„Někde jsem četla článek o tom, že otec dá doma dítěti úplně jiné předpoklady k základům do života. Jako třeba víc samostatnosti, větší riskování, rychlejší rozhodování. Matka zase víc citu, něžnosti, empatie, tvořivosti....“ Agne z diskuzního fóra.

Mateřská nebo rodičovská dovolená?

Mateřská dovolená začíná 6 – 8 týdnů před termínem porodu. Slouží především k načerpání sil na náročný den D, dokoupení výbavičky pro miminko, eventuálně dohnání restů na předporodním kurzu. Poté plynně navazuje šestinedělím, které je asi nejnáročnější z celého těhotenství a následného mateřství. V tomto hájeném období si zvykáme na nového člena rodiny a především se dáváme dohromady po porodu. Celková délka mateřské je pak 28 týdnů (v případě dvojčat a vícerčat až 37 týdnů).

Oproti tomu na rodičovskou dovolenou mohou nastoupit i muži. Maminky ji čerpají ihned po skončení mateřské, tatínkové na ni mohou nastoupit prakticky v den narození dítěte. Trvá 2 až 4 roky, podle rozložení a preferencí rodičů, jak dlouho chtějí nebo mohou (hlídání, školka a podobně) zůstat s dítětem. Jen pro zajímavost: je možné, aby v jeden okamžik byly doma oba rodiče. Maminka na mateřské a tatínek na rodičovské. Od 1.2.2018 dokonce začala platit tzv. otcovská dovolená, tedy týden volna pro novopečené tatínky.

Tradice naruby

Proč tatínci mění letité tradice a střídají se s maminkami na rodičovské dovolené? Důvodů je hned několik. Ten první je zcela prozaický: touha být co nejblíže svému dítěti a prožít s ním všechna jeho poprvé. Přiznejme si to, možná v tom je i trochu zdravé sobeckosti. Možná jste si toho nevšimli, ale otcové vmínají pokroky a růst svých dětí spíš zprostředkovaně, skrze matku a její vyprávění, fotografie a videa. Tatínkové tak slyší a vidí první potomkovo slovo, krůček, lžičku s přesnídávkou skrze telefon. Pomalu, ale jistě tak nastává doba, kdy budou chtít být u těchto přelomových okamžiků i oni.

„Pokud existuje peklo, bylo to právě ono,“ tak popisuje uživatelka své šestinedělí v jedné z diskuzí tomu určených. Ač se názory liší a některé ženy hovoří o naprosto klidně prožitých týdnech, jedno je jisté, šestinedělí patří mezi nejnáročnější období v životě ženy-matky. A není divu, během pár dnů se musí vyrovnat s životní změnou, která zasáhne život a fungování celé rodiny, a to vše s omezenými fyzickými silami a obrovskou hormonální bouří v duši.

Historicky bylo šestinedělí období, které bylo určeno k odpočinku rodičky a k sžití se s novým členem domácnosti. V mnohých, zejména asijských a arabských kulturách, měla šestinedělka pouze jediný úkol - odpočívat a věnovat se plně miminku. Mnohdy porodní bába zůstávala přítomna i po porodu a pomáhala novopečené matce s domácností.

Dnešní trend je přesně opačný. Určitý tlak na to, aby byla žena co nejdříve po porodu schopna fungovat jako dříve, způsobuje nemalé problémy zejména v psychické pohodě maminek - tedy těch, které ji právě nejvíce potřebují. Neméně k tomu přispívají i různé celebrity, které pár dní po porodu předvádějí dokonalé křivky ve spodním prádle či odzpívají celovečerní koncert. Nikdo už nám neprozradí, kolik lidí stojí v pozadí toho všeho. A vy si v tu chvíli přijdete nemožná o to víc. Nevěšte hlavu, nejste v tom sama.

Většina maminek přiznává, že byly teoreticky připravené na obtížnou dobu těhotenství, na problémy, které můžou nastat, na porod, který prostě musí zvládnout, ale nikdo je už nepřipravil na to, jak náročné období nastává pak. Buďte tedy napřed a pojďme se podívat, s čím vším se můžete setkat.

Fyzický stav

Miminko ve vás rostlo v ideálním případě 9 měsíců, tělo mělo celou tu dobu na to, aby se připravilo na vylodění vašeho děťátka. Chtít po svém těle, aby bylo zpátky ve formě za týden či dříve, je trochu nefér. Hodně maminek je smutných, že těhotenská kila nezůstala v porodnici, cítí se nepřitažlivé, protože mnohdy zůstává jako památka na těhotenství vytahané bříško.

Spousta maminek si před narozením potomka klade tuto otázku. Obojí má totiž mnoho variant. Rozeznat, co je pro dítě zdravé a co je jen módní hit, je někdy složité. Podívejte se, co si o těchto dvou variantách myslí zkušené maminky.

Takže v kostce:

• šátek si musíte navázat sama, kdežto nosítko je už připravené na dítě a zavírá se přezkou atp.,
• nosítko se hodí spíš až pro několikaměsíční děti, které aspoň drží samy hlavičku, kdežto se šátkem se dá začít už u čerstvého miminka. (mrkněte na tyto rady)

Jen se musíte naučit šátek správně vázat.  A právě tady je kámen úrazu, protože mnoho maminek se šátkových úvazů bojí kvůli tomu, že něco pokazí a miminku nechtěně ublíží. Rozdíly jsou i v tom, jestli je šátek pevný, nebo elastický. 

Jak trefně shrnuje uživatelka jitavrtule: „Šátek je šátek, nejlépe se přizpůsobí miminku, přesně ho obejme a přitáhne, jak je potřeba. Ale to první umotání je…smrt,“ přidává trošku humoru do konverzace. „Nicméně se to rychle poddá a je super, že existuje spousta různých úvazů, dopředu i na záda,“ doplňuje.

Těsný kontakt s matkou je pro děťátko přínosný. První šátkování popisuje jedna z našich maminek takto: „Bylo to jako kouzlo! Měla jsem najednou volné ruce a přitom jsme mohli být pořád spolu, což jsme si po náročném porodu oba přáli. Díky nošení se mi taky zlepšila laktace a pořádně jsem se rozkojila,“ chválí si.

Ahojky maminky,

Také Vás to jistě potkalo a to první nachlazení Vašeho novorozeňátka. Nás hned po měsíci od narození a to jakási zadní rýma. Malá nám začala chroptit, dýchat převážně pusinkou a z nosíku skoro ani kapka. V tu chvíli člověk neví jak tomu malému bobánku pomoct. Dospělák si s tím poradí ale to Mimi? Noooo rady lékaře odsavat, stříkat nosánek vincentkou nb mořskou vodou, a být trpělivý, že si ten človíček s tím umí poradit. 

Takže jsme se toho přece jen chopili sami, malé jsme dali něco více pod hlavičku, aby se jí rýma nesekala na půli cesty mezi nosíkem a krčkem, koupili jsme Sterimar, Nasivin a Koalku. Sterimarem jsme nosík vystříkali, poté co rýma trochu povolila nebo když si Victorka pšíkla jsme odsávali přes vysavač, nato kápli Nasivin a na topení pověsili mokré ručníky pokapané eukakyptovým olejíčkem koalkou, abychom zvlhčili vzduch a spala na malém polštářku. Když jsme šli malou koupat i tam jsme Koalku přidali. A musím říct, že ani ne týden jsme takto postupovali a maličká je téměř zdravá❤.A jaké jsou Vaše poznatky? Doufám, že teď i když je tohle hloupé nemocné období, budeme mít chvíli klidu, protože každá maminka je ráda, že její drobeček je zdravoučký. Pěkný a zdravý den všem 😘

O rizikovém těhotenství mluvíme, pokud je vážné podezření, že se miminko nenarodí úplně zdravé. Může hrozit vrozená vývojová vada plodu, předčasný porod anebo je například větší možnost potratu. Důležité je si ale uvědomit, že v tomto případě se jedná pouze o zvýšené riziko. Ne tak u tzv. patologického těhotenství – tam jsou již buď budoucí maminka, nebo plod vážně nemocni.

Rizikové těhotenství

Jde o všechna těhotenství, kdy je zvýšená pravděpodobnost, že se nenarodí dítě zcela zdravé. Nejčastěji se jedná o hrozící potrat nebo předčasný porod, při podezření na vrozenou vývojovou vadu plodu apod. Tento stav může také  způsobit vážná nemoc matky. Proto je více než nutné, aby tato nastávající maminka navštěvovala poradnu pro riziková těhotenství, kde ji věnují intenzivnější preventivní péči.

Patologické těhotenství

Znamená, že těhotná je buď sama vážně nemocná, anebo jen její dítě. Často mohou problémy potkat oba současně. U některých žen mohla existovat choroba již před otěhotněním, ale v požehnaném stavu se může ještě zhoršit (např. cukrovka, některá plicní a srdeční onemocnění). Jindy se může onemocnění objevit až v průběhu těhotenství (např. tzv. těhotenská cukrovka, preeklampsie apod.).

U dítěte se mohou vyskytnout vrozené vývojové vady, stavy s poruchou výživy, projevy Rh-izoimunizace matky (vzniku protilátek proti krvinkám plodu) apod. Patologická těhotenství vyžadují léčebnou péči, u lehčích forem často jen ambulantní, u těžších pobyt v nemocnici. Některé nepravidelnosti, vícečetné těhotenství, podezřelé uložení dítěte, nízko nasedající placenta apod. vyžadují často tzv. preventivní hospitalizaci před porodem. Maminka leží na oddělení pro riziková těhotenství.