Jak jsem porodila

překlepy a chyby vloženy 🙂

(není to horor, můžou číst i prvorodičky)

Dnes je to přesně 21 dní, kdy na svět vykoukla ta moje malá křivochcalka (tak jí říká babička). A já už tak nějak zpracovala, co bylo a nebylo skutečné a proč a můžu o tom napsat.

Jak víte, oba termíny porodu jsem propásla. Holce se prostě ven nechtělo a já už byla úplně zoufalá. Doma jsem brečela každý večer už od 28.12. Dělala jsem všechno možné i nemožné, kromě sexu a ricinového koktejlu, všechno mě bolelo, měla jsem obrovské břicho a ač jsem uklízela jak pominutá, beztak se u mě nic nehnulo. Hamilton mi udělat nešel a tak jsme se s doktorkou v Neratovicích domluvily, že v pondělí 8.1. , kdy budu 41+3, nastoupím na vyvolání. Co Vám budu říkat, hlavou se mi honilo všechno možné, ale měla jsem o malou strach, už jsem jí chtěla mít u sebe, zbavit se toho břicha a těch bolestí, vyspat se a tak celkově už ukončit to těhotenství, které pro mě bylo jen trápením, i když jsem ho prožila ve směs bez problémů. 

Ráno přijela neteř aby odvedla děti do škol a my s mužem vyjeli s tím, že když do 11 neporodím, tak on pojede vyzvednout děti a já si to odrodím sama a případně to stihne kamarádka aby tam se mnou byla. To jsem mimochodem taky obrečela. I to že mi mají vyvolávat jsem obrečela, chtěla jsem aby to bylo spontánně, abych chlapa v noci probudila a nebo mu ráno oznámila, že dneska pojedeme a ne aby to bylo takto naplánované.

Rozhodla jsem se, že i já se pokusím zaznamenat, jak přišla Klárka na svět. Porod naší dcery Klárky byl v pořadí můj třetí. Mám ještě dva syny, rodila jsem v roce 2005 a 2007 syna Dominika a syna Damiána. Klárka se měla narodit podle výpočtů 19.února 2017. Nicméně na svět se jí moc nechtělo a tak si dala trochu na čas...19.2. jsem věděla, že to jen tak nebude. Každý den jsme s manželem asi jako všichni netrpělivě čekali, kdy se začne něco opravdového dít, protože poslíčky jsem měla asi už měsíc. Nedělo se nic a ani nic nepomáhalo...ještě večer před nástupem do porodnice jsem ze zoufalství vydrhla celou koupelnu. Čas Klárka dostala do 2. března, to jsem měla nástup k vyvolání porodu. O půlnoci se začalo něco dít, nemohla jsem spát a čas mi krátili Přátelé 🙂...(že by koupelna pomohla?)Začaly mi nepravidelné kontrakce, které byly různě dlouhé, měly různou intenzitu a postupně odcházela hlenová zátka.Ještě musím říct, že jsem na porod byla dobře připravená (byl můj třetí). Měla jsem sepsaný porodní plán a byla jsem rozhodnutá, že chci porod co nejpřirozenější bez zásahů a bez bolesti.Takže fakt, že mám nástup k vyvolání mi to dost kazil. Porod se tedy rozběhl sám zhruba o půlnoci, dala jsem si sprchu a na dvě hodinky usnula. Za normálních okolností bych do porodnice jela až ke konci porodu, ale v 8h. jsem se musela hlásit k příjmu.Tak jsme vyrazili se mnou to bylo pořád stejný, šlo to pozvolna. Tímto tempem by se narodila asi až 3.března (jako druhý syn Damián). Dorazili jsme do porodnice rozloučila jsem se s tím, že až budu rodit zavolám manželovi a on přijede (je to 15 minut). Moc si přál být u porodu a bál se aby o to nepřišel. První věc, kterou jsem hned musela řešit, byla košile...jedna ,,milá"kolegyně (jsem taky sestra) se rozhodla, že se musím převléknout do anděla (bílá košile vzadu na šňůrky). No abych to zkrátila...odmítla jsem s tím, že si vezmu svojí. Asi po několika minutách dohadů mi řekla, že ,,To vás v Motole taky pacienti neposlouchají?"Odpověděla jsem, že jsem tam přišla porodit svojí dceru a né abych jí poslouchala!😋Po přijímacím řízení jsem ve své proužkované košilce odcházela na porodní box a už byl klid. Podstoupila jsem dobrovolně klyzma, střeva se vyčistí a pomáhá , aby se porod dobře rozběhl. Přišla za mnou lékařka s několika možnostmi (oxytocin, tyčinky k čípku). Přistoupila jsem pouze na amniotomii (umělé píchnutí vaku blan a odtok plodové vody).To bylo v půl 12 dopoledne. Po píchnutí jsem volala manželovi, aby nepospíchal, ale pomalu dorazil. Manžel přijel v poledne a porod se pěkně rozbíhal. Kontrakce začaly být pravidelné i na monitoru. Celou dobu jsem se snažila být na míči a sprchovat se teplou vodou (ještě, že se neplatí účet za vodu, to by bylo😆) Asi ve 14:30 mě lékařka vyšetřila a byla tam 4cm branka. Manžel si hrál na mobilu hru a v klidu mi povídal, ,,Tak co?Pořád nic co?"(jeho první porod, na tuhle hlášku nikdy nezapomenu)😂Tak jsem mu vysvětlila, že ač to tak nevypadá, tak že už tam několik hodin rodím , On na to: ,,Fakt jo?"oba jsme se moc smáli😁...ach ty chlapi. V 15:45 už mě to začalo nutit na tlačení, byla jsem úplně otevřená, šly jsme na to (my holky). Moc jsem se těšila až JÍ uvidíme...až jí pochovám. Šlo to jak pomásle a na druhé zatlačení byla venku. Porod byl nakonec tak, jak jsem si ho přála. Nikdo nás nerušil...nikdo nic nechtěl bez nástřihu a nesmyslů do žíly a ani jí neměřili a nekoupali.Všechno jsem si udělala sama až po dvouhodinovém bondingu. Klárka 2. března 2017 15:47, 50cm 3,5kg brzo bude mít 11měsíců.❤Všichni jí milujeme.