Nedělní dopoledne strávené s tatínkem jako vždy, tentokrát na dny Prahy 11, akorát jsme to trochu prosvihli tak aspoň vyzkoušela hřiště a odpoledne jsme zasedly ke hrám 😊
Manzel si hraje s Tonikem na zemi a nadšeně na mě vola, ať se podívám, co udělal.
Tak já nevím, mám ho pochválit nebo ho poslat klecet do kouta?? 😀 😀
6) Konvertibilní marka - měna platná v BiH - je pevně vázána na euro a je polovinou jeho hodnoty, za marku si v Bosně koupíte chleba, 5-6 rohlíků, litr a půl minerální vody a ještě vám zbude. Marka se dělí na feniky a na papírových bankovkách jsou vyobrazeny známe osobnosti - na nejvyšší bankovce 200KM je nositel Nobelovy ceny za literaturu Ivo Andrić.
Devcata, kdybyste si mohly vse usporadat presne jak chcete a potrebujete. Jaky by byl podle vas idealni zpusob skloubeni materstvi a prace? Napr. V jakem veku ditete byste zacaly a kolik casu tomu venovaly? Proste idealni svet, dite ma zajistene hlidani a vy si behem prace vydelate dost a jeste vas to bavi, zadne prekazky...
5) Každý poslouchá "Narodnu" muziku. To je druh hudby, kde převládá harmonika, texty jsou téměř vždy o lásce, často nešťastné, klipy jsou příšerné 🙂 nejdřív jsem si myslela, že to je záznam z nějaké show, ale později jsem pochopila, že takové jsou skoro všechny klipy.. pro ukázku zde jeden:
(ženské mají horší klipy - vysoké jehly, výstřihy až po pupík..)
4) Když vám Bosňák řekne, že přijde za půl hodiny, násobte to minimálně dvěma 😀 žijí okamžikem, nepřemýšlejí, co bude za týden, měsíc, rok...
3) Všichni pijí kafe a snad 98% populace kouří! Cigarety jsou tu pro nás dost levné, ale oni si je i přesto často balí sami doma.
2) Když jsem prve mluvila o autech, tak bych chtěla napsat, že není obvyklé, aby ženy měly řidičák - osobně znám jen asi 4 ženy, které řidičák mají, z toho jedna má 2 vysoké školy (což také není běžné), druhá je kadeřnice, která jezdí k zákaznicím, třetí švadlena a čtvrtá měla kdysi s manželem obchod. Vzdělání žen tu není skoro žádné, mají maximálně střední školu, po jejímž ukončení se hned vdávají a rodí děti. Není žádnou výjimkou, že má žena dítě hned v 18 letech a celý život je jen doma, kde se stará o malé políčko se zeleninou.
Nedělí končí naše putovaní po Bosně a já bych chtěla v bodech vypsat ještě 10 zajímavostí:
1) Jelikož je Bosna chudobná země, ne každý má své auto, takže se hodně jezdí taxíky. Ovšem ceny jsou velice příjemné - platí se za osobu, ne za kilometry. Teda za kilometry se také platí, ale například za 6 kilometrů dáte za jednu osobu 1-2 konvertibilní marky. Když jsme u aut, tak zajímavostí je, že podle SPZ nezjistíte, ve kterém městě je auto registrováno. Kdysi - ještě před válkou - bylo písmeno na značce přidělováno logicky podle města, ale během války a po ní to začal být problém, protože pokud například Srbové viděli auto se SPZ z Federace BiH, neváhali a auto zapálili či majitele napadli. Aby se tomuto předcházelo, dostávají majitelé od roku 2000 prostřední písmeno nahodile.
Je to tady - dítě mluví ve větách!!! Právě řekl: "Dáme pivo." To je celkem dobrý začátek. Jen nějak nechci odhadovat, jakou větou to bude pokračovat.
Čas oběda se přechýlil a je tu čas na odpolední kávu. Pokud ji absolutně nepijete, nebo pijete jen občas - nejezděte do Bosny 🙂 a nebo jeďte a tam vás ji pít naučí. A ne ledajakou, pravou bosenskou, kterou tam pijí i 6x denně! Ráno vstanou, místo snídaně je káva.. kdykoliv, když přijde někdo na návštěvu, vaří se další, a pijí všichni. Káva se vaří - pardon, u nich se říká, že se káva peče - ve velkém a pije se z malých hrníčků, takže si každý dolívá, než je všechno vypito. Příprava kávy má taky svůj postup, není to jen nalít vodu do hrníčku 🙂 Dobrá mletá káva vydrží aromatická v jedné dóze i několik let - mám u rodičů (pro strýčka příhodu) jednu otevřenou přes 3 roky a pořád voní stejně krásně.. Pár lžic se nasype do džezvy nebo do konvičky a nechá se prohřát na sporáku či kamnech. Poté se zalije vroucí vodou, ale ne do plna - káva se nechá projít varem tak, aby pěna vylezla až nahoru k okraji. Potom se promíchá a nechá chvíli sednout lógr. Každý dostane hrníček zvaný fildžan/findžan a hostitel se zeptá, jestli pijete s kostkovým cukrem nebo se sypaným - má to svůj význam. Zatímco u nás je i sypaný i kostkový cukr krystal, v Bosně je kostkový jako náš cukr moučka a není to kostka, spíš hrbolatý kvádr. Ten si namáčejí do kávy a ukusují. Někdy se ještě předtím, než se do hrníčku nalije káva, předělá lžičkou trochu pěny ze shora. A to je celý rituál 🙂 V kavárně k této kávě dostanete kousek "želé" zvané "rahat lokum".
Zde je pěkné video, kde je příprava kávy vidět
Můj malý závodník 🙂
Mimochodem, jdu s dobou a prave jsem se logla na instagram 😀 (petula_cermakova)
Poslouchám oknem do zahrady babičku s moji šestiletou cácorkou: "No ale neměla bys zlobit, Ježíšek to všechno vidí a nedostaneš k vánocům žádný dárky!" ...chvíli ticho..." Mno ale babí vánoce jsou ještě za dlouho a on bydlí daleko, to je dobrý ještě maličko můžu!"
😀
Ze života s biligvním dítětem: Tak mi vždycky přišlo celkem vtipný, že ve španělštině se proč i protože řeknou stejně "porque"...stačily dva roky s mini chlapíkem a teď vím, že dolů i nahoru se taky řeknou stejně oboje je "down" a dává to perfektní smysl a ne "up" neřekne a "nahoru" už vůbec ne, prostě je to všechno "down"
Blíží se čas oběda, takže se na něj trochu navnadíme bosenskou kuchyní. Nejčastější jídlo, které se dělá snad denně se jmenuje "pita". Jsou různé druhy pity - s masem, s houbami, s bramborem, s cibulí, s cukinou, s jablky - každá pita taky jinak vypadá, ale postup je stejný. Těsto se rozválí na velmi tenký plát - v průměru třeba i metr a víc, pokape se rozpuštěným máslem, pak se řeže na kousky a skládá do pekáče/ roluje se a zatočený šnek se ukládá do pekáče. Pro lepší představivost si prohlédněte fotky postupu 🙂
Mojí oblíbenou pitou je "šljivopita", která má sice v názvu pitu, ale ve skutečnosti jí není. Jsou to pečené švestky, zasypané cukrem, trochou mouky a před koncem zalité trochou mléka/smetany.. pokud nebudete někdy vědět, co se švestkama, rozhodně si ji zkuste udělat!
Tak uz mam precteno...a teď dokoukala film...😭😭😭brecela sem u toho jako zleva😭
Mám v Blansku - Klepačově soukromé jesličky "Školička Eva + hlídání dětí". Nabízím pomoc s hlídáním dětí i jednorázově, např. při Vaší návštěvě lékaře, v době Vaší rehabilitace, ale i pravidelně např. 1 x v týdnu, kdy si můžete v klidu zařídit své věci. Mrkněte na mé stránky "Školička .....
Holky poradte, kam na prodlouzeny vikend s 3 letym ditetem ted v zari? Naky detsky hotel, aquapark...?Nevite? Dekuji 🙂
Moje <3
Takova technicka prosim. Vy co doma topote jen drevem kolik toho asi za sezonu protopite?
Maminky hledám inspiraci pro dětský pokojicek(holčičku)zarizujeme úplně novy,prosim fota a info kde jste pořídili nábytek,doplňky atd,deluju😊
Nemáte někdo vymalováno podobně? Který odstín od Duluxu je tomu nejblíž??? Díky moc
Sledujte skupinku úklid hrou s Viledou. Příští týden spustím první velkou soutěž o velmi zajímavé výrobky 🙂
Pokud by i vaše dítě zatoužilo být hasičem, vřele doporučuji kroužek mladých hasičů. Tomík je již přes rok součástí družstva z Ovčár. Je tam moc spokojený a strašně šťastný za všechny úspěchy, medaile, diplomy, rád je samozřejmě i za kamarády a spousty zážitků!
Pro děti z okolí Kolína - Ovčáry jen a jen doporučujeme 🙂
Zdravím koníkovky. Nečekala jsem, že to potká i mne. A přeci.
Jsem máma dvou měsíčního kluka. Když má dobrý den, tak je to poklad a vesměs on vlastně za bolení bříška ani jiné neduhy co ho trápí nemůže a bohužel to jinak než pláčem dát najevo neumí. Jenže on brečí pořád. Už jsem si na ten zvuk zvykla a nijak mě to nedráždí. Mimča prostě pláčou mno.
To co mě však trápí je pocit.
Necítím se být matkou a nejsem jako mama šťastná. Nenaplňuje mě ta role. I když by jsem to ráda změnila veškerá snaha je kontraproduktivní. Nebaví mě producírování se s kočárem, plkaní o zubech, značkách plen a nedej bože tèmatu "Ty nekojíš???" Vždy jsem byla energická, společenská a hl.užitečná, plná nápadů a chuti do života. Co jsem otěhotněla, kvůli rizikovému jsem byla odstřihnuta od všeho co mě dělalo mnou,šťastnou..... Strašně mi chybí být sama sebou.... Chci od života prostě víc než jen tohle. Chci byt opět i žena, plnohodnotný člen společnosti, v obraze....
A nevím jak začít a kdy. Jsem na malého sama. Patrner je přes týden pryč a to víkendové pochování mrňouse mi vážně moc nepomůže. Večer se sebere a jde na pivo. Já nárok na život nemám....
Občas se přistihnu jak lituji toho rozhodnutí a nestála si pevně za svým. Nebyli jsme připravený a já svůj život neživot nesnáším.
Potřebovala jsem to říci nahlas byť anonymně. Kritiky mě ušetřete prosím. Kritizuji se za své pocity každý den. Malého miluji, ale potřebuji v maličkostech čas i sama na sebe, který nemám.
