené či nikoliv.

Kojený novorozenec

Je potřeba zdůraznit, že čerstvě narozená miminka nemají stolici pevnou, ale je přirozeně řidší, což je způsobeno mateřským mlékem. V prvních dnech po narození je stolice tmavá až černá. Nelekejte se, jde o tzv. smolku, tedy směs buněčné drtě, žlučových barviv a minerálních látek a jsou znakem a potvrzením správné průchodnosti střev.

V průběhu dalších dní se barva mění díky přijímání mléka na světle žlutou barvu s charakteristickým lehce nakyslým zápachem. Průjmová stolice je potom zelenohnědá, zapáchá a často mají také příměs hlenu. Uživatelka schwarzovka v diskuzi na Modrém koníku radí: „Bylo mi řečeno, že dokud ten průjem není tmavě zelený, ale opravdu hodně tmavě zelený a není to provázeno teplotami, tak se nemám strachovat. Jen víc přikládat na to kojení, aby nebyl dehydratovaný.“ Nebojte se proto kojit, tím svému miminku nikterak neuškodíte.  

Novorozenec na umělé stravě

„Moje zvracení se začalo neskutečně stupňovat. Byla jsem hospitalizována a tentokrát mi nezabíraly ani infuze. Nemocnice kvůli mně svolala konzilium, ale nikdo si se mnou nevěděl rady. Doktoři stáli nad mou postelí a kroutili hlavou,“ popisuje své zkušenosti s ranními nevolnostmi jedna z maminek.

Těhotenské nevolnosti se nevyhýbají ani královské rodině. Vévodkyně Kate, která nedávno přivedla na svět třetího potomka, trpěla během všech tří těhotenství závažným typem nevolností - nadměrným zvracením. Odborně se tato nemoc nazývá hyperemesis gravidarum. O co jde, jak se projevuje a dá se jí nějak vyvarovat?

Těhotenská nevolnost není jen jedna. Stupňuje se podle závažnosti a počtu zvracení. Rozlišujeme celkem čtyři typy:

Ranní zvracení (vomitus matutinis)

Nejlehčí forma zvracení, projevuje se většinou ráno a nalačno a znají ji asi všechny nastávající maminky. V průběhu dne už je pak vše v pořádku.

Těhotenské zvracení (emesis gravidarum)

Aktualizace: výsledky tohoto hravého testování naleznete v diskuzích tady. S Igráčkem a jeho autíčkem MultiGo se vyhraje celá rodina. 🙂

---

Tradice českých hraček je skutečně dlouhá. Pamatujete si své sourozence a kamarády, jak si hráli s Igráčkem? A měly jste i vy toho svého? My tedy ano!

A nejen proto nám přijde skvělé, že si s ním vaše děti můžou taky pohrát, protože vám několik figurek Igráčků a jeho autíček MultiGo přinášíme na testování.

Co testujeme

Edukativní postavička Igráček představuje různé profese, o kterých se děti mohou dozvědět víc a také poznat, jak funguje svět kolem nás. Díky nim mají nové stimuly při hře s fantazií, a to už od útlého věku. Figurku si můžete pořídit samostatně (od 3 let), nebo jako tematický set. Igráček má taky své autíčko MultiGo (od 2 let), které je velice variabilní. Lze ho jednoduše obměnit díky snadné výměně korbičky, proto tato hračka vaše dítě hned tak neomrzí.