Spousta lidem přišlo toto testovaní směšné, proto se ani nehlásila. Mě osobně testování toaletního papíru Veltie nepřijde jako nic podřadného. Toaletní papír používáme několikrát za den a jeho kvalita je pro mě důležitá.

Testovala jsem dva druhy toaletního papíru Veltie a to "Pure & Soft White" a "Camomile & Aloe Vera".

Na obrázku je vidět, jak vypadají ruličky testovaných druhů. Rulička toaletního papíru, kde jsou kytičky je "Camomile & Aloe Vera".

Nejprve jsem si ověřovala, zda se má opravdu tři vrstvy. Na dalším obrázku je vidět, že to tak opravdu je. Jen bych řekla, že každá vrstva je jinak silná, ale mohlo to způsobit i to, jak jsem se jednotlivé vrstvy snažila oddělit. 

První druh  "Camomile & Aloe Vera" je parfémovaný, jeho vůně je příjemná.

Druhý druh "Pure & Soft White" mi opravdu přijde jemnější a používala jsem převážně na dětské zadečky. Děti byli nadšené i z obrázku medvídka. 

30. dubna 2017

5:50

Spím, najednou mě ze sna probouzí pocit, že ze mě něco vyteklo. Strašně se mi nechce vstávat, tak raději dumám nad tím, zda to mohlo být trochu plodovky nebo jen součást snu. Po chvíli mi to nakonec nedá a dospívám k rozhodnutí, že teda vstanu, dojdu si na záchod a uvidíme. Přitom strašně doufám, že se ještě budu moct vrátit do vyhřátého pelíšku a pokračovat ve spánku. Zvedám se a vím, že o tom si můžu nechat už jen zdát. Opět ze mě totiž vyteče slabý čůrek, takže se rychle přesunuju do kuchyně, kde praskne voda se vší parádou. Vzbudí to naší fenku, která dostane hysterák. Kvílí a řve, jak kdybych měla do 2 minut umřít. Pokračuju v cestě na záchod, kde se tělo ihned začne čistit a teď už tak nějak tuším, že z našeho plánovaného květňátka bude dubnové miminko. A taky v to zároveň už doufám.

Doploužím se zpátky do kuchyně, kde mě přepadne neskutečný svalový třes - celé tělo se mi nekontrolovatelně klepe, nicméně to po malé chvíli přestává. Naštěstí. Jdu vzbudit manžela, kterému se taky strašně nechce z postele. A chudák je ještě nervóznější než já a pes dohromady🙂 Já dobaluji tradičně tašku do porodnice, manžel balí věci Eliáškovi a psovi - a vyrážíme na cestu. Naše 2 pasažéry naštěstí vysazujeme u babičky (pes ještě stále nepřestal kvílet) a vyrážíme na cestu. Přece jen nás čeká cesta do porodnice vzdálené přes 100 km, takže není čas ztrácet čas🙂 Na to, že jsem ještě večer netušila, kam se pojede, mi konečné rozhodnutí netrvalo dlouho...

Směr Ústí nad Orlicí

Vyrážíme na cestu, pouštím na plné pecky písničky, zpíváme si a já si do toho připravuju homeopatika ve sklenici od okurek (ano, jsem neschopná nachystat se dopředu a nic jiného použitelného jsem doma v té rychlosti prostě nenašla). Cestou je popíjím (mimochodem se z té sklenice pije pěkně blbě) a taky se do sebe snažím nacpat sušenku s čokoládou, protože vím, že budu potřebovat spoustu energie na porod. Kontrakce jsou naprosto pravidelné po 4 - 5 minutách, a čím více se blížíme k cíli, tím jsou silnější. Musím už dost prodýchávat a aplikace v mobilu pořád vyděšeně signalizuje, že se mám urychleně přesunout do porodnice.

Mám za sebou krásné dva týdny. Dokonce ani ošklivá nemoc dětí mi nemůže zkazit pocit, že přesně takovou pauzu jsem potřebovala.

Pocity, které ve mně narůstají týden po týdnu, kdy jsem doma, jsou zvláštní. Takové stísněné. Myslím, že moji situaci pochopí asi každá maminka, která je se svými dětmi doma sama, nemá v blízkém okolí vůbec nikoho, kdo by pomohl a manžel jezdí domů pozdě večer.

Nikdy bych nebyla řekla, jak budu toužit po tom, aby rodina bydlela co nejblíže. Abychom neměli problém čas od času odevzdat děti a užít si chvilku pro sebe. Nebo i osamotě. 

Nechci, aby to vyznělo zvláštně, ale děti jsou hrozně vyčerpávající. Zvláště, když jsem s nimi 24/7. 

Dokud byla jenom Laura, tak jsem nepociťovala nikterak velkou tíhu. A pak se narodil Filip. A ač je to klišé jako hrom, skutečně platí: "Jedno dítě, žádné dítě."

I když má někdo jedno dítě, které vydá za 3, tak si buďte jisté, že v momentě, kdy Vás bude o jednoho více, i kdyby další dítě bylo sebevíc poslušné a hodné, stejně je toho čas od času prostě moc.

Jednoho krásného dne se na mě po dlouhé době usmálo štěstí a testuji s rodinkou toaletní papír

Paní doručovatelka mi ho doručila až na druhý pokus, ten první se jí naštěstí nezdařil. Proč naštěstí? Protože mi ho chtěla nechat u sousedů, kteří jaksi nejsou vábného vzhledu a naštěstí ho nechtěli nic převzít. 🙂 Páč kdyby ho převzali, tak já už ho asi neuvidím....

Překvapení bylo hned na začátku - jako 4 balíky? Pecka. 

Hěřmánkový voněl krásně i přes zabalení, takže bylo jasné, kdo půjde na řadu jako první. 

Provoněl v první chvíli celý náš byt, poté koupelnu se záchodem. Nevím, zda vůně vyprchala nebo jsem si na ní jen zvykla, ale po pár hodinách už jsem necítila nic. 🙂

Vzhled kytiček na toaleťáku mě moc neuchvátil, hezčí mi přijdou na tom obale, ale i přesto moje frnda nic nenamítala.