... a přesto se velká většina maminek věnuje raději nakupování výbavičky a porod vlastně vůbec neřeší. " Zvládly to tisíce žen přede mnou, takže na tom nemůže nic být, zvládnu to taky". Ano, zvládne to každá, ale jde o to JAK!

Některým ženám je naprosto jedno, jak porodí své dítě, chtějí to mít hlavně rychle za sebou (samozřejmě tento přístup nekritizuji, je to na každém). Já jsem ale jiná - už od prvního těhotenství jsem věděla, že chci, aby i porod byl zážitek, na který budu ráda vzpomínat, a ve svých představách jsem přesně věděla, jak by to mělo vypadat🙂 Nenechala jsem tedy nic náhodě a rozhodla jsem se na všechno poctivě připravit.

Oba porody jsem měla skvělé - a to i když byl první syn v "obávané" KP poloze - musím říct, že to připisuji především tomu, že jsem se cítila pořádně připravená, zhruba jsem tušila, do čeho jdu a co si od toho slibuji. Hodně z vás mi psalo o rady, proto jsem se rozhodla sepsat, jak vlastně moje "předporodní příprava" vypadala. Podotýkám, že mým cílem byl od samého začátku přirozený (nejen vaginální) porod.

1) Výběr porodnice

Možná, že se to někomu bude zdát úsměvné, ale řekla bych, že se jedná asi o ten nejdůležitější, klíčový bod. Ne všechny porodnice jsou stejné a ne všude můžete přirozený porod zažít. Chce to hodně zjišťovat, číst recenze maminek a nejen slepě věřit tomu, co si daná porodnice napíše na www stránky. Samozřejmě pak taky hraje obrovskou roli to, kdo bude zrovna u vašeho porodu, protože v každé porodnici se vždy najde někdo, kdo porod vnímá úplně jinak, popř. má zrovna den blbec - jen to už člověk bohužel nemá šanci ovlivnit:(

2) Porodní plán

Rozhodla jsem se napsat svuj příběh s panickou poruchou..abych trochu popsala proč a čím to bylo způsobeno..

Před čtyřmi lety se nám narodil chlapeček Eriček těhotenství probíhalo naprosto v pořádku genetika v pořádku ..po porodu nám zďelili že má rostep měkkého patra ti SME nějak překousli protože to nebylo nic hrozného v porodnici sem začala mít trochu problém stím že sem si říkala bože co jsem to porodila a tak dále.. nechápu do dnes jak ze mě něco takového mohlo vylézt byl tak nádherný a byl náš no a co že měl rostep vždyť to se zpravi operaci a bude fajn ..operace nas čekala v šesti mesicich dřív se to nedělá bylo těžké s jídlem ale jinak byl moc šikovný vše uměl k věku po operaci se začal vývoj opožďovat a to dost výrazně nikdo nevěděl proč hnali nás na Vojtovou metodu na neurologii a nikde nic mě už se to nezdálo ani trochu řekla jsem naší lékařce ať nás prostě pošle na genetiku že mě náš syn případne jako děti s Downovým syndromem doktorka mě ujistovala že to určitě ne ona stěma dětmi pracuje ví jak snimi je přesto jsem si to vydupala na genetice samozřejmě zjistili Downov syndrom translokacni forma podotýkám že až v patnácti měsících mu to zjistili ...no co život jde dal stejně ho milujeme a za nic na světě nevyměnili i když je to někdy těžké....vše se dá zvládnout do toho nám lékaři říkali pokud chceme další dítě tak co nejdříve tak SME si pořídili Teodorku aby to Eriček zvládl že nebude jen on....mezitím co jsem čekala Tejinku jsme stavěli dům spoustu starostí zařizování...ale ustála jsem to Tejinka se narodila a zrovna jsme se stěhovali Eriček ji přijal úplně suprově ale co vám budu povídat měla jsem doma vpodctate dvě miminka vše jsem pořád nějak zvládala ,ale už hůř pak mě bylo tak nějak dobře byli jsme venku na zahradě super den dětí se okoupali pojedli a šly spát já sem si udělala večeři a pořádně se nadlabla šla jsem spát v půl jedné jsem se vzbudila bolest břicha. Špatně na zvracení vylezla jsem s postele a už to zacalo šílená zimnice uvnitř těla jsem hořela voda,vzduch nic nepomáhalo bylo mě tak hrozně že sem myslela že skočím do zdi a bude po mě vzbudila sem manžela ať mě zavola sanitku nebo se fakt zabiju..... nikomu to nepřejí v nemocnici mě stanovili diagnozu akutní panička stresová porucha dali mě Neurol a za dva jsem šla dom myslela sem že už to nezaziju že už bude dobře pletla jsem se doma jsem byla jak mrtvola děti sem nemohla ani slyšet nechtěla jsem je chtěla jsem jen spát spát a spát trvalo to moc dlouho dostala jsem antidepresiva měla jsem asi 4 druhý než nějaké sedli takže půl roku jsem se jen trápila než zaceli zabírat ty pravé jim je do dnes bojím se vysadit nejsem na nich zavysla někdy si zapomenu vzít ale nechci už nikdy prožít to co bylo vše bylo způsobeno nahromaděnyn stresem a co jsem svoje problémy držela v sobě a nikomu nic neříkala proto píší tento článek pokud se cítíte že už to nezvládáte nebojte se někomu svěřit a dát to ze sebe ven ať nedopadnete jak já je mě mnohem lépe děti miluju na devse doufám že po přečtení článku mě nebude někdo odsuzovat že jsem na lécích

Ze srandy jsem se přihlásila na testování toaletního papíru a když mě vybrali, řekla jsem si "proboha, do čeho jsem se to uvrtala 😀 ).

Kurýr s balíkem (ne balíčkem) dorazil velmi brzy a nám doma přistála 4 balení po 8 kusech toaletního papíru. Jelikož máme malý byt, musela jsem vzápětí vyřešit nerudovskou otázku "kam s ním".

Uskladnila jsem ho do úklidové technické místnosti, kde hned začal plnit funkci osvěžovače vzduchu. Ano, opravdu, zelený Veltie s heřmánkovo - aloe vera vůní má opravdu velmi intenzivní parfemaci a možná by s tím někdo více citlivý mohl mít problém. Nyní nám ten samý druh voní i na WC 🙂.

A nyní k vlastnostem, které jsme během týdenního testovnání vypozorovali:

• Děti jsou nadšené z potisku papíru. Zejmona modrý Veltie má nejen na obalu, ale i na samotném papíru vytištěný obrázek roztomilého medvídka, kvůli kterému se vyplatí chodit na záchod 🙂. Mladší syn se právě odplenkovává, tak má motivaci a lákadlo.
• Papíru je v roli dostatečné množství. Už se mi totiž stalo, že role papíru vypadaly jako velké, ale ve finále ho tam bylo málo. 
• Papír je jemný, prdelky jsou jako v balnce.🙂.
• Papír se netrhá, nemusíte se bát nehody ;).
• Se splachováním jsme žádné problémy také neměli.
• Balení toaletního papíru má praktické ucho pro pohodlný transport z obchod domů.

Jako jedinou nevýhodu oproti konkurenční značce vidím v tom, že se ruličky nedají splchnout do záchodu. Už jsme si na tu možnost nějak zvykli a nyní se nám doma kupí nevyhozené ruličky o toaletního papíru. a druhou stranu je můžeme začít sbírat a nosit do školky na různá dětská tvoření.

Genitální herpes je kožní infekce zevního genitálu vyvolaná hepres virem HSV 1 a 2.

Herpes genitalis - první infekce ve III. trimestru - pokud dojde k primárnímu výsevu v období třetího trimestru je vysoké riziko přenosu herpes viru na plod při přirozeném porodu a je tedy indikován císařský řez.

Pokud již žena v minulosti herpes genitalis prodělala a v době porodu nemá žádné projevy genitálního herpesu, může rodit vaginálně. Pokud jsou však v době porodu na rodidlech projevy aktivní infekce, tak je nutno vést porod císařským řezem do 4 hodin po odtoku plodové vody. 

U žen s herpes genitalis v anamnéze se od 36. týdne těhotenství až do porodu doporučuje užívání antivirotik ke snížení rizika vzniku opětovného výsevu v období porodu  a tím nutnosti císařského řezu.

Pokud máte podezření na výsev genitálního oparu v těhotenství, neotálejte s  návštěvou svého ošetřujícího gynekologa.

Rizika pro plod.