Holky malej mi zase odmita prso.. breci mi u nej, odvraci se.. ☹ je to taaak mrzuty ☹ v techhle chvilich si rikam, proc ja krava doma nemam jednu krabici umělého mleka pro pripad nejvyšší nouze. ☹
Holky prosim help.jaky repelent proti klistatum pro batole?
Několik maminek prosilo o sepsání lékárničky na dovolenou s dětmi. Na blogu tedy seznam toho, co určitě nezapomenout. Krásný víkend 🙂
http://www.mklife.cz/2016/07/lekarnicka-na-dovo...
Častolovice
Jelikož toto dědictví jistě nesplňovalo standardy bydlení pozdně renesančního šlechtice, zahájil Friedrich z Oppersdorfu stavbu renesančního zámku. Jednalo se o čtyřkřídlou stavbu kolem téměř čtvercového nádvoří s patrovým panským křídlem a protějším přízemním hospodářským zázemím. Po smrti Oty z Oppersdorfu (syna Friedricha z Oppersdrofu a Magdalény z Donína, jejichž erby jsou na zámku umístěny nad průchodem do zámeckého parku) roku 1646 se stal do roku 1658 poručníkem jeho nezletilých dětí na Častolovicích František Karel Libštejnský z Kolowrat. Po dosažení zletilosti a bratrově smrti se Častolovic ujal Otův syn Jan Václav, po jehož smrti v roce 1676 byla poručnicí nad panstvím za nezletilé syny určena jeho žena Anna Eleonora rozená z Kolowrat. V roce 1682 si její synové Jan Václav, Jan Josef a Jan Eusebius Rudolf statky po otci rozdělili. Častolovice připadly toho času ještě nezletilému Janu Rudolfovi. O dva roky později padlo rozhodnutí statky prodat. Tak byly Častolovice Janem Václavem a Janem Josefem v zastoupení jejich nezletilého bratra v roce 1684 prodány Tomáši Černínu z Chudenic. Od něj po deseti letech panství kupuje nejvyšší purkrabí pražský Oldřich Adolf Vratislav, říšský hrabě ze Šternberka. Od roku 1694 již Častolovice z držení toho starého českého panského rodu nevyšly. Roku 1701 vytvořil Adolf Vratislav ze svých panství Zásmuky a Častolovice tzv. fideikomis (tedy nedělitelné, nezcizitelné rodinné panství). V roce 1942, poté co se Leopold Sternberg přihlásil společně s dalšími představiteli české šlechty otevřeně k české národnosti, byl zámek zabrán Němci. Po válce se sem rodina Šternberků vrátila, manželka Leopolda Sternberga Cecilie Reventlow - Criminil zde provedla některé úpravy a opravy, po únorovém převratu roku 1948 se rodina rozhodla emigrovat do USA a na Jamajku. Zámek se stal majetkem státu, v jehož držení zůstal až do roku 1992, kdy byl v rámci restitucí navrácen původním majitelům, tedy rodině Sternbergů. V současnosti je zámek v majetku Franzisky Diany Sternbergové - Phipps.
V současnosti je zhruba v 15 místnostech západního křídla zřízena expozice, která seznamuje se způsobem života šlechty v období od renesance (konec 16. a 17. století) přes baroko, rokoko a empír (18. století a počátek 19. stol.) až po biedermaier z let 1815 - 1848. V přízemí zámku se nachází také prodejní obrazová galerie, kde se v sezóně konají měsíční výstavy většinou místních umělců, a také zámecká restaurace. Diana Sternbergová umožňuje pronájem prostor zámku pro svatební obřady (v přízemí zámku je zřízena obřadní síň, pro velké svatební obřady může sloužit rytířský sál, církevní sňatek je možné uzavřít v zámecké kapli) a jiné akce. Velký důraz je ze strany majitelky kladen na květinovou výzdobu a to jak na nádvoří tak v interiérech. Jelikož původní povolání současné majitelky zámku je bytový design, byly jí některé pokoje citlivě upraveny. Zámek je díky instalované plošině na hlavním schodišti přístupný i vozíčkářům.
Anglický park:
Park má rozlohu 42 ha. Stará lipová alej k Synkovu. V parku žijí bílí daňci a jeleni Dubowského. U zámku leží minizvěřinec pro děti. V roce 2010 byl v zámeckém parku otevřen gloriet, sloužící k odpočinku návštěvníků parku.
Okolí:
Nedaleko Častolovic se nachází několik dalších hradů a zámků, cca 7 km východně je to renesanční zámek Doudleby nad Orlicí, asi 12 km stejným směrem potom zřícenina hradu Potštejn a zámek Potštejn, na severovýchod od Častolovic (cca 7 km) se nachází město Rychnov nad Kněžnou s barokním zámkem Kolovratů. Západním směrem leží město Třebechovice pod Orebem, známé svojí betlemářskou tradicí.
Zámek letohrad ( dříve Kyšperk)
Historie:
Městečko a panství Kyšperk náleželo před svým osamostatněním v roce 1568 šlechtickému rodu Žampachů z Potštejna, po smrti Zdeňka Žampacha v roce 1562 to byl od roku Čeněk Žampach. Jeho starší bratr Jan Burian založil na ostrohu nad Tichou Orlicí tvrz, doloženou poprvé roku 1570. Po jeho smrti musel Čeněk kyšperské panství prodat. Zboží zdědil v roce 1653 hrabě Hynek Jetřich Vitanovský, který nevyhovující tvrz v roce 1681 zbořil a na jejím místě vybudoval dvoupatrový zámek obdélníkového půdorysu se samostatnou věží. Stavbu dokončila Hynkova manželka Jana Magdalena z Harasova, provdaná podruhé za Norberta Leopolda Libštejnského z Kolovrat. K zámku byla přistavěna jednopatrová budova, sloužící jako patrimoniální úřad. K ní přiléhala jednolodní barokní zámecká kaple sv. Václava s bohatou štukovou výzdobou od Giovanniho Maderny. Kaple byla roku 1726 přestavěna na kostel sv. Václava.
Po roce 1945 byl zámek využíván jako sídlo národního výboru, byla v něm zřízena obřadní síň a místní knihovna, část sloužila jako internát, umístění tu našlo i městské muzeum. V letech 1983-1996 byla provedena celková rekonstrukce. Zámek využívá Letohradské soukromé gymnázium, hotel a restaurace, městská knihovna, základní umělecká škola a stálá zámecká expozice. V parku přibyla voliéra pro exotické ptactvo, celoročně přístupná.
Moje milá holčičko pro radost, dnes slavíš svůj svátek a jako každý rok Tě právě tyto dny nemám doma, protože si užíváš 14 dní táborového života v divočině... Zase přijedeš špinavá jako neandrtálec a možná budeš i maličko smrdět, ale to mi vůbec nevadí, jsi moje zlatá holka i tak. Přeju Ti jen to nejlepší, ať Tě neopouští Tvá radostná povaha a žiješ na plné pecky i dál... Někdy mám trošku problém ustát Tvé tempo, ale miluju Tvou upovídanou pusu, Tvé nádherné dlouhé vlasy a srdce na dlani... Jsem ráda, že právě já můžu být Tvou mámou... Pěkný svátek, užij si tábor, těším se na Tebe, Madlenko moje zlatá!!! Pusu na čumáček a teploučko do spacáku! Tvá máma
Menší dotaz, jak ste na tom s čištění zoubků? Malé jsou dva roky a za boha ji nemůžu vyčistit zuby. Ani sama nechce.. Kartacek mame už od prvnujo zoubku (od 10mesicu) A vzhledem k tomu že se ji už přední zuby kazí a drolí tak mě to trápí. Nerada bych se pak doslechla že se o ni špatně staram. Doktorka nám k tomu nic neřekla.
Holky, jak je to s infekčností neštovic? Všude čtu něco jiného..U nás je to dnes 10. den od prvního pupínku, 4. den se přestaly vysévat nové. Všechny je má zaschlé a některé už opadaly.
Maminky chci se zeptat malej furt slintá.rve všechno do pusy.je takovej nervozni.častějš se budí.myslíte že to mohou být zuby?budou mu 5.8 3měsíce
Psychosomatika
Zavřete si na chvíli oči a představte si les, zaposlouchejte se do jeho šumění, pociťujte chvíli teplotu slunečních paprsků a nechejte se pohladit jemným laskavým vánkem. Sledujte mírné vlnění listí. Na chvilku se nechte unést situací a po několika okamžicích si všimněte svého dechu, svého tepu, toho, jak se Vaše tělo cítí. Teď si představte moře, plujete na voru na širém moři, máte žízeň, civilizace daleko. Najednou se vedle Vás zakousnou do rohu voru těsně vedle Vás nenasytné čelisti patřící ohromnému žraloku ne nepodobnému známé filmové předloze. Bojujete o život… teď si všimněte svého dechu, tepu, sevření žaludku… Změnil se Váš dech, zrychlil se tep Vašeho vystrašeného srdce? Pravděpodobně ano. Myšlenky mají vliv na naši fyziologii, na naše těla. Ovlivňují nejen celé orgány – srdce, plíce, ale působí doslova na každou buňku. Podle pocitů, které vyvoláme myšlenkami, můžeme léčit (placebo), můžeme působit bolest a nemoc (nocebo), můžeme dokonce působit přesně proti lékům, které mají chemicky ovlivnit tělo. Myšlenkami a stavem „duše“ už překonaly miliony lidí koberec žhavých uhlíků, některým lidem se jenom prostřednictvím myšlenek „otvírají“ rány na rukou a nohou – stigmata. To všechno dokáže mysl.
Představte si, jakým způsobem na naše těla asi působí dlouhodobý stres (patří mezi něj i strach ze zhoršení nemoci a další pocity spojené s nemocemi). Tématem vlivu psychiky, myšlení, pocitů, přesvědčení a stresu na naše zdraví, jak tyto poznatky využít, se zabývá psychosomatika – vědní obor, ve kterých jsou mediálně známí například MUDr. Jan Hnízdil a MUDr. Jarmila Klímová. Vlivem psychiky na to, jak moc se „vyjádří“ genetické informace, se zabývá epigenetika (z mediálně známých autorů například Dr. Bruce Lipton). V současnosti se uvádí, že 80 až 95% (podle zdroje a podle velikosti vlivu) nemocí je buď přímo způsobeno, nebo ovlivněno stresem.
Další oblastí, ve které stres působí, je výkonnost. Kdo by neznal, jak i dobře připravení máme potíže podat výkon – sportovní, intelektuální, hudební… - když máme třeba trému. Srdce nám divoce buší, potí se nám přinejmenším ruce nebo čelo, a my ne a ne si vzpomenout na to, v čem jsme si ještě včera byli tak jisti. Ale proč popisovat dále, asi najdeme málo lidí, kteří trému nezažili.
Myšlenky a emoce jsou navíc nakažlivé – ne nadarmo se psychosomaticky často léčí malé děti prostřednictvím ovlivnění pocitů (a stresu) matky či rodičů. Stejně jako se epidemicky dokáže šířit dobrá nálada, stejně (ne-li lépe) se může přenášet nervozita, vztek, nenávist (davové jednání jinak „klidných a normálních“ lidí, kteří se později diví, jak mohli něco takového udělat…). A lidé si často libují spíš v dramatech než klidných věcech – jestli teď nesouhlasíte, vzpomeňte si, o čem jsou nejběžnější filmy, jaké reportáže jsou nejčastěji ve zprávách, jaké emoce (a nadávky) se nejčastěji vyskytují při sledování sportovních utkání…
Jak se dají využít výše uvedené informace? Jedním z prvních „psychosomatiků“ byl Jacobson s jeho progresivní relaxací. Někomu to fungovalo, ale mnozí nepociťovali pokrok. Dále se začaly objevovat různé knihy, například od autorů Louise Hay, Ruedigera Dahlke, přístupy jako metamedicína, GNM, u nás už zmiňovaná Klímová. Spoustu lidí „chytlo“ tzv. pozitivní myšlení, mnohým ale nepomohlo. Přesně, jak je uváděné ve filmu „Co my jen víme“, kde jeden kněz říká: „pozitivní myšlení, jak se často užívá, je jen tenká slupka pozitivních myšlenek překrývající hromadu s.aček“ – trochu jsem to zparafrázoval 🙂. Další film, který velmi drsně ukazuje, jak „pozitivní myšlení“ je jen potlačováním nebo dokonce přetvářkou, je film „Kurz negativního myšlení“. Rozdíl totiž nedělá kvantita (i když taky), ale kvalita. Nejde o to, co říkáme, ale o to, co cítíme a o čem jsme přesvědčeni. Čemu věnujeme pozornost. Jestli si budu opakovat pěttisíckrát za den: “Jsem hubený“ a přitom si nechám vykládat karty, kdy zhubnu, budu se na sebe pitvořit před zrcadlem a vyhýbat se pohledům jiných, jak to asi dopadne? Další věcí je opravdové rozhodnutí – většina lidí je (i přes úmysl třeba držet diety, když jsme uváděli jako příklad hubnutí) rozhodnuta nevzdat se „potěšení“ z některých potravin…, vlastně dopředu ví, jak to dopadne, že? Kdo to nezná, třeba z jiné oblasti? Co třeba cigarety, prokrastinace, alkohol, facebook, a další a další?
Jak z toho ven? Jak naplnit sklenici plnou bahna křišťálovou vodou? Nabízím dvě cesty – přilévat čistou vodu, dokud se bahno úplně nevyplaví (pozitivní myšlení samo o sobě – říkám tomu tvrdá cesta – některým ale funguje) nebo napřed pořádně vyčistit špínu a pak nalít čistou vodu (měkká cesta) – co myslíte, že je účinnější? A co rychlejší? … Jak se dá čistit? Hledal bych v oblasti okolo zdrojů NLP (neurolingvistického programování), u NLP a u věcí, které z něj vychází. NLP vychází z práce několika osob: Miltona Ericksona (hypnotizér, který vytvořil „hovorovou hypnózu“), Virginie Satirové (velice úspěšná rodinná terapeutka), biologa Gregory Batesona a dalších. Z přístupů, které vyšly z NLP, bych jmenoval EFT (techniky emoční svobody Gary Creiga) a následovník EFTu – FasterEFT (emočně cílená transformace Roberta Smithse).

























































































