Tak konečně jste tady u nás, zdolali jste imigrační a pozor! Připravte se! Protože všechno vypadá jako z nějakýho filmu, si přesně pamatuju sama na sebe, vyzlezla jsem z letiště a fakt že jo, všechno i ten koš na smetí vypadal jako z filmu. Takže hurá do víru velkoměsta! Ale jak se do prčic přepravit z jednoho místa na druhý?
1. Profláklý žlutý taxíky, definitivně doporučuju na cestě z letiště, ale jinak moc ne, jednak jsou drahý a jednak jsou díky zácpám děsně pomalý. Kdyby tvůrci filmů byli víc realističtější, tak by James Bond, když honí padoucha v autě rozhodně do taxíku nešel, ale normálně pěšourkem pěkně polehoučku s kafem v ruce toho padoucha v autě došel, většinu dne i noci a hlavně po Manhattanu. Jo pozor máme tady novinku přede dvěma lety zavedli i zelený taxíky, ty ale jezdí jenom po Brooklynu a Queensu, na Manhattanu vám nezastaví. Jo a taxikáři tady berou tolik, kolik jim ukáže taxametr a k tomu chtějí dýžko, stačí dolar nebo dva. Jo a někdy k tomu všemu máte perfektní taxikářskou bitku a to pak můžete to dýžko dát i vejš, ale jenom pokud váš týpek vyhraje.
2. Metro, tak o metru jsem napsala celej článek na blogu, ale kdo chce stručněji. Metro neboli subway tady jezdí 24 hodin a je definitivně tím nejlepším dopravním prostředekem, dá se tam ve špičce super mačkat, ale taky poslouchat fakt skvělá hudba, třeba stanice Union square nebo –atlantic Ave mají fakt perfektní umělce, taky můžete vidět super taneční představení a pak dát pár peněz žebrákovi na schodech. Pokud jste tady v létě tak se připravte na děsnej hic na stanicích, jsou starý a nemají klimatizaci, zao ve vagónech je to na zmrznutí.
3. Autobusy, tak ty nedoporučuju stavěj na každym rohu a díky dopravě jsou děsně pomalý, navíc není nikdy jistý kdy přesně přijedou.
4. Pěšky, NYC je perfektní město na pěšo chůzi, je na rovině a ztratit se tady je pěkná fuška a navíc vám lidi rádi pomůžou.
5. Dvoupatrový turistický autobusy, nikdy jsem nejela, ale viděla odhodlaný turisty jak jedou za deště, sněhu a mrazu a to otevřený horní patro neopustí.

Vaše zkušenosti, naše radost
Před pár dny jsme vám oznámili, že pomaloučku pomalu spouštíme nové kampaně a spolupráci s různými značkami. Konkrétně - spustíme Vaše zkušenosti se značkou, a to už 11. 7.
A co to znamená?
Znamená to jen tolik, že vy, uživatelky, budete na své kůži zkoušet, testovat a hodnotit produkty. Kosmetiku, drogerii, potraviny, výživové doplňky ... na co si jen vzpomenete. Budeme se snažit vám přinášet co nejzajímavější značky a určite si budete mít z čeho vybrat.
Má to ale podmínku. 🙂 My vám na testování zašleme produkty a vy nám zašlete jejich recenzi. Vaše dojmy, názory, pozitiva (a také negativa), fotografie, koláže fotek, všechno možné i nemožné. Protože nás zajímá váš názor na věc. Chceme s vámi vést dialog a naslouchat vašim názorům.
Na testování si budeme vybírat maminky vždy ve spolupráci se značkou, která se bude aktuálně testovat. Následně to mamince oznámíme a zašleme jí balíček. Ona bude mít týden na testování a další týden na napsání recenze. A co je nejlepší, produkty si může nechat, nebo darovat své kámošce, ségře a nebo své mamince.
Takže, drahé ženy, sledujte profil konik_testuje a čekejte na ty nejlepší zážitky se značkami na vlastní kůži. Konkrétní podmínky vám vždy oznámíme. Už za pár dní to vypukne.
Málokdy řeším změny tady na Koníkovi, ale teda že nebude fungovat při najetí myší zobrazení dětí, příp. těhotenství atd., tak to se mi teda nelíbí..Snad jen nějaký dočasný problém se zobrazováním.
Ze všech koutů na mě blikají fotečky z ultrazvuků a čerstvě narozených miminek . S velkou příchutí nostalgie si prohlížím fotky z porodnice a končím na oslavě 1 narozenin. Proč to tak rychle utíká? ☹ s roztomilého miminka s dlouhýma nohama mi tu běhá 18 měsíční ďáblice,která prožívá batolecí pubertu. Užívejte si ty mrňata a těhulkování pak budete koukat nostalgicky na fotky jako já
A jak bydlí normální Newyorčani? Tak řeknu vám, že to pro mě bylo docela překvapení a ne v dobrým smyslu. Kromě Carrie a její party, bydlí singl lidi většinou se spolubydlícíma, protože utáhnout nájem je teda fakt něco. Většina takovejch těch krásnejch cihlovejch domů je rozdělená do bytů, kterejm se říká railroad apartment, to znamená, že jsou pokoje jeden za druhym a uprostřed nejsou okna. Pamatuju si, že největší šok bylo, když jsem viděla u kamarádů, který bydleli v loftu, jak tam jeden kluk spí na skříni, je fakt, že tam byl nejnovější a platitl nejmenší nájem, tuším, že to bylo nějakejch 300 dolarů a v tom loftu jich bylo pět. Většina domů je soukromejch, ale existují tady taky domy s regulovaným nájemným, což je naprostej sen, bohužel jsou na tyhle byty čekací listiny třeba 30 let. Kamarádův brácha tam byl zapsanej při narození a prý na něj už brzo dojde řada, zabil jenom pět lidí před sebou.
Peklo je taky byt sehnat, neb poptávka převažuje nad nabídkou. Budoucí nájemník se jde na potencionální byt podívat v rámci inzeroveného dne otevřených dveří, no a to je na sto procent někdy uprostřed dne, aby si potencionální nájemník musel vyít volno z práce. Je dobrý si sebou vzít, vápis z účtu, kde člověk dokáže, že má ušetřeno min. 4 nájmy, potvrzení od zaměstnavatele, ručitele, vápis z banky a pokud možno ukázka, že máte taky spořící účet, je taky dobrý ukázat, že jste tady legálně, zdravotní pojištění se taky hodí, oddací a úmrtní list prarodičů a praprarodičů, vysvědčení z první třídy. No a pak se nadšený potenciál postaví do fronty a začne se drat, aby ten byt viděl co nejdřív a všechny předhonil, neb byt zmizí běhěm prvních pár hodin, většinou.
My jsme bydleli celkem ve dvou bytech, ten první byl v perfektně čistým domě, dokonce jsme tam měli centrální klimatizaci, kterou teda jednou za pár tejdnů vlezl obří šváb, a to i přes měsíční deratizaci domu. Dokonce jsme tam měli dole i pračku se sušičkou, na New York fakt luxus. Jenže ten byt byl fakt malej, návštěvy u nás spali na zemi v obýváku a když jednou přijeli tři kamarádky najednou, tak tam bylo fakt útulno.
Náš druhej byt, před vybral Amík, neb já byla v práci a těhotná. Když ho viděla Amíkova mama, tak se rozbrečela a to bez nadsázky, prej se tam narodí její vnuk. Když ho viděla moje mama, tak řekla, že je jak z Felliniho filmu a prej ne v dobrym. Je fakt, že se v tom dome nikdy neuklízelo a správce domu pod náma se se svojí manželkou pravidelně každej víkend děsně opili a pobili. Když jsem byl někde kolem 7. měsíce, tak mě na schodech potkal správce a řiká: “Ty seš těhotná?” “Jo, jsem.” “Já myslel, že jsem tak ožralej a mám vidiny.” Správcová pak tvrdila, že je mini chlapík rasista a nemá rád latino, protože se pokaždý, když se na něj vrhla rozbrečel. Ono to chce tvrdou náturu nerozbrečet se, když na vás řve bezzubá čarodějnice s dechem okeny.
Ale hlavně, že Carrie bydlí sama někde kolem Chelsea, mimochodem jedno z těch dražších míst.
A sakra fotky prvního bytu jsou na střeše. Tohle je z druhýho.
Před půl rokem jsme si dovezli domů krásné malé štěňátko. Hned první den si oblíbil papuče mojeho chlapa. Ptala jsem se ho, jestli mu náhodou nevadí, že mu je ožírá. Jeho slova si pamatuju do dnes...
"Miláčku. Je to pravá kůže. To nerozkouše i kdyby chtěl"
Přesně dnes nastal den D... Po x měsících úporného snažení Fred boty zdolal 😀 😀 😀 R.I.P. ty kůžo!! 😀 😀 to zas bude řev 😀
Našla jsem něco báječného na dlouhé procházky s kočárkem!
Takže až uvidíte uslzenou matku se sluchátky v uších a tlačící kočár, jsem to já! 😀
Adélka je tady! Aneb náš super rychlý porod. 🙂
Bylo 23.5.2016, pondělí, krásný den plný sluníčka a mě čekala kontrola v porodnici - a ještě přímo u pana primáře.. Adélce se totiž pořád ven nechtělo, a tak už jsem si šla, po dvoutýdenním přenášení, domluvit porod vyvoláním.
Hned po příchodu mi natočili monitor ( žádné změny, mini kontrakce, ale nic extra velkého ), pak pan primář změřil tlak, puls, udělal ultrazvuk i vnitřní vyšetření pohmatem a jen konstatoval, že hlavička sice naléhá, ale prý se nic nechystá, a tak že se mám tedy ve středu 25.5.2016 dostavit znovu k němu, a porod bychom vyvolali..
Bylo mi z toho do breku. Bála jsem se, a plakala a plakala.. A pomaličku už se s tím vyvoláním fakt smiřovala. Odpoledne jsme si ještě zašli s manželem a synem na procházku, dali malé černé pivko na minigolfu, pizzu a šli domů - já tak nějak víc uklidněná.
Večer jsem okoupala Adámka, a hned jsem si s ním šla dříve lehnout - všechno to zaspat, radši.
Ve 2:30 ráno mě vzbudilo nutkání na záchod - zase to noční čůrání, nic nového.. 😀
Ve 3:00 mě nějak píchlo v podbříšku, takže zase návštěva WC a totální vyprázdění snad všeho ( kromě Adélky samozřejmě! 😀 ) ze mě - to asi to černé pivo a pizza, říkala jsem si.. a šla si zase spokojeně lehnout..
Změny na koníku a jejich komunikace
Ahojte. Některé mě znáte z bývalé skupiny o testování nového bazaru, pro ostatní se představím: Jsem Jamie a pracuji jako produktový dizajnér v koníku.
Chtěl bych vám přiblížit, jak tady fungujeme. Modrý koník je firma, která zaměstnává téměř 30 lidí, z toho přímo na vývoji stránky jich pracuje osm - šest programátorů a dva dizajnéři.
Stránka vznikla v roce 2006 a dlouho byla jen fórum. Postupně přibyla alba, interní pošta, bazar, blogy, skupiny, wiki… Historicky jsme funkce jen přidávali, motivovaní i ohlasem lidí z malé komunity, kterou koník byl.
Až nedávno jsme začali málo využívané a duplicitní funkce rušit. Děláme to, protože udržovat tak velký kolos, jakým koník je, je s malým týmem náročné a zpomaluje nás to v dalším vývoji. Také musíme myslet na nové uživatele, pro které může být komplikovaný koník odstrašující.
Změny
V poslední době se událo více změn a v blozích vznikla napjatá atmosféra. Rád bych k tomu napsal pár slov a některé věci vysvětlil.
@veveruska22 - nikdy jsem nevěřila, že ve virtuálním světě mohu najít přítele. A našla jsem opravdového přítele. Díky ti za to, že na mě myslíš... Já na tebe také myslím a neboj se... srdíčka, která tu syslím... se brzy rozletí do dalekého světa - ty jistě víš, zlato kam 🙂. Vážím si tvého přátelství, i když jsme se nikdy neviděly, vždy mě podpoříš a za to ti velký dík. Mám tě ráda, Luci.
DĚKUJI DĚKUJI VŠEM ŽE VÁS SmOOtHie baví a zajímá .
Skupinka Smoothie ...
https://www.modrykonik.cz/group/7337/detail/?ne...
Tak jo, letenky máte koupený, roční období vybraný a teď sakra, kde bydlet co? No, tak s tim vám teda moc nepomůžu, protože ubytování jsem tady nikdy neřešila. Osobně bych se na hotely vykašlala a šla do Air B and B, normální lidi pronajímají bydlení, nechci si dělat reklamu, ale I my plánujeme bejt jedněma z nich.
Co je dobrý vědět o americkejch hotelích tak nějak celkově, nebudu chodit kolem horký kaše, ale dají se v nich chytit štěnice. A taková štěnice je pěkná mrcha, dokáže přežít bez jídla i dva roky a v New Yorku jsou poměrně hodně rozšířený, kamarádka se jich nemohla zbavit přes rok, dřív jí začala slejzat kůže z chemikálií než se zbavila štěnic. My je zažili jenom jednou, ale to jsme byli na Fidji, no vlastně dvakrát. V našem posledím bytě se najednou u našich dveří objevila zabalená matrace, byla tam asi dva tejdny, než nám sousedka ze zhora řekla, že tam jsou štěnice. Naši soused odvedel jí tam prostě odložili. Tak to tehdy Amík děsně vyjel, jasně mini chlapík byl mímo a Amík byl otec obranář, vyběhl tehdy na souseda, akorát, že ten neuměl ani slovo anglicky a Amíkova španělština není jeho čeština, ale matrace zmizela.
Jo a Carrie, tak ta by je měla taky na tuty. Fotky nemám, protože štěnice nefotim
Nové dobrůtky od #hipp !
Nenechte si je ujít, exkluzivně v síti Drogerií DM! 🙂
Prosím, aktivní chodítko ano nebo ne? Případně jaké kvalitní, ideálně třeba dřevěné pro chlapečka??? Tonda mi tu šoupe s košem na prádlo a mě to leze na nervy 😀
Doporučuje nějaké ubytování....penzion, hotel i kemp s vyzitim pro děti v Jeseníkách?














































