Prosím poraďte mi nějaký recept na sladký dresing k masu. Manžel miluje švestkový kupovaný, ale chtěla jsem vyzkoušet vlastní, ale nenašla jsem žádný recept.

Termály Velké Losiny. Byl jste někdo? Jaké jsou?

Šílená matka :D

🙂

Tak snad poslední kalendář co přidávám 😀

Pratele, trochu me mrzi, ze tady kazdej resi kojeni.... A na Mezinarodni den sucheho zipu si nikdo ani nevzpomene!!!
😀

To vám teda povím, že není jednoduché psát zrovna během dní bouřlivých debat o kojení :D :D 🙂
Ale abychom pořád neřešily ty kozeny, zvu vás opět do Dolních Kounic. Co máme dnes v plánu? Výlet vlakem, potom pěšo na pohodu po turistických značkách. Že nuda? To bych vám přece nemohla udělat 🙂 Nebojte, bude to sice trošku poklidnější zážitek, ale bude dle mého hezký🙂

Z Brna ( přesněji řečeno z Modřic) do Kounic jezdí autobus č. 512, ale ten nás dnes nezajímá. My pojedeme z Brna vlakem, aby jsme měli o něco poetičtější zážitek a děti to jistě také ocení 🙂 Vystoupíme v Moravských Bránicích a odtud pěšky po červené značce. Tu budeme sledovat prakticky po celý výlet. Sestoupíme dolů do Bránic, u hasičské zbrojnice se můžeme zastavit u památné lípy, poté nás červené směrovky provedou obcí, přičemž pozornější si mohou v řadové zástavbě na břehu potoka Bukovina všimnout jednak několika domů poněkud menších a roztomilejších než ostatní a jednak také třeba modelu Eiffelovky v jedné ze zahrad. Brzy přitom dojdeme na konec Moravských Bránic a hned za mostem nás vítá cedule s nápisem Dolní Kounice u šedivé a vlastně ne moc vzhledné kaple. Že to bylo nějak jednoduché?

Zatím ano, nicméně červená značka myslí na zdraví poutníků, a tak brzy odbočuje ze silnice do svahu. Zahrádkářskou kolonií vystoupáme až nějakých sedmdesát metrů nad silnici, po kilometru se tak ocitáme téměř na vrcholu Kamenného vrchu. Trocha námahy zkrátka musí být. Ještě jsme ovšem nevystoupali úplně – červená totiž pokračuje k rozcestí u osady Karlov, které je nejvýše položeným místem v tomto úseku naší cesty. Za námahu se již ale postupně otevírá výhled až k Pálavě, ale především na dominanty Dolních Kounic – kostely, školu, zámek a také poutní kostelík sv. Antonína, ke kterému naše cesta pokračuje.

Po necelých třech kilometrech se u této menší sakrální stavby z poloviny 18. století trůnící si nad městem můžeme sednout na lavičku a kochat se. Kounice s odrážející se hladinou Jihlavy máme jako na dlani. Až se pokocháme, Křížovou cestou sejdeme do města prohlédnout si zdejší zajímavosti zblízka.

Upravené náměstí lemují zachovalé měšťanské domy, prostoru vévodí novorenesanční kostel sv. Petra a Pavla s 41 metrů vysokou věží, o kousek dál poněkud v ústraní stojí další svatostánek, pravoslavná kaple sv. Fabiána a Šebestiána, kterou jsme však od kostelíku nad městem těžko mohli přehlédnout.

Červená značka vede z náměstí ke zdejší památce číslo jedna – někdejšímu klášteru Rosa Coeli, tedy Růži nebeské. Jeho počátky spadají do 2. poloviny 12. století a byl tak nejstarším ženským klášterem. O něm si ale více povíme jindy 😉

To samé platí o dolnokounickém hradu, který byl ještě před úpadkem kláštera přebudován na zámek. Chceme-li k němu vyrazit, musíme se od kláštera vrátit do Růžové ulice a kus cesty k branám absolvovat podél hlavní silnice. Už z dáli je přitom vidět, že goticko-renesanční hrad a zámek prochází postupnou obnovou. To však nevadí pořádání víkendových prohlídek, nejrůznějších kulturních akcí nebo i svateb.
Vrátíme se zpátky na náměstí a opět budeme sledovat červenou značku. Po několika metrech se před námi rozprostře autobusové nádraží a za ním synagoga, jedna z nejstarších na Moravě, z poloviny 17. století. Dříve stála uprostřed židovské čtvrti, židovská komunita tvořila v minulosti až čtvrtinu města. Raně barokní synagoga dnes slouží jako kulturní sál, v uličkách v blízkosti lze nalézt několik dochovaných objektů někdejší čtvrti, pověstnou atmosférou dávných časů to tu ovšem příliš nedýchá.Vrátíme se zpátky na náměstí a opět budeme sledovat červenou značku. Po několika metrech se před námi rozprostře autobusové nádraží a za ním synagoga, jedna z nejstarších na Moravě, z poloviny 17. století. Dříve stála uprostřed židovské čtvrti, židovská komunita tvořila v minulosti až čtvrtinu města. Raně barokní synagoga dnes slouží jako kulturní sál, v uličkách v blízkosti lze nalézt několik dochovaných objektů někdejší čtvrti, pověstnou atmosférou dávných časů to tu ovšem příliš nedýchá.Vrátíme se zpátky na náměstí a opět budeme sledovat červenou značku. Po několika metrech se před námi rozprostře autobusové nádraží a za ním synagoga, jedna z nejstarších na Moravě, z poloviny 17. století. Dříve stála uprostřed židovské čtvrti, židovská komunita tvořila v minulosti až čtvrtinu města. Raně barokní synagoga dnes slouží jako kulturní sál, v uličkách v blízkosti lze nalézt několik dochovaných objektů někdejší čtvrti, pověstnou atmosférou dávných časů to tu ovšem příliš nedýchá.

Jinak je tomu o padesát metrů výše, kde se rozkládají městské hřbitovy. Naproti tradičnímu lze brankou vejít mezi náhrobky upomínající na někdejší židovské obyvatele města. Náhrobků se ve svažitém terénu nachází na 1500, ten nejstarší z roku 1688. Ze hřbitova se přitom opět nabízí krásný výhled na město nebo třeba na zmiňovaný kostelík sv. Antonína na protějším straně údolí.

Nyní lze pokračovat buď dále po červené přes Šibeniční vrch, nebo sejít od hřbitova zpět do bývalého ghetta a šlapat po silnici podél řeky. Z obou variant se otevře mimo jiné pohled na zdejší kamenolom, který ujídá Kamenného vrchu, a obě varianty se zase spojí v Nových Bránicích. Těmi projdeme až za místní školu, na kraji vsi opustíme červenou značku, která dále pokračuje k Ivančickému viaduktu (ale pokud chcete pokračovat právě k němu, nemůžu vám to zakázat), a vydáme se po mostě přes řeku.

Rázem už jsme na nám známém pomezí Moravských Bránic a Dolních Kounic se šedivou a nepříliš vzhlednou kapličkou a znovu se zde dostáváme na červenou značku (obce jsou jí doslova obkroužené). Cestu k bránickému nádraží již známe a vlak na Brno jede co hodinu...

Tak co? Líbilo? Doufám, že jsem vás dostatečně nalákala k turismu 😉

Hezký večer

Veronika

ANKETA!
Maminky, tatínkové!
Ocenili byste mít možnost dokoupit k vašemu kočárku externí pohon? Když tlačíte plný kočár, k němu máte ještě skejt se starším dítkem, nákupní tašku v košíku a máte tlačit kočár do kopce?
Zajímají mě vaše postřehy!
Díky! 🙂

Člověk se kolikrát snaží pořídit hezkou fotku a nic.A pak se jen tak náhodou cvakne momentka,ktera i když rozhodně neni dokonalá,vas chytne za srdce 😃

Co znamená když 11dpo vymacknu z prsu žlutou tekutinu

Jak to pozoruji, mateřské mléko je sice 100% bio, local, raw a možná i paleo, ale o fair trade nemůže být řeč.

Světový týden kojení a všude samý prsa. Teď se jen trochu děsím toho, co tady uvidím, až bude mezinárodní den ženského orgasmu... 😀

Právě přidáno album z mého polského výletu!!!
A článek číslo dvě už dnes večer! 🙂

#hipp #vylet_na_farmu

Holky, nemáte některé žehličku:
Tefal FV 9650 Autoclean Anticalc
nebo
Philips GC4872/60

Zkušenosti? Rozhoduji se mezi těmito dvěma

#svetovytydenkojeni

První očko za námi. Zatím klid, tak snad to bude o.k.. Zdravá je jak řípa a 5,5 kg čisté váhy, modelka.. 😀 🙂

Holky, poradil by mi tu nekdo ohledne podnikani na RD? Jde mi o OSVC. Dekuji moc 🙂

Jezdíte někdo začátkem září do Itálie nebo do Chorvatska? Na sever ne dolů, zajímalo by mě, jaké tam bývá počasí, jestli je ještě pěkně teploučko na koupání. děkuji

#svetovytydenkojeni a našich prokojených 2,5 roku 🙂 ❤️

zlatíčko 😀 uplný andílek 😀

Kterou cyklosedačku by jste mi doporučili? Mám vybranou Bellelli mr fox Relax. Děkuji

Krásné ráno 🙂 prosím jakou autosedačku máte pro 4 léte? Syn má skoro 17 kg , máme Romer King plus ale velikostně se tam vejde. Ta už nám asi bude za chvíli k ničemu co?

Zeny jak delate cuketove rizky? 😀 vsude ctu neco jinyho, takze loupat-neloupat? Vykrajovat vnitrek-nevykrajovat?

#svetovytydenkojeni brzo ji bude 20m a pres protesty babiček kojime dal!! 😎 jsem za to moc rada! A dcera jeste vic 😏Tak to bolelo(zlatý porody!), ale přestala jsem to.
Syna jsem kojit nemohla, takze um jela ve dne v noci a diky bohu za ni. Na lásce k němu, to nic nezměnilo....

Co bychom pro sve deti neudelaly😉

New York City v létě, to je panečku něco...to vedro smrádek, ale taky to má něco do sebe to zase jo