💞💞💞

avatar
kolka357
Zpráva byla změněna    25. kvě 2017    

Milé koníkovky, pokud zrovna sháníte hračku pro prcka, tak mrkněte na web www.learningtoys.cz. V současné chvíli je možné využít slevu 30% na celý nákup. Já jsem neodolala a objednala hračky značky LAMAZE 🙂 Slevový kód od drogerie DM je DM2017K1, stačí zadat v košíku do políčka slevový kód a celková cena se sníží o 30% 👍 Slevový kód platí do 30.9.2017 a nelze jej využít na zboží v akci, zlevněné zboží a nákup dárkových šeků.

Nevali se tohle nekomu doma nevyuzite?Stahovaci pas k manduce🤔Dekuji

avatar
liss_durman
25. kvě 2017    Čtené 636x

Nandej mi do hlavy tvý brouky

Už máme dost Pažoutovy protizvířecí domácí politiky. Rozhodly jsme se to s Valjou vzít do svých rukou a přinesly jsme domů vši. Vši jsou skvělí domácí mazlíčci. Nenároční, ke štěstí jim stačí jen pár umaštěných vlasů a když jim je dáte, drží se vás s věrností sobě vlastní. Nad vši není. A nemusíte je venčit. Když už je vyvenčit jdete, drží se vás zuby nehty, žádné vodítko není potřeba, což je neuvěřitelně praktické.

Navíc je to forma skutečně intenzivní rodinné terapie. Nemáte šajn, jak moc vás to sblíží, když si několik hodin denně vzájemně vybíráte z vlasů kámošky. A ve večerních hodinách je to pikantnější než sex, na to vemte jed!

Zatímco při první epidemii jsem vši z role pozorovatele vnímala jako nebetyčný vopruz (pokud vám to uniklo, k přečtení ZDE), teď je to jiné. Konečně to zažívám naplno. Není nic lepšího než mít vši. Kdo neměl nikdy vši, neprožil plnohodnotný život a může se jít bodnout.

Až do včerejška jsem to svědění hlavy považovala za psychosomatickou reakci na skutečnost, že se ty vši zase vyskytují někde v hlavě mého drahého dítka. Pak mi ale z těch vlasů něco spadlo.

Když už nic jiného, mám spoustu kvalitních snů, které mě inspirují. Nejdřív klasika, při každém probuzení ze sna, kde hraje veš hlavní roli (což je asi tak jedenáctkrát za noc), mám nutkání vyskočit z postele a vyžehlit peřiny a polštáře. Pak mi dojde, že žehlička má u nás čestné místo jako lapač prachu na skříni, tak se zase uklidním a spím dál.

Poté se přesunu do další fáze snění, kde veš v životní velikosti zpívá Nessun dorma a hází po mně vilné pohledy, zatímco se prohání veškerým vlasovým porostem široko daleko. Navíc jí to vážně jde a zpívá to jako Pavarotti. Obzvlášť si vychutnává monumentální závěreční Vinceró!

No takže předběžný rozpočet na miminko (protože ještě nemám nic koupené) mě podle mých výpočtu vyšel CCA na 23.500,- a to sem nezapočítala kočárek, který nam slíbili koupit rodiče. Myslím, ze je čas pomalu se jít někam houpat do pruvanu 😂 a to jsem většinou zapocitala levnější varianty
Mužů vědět kolik to CCA stalo na počátku Vás ?

... zatím nic.

Ženský dotaz jsem na nemocenské od 6.4 lístek na peníze sem dostala 15.5 a ten stejný den sem dala lístek do práce kdy orientačně mužu čekat nemocenskou mám nastavený trvalý příkazy a začínám být na prášky děkuju

Hezky den přeji 🙂 je tu některá zvás která čeka na Ms. Dneska by měla přijit.... Tak jsem zvědá... příznaky... často chození na malou po každe když se něčeho napiju, zvětšená ale ne bolavá prsa v čera jsem si všimla, že mam dva fličky na prsou takoví skvrnky :/ tmavé, divně od žaludku po ranní kavě i pojídle.... pod přišku nic jako by se tam nic nedělo :/ tak jsem zvědavá 🙂)

Ahoj holky, posílám článek o Festivalu Mini, byly jste se kouknout? Bylo to super 🙂

http://bylylu.blogspot.cz/2017/05/festival-mini...

(2 fotky)

11 hodin vecer, muz je v risi snu a ja se cpu lepenakem. 😌🐷
Martino ty prase, styd se! 😆

sticker

Dnes si projdeme PARK PŘÁTELSTVÍ, a cože je na jednom parku na pražském sídlišti tak zajímavého, že stojí za to se o něm zmínit? Je to 11 hektarů velký park s téměř půl kilometru dlouhou vodní soustavou, která pramení vodotryskem uprostřed jezírka a pokračuje soustavou jezírek, různých fontán, ostrovů, kaskád a kaskádek a to vše je propojeno spletitým systémem vodních kanálů a potůčků o celkovém objemu 1600 – 1800 metrů krychlových vody. No, nechtěl bych vidět ten účet za vodu, ten bude taky na půl kilometru dlouhém papíře. Park “hlídá“ ze svého podstavce socha básníka Jiřího Wolkera, neplést s Johnnie Walkerem. To vše vzniklo v letech 1976 -83 podle vítězného návrhu architekta Otakara Kuči, tímto mu děkuji. Park nabízí spousty laviček k odpočinku, piknikové louky, hřiště na pétanque, velké dětské hřiště pro malé, ale i velké děti, nebo i hřiště pro psy, které ocení pejskaři. U největšího posledního jezera pod dětským hřištěm, je znovu otevřená restaurace s terasou přímo nad vodou, kde je možné se občerstvit. Jako rodič sice s dětmi u vody trnu, kdy se mi který, kde vykoupe, možná i protože jako malý jsem se v parku něco nasušil mokrého oblečení, ale třeba takové krmení kačenek děti spolehlivě na chvíli zabaví. Park nabízí spousty zeleně, takže na své si přijdou milovníci slunění, ale i milovníci stínování. Milovníci dobrot si zase mohou v přilehlé cukrárně koupit dortík, chlebíček, trdelník či vynikající zmrzlinu a v parku uspořádat piknik. Z piknikové deky pak mohou pozorovat, jak v parku probíhají pravidelné sportovní fitMami lekce pro maminky, které se chtějí udržet na mateřské v kondici. A na vlastní kůži můžu říct, že fakt dostanete zabrat. V zimním období, pokud počasí dopřeje sněhovou nadílku, nabízí park nějaký ten kopeček na bobování. Už to vše je na jeden pražský park docela dost, jenže tím to nekončí. Třeba již zítra ve čtvrtek 25. 5. můžete se svými ratolestmi od 9 do 18 hod. navštívit akci Mikroklima. Dozvíte se něco z bezpečnosti silničního provozu, pánové a kluci si můžou na chvíli splnit sen a vyzkoušet si popelářské auto. Děti se mohou vyřádit na skákacím hradě, zatímco tatínkové opečou buřtíka nad ohníčkem a maminky si vyberou květinu od zahradnické školy. Společně pak můžete shlédnout dravé ptáky v akci, takže okolo parku ten den nepotkáte asi jediného holuba. Můžete se zúčastnit turistického pochodu z Proseka do Kobylis, okouknout co připravil Klub lodních modelářů a spousty jiného. Pokud by Vám to bylo málo, přijďte i tuto neděli 28. 5. od 14 do 18 hod. do parku znovu, to tu bude probíhat Prosecké jaro, další z pěkných a pravidelných akcí v parku. Tentokráte pod názvem pod trojrohým kloboukem. Uplyne totiž 300. let od narození české královny Marie Terezie a 260. let od bitvy u Prahy-Štěrbohol 6. 5. 1757. A právě na tyto události vzpomeneme. Připravena je pestrá nabídka dobových i nedobových her pro děti (kolf, kriket, házení na cíl i přesnost, omalovánky, korálkování, výuka šermu, výuka žonglování, janovské losování), dobové tržiště s řemeslníky, kteří divákům ukáží svůj um a dobové postupy při výrobě věcí denní potřeby. Bude možno navštívit improvizované vojenské ležení, ochutnat vojenský chléb a dva druhy piv, uvařených podle dobových receptů pro vojáky z 18. století. Náladu podpoří vystoupení skupiny MUSICA BOHEMICA PRAHA, pod vedením uměleckého vedoucího Jaroslava Krčka s písněmi a melodiemi ze 17. a 18. století (17.00). Na obě tyto akce je vstup zdarma. Pokud i tak máte kultury málo, zastavte se na konci června, to zde přibrzdí na pár dní Kinobus a promění park v letní kino.
No uznejte, že stálo za to, se o tomhle pražském parku zmínit. Však je tu kus domova mého a ideální místo nejen pro rodiny s dětmi. Přijďte pobejt.
Hezký večer
Ahoj

(7 fotek)

Kdyz podam pristi tyden zadost o lazne, kdy bych mohla jet? Frantiskovky?

Tak jsem se na to holky vrhla a založila si stránky, abych to tu nezahltila. http://www.michaela-mitroci.estranky.cz/ Bude to trochu přehlednější. Jsou tam ukázky z obou knih - delší než ty, co jsou dostupné na netu, tak na to můžete mrknout 🙂
Postupně tam dodám i básničky 🙂

avatar
vaporetka
24. kvě 2017    Čtené 372x

Začátky

A je to tu znovu...dva proužky na testu. Čekáme miminko! 

Slzy štěstí střídají obavy. Vyjde nám to na podruhé? Na první zamlklé těhotenství se prostě nedá zapomenout. Je to holt výdobytek moderní doby. Všechno chceme hned, nejlíp předtím než se zpozdí menstruace. Matky před padesáti let byly daleko méně vystredované. O zamlklých těhotenstvích se nevědělo. A tak ten pro těhotenství nejtěžší první trimestr vlastně ani moc neprožívaly... šťastné to ženy!

Ahoj maminky, potrebovala bych poradit ohledne kocarku.. Mam syna je mu necelych 5 mesicu a ac jsme to nechteli a byli jsme velice opatrni po 6 -ti nedeli jsme do toho vlitli zase, zjistili jsme to ted ve 13tt. Kluk se nam narodil 6.1.2017 a novy miminko bude konecem listopadu, takze celkem masakr. A chceme poridit sourozenecky kocarek. Mate nejake rady typy zkusenosti?

avatar
poldice
24. kvě 2017    Čtené 336x

Testování kapiček Enticon

Mám téměř 4mesicniho syna Iva, který již od porodnice trpí na prdíky. Bohužel nám nic nepomohlo (Espumisan, Apo laktík, fenyklovy čajík, masáž bříška, Pupík, ...), proto když na mne zde vyskočila možnost testování těchto kapiček, tak to byla pro mne výzva a podařilo se 😉

Kapičky nám dorazily v úterý večer před osmou, tak jsme začali s testováním hned kolem 21 hod po jídle.  

Kapičky se musí smíchat s práškem a poté pořádně protřepat a promíchat, dají se použít jeden až dvakrát denne po 20 kapkách max po dobu dvou týdnů, kdy se musí vyhodit/koupit nový. Po použití se musí dát do ledničky. Nedalo mi to a ochutnala jsem, musim říct mňam 😉

Následujících 5 dní bylo super!!! Žádný pláč, noční kroucení a budění se v noci s pláčem a bolestí. Úsměvy přibyly a já, vlastně MY byli šťastný. Po pěti dnech přišel zlom v pondělí, kdy jsme šli na očkování.

3dny Ivošek jen plakal a tlačil, bohužel bez úspěchu a já musela sáhnout několikrát po rource ☹ Nyní kapičky opet funguji a máme spokojene usměvavé miminko. Kapičky budeme i nadale používat, snad bude vse v pořádku i nadale

Ještě jednou moc děkuji Koníku, že jsi nás vybral na testování, kapičky doporučuji kudy chodim 🙂

Děti spinkaj, manžel odjetej, co s načatým večerem? No nejdřív spolupráce s kamarádkou žehličkou a pak si tu udělám zatančím s hadrem na koštěti a aby nechyběla žádná vůně, tak nenechám zahálet ani leštěnku 🙂

Kecám, mám nalitý vínko a jdu si taky jednou vyzkoušet, jak se relaxuje na gauči 😀

máte někdo pískoviště z Lídlu?vydrží ta stříška něco?díky

Prosím o radu, můžu se po skončení mateřské vrátit do svého zaměstnání a na stejnou pozici, ale na dohodu o provedení práce? Děkuji

avatar
denikzaslouzilemamy
Zpráva byla změněna    24. kvě 2017    

Je zvláštní, jak se moje představa o večeři během dne mění.

Ráno vstávám s přesvědčením, že bude k večeři maso a příloha.

Už v poledne měním plán na polévku, něco tak jednoduchého musím přeci zvládnout.

Odpoledne se doplazím domů se všemi dcerami, z nichž nakonec fyzicky vyzvedávám jen jednu a v nákupní tašce mám housky.

Jako dítě jsem studené večeře měla ráda a na housce se šunkou není nic špatného.

Nezbývá mi, než se uklidnit, že dcery netrpí podvýživou a neumřou hlady.

Také máte dopoledne jasnou vizi toho, co bude k večeři nebo k obědu a nakonec to skončí jinak? Že nejsem sama? 😀

Monika <3

Potrebuju pomoct😂 http://videoserialy.cz/takova-moderni-rodinka-m...
13:58 - jak se jmenuje ta písnička ?

avatar
melinkaproch
24. kvě 2017    Čtené 174x

Pomsta čarodějnic - jak to vidí Anna

Dodatek pro ty, kdo četl knihu 🙂

Pomsta čarodějnic – z pohledu Anny (Mariina „zrada“)

Jak jsi mohla, sestřičko? Křičela jsem uvnitř, zlomená pocitem zrady. Stála jsem tam a sledovala Marii, jak pomáhá té odporné ženské ven z domu. Ukrytá pod rouškou tmy vylézala i se svými dětmi ven oknem a prchala se ukrýt... má vlastní sestra ji skrývala přede mnou – ženu, která kdysi křičela, aby nás upálily spolu s naší matkou. Vražedkyni!

Cítila jsem, jak mi hněv prostupuje celým tělem, pálil mě až v prstech a moje oči se zalévaly horkými slzami, které žárem ihned zase vysychaly. Kůže mi po celém těle zářila, jak se všechna ta bolest snažila dostat ven v podobě plamenů, které by ji snad mohly, aspoň z části spálit.

Sestra stála před domem a nechala zem, aby ho strávila, jako by to byla shnilá rostlina, ne kamenná stavba. 

Vracela se, a já měla chuť, zahrnout ji výčitkami, pro které jsem měla pádný důvod – z naší pomsty se stávala má pomsta. Moje drahá Marie, poznala jsi lásku a zapomněla na bolest, jakou nám lidé způsobili.

avatar
melinkaproch
Zpráva byla změněna    24. kvě 2017    

Tak jedna kapitola z pohledu Anny @beveron ;) Děkuji za nápad . Kdo četl bude vědět - je z konce knihy. Není moc dlouhá, abych to tu nezahltila 🙂 Spíš jen proto, aby bylo jasné, jak to vnímala Anna.

Pomsta čarodějnic – z pohledu Anny (Mariina „zrada“)

Jak jsi mohla, sestřičko? Křičela jsem uvnitř, zlomená pocitem zrady. Stála jsem tam a sledovala Marii, jak pomáhá té odporné ženské ven z domu. Ukrytá pod rouškou tmy vylézala i se svými dětmi ven oknem a prchala se ukrýt... má vlastní sestra ji skrývala přede mnou – ženu, která kdysi křičela, aby nás upálily spolu s naší matkou. Vražedkyni!
Cítila jsem, jak mi hněv prostupuje celým tělem, pálil mě až v prstech a moje oči se zalévaly horkými slzami, které žárem ihned zase vysychaly. Kůže mi po celém těle zářila, jak se všechna ta bolest snažila dostat ven v podobě plamenů, které by ji snad mohly, aspoň z části spálit.
Sestra stála před domem a nechala zem, aby ho strávila, jako by to byla shnilá rostlina, ne kamenná stavba.
Vracela se, a já měla chuť, zahrnout ji výčitkami, pro které jsem měla pádný důvod – z naší pomsty se stávala má pomsta. Moje drahá Marie, poznala jsi lásku a zapomněla na bolest, jakou nám lidé způsobili.
Ale milovala jsem svou sestru, a nemohla jsem připustit, že ji ztratím. Nicméně jsem byla rozhodnutá situaci vyřešit po svém, avšak teď nebyla vhodná chvíle... teď jsem se musela uklidnit.
Sotva se mi to podařilo, než Marie zdolala kopec a ocitla se přímo přede mnou. Nečekala na nic, popadla mě za ruku, aniž by řekla jediné slovo a táhla mě odsud pryč. Nezastavila, dokud jsme nebyly dost daleko od nebezpečí, které způsobila vlastní vinou, a o kterém mi nikdy nehodlala říci.

Vyčkávala jsem, dokud sestra nepropadla spánku a naštěstí to netrvalo dlouho. Tohle bude ještě náročná noc.
Jakmile jsem si byla jistá, že tvrdě spí, vyrazila jsem zpátky. Celá vesnice byla na nohou. Muži brousili své kosy a ze stodoly brali cepy. Jedna rána by přerazila člověku páteř. Všechny ty nástroje chystali na mou sestru. Hon na čarodějnice opět začíná, ale tentokrát ho ukončím ještě v zárodku. Všichni musí zemřít – nesmí zůstat jediný svěděk, který by vypověděl, co se stalo.
Sestupovala jsem z kopce a nechala všechen ten hněv, který se ve mně nahromadil vypuknout. Vlasy i oči mi žhnuly a z rukou šlehaly malé plameny. Semknula jsem ruce v pěst a zatlačila je zpět do svého těla.
Lidé se zatím sešli v jednom z domů, kde se nejspíš domlouvali, jak Marii umučí. Ale to se nikdy nestane.
Přitiskla jsem ruce na kamennou stěnu domu, a začala ji rozpalovat. Šlo to rychle a dřevěná střecha byla rázem v plamenech stejně jako všechny dveře, které by mohly posloužit k úniku. Nyní sami okusí, jaké je to hořet.
Panika a řev... nepřestala jsem, ani když jsem slyšela dětský pláč, naopak jsem přinutila své ruce, aby to všechno již ukončily – upekla jsem ty lidi zaživa, ale netrpěli dlouho.
S nadějí, že se sestra ještě nevzbudila, jsem se vypravila na místo, kde jsme se utábořily. Blížilo se svítání, ale na tom nezáleželo, stejně bych dnes již neusnula.

Když se Marie vzbudila a upřela na mě pohled, zdálo se tajemství, které jsem před ní měla jako tížívý kámen, který mi tlačil na hrudník. Chodila jsem tam a zpět. Špatně se mi dýchalo. Potřebovala jsem od své sestry slyšet, že to, co jsem udělala bylo správné, ale neměla jsem odvahu jí to říct. Několikrát jsem otevřela ústa, abych začala, ale rychle jsem je zase zavřela, protože jsem náhle měla v krku tak sucho, že mi tam uvázla všechna slova.
Celý den jsme se bezcílně potulovaly, a i když jsem to nenáviděla, bylo to lepší než odpočívat, protože jsem se musela soustředit, aspoň na to, abych někde nezakopla. Ještě lepší bylo rozptýlení při lovu zajíce – bylo to rychlé – jeden smrtelný zásah bleskem, který jsem stáhla z oblohy. Stačilo by trochu přidat a byl by rovnou pečený. Jak ironické, že mi bylo toho mrňavého huňatého stvoření více líto, než těch mizerných lidských životů.
Kde jsou vůbec další z vrahů naší matky? Zbývají poslední, a snad potom konečně najdeme klid. Znovu jsem viděla před očima holohlavou ženu s rozdrcenými klouby, přivázanou k dřevěnému kůlu.
Uhlířská Lhota, ano, tam jsou. Mariiny úžasné schopnosti nám vždy pomohly snadno najít cíl. Znovu mé tělo naplnil vztek, ale také obrovská touha spálit jejich těla na popel.

K večeru jsme si našly bezpečné místo k přenocování a povečeřely zbytek zajíce. Tiše jsem sledovala Marii, jak jí, a občas se na mě opatrně usměje... odpustila jsem jí tu zradu. Přesunula jsem se vedle ní a pevně ji objala. Milovala jsem svou sestru.
„Co se děje, Anno?“ hleděla na mě s obavami a já věděla, že teď nebo nikdy.
„Vím, co jsi udělala, Marie... nebo spíš neudělala,“ soukala jsem ze sebe. Myslela jsem si, že to bude snazší.
„O čem to mluvíš?“
„Myslíš, sestřičko, že bych tě tam nechala samotnou? Znám tvou citlivou povahu. Sledovala jsem tě od okamžiku, kdy jsi myslela, že jsem už pryč. Nejprve jsem věřila, že jsi to dokázala, ale když jsem spatřila tu ženskou vylézat z okna... vůbec jsem tě nechápala. Jak jsi mě mohla takhle zradit, Marie?“ drala se ze mě náhle slova úplně bez přemýšlení. „Kvůli ní? Vždyť ona si hrála na naši přítelkyni a potom si přála, abychom shořely spolu s matkou,“ sotva jsem ovládala svůj hlas, který nabíral na intenzitě.
„Aničko, nebyla jsi tam – ty jsi neviděla ty maličké děti, jak byly vyděšené. O co bychom byly lepší než ona, kdybychom je připravily o matku. Stačí snad, že zemřel jejich otec. Vždyť to je dostatečný trest,“ snažila se mě sestra uklidnit.
„Ty to vůbec nechápeš. Myslíš si, Marie, že v okamžiku, kdy by opustila skrýš, by se nerozeběhla, aby vypověděla, co se stalo?“ připravovala jsem ji na informaci, kterou jsem jí chtěla sdělit.
„Na to jsem nemyslela.“
„Nemusíš se strachovat, vše jsem vyřešila,“ sledovala jsem, jak Marie při mých slovech celá zbledla.
„Jak to myslíš?“ hlesla.
„Když jsi usnula, vrátila jsem se na to místo. Blanka vše již samozřejmě vykládala sousedům, kteří se sešli v jednom z domů. Celí rozhořčení plánovali, jak tě najdou a předají inkvizitorovi. Zapálila jsem dům se všemi, kdo byli uvnitř. Ti, kteří utekli, zemřeli venku,“ pokrčila jsem rameny a věřila, že to pochopí.
„A co ty děti, Anno?“ viděla jsem, jak se jí do očí derou slzy.
„Nemohla jsem jim pomoci,“ odbyla jsem ji proto.
„Mohla,“ vzdychla tiše. „Mohla,“ sestřin hlas byl plný bolesti. „Anno, vždyť ty jsi nejmocnější člověk na světě! Mohla jsi je ušetřit. Ty děti byly nevinné!“ teď už křičela.
„Stejně by z nich vyrostly stejné stvůry, jako byli jejich rodiče,“ stála jsem si za svým.
„Vypadni, Anno,“ zasyčela.
„Cože?“ musela jsem špatně slyšet.
„Vypadni,... jdi pryč Anno! Už tě nechci nikdy vidět. Co jsi to za člověka? Něco takového by má sestra nikdy neudělala,“ ne, slyšela jsem dobře, ale nedokázala jsem to nějak vstřebat. „Tak jdi už!“
Sestra plakala a křičela. Upírala na mě pohled, ve kterém se mísil vztek s bolestí... nenáviděla mě. Všechno jsem to přeci dělala pro ní a tohle mám za to? Odhání mě od sebe... Dobře, sestřičko, tak já půjdu. Zmizela jsem v lese, a nechala sestru žít svůj lepší život...

Strana