Dnes ráno dva zázraky 🙂. V 6 hodin, kdy normálně vstáváme - práce, školka, škola - jsem přesvědčila kluka, aby se odpojil od prsu (1. zázrak) a pak jsme spali do 9 hodin! To už jsem nezažila, ani nepamatuju! Že by ten déšť?
Nastuo na materskou z rodicaku: mam nastoupit nejpozdeji 14.6., ale jsem v cizine.. lze to vyridit i o tyden pozdeji nejak zpetne?
Otázka ohledně kojení. Potřebuji radu, čeká mě císař tak za měsíc a čekáme dvojky. U prvního syna (přirozený porod) jsem kojila týden a pak jsem z ničeho nic přišla o mléko. Chci se zeptat jak je to po císaři, prý to rozkojení trvá déle a jak to udělat abych měla mléko delší dobu a kord když budou dva, prý odsávačka může za to že ztrácíme mléko?Jak to tedy je a jaké máte zkušenosti?
Holky máte někdo zkušenost s cvičením ve fitku a kojenim? Chci začít cvičit ale hodně lidí mi tvrdí že ztratim mliko,což nechci. Domácí cvičení mě nebaví 🤔
Krásné sobotní ráno Koníkovky moje,
včera jsem se u Apolináře málem počůrala smíchy a musím se o ten vtipný zážitek podělit 😀
Běžim po schodech z lékařáku na operační sál a cestou potkávám rodinku - maminka s bříškem, tatínek a chlapeček - tak 5 let. A chlapeček se ptá tatínka mezitím co maminka evidentně prodýchává kontrakci: ,,Tatínku a co tady teď budou dělat s maminkou?´´ a tatínek odpoví: ,, Martínku, tady teď maminka půjde na porodní box a pak už budeš mít tu sestřičku...´´
Chlapeček se rozbrečí a mezi vzlyky říká tatínkovi: ,, Tatínku, tatínku já ale nechci, aby do maminky někdo boxoval...´´
👍👏😀😀😀
Tak jsem to úspěšně zvládla🙂 teď už opravdu čekat jen na ty dva mrňousky☺
LABYRINT POD ZELNÝM TRHEM
V hlubokých podzemních prostorech Labyrintu pod Zelným trhem můžete na vlastní oči spatřit unikátní a tajemná zákoutí středověkých chodeb a sklepů.
Prohlídková trasa nabízí mnohá překvapení včetně pravého historického pranýře. Labyrintem Vás ve skupinách (max. 25 osob) provází naši průvodci celoročně každou hodinu. Od června do září probíhají víkendové prohlídky po 30 minutách. Vstup do Labyrintu je ze Zelného trhu č. 21.
Zelný trh patří k nejstarším dochovaným náměstím v Brně. Poprvé je zmiňován počátkem 13. století, kdy nesl název Horní trh. Dnešní název pochází z 15. století. Odjakživa byl rušným místem, které žilo každodenním obchodováním. Zdejší sklepy vznikaly pod jednotlivými domy od středověku po novověk - nejvíce jich bylo vybudováno v době baroka. Sloužily zejména k uchovávání potravin, zrání piva a vína v sudech i jako úkryt v době válek. Především však byly zázemím trhoveckého života Zelného trhu, který zde přetrvává už více než 700 let.
V současné době Labyrint pod Zelným trhem tvoří dva samostatné celky. Část určená pro společensko-kulturní využití je situována ve spodní úrovni náměstí směrem k divadlu Reduta. V turistické části před návštěvníky díky průvodcům v dobových kostýmech ožívá brněnská historie. Trasa míří pod náměstím vzhůru k Malému Špalíčku a vede v hloubce 6–8 metrů pod povrchem. V turistické části labyrintu si návštěvník může udělat představu, jak byly sklepy využívány v dobách svého vzniku. Dozví se například, jak se uchovávaly potraviny v dobách, kdy sklepy nahrazovaly lednice: na dubových roštech jsou umístěny sudy s pivem a vínem, a potraviny v různých nádobách a pytlích. Seznámí se i s vývojem osvětlovadel používaných v podzemí od prvních pochodní přes louče a loučníky až po lojové či parafínové svíčky a petrolejové lampy. Expozici doplňují předměty denní potřeby nalezené během archeologických průzkumů Zelného trhu. Součástí prohlídky je alchymistická laboratoř připomínající slavné lékaře, lékárníky a fyzikusy, kteří v Brně působili a proslavili město po celé Evropě. Na místní vinařskou tradici upozorňuje starý vinný sklep a historická krčma s ochutnávkou moravských vín. O stinných stránkách života v dávných dobách vyprávějí repliky městského pranýře a klece bláznů, které v 17. století stávaly na tržišti. Na závěr se v trestnici dozvíme, co čekalo nepoctivé řemeslníky, kupce a obchodníky.
Původně nebyly sklepy vzájemně propojeny. O řadě z nich jsme stovky let nevěděli, byly objeveny až během novodobých výzkumů brněnského podzemí. Aby mohlo město tuto ojedinělou architektonickou památku zpřístupnit, bylo nutno je staticky zajistit a zachránit tak před zničením. V roce 2009 pak prošly sklepy komplexní stavební úpravou, která umožnila jejich novodobé využití. Tehdy byly spojeny do jednoho celku. Vznikla tak unikátní soustava historických sklepení a chodeb, která dostala název Labyrint pod Zelným trhem. Projekt "Zpřístupnění brněnského podzemí" byl realizován ze sdružených finančních prostředků fondů EU, statutárního města Brna a Jihomoravského kraje.
Dalším místem, které byste určitě měli v Brně navštívit je Kostnice u sv. Jakuba. My v ní byli před pár lety a je to teda super zážitek! Je pravda, že oproti Kostnici v Kutné hoře je to trochu slabší odvar, hlavně je ta brněnská kostnice menší, ale litovat návštěvy určitě nebudete 🙂.
KOSTNICE U SV. JAKUBA
V roce 2012 se veřejnosti otevřela Kostnice pod děkanským kostelem sv. Jakuba. Návštěvníci tak mají jedinečnou možnost spatřit na vlastní oči unikátní prostory, které byly objeveny při průzkumu podzemí v roce 2001. Kostnici je možné navštívit celoročně od úterý do neděle od 9.30 do 18 hod.
Hřbitov u kostela sv. Jakuba na dnešním Jakubském náměstí existoval už počátkem 13. století. Stejně jako další městské hřbitovy byl založen uvnitř hradeb, které bránily pozdějšímu rozšiřování. Kapacita brzo přestávala potřebám rostoucího města stačit, proto byl zaveden výměnný systém pohřbívání: po uplynutí 10 až 12 let od pohřbu byl hrob otevřen, ostatky vyjmuty a na stejné místo byl pohřben další zemřelý.
Obsah původních hrobů se pak ukládal do speciálních podzemních objektů – osárií neboli kostnic. K rychlému zaplňování kostnic docházelo i z důvodů častých morových a cholerových epidemií, které obyvatelstvo města doslova decimovaly. Josefínské reformy vedly v roce 1784 ke zrušení kostelního hřbitova z hygienických důvodů. Ostatky z hrobů byly uloženy do krypty, hřbitovní zeď byla stržena a prostranství kolem kostela vydlážděno nepotřebnými náhrobky. Postupem doby se na kostnici, její velikost i umístění zapomnělo.
O to větší překvapení přinesl rok 2001, kdy začal před úpravami Jakubského náměstí systematický průzkum podzemí. Několik sond do hloubky čtyř metrů potvrdilo existenci rozsáhlého pohřebního komplexu. Jednotlivé prostory byly často až po klenbu zaplněny obrovským množstvím kosterního materiálu. Počet pohřbených se odhaduje na více než 50 tisíc. Z dosud provedených antropologických rozborů vyplývá, že jsou zde pochovány i oběti středověkých morových a cholerových ran, válečných událostí z doby třicetileté války a švédského obléhání. Nahromaděná vlhkost a plísně by bez zásahu postupně vedly k rozpadu kosterního materiálu i ke zborcení a sesuvům klenebních prostor, ležících necelé dva metry pod frekventovanou vozovkou Jakubského náměstí. Proto byl jako jediná možnost záchrany této jedinečné památky zpracován návrh na revitalizaci a zpřístupnění kostnice. Při rekonstrukci byly všechny ostatky vyzvednuty, očištěny a znovu pietně uloženy na místo svého posledního odpočinku. Společně s dalšími archeologickými nálezy je expozice dokladem způsobu pohřbívání na jednom z největších městských hřbitovů v Brně. Projekt „Zpřístupnění brněnského podzemí“ je financován ze sdružených prostředků statutárního města Brna a Evropské Unie (Regionální operační program NUTS II Jihovýchod).
E.T. se vrací 😂
Pocit nejvetsiho stesti 🙂
Mám novou nejoblíbenější větu: "Mami, pojď se mazlíkovat."
Příroda je úžasná: co dokáže jeden rybí sameček, aby si ho všimla samička:
jaké večeře děláte v těchto vedrech?
E-book "O očkování"
Že si každá uděláme pořádek a vlastní názor v otázkách očkování, je určitě jasné. Věřím ale, že stále většina novopečených maminek uvítá, když se snadno dostane k informacím, které mají věrohodný původ. Tleskám tak e-booku, který se dá volně stáhnout na internetu a sepsala ho kolegyně, dětská lékařka s mnohaletou praxí na nejlepších pracovištích dětské medicíny u nás. Paní doktorka Vančíková aktuálně působí na KDDL v Praze a její specializací jsou dětská pneumologie, alergologie a klinická imunologie.
Pokud máte otázky ohledně očkování, neříkám, že tato brožura rozhodne za vás, zda očkovat či nikoli. Je psaná lékařkou, je v ní velká spousta informací a je zase dalším pohledem, který může pomoci v rozhodování, jak to budete chtít právě vy.
Brožura je rozdělena do několika kapitol a na téměř čtyřiceti stranách se dočtete vše od počátků a vývoje očkování, principu vakcinace, přes druhy a složení vakcín, možná rizika očkování až po ucelený přehled očkovacího kalendáře, který máme v České republice. Zajímavou kapitolkou jsou pak pro maminky i mýty spojené s očkováním.
Moc se mi líbí, že ač je brožura psaná odborníkem, je čtivá a psaná jazykem, který je srozumitelný všem. Stručně, ale velice jasně se tak dovíte a porozumíte jednotlivým tématům. Po přečtení e-booku si můžete sepsat své vlastní plusy a mínusy očkování, přidat informace čerpané z dalších zdrojů a třeba vám právě tenhle text doplní mezery v celé problematice.
Vzhledem k tomu, že sama jsem lékařkou, obě dcery jsem očkovala. Na celou situaci ale nahlížím i jako maminka dvou krásných dětí a též očkuji s rozumem a ne vším, co náš trh nabízí a umožňuje. Vždy jsem ale ráda, když mám možnost pročíst informace z více zdrojů a ujistit se tak, že mnou zvolená cesta je kompromisem, za kterým si stojím jako matka i lékařka.
Pokud se vám brožurka líbí, najdete ji na adrese www.o-ockovani.cz a můžete si ji stáhnout a celou prolistovat. Celý e-book je věnovaný především rodičům, kteří chtějí objektivní informace a nechtějí hledat na internetu ze zdrojů, které neznají.
Se smraďochem na dovču??...Nikdy!!!!🙂))
...tedy pokud má mít dovča stále ten stejný význam 😉 ale popořádku. Všichni všude píšou jak jezdí s dětmi už od narození a jak je to skvělě. Hmm. Tak já vám povím jak to také skvěle být vůbec nemusí 😂😂 zvlášť pokud máte jako já rok a půl starého raubíře, který umí být pěkně paličatý a vzteklý!
Celý život jsem byla zvyklá cestovat, téměř každý rok jsem minimálně 1x jela někam k moři, takže téměř 3 letý výpadek mi byl už dlouhý a já chtěla zase někam vyrazit. Tak jsem si našla nedalekou destinaci Korfu, hotel jako stvořeny pro rodiny s dětmi. Super, začátek června, to ještě nebude takový vedro, jedeme.
Peklo začalo už na letišti, kdy můj malý smraďoch odmítal kdekoliv čekat, ani v náručí být nechtěl. Chtěl lítat po hale, ideálně se nechat zavřít do samootevíracích dveří. Když jsem se konečně zbavila kufru, malého jsem spacifikovala a ten alespoň 5 minut seděl kočárku. Další záchvat přišel při kontrole u rentgenu, kdy musel odevzdat svou lahvičku s pitím na kontrolu 😂 no po hodině a půl honění se mezi turisty a obchody s parfémy jsme konečně nastoupily. Bylo 7h vecer a já pevně věřila že malý usne....neusnul.....2 hodiny letu po mě rajtoval, ječel, řval, chtěl lézt po sedačkách, prostě dělat všechno jenom ne sedět. Co jsem taky měla čekat. Říkala jsem si, že jestli přežiju cestu, bude to už pak pohodička. Malej přece miluje písek i vodu, celé dny nedělá na zahradě nic jiného než že se hrabe v pískovišti a leje na sebe vodu z hadice, to bude pro něj úplná paráda. No tvrdě jsem narazila, má naivní představa spokojeně si hrajícího dítěte na pláži je ta tam.
Po příletu nás čekala ještě 1,5 cesta busem, to už malý spal a já skoro a ním. Hned ráno jsme vyrazily na snídani. Restaurace plná lidí, velký šrumec kolem, na to malý není vůbec zvyklý, takže sezení v židličce bylo to poslední co ho zajímalo. Během minuty jsem zhltla jedno vajíčko, kus melounu a hrnek kafe a raději mazala pryč z restaurace, než tady spáchá nějaké větší škody (myslím že rozmachaný jogurt po stole i podlaze bohatě stačí). Tak a honem na pláž, pořádně namazat padesátkou, a jdeme stavět babovky. První den to ještě šlo, ale druhý den už to byl mega voprus a miláček se začal dost hlasitě nudit. Nepomahalo ani dělat kraviny. Tak zkusíme jít do vody. První den to zcela bojkotoval, třeba to chce čas a dnes už to bude lepší. Prd! Řev se nesl po vodní hladině tak intenzivně, že zvedal z lehatek i ty nejvíc flegmatické německé důchodce, kteří mají snad pochopení pro vše. Dobře, dobře, koupání v moři asi nebude taky to pravé ořechové. No tak co s tebou?? Vyzkoušely jsme zde už téměř vše, dětský koutek, prolejzačky, tobogány, chodím s nim sem a tam, jen ho co nejvíc zabavit, hlavně ať broboha neječí!! Tenhle scénář se opakuje stále dokola. V restauraci dělá bordel, sní 3 lžičky a chce pryč (doma jí naprosto vzorně) takže už tam s ním odmítám chodit a beru mu jídlo na pokoj, sice taky dělá scény, ale aspoň to nikdo nevidí. Na pláži vydrží 15 minut a začne se nudit (doma si na zahradě hraje sám klidně hodinu a nevím o něm) takže zítra vyrážíme autem na výlet do hlaviho města, nevím jestli je to dobrý nápad, ale jsem v koncích. Takhle malé dítě prostě nespolupracuje, nebo alespoň ne to moje, nedomluvite se s ním na ničem, třeba takový já tě teď namažu a pak půjdeme pro pití neexistuje. Hotel je skvělý, má super program pro děti, ale až tak od 3 let, kdy už trochu fungujou! Měla jsem tomu dát ještě čas a jet klidně až za dva roky. Upřímně si myslím že tomu dítěti to nic nedá, tomu je úplně jedno kde si staví bábovky, takže pokud váháte, zda jet nebo ne a máte dítě podobné nátury, tedy živější, neposedné a hůře zvladatelné, dobře to zvažte, ať nemáte zkaženou dovolenou. Já už dnes byla ve fázi, kdy jsem objednavala letenku na dřívější odlet domů, ale skoro 8tis se mi zase dávat nechce, to už ty 3 dny přežiju 😂😂😂
Dáváte mu dudlíka ???
Dnešní ozvěnou z blogu pro slova bude poněkud "ožehavé" téma pro rodiče, ale také časté téma pro logopeda.
Tento příspěvek jsem psala jako logoped i jako rodič. Téma je totiž zasazeno v nejasné situaci současných tendencí a starých osvěčených mouder, ale i zjitřených emocí spánkovou deprivací a bolavými bradavkami. Posílám snad výstižný příspěvěk, pro Vás rodiče.
Už jen to, kdo všechno může užívání dudlíku komentovat:
laktační poradkyně - "Určitě ne, zvláště pak v období šestinedělí, dudlík kazí techniku kojení" / souhlasím
uvědomělá matka - "Dudlík? jiným jménem šidítko? Své dítě přece nebudu šidit" / souhlasím
unavený rodič - "Co? Jo, dítě snáze usne, vyspíme se" / souhlasím
Už jen dnes do 20:00 se můžete zůčastnit fotosoutěže, která běží v mé skupině Phyteneo na téma „Místo, kde nejraději trávím letní dovolenou“
Jelikož se jedná o první fotosoutěž, kterou jsem jako ambasadorka vyhlásila, rozhodla jsem se, že tři vylosované výherkyně si budou moci samy zvolit, které tři přípravky ve výherním balíčku obdrží 🙂 Tak neváhejte, přidejte se do skupiny a zapojte se 🙂
https://www.modrykonik.cz/group/7961/
Léto, které myslím všichni milujeme, je dle kalendáře za dveřmi. S teplými večery však přichází ještě jedna věc a tu opravdu nenávidím - komáři! Nenávidím jak bzučí,, jak kvůli nim nemůžu mít otevřené okno když svítím, ale hlavně jak na mě útočí, když chci strávit příjemný večer posezením venku. Musím se přiznat, že jsem navíc trošku profesně postižená, takže vidím, jak mi s bodnutím předávají všemožné infekční nemoci. A to už vůbec nemluvím o klíšťatech, které mohou přenášet boreliózu a klíšťovou encefalitidu. Dělala jsem vedoucí absolventské práce na téma infekcí přenášených klíšťaty, takže o tom vím víc, než bych chtěla.
Proto mám velkou radost, že vás můžu upozornit na skvělou akci značky Phyteneo. Jde o repelent Insect guard, který je navíc vhodný pro děti již od jednoho roku. Už během příštího týdne by měl být v lékárnách k dostání v balení s oblíbeným přípravkem Neocide spray, který je k repelentu přidán jako dárek zdarma. Na akci se můžete podívat zde: http://www.zasetikomari.cz/
Haha, tak tohle mě pobavilo! 😀
10 základních slov z brněnštiny pro všechny Pražáky
Že v Brně nejezdí tramvaje, ale šaliny, ví každý pako. Jenže to není všechno, co vás může ve městě pod Petrovem zaskočit. Máme pro vás rychlokurz hantecu, neboli základní výrazy pro přežití v Brně. Čtěte!
1. Štatl: Centrum města, neboli ta mini část Brna, kde se alespoň občas něco děje.
2. Cajzl: Vy. A všichni ostatní, kteří vědí, na který straně eskalátorů si stoupnout v metru.
3. Chálka: Divnoslovo pro jídlo. Pozor, za jedinou lokální gastro specialitu lze považovat špagety se sojovkou imitující čínský nudle z bufáče u nádraží. Protože takovej hegeš vám žádný hladový okno jinde v republice nenabídne.
4. Mařka: Ani masařka, ani Marie, ale jakákoliv lidská samice spadající věkem do části populace, která je schopná kopulace.
5. Mejdlo na kéru: Nikoliv čisticí prostředek na tetování, nýbrž večírek u někoho doma. Což zní fajn, než si uvědomíte, že doma znamená v Brně.
6. Betle: Odchází-li Brňák do betle, nejde si s bojovnou náladou zopáknout bitvu u Slavkova, ale naopak odchází spát. Nuda.
7. Krigl: Pivo, či spíše nádoba na něj. Bohužel, místní se často dopouští té chyby, že do ní místo piva lejou Starobrno. Brrr…
8. Prigl: Nezaměňovat a nezkoušet vypít. Přehrada za městem, kde se omylem ocitnete, když sednete na špatnou šalinu.
9. Čára: Ke všeobecnému zklamání nejde o žádné drogy, nýbrž o místo. Náhrada za to, že Brňáci se nemůžou scházet pod ocasem (když nepočítáte ten Onderkův). No, aspoň je to ve štatlu.
10. Rozjezd: Nejde o drink na uvítanou, ani způsob likvidace nepohodlné zvěře, ale o překvapivě funkční a pohodlný systém noční veřejné dopravy. Tenhle vynález je konec konců asi to jediný, čím kdy Brňáci natrhli Pražákům kaďák.
A ještě jeden významný "brněnské betlém" (překlad: brněnský dům) 🙂
MORAVSKÁ GALERIE V BRNĚ - JURKOVIČOVA VILA
Jurkovičova vila v Brně – Žabovřeskách je dílem slovenského architekta Dušana Sama Jurkoviče a tvoří páteř jeho dochovaného díla v České republice. Tato pohádková architektonická památka má pro secesní Brno stejný význam jako Vila Tugendhat pro Brno funkcionalistické.
Přestože větší část aktivního života strávil Dušan Samo Jurkovič na rodném Slovensku, zapsal se vedle Jana Kotěry jako jeden z nejvýznamnějších architektů působících v českých zemích na přelomu 19. a 20. století. Nejdůležitější památkou Jurkovičova působení v Brně zůstává vila, kterou si v roce 1906 navrhl a postavil na lesním svahu nad řekou Svratkou, na okraji tehdy ještě samostatné příměstské obce Žabovřesky (ul. Jana Nečase 2). Zasazení vily do krajiny je výsostným tvůrčím činem, v němž se Jurkovič projevil jako jeden z nejcitlivějších architektů ve vztahu k přírodě.
Lokalita je dodnes vyhledávaným cílem výletů. Nabízí blízký les, řeku a bohaté výhledy. Jurkovič si sám aktivně těchto požitků dopřával. Stavba vily je mezníkem ve vlastní Jurkovičově tvorbě. Demonstruje vývojový posun v jeho stylu, opouštějícím počáteční parafrázování dřevěných lidových staveb, jejichž vliv se tentokrát omezil pouze na základní konstruktivní podstatu.
Z dispozičního hlediska je vila důsledně rozdělena na vstupní reprezentačně společenskou část přízemí, kde architekt zařídil i vlastní výstavní sál, na pracovní část na patře a soukromé obytné místnosti na obou podlažích. Všechny tyto prostory spojuje hala, jakožto sjednocující princip. K vile přiléhá také architektova zahrada, která byla spolu s objektem za podpory tzv. Norských fondů od roku 2009 rekonstruována a znovuotevřena v roce 2011.
V objektu můžete navštívit mimo stálé expozice „Dušan Jurkovič. Architekt a jeho dům“ také krátkodobé výstavní projekty, nejčastěji zaměřené na design a architekturu.
Otevírací doba
leden-únor sobota-neděle 10.00-12.00 a 12.30-18.00
březen čtvrtek-neděle 10.00-12.00 a 12.30-16.00
duben-říjen úterý-neděle 10.00-12.00 a 12.30-18.00
listopad čtvrtek-neděle 10.00-12.00 a 12.30-16.00
prosinec sobota-neděle 10.00-12.00 a 12.30-18.00
Kdo nemáte čas na návštěvu Vily Tugenhat, můžete aspoň takto virtuálně 🙂
ahoj hledám kamarádku na říjen až se mi narodí malá aby jsme mohly chodit na procházky z kočárkem praha děkuji
