Připravily jsme pro Vás novou těhotenskou kalkulačku, která Vám vypočte termín porodu a ještě ke každému týdnu těhotenství jsme připravily zajímavé články. 

Články jsou již od 1. týdne těhotenství. Budete se divit, co všechno se děje s Vámi i miminkem již od začátku těhotenství.

Váš Matýsek.

Agi: Včera se nás paní učitelka ptala, co dělá tatínek a maminka za práci. Olík říkal, že tatínek je hasič.

Já: Opravdu?

Agi: Opravdu není. Pak mi v lese pošeptal, že si to vymyslel, protože neví,  kde táta pracuje.

Já: Aha...  A tys věděla, viď?

Agi: Jasně. Řekla jsem, že táta prodává pivo. V Koreji.

Já: No... to taky.

Nedávno jsem zažila krásné tři hodiny arteterapie u jedinečné Hanky Kandlerové (arteterapiehanka.cz). S jejím dovolením sdílím nádhernou mandalu, kterou vytvořila pro rok 2016. Dává mi pocit síly a vědomí, že zmatek, únavu nebo stará zranění je možné vyléčit a zharmonizovat. Nechte tu úžasnou mandalu na sebe působit.

Důvěra a láska je pravý opak strachu - který se jako chameleon vloudí do nejrůznějších životních situací a vesele nás podporuje v tom, abychom si postavili naše malé "vězeníčko".

Zkuste sledovat:
- o čem si vyprávíte v práci, u kafe nebo u piva, do telefonu….
-o čem si “povídáte” uvnitř sami se sebou…

Hodně velká část našeho vnitřního i vnějšího povídání je o tom jak

• nás někdo nebo něco štve
• nemáme čas nebo energii
• nás záhadně pronásleduje smůla v nejrůznějších podobách

Řešení naší situace většinou vidět nechceme – ačkoli často nám ho intuice hned pošle. Stačí se zastavit a poslouchat. Jenže to je nesmysl, to neumím, to nedokážu, to jsem ještě nikdy nedělal/a, na to nemám čas. Lidi okolo by se mohli divit nebo smát. Prostě “to nejde”! (A někdy dokonce “to SI nemůžu dovolit”!) A raději se od sebe "odpojíme", protože tak méně vnímáme to co nám chybí. Že třeba hluboko uvnitř bychom potřebovali více vřelé blízkosti, víc tvoření, víc přírody, víc opravdových jednoduchých věcí... 

V poslední době pozoruji, že dochází k neblahým změnám mého zdravotního stavu. Na noze, konkrétně přes celé lýtko se mi udělala celkem velká boule. Je dost těžká, takže zapříčiňuje pajdání a chodím jako hrabě de Peyrac. Při bližším ohledání jsem zjistila, že ta boule má hlavu, z ní mě hypnotizují 2 oči a často křičí "mama". Taky podezřele často mění barvy, podle toho, v jakých intervalech se stihne zasvinit jídlem, vytíráním pod postelí nebo hraním v trávě. Občas má taky nepříjemný pískový povrch, hlavně když dorazím z pískoviště.

V průběhu dne mi ta boule putuje po celém těle. Usazuje se mi taky na boku, zřejmě aby vyvrátila palindrom kobyla má malý bok. V zádech pak cítím nepříjemné píchání. To jsem si alespoň myslela, že je to píchání. Teď už vím, že ta boule má ruce a na nich prsty. A ty umí štípat.

Úplně nejhorší ale je, když mi doputuje až za krk. Způsobuje mi dočasnou slepotu, hluchotu, vypadávání vlasů a zcepenění krční páteře.

Musím najít specialistu, který si s ní poradí. Myslím, že se jmenuje mateřská škola...

Dobrý den, chtěla bych se zeptat.. Když penis nevnikne přímo do pochvy ale na začátek tak 2-3 cm.. Mohu otěhotnět? Děkuji

Chtěla by se zeptat měla jsem 14 dnu špinění každý den 8 dnu jsem nedostala menstruaci a ted špiním jenom když něco zvednu težšího chtela bych se zeptat co to znamena jestli se jedna o tehotenstvi ? 🙂 

Je 18.4.2016. Velký den! Den D! Dnes kontrola na UTZ a mělo by být srdíčko. Jsem 6tt+3,takže se člověk ujišťuje,že kdyby nebylo,tak je pořád ještě čas. Ale kdyby bylo,tak by to bylo mnohem veselejší. Celý den sem jako na trní. V práci to utíká. Blíží se 1 hodina..obědvám..těším se..přemýšlím..ať už tam sedím.. 13:56 valím šalinou na místo činu. V čekárně nikdo není. Objednaná jsem na 14:30. 14:21 si mě zavolá sestra.,, Plastová zrcátka?,, ,,Nechci,, jinak všechno stejný 🙂 jdu čekat. Vysleču se a modlím se,aby bylo všechno v pořádku. ,,Pojď dovnitř Veroniko,,. Valím jak nikdy. Hupsnu na ,,kozu,,. ,,Ták se na to podíváme.,, A je to tam!! Bože!! Je to tam!! To miniaturní problikávající srdíčko bylo vidět snad na kilometry daleko a slyšet dokonce taky!! Ta rána co se ozvala,to mi spadl kámen ze srdce! Všechno bylo v pořádku. Měříme 8mm,srdíčko bije naplno! Je to potvrzený! Těhotenská průkazka vystavená. 3.5. se jde na krevní odběry a moč s sebou. Neskutečně se mi ulevilo a teď už vím,že mám toho nejskvělejšího prcka/prcinku na světě! 

Mějte krásný den! A ať se vám všem brzo objeví blikající srdíčka 🙂

Když se všeobecně provalilo, že jsem těhotná (a po narození Čudlika a vlastně doteď), začalo spousta lidí okolo říkat takovéty věty. No a když se to řiká, tak to bejt tak musí 🙂))))

Všichni říkali, užijte si, než se to narodí...náš sen je teď vidět jeden film bez přerušení či u něj případně usnout, nic víc nic míň netoužíme.

Všichni říkali, vyspi se, dokud to jde...jsem v minusu nejméně 1000 hodin spánku a jízda nekončí.

Všichni říkali, že kolika trvá 3 měsíce a u kluků je to vždy horší...6 měsíců křiku a všechny kapičky k ničemu.

Všichni říkali, počkejte, až začne běhat, to už se teprve nezastavíš...jak to bylo hezké, když se to jen placatilo, teď je to vážně občas fofr. Třeba se jen v klidu najíst by bylo pěkné.

Všichni říkali, kolika nic není, počkejte až začnou zoubky...no taky pěkné období, doslova chuťovka.

Přirozeností každé ženy je potřeba pečovat o sebe samu, cítit se krásnou a přitažlivou, být spokojená. Ženy jsou více či méně kritické ke svým tělesným partiím, zejména pak k velikosti a pevnosti poprsí. Ale bez ohledu na věk touží mít ňadra plná a pevná.

Photo zdroj:Salutem Pharma

Co ovlivňuje vzhled poprsí?

Ženská prsa se mění s věkem. Hlavními příčinami jsou náhlé změny hmotnosti, těhotenství a kojení, či dědičné faktory. Během těhotenství a kojení dochází k rychlému růstu prsní žlázy a následně pak po ukončení kojení k jejímu opětovnému zmenšení. Dalšími faktory, které ovlivňují tvar a plnost poprsí může být také antikoncepce a kouření. Pevnost a vzhled poprsí závisí na stavu svalové a pojivové tkáně. Pokožka prsou je citlivá, a proto je nutné se o ni každý den starat. Pevnost, tvar poprsí a elasticita pokožky prsou je závislá na rostoucí ztrátě vody v prsní tkáni. Ochablé prsní svalstvo, stresový hormon, metabolické procesy, agresivní volné radikály – to vše krásu ženských prsou poškozuje.

Jak si vzhled svého poprsí vylepšit?

Existuje více možností, jak svá ňadra zdokonalit. Tím základním se může jevit cílené cvičení a posilování předmětných partií. Velmi často však má toto snažení na tvar a velikost našich prsou jen pramalý vliv. Abychom dobře vypadaly, řešíme to pak alespoň kvalitními podprsenkami nebo vycpávkami do nich. Ale určitě všechny víme, že to není úplně ono, bez podprsenky jsou naše ňadra zpátky povadlá nebo menší než bychom chtěli ukázat. Řešením je samozřejmě i silikon a drahá plastická operace, ale řešením velmi invazivním a ne vždy je konečný výsledek opravdu naplňující naše představy. Velmi zajímavou alternativou je užívání přípravků s obsahem přírodních extraktů posilujících naší prsní tkáň.

Objednávejte se slevou již nyní! 😉

- sleva 7% na veškerý sortiment (ceny na eshopu jsou již po slevě)

- chybí vám v sortimentu nějaká vaše oblíbená kosmetika Eoné nebo Nobilis Tilia? Tak já vám ji objednám, v pondělí 25.4. se 7% slevou, kterou nabízím v době TOPu.
Vaši objednávku stačí napsat mailem, do zpráv na Fb, do IP na Modrém koníkovi nebo třeba jen do poznámky k objednávce

- spuštěn prodej Giga sady s mycím olejem Medvídek 200ml

Sady Medvídek velká, malá i GIGA jsou v době TOPu na objednání
(jejich naskladnění proběhne v úterý 26.4. a ihned potom budou odesílány k vám 😉)

Připravili jsme pro Vás několik akcí a novinek:

1. SLEVY NA VŠE 7-20%

7% = Anavy, Eoné, Disana, Haipa Daipa, Missiva, Kikko (Xkko), LTZ, Papilios, Thirsties

10% = Bamboolik, Katyv Baby, Petit Lulu, Pop-in, Rumparooz, Splash About (Happy Nappy), Tierra Verde, T-Tomi, Unuo

15% = Gaia Cup, GroVia, MannyMonts (Baby Idea), PoPoLiNi, Snappi

20% = BA.GR, Joli Petit, Katyš

Včera na mě na facebooku vyskočil krásný článek o reakcích okolí na čtyři děti....A protože my k tomu máme ještě dvojčata, tak mě napadlo o tom napsat...

Vždycky sem chtěla hodně dětí...ale vždycky tam bylo slovíčko "jednou"...nikdy sem si to do puntíku nedokázala představit, co to znamená. Ikdyž sem to měla předpokládat. Mám čtyři sourozence, takže je nás celkem pět. Pořád ale myslím, že my sme byli něco jiného, než mám třeba ted aktuálně.

Nejstarší sestra je ode mě starší o 13 let, nejstarší brácha o 10 let, další brácha o 8 let a pak nejmladší je zase o 6 let mladší....Takže kromě těch tří nejstarších sme prakticky takový jedináčci. Navíc sme měli babičku v jednom městě a už co já pamatuju, tak tam bydlela ségra. Až se vdala, nastěhoval se tam prostřední brácha, takže nás doma nikdy nebylo víc než 3 a  navíc, když mě bylo 10, tak bráchovi 20, což už sme byli úplně jinde...Ale cestu k sobě máme a časem se ten rozdíl srovnal.

Ale to už sme jinde.Když sem byla poprvé těhotná, vůbec sem neřešila a ani neplánovala (ikdyž někde podvědomě asi ano), že zase někdy budu těhotná, řešila sem aktuální situaci a ač znalá dětí (v té době 7mi násobná teta) sem měla trošku strach, jak to zvládnu....Při zjištění těhotenství mi nastávající oznámil, že on chce tři děti (to sem veděla), ale co nejvíc u sebe, tak at s tím počítám a když už, tak už (těhotenství bylo hooooodně neplánované - já sotva 20, začala studovat, muž sice 26, s rozjetou firmnou, takže až takový problém to nebyl, ale...)...

Když se nám potom nedařilo, nezbývalo než se pomalu smiřovat s tím, že budeme mít jedináčka (což mi dělalo hodně velké problémy)...zlom nastal, když se na testu objevily dvě čárky a po pár kontrolách se ukázalo, že miminko nebude jedno, ale dvě. Naštěstí máme kolem sebe úžasnou společnost, která naše názory a rozhodnutí plně respektuje (což je možná i kombinace povah mojí a mého muže), takže sme se s nějakou výraznou překvapeností (samozřejmě, že to babičky řešily, ale spíš měly strach, aby bylo všechno ok) nesetkali... To přišlo až po narození, kdy sem musela každé babičce při procházce vysvětlovat, že...

-máme dvě holky (sice nemají náušnice, ale růžový kočár, růžové deky, růžové bundy a čepice by mohli napovědět)

Chtěla by se zeptat měla jsem 14 dnu špinění každý den 8 dnu jsem nedostala menstruaci a ted špiním jenom když něco zvednu težšího chtela bych se zeptat co to znamena jestli se jedna o tehotenstvi ? 🙂

Dobry den chtela bych se zeptat ja jsem vysadila prasky uz je neberu dva mesice prvni mesic po vysazeni byl v poradku dostala jsem menstruaci a od druhyho mesice tyden pred mesickama jsem zacla špinit uz to mam 14 dni a měsíčky jsem porad nedostala jenom porad mam špinění chtěla bych se zeptat jestli to muze byt s tech prasku nebo jestli muzu byt tehotna? 🙂 🙂

Dnes byl den, kdy jsem si přála být sama.

Vařila jsem oběd, na který jsem vlastně vůbec neměla chuť, měla jsem hrozný vlasy, nový flek na starém tričku, upatlanou podlahu a neměla jsem sílu (ani další ruce navíc) to změnit.

Elíše zlobí zuby a útěchu (pochopitelně) hledá u mě. Respektive u části mého hrudníku, kde se nachází vývod mlékovodu. Proti tomu nic nemám, jen bych uvítala občasnou pauzu (trvá to už několikátý den a noc), aby se bradavky stáhly do svých rozměrů a já dala odpočinout svým už dost vytahaným orangutanským pažím. Protože jakmile Píďu vzdálím na více než 1 cm od sebe, nastane řev (a ne!, nenaučila jsem ho to!!!!!!) Takže když to pak přesáhne určitou, předem nejasně definovanou mez, chytá mě rapl.

Naštěstí jsem teď od Elíše dostala takovou tu rozkošňáckou dětstkou pusinku, která každou matku nakopne (fakt to funguje!), vše je zapomenuto a článek se v tu ránu odvíjí jiným směrem a nekončí slovy "a tak se ta rozcuchaná matka s flekem na triku, hystericky poskakující na zahradě jako smyslů zbavená, nenávratně zbláznila". Místo toho tedy můžu napsat:

Ano, i takové jsou dny. A děkuju za ně.

Neskrývám ale, že už se moc těším na zítra...
Pac a pusu.

Před nedávnem tady proběhla série se svatebníma fotkama a jelikož já nevím, kde mám naše svatební fotky tak jsem se rozhodla, že to radši sepíšu.

Amík mě požádal o ruku na Novým Zélandě,  po dvouměsíčním prořezávání vinic, lezení po kopcích, spaní ve stanu, koupí našeho prvního společnýho auta, který bylo o dva roky starší než můj brácha, po mnohonásobným opití místním vínem, po měsíčním česání oliv, po měsíčním trhání jablek, jsme si řekli, že to spolu zkusíme. Stejně jsem k cestě do USA potřebovala vízum no a  kdyžtak se prostě rozvedem no.  Ano, oba dva jsme měli hodně romantickou potřebu se vzít.

Po návratu do Čech z velikejch odletěl Amík do svý domoviny zatímco já si vyřizovala papíry na svatbu. Celej měsíc mi hrály nervy jako blázen, i když jsem se to snažila zlehčovat, přece jen jsem se měla vdávat a navíc v Americe, kde jsem předtim nikdy nebyla a ani po tom až tak moc netoužila.

Během tohohle měsíce jsem se naučila jednu důležitou věc o Americký kultuře a sice "nikdy neřikej svý svatbě den D." Američani si to pořád pamatujou jako D Day, den, kdy bylo plno jejich vojáků zabitejch při vylodění v Normandii.

Hned druhej den po příletu do NYC jsem si v děsivým kulturním šoku šla s tchýní vybírat svatební šaty. A černý, jak tvrdí Amík, nebyly. Na pohřeb by se nehodily ani náhodou. Jsou modro šedivý a mají malý kytičky a Amík je náhodou ani nepoznal, když jsem je předloni znovu našla. 

Ráno v Den D (pro mě) jsem se probudila úplně vyklidněná, no co, kdyžtak se rozvedem. Po NYC se najdou reklamy na rozvodový právníky už za třista dolarů. Zato Amík se vzbudil úplně nazelenalej, takovej třaslavej a celkově nějakej nervní. Košili jsem mu musela zapínat já, jak moc se mu třásly ruce.

Je 13.4.2016. V práci přemýšlím, že jsem si měla na prvním UTZ vzít fotečku, ikdyž tam byla vidět jen tečka. Objednaná jsem až na pondělí (18.4.16). Ale rodině to chceme oznámit už v sobotu. Chci připojit k oznámení i fotečku. Říkám si, že půjdu k Dr. už dneska. Jestli tam bude něco vidět. Co když nebude? Ale tak to prubnu. Čekám v čekárně. Nikdo tam není..jdu hned na řadu. Vyslíct a čekat, až mě zavolá. Sedám si na křeslo. Blik. A je to tam! Ten krásný pocit úlevy a radosti mě okamžitě zachvátil. Na UTZ byl vidět gestační, žloutkový váček a embryo. Vše odpovídající týdnu těhotenství (5tt+5). Srdíčko nebylo, ale na to je ještě brzy, to uznávám i já. Ale tohle mi bohatě stačí. Kulihrášek se zvětšil za týden a 3 dny o polovinu. A to je krásný 🙂 Měří 3mm. Neskutečný, že z něčeho tak malinkýho se stane život 🙂 Je to neuvěřitelný. 

Žádám Dr. o vytisknutí fotečky. 

Krásné první shledání.

Všem držím palečky a těším se na další UTZ, tentokrát snad i se srdíčkem 🙂

Nesobeckost - k vyspání mi stačí prakticky pár minut a o trochu víc decimetrů.

Balení – na výlet zapomenu vzít pleny a až zpět domů dokážu dělat, že se to nestalo.

Kočičí oči – umím číst knížku potmě (a nemyslím elektronickou).

Paměť na čísla – zejména ta telefonní – to máte doktorka, pohotovost, …

Veterinární péče – dokážu poskytnou psovi první pomoc poté, co potká na dvoře naše dítě.

Skládání příběhů – filmy většinou běží tak potichu, že je neslyším, takže si příběhy vykresluji sama. Nikdy se mě neptejte, o čem nějaký film je.

Byl podzim 1999, nastoupila jsem do druhého třetáku, a ani ve snu by mě nenapadlo, že se mi začnou plnit přání jak po másle. S nynějším manželem jsme už bydleli spolu, měli jsme nějaké ty starosti, a učili se spolu žít, ale ty dvě čárky na testu byli jako znamení... "to zvládnete, bude dobře!"

Když mi doktor v 6tt podával obrázek z ultrazvuku, domu jsem jela s pusou v křeči tím štastným úsměvem, který nešel sundat.

Hned jsem věděla, že to bude kluk, taky jsem si to už jako malá holka přála. Mít první dítě v 18ti , chlapečka a pak holčičku. Na UTZ nevím proč, až do porodu mi říkali, že je to 100% holka. Tak jsem jim věřila, nakoupila hafo letních parádních šatiček, růžových overálků, bodýček a babi napletla holčičí krásné svetříky. 

2.7.2000 mi v noci ve 23h rupla voda, do termínu bylo ještě pár týdnů, tak jsme byli oba vyplašený, a hned jsme jeli do porodnice. Skoro mě poslali domu, že jsem zavřená a nic se neděje, a že mám plodovky dost. Jen co jsem se zvedala ze židle, že teda asi pujdeme ještě domu, přišla moje úpolně první porodní kontrakce v životě. "Fuj! Ty kráso! Co to je? Já se snad otrávila jídlem nebo co?! " Za pár vteřin to přešlo, a dr. na mě koukal jak na zjevení 😀 "Jo, to nebude jídlem, začínáte rodit, tak si zase sedněte." 

Já byla vykulená, že co to jako má být.. porod jako bolí? Proč by to mělo sakra bolet? Přivést na svět dítě, by nemělo bolet ne? I máma mi říkala, že to nebolí, a že v televizi jsou to prostě herečky! Já se přesně do půlnoci 3.7.2000 nebála porodu! ...a ted se bojim! Bojim se bolesti, špatně bolest zvládám. Ty kontrakce do břicha byly celkem ok... ale ty křížový! Proč mě musí bolet i v kříži? To nedam! "Jak dlouho prosím vás trvá porod?" ...nechápavý pohled PA .." u prvorodičky 8h nebo taky 3 dny." ...Cože? Nene... to nemůže myslet vážně..tu ženskou už ted nemam rádá! At ke mě ani nechodí! 

Do 8h rána jsme byla v kontrakcích, byly i po 1minutě a 1 dlouhé, silné fakt dost. Prohlédl mě doktor, a řekl mi, že jsem histerka, že jsem otevřená na 2 prsty, a vyvádím jak o život. Vůbec jsem nevěděla, co to znamená, být otevřená na dva prsty, ale svitla mi naděje, že se asi pomalu něco děje. Za chvilku se ten samý doktor podíval do mé zprávy, na monitor a znovu na mě. "To jste opravdu celou noc v takových kontrakcích? " ... ":-/  jo, jsem, a už by to mohlo skončit." Následoval UTZ , kontrola moči, napíchli mi kanilu, monitor, a pustili do mě oxytocin, a vložili i tabletku. V 9h nález stejný, tak oxytocin přidali na rychlosti kapání. Přísahám, že jsem těmi bolestmi, hlavně v kříži a unavená, nevyspalá, hladová a žíznivá, viděla všechny svatý. Nadávala jsem, nemohla jsem stát, sedět natož ležet s těmi pásy přes břicho. V 10h hurá! otevřená na 4 prsty, prý už se to rozjíždí, no konečně! Hlavně at už je ta malá venku! At se na ní můžu podívat, pohladit, pochovat. Hrozně jsem se na ní těšila, ikdyž jsem pro ní prostě neměla jméno, protože jsem počítala intuitivně s klukem, ale věřila UTZ. Možná to bude Růženka, doma má vše růžové 😀 

Ahojte,

dnes bych vám chtěl představit naši novou Ambasadorku, Petru. Bude zastupovat na Koníku firmu HiPP.

Jsem velmi spokojený, že mohu dnes přivítat firmu, jako je HiPP. Málo firem dbá na kvalitu a původ svých výrobků, tak jako HiPP. Nejde jim jen o to, mít pečeť BIO na svých sklenicích a baleních. HiPP BIO pečeť jde totiž ještě dál než všeobecné požadavky zákonných nařízení na BIO produkty. A proto za svoje produkty ručí sám pán Claus Hipp. Tuto filozofii jsem našel i u zaměstnanců HiPPu, se kterými jsem se na školení setkal. HiPP je firma, které na zákaznících velmi záleží.

Ambasadorkou HiPPu je Petra

Petra je energická a velmi zajímavá maminka! Setkal jsem se s ní v Praze v sídle HiPPu a bylo to velmi příjemné setkání. Vyzařuje z ní motivace a vím, že budu sledovat všechny její příspěvky.

Můžete se hned přidat do oficiální skupiny HiPP, HiPP, HurÁÁ... a začít sledovat její blog! Těšte sa.

Zavádění příkrmů

Kdy začít?

• Pokud kojené i nekojené dítě dobře prospívá, začněte v ukončených šesti měsících. Když dítě projevuje velkou touhu po jídle (natahuje se po něm, dává hlasitě najevo, že chce také ochutnat) je možné začít o pár dní dříve, nejvíce však o týden či dva.
• Pokud kojené dítě prospívá pomaleji, poraďte se nejdříve s dětským lékařem nebo laktačním poradcem. Předčasné zavedení příkrmů či podání dokrmu UM by nemělo být první volbou.
• Pokud přes všechny rady kojené dítě prospívá pomaleji či je částečně na dokrmu umělým mlékem, je možné začít s příkrmy okolo ukončeného 5. měsíce.
• Pokud nekojíte a uměle živené dítě má hlad i když denně vypije 900-1000 ml mléčné výživy, je možné začít s příkrmy od ukončeného 4. měsíce.
• Dítěti mladšímu 4 měsíců nepodávejte žádné příkrmy, čaje ani šťávy.

Kojení

• V kojení nadále pokračujte i při zavádění příkrmů, potřeba kojení (četnost i délka kojení) bude ze začátku stejná jako v období výlučného kojení. Dítě se bude teprve pomalu seznamovat s novou stravou a způsobem jejího podávání. Kojení bude stále hlavním zdrojem tekutin, živin a energie.

Jaké potraviny?

Než....

Sem koncem dubna zjistila, že na testu jsou opět //...

Tentokrát to bylo hóóóóódně neplánované a přes čáru (manžel se s tím těžce smiřoval a smiřuje dodnes)...ale já prostě po všem nemohla toho tvorečka odmítnout...jak dlouho sem čekala na druhátko, proč by mi osud dával další šanci?

Opět mě moc podpořil pan doktor, bohužel, během těhotenství končil u nás a šel dál, ke svým dalším pracovním úspěchům...dodnes mě mrzí, že jsem si na něj nevzala nějaký kontakt, abych ho průběžně informovala, jak se nám daří (nepochybuji o tom, že by mi dál držel palce)...

Vivianka se narodila 29.12.2015, plánovaným CS. Zatím je to zlatíčko pro nás všechny (tatínek trošku bojuje, ale už ve slabé chvilce naznal, že je prostě úžasná). Táhne nám na čtvrtý měsíc, úsměvy hází na všechny strany....Hlas má jako zvon, takže dráhu zpěvačky (po dědovi, samozřejmě), má jistou 🙂

Někdy v noci nemůžu spát (samozřejmě, všechny děti spí ukázkově) a já nemůžu uvěřit, jakého štěstí se nám dostalo...Některý den je náročnější, jiný míň...Když potřebuji pomoci, babičky sou k dispozici. Nemáme sice ukázkově uklizeno, ale máme se rádi a co víc, všechny děti se mají rády mezi sebou a pomáhají si.

Skočili sme u žádanky do CAR...

Tak začalo se mi plnit přání, teda síš představa, že rozšíříme naši smečku...objednaní sme byli na 21.9...snažila sem se to nějak vymyslet, aby mohl manžel se mnou, přece jenom by to bylo lepší...

18.9 měl Lukášek narozeniny...ten den bylo všechno špatně...byla sem na ráno, hrozně unavená, nic se mi nedařilo...po cestě mi málem vběhl chlapeček pod auto, měla dojet kamarádka a vůbec sem nestíhala...přisuzovala sem to tomu, že mám dostat měsíčky...tak sem si řekla, že je to vhodný den na testování, ikdyž nebyl sebemenší důvod, ale už tak ze zvyku....

....a byly tam....nevěděla sem co dělat (paradoxně)...ne, že by mě to nepotěšilo, ale!!!! Tak jsem zavolala do CAR, nastínila situaci, že se případně přeobjednáme...stihla sem zavolat i mému dr, který byl pro mě neskutečnou podporou...objednal mě (už přesně nevím na kdy, ale celkem brzy, prtože mě chtěl mít pod kontrolou.

První kontrola byla nic moc, taková 50/50...vzal mi krev, Hcg ukázkové, každopádně, to u nás nebyl nikdy ukazatel....další kontrola na srdíčko: Maminko...sou tam dvě!!! Jedno už se srdíčkem, druhé trošku menší....díkybohu, alespoň za jedno!!!! Další kontrola obě v pořádku!!!!! Ač to znělo nelogicky (maminky většinou u dvojčátek přemýšlí, co bude) - my měli jasno, šťastní až na půdu 😀

Miminka krásně rostla, dokonce prý na 70% dvě holky...víc štěstí se nám ani nemohlo dostat....jen mě trošku zradil můj pan doktor, který zrovna odjel na tříměsíční stáž do Prahy, ale ujistil mě, že musím vydržet, že chce být u porodu.

Co s sebou sbalit do porodnice?

Aby Vám skutečně nic nechybělo:

• lehká svačinka včetně dostatečného množství tekutin (bez bublin). Vezměte si s sebou i pečivo na další den, čerstvé pečivo podávané k snídani v porodnicích neprospívá kojeným novorozenečkům.
• přezůvky 2x (jedeny do sprchy)
• teplé ponožky
• župan pokud nebudete chtít erár
• noční košile nebo pyžamo s propínáním – záleží na Vás, ale pokud skousnete erár je to lepší, jelikož je téměř nadlidský výkon při neustálém nočním i denním vstávání docílit neposkvrněnosti oděvu. Takhle vždy, vyfasujete čisté pyžamo a nemusíte se doma prát s haldou prádla. Pokud ale trváte na vlastním prádle, je nutné mít s sebou alespoň 2-3 kusy, takže máte po příchodu z porodnice hned o práci postaráno.
• něco pro zábavu – knihu, časopis a jiné
• telefon nebo i foťák

Pozor na správné hygienické pomůcky!

• pomáda na rty
• ručník 2x – tmavé ručníky, u kterých nebude vadit jejich případné zničení
• toaletní papír – ten nejjemnější, jaký znáte a jistě tušíte proč
• porodnické vložky – alespoň 40 kusů porodnických vložek. Pozor, použití klasických menstruačních vložek (s lepítky a neprodyšnou vrstvou) v poporodním období může být zdraví nebezpečné! Ani vložky v síťce nejsou na poraněná místa moc příjemné. Velmi oblíbenými jsou porodnické vložky SAMU MINI od firmy Hartmann, jejich levnější a stejně kvalitní varianta jsou vložky Sentina FIX. Ihned po porodu však doporučuji SAMU MIDI jsou dvojnásobně dlouhé a nebudete si tak muset dávat dvě vložky přes sebe :o)
• jednorázové kalhotky – zvažte, zda si do porodnice brát své pěkné prádlo, bylo by už jen na vyhození, také zvažte, zda budete jednorázové kalhotky skutečně prát, jedná se o vysoce infekční materiál, a jak to pak vypadá, na pokojích při jejich sušení. Zvolit proto můžete i levnější nesíťované kalhotky v počtu 5-10 kusů.
• intimní hygiena hned po porodu – k rychlému hojení přispějete oplachováním v roztoku Rosalgin. Zakoupíte jej v každé lékárně.
• mýdlo – je tajemství úspěšně kojící matky :o) Je lépe se vyhnout parfemovaným přípravkům (voňavky či deodoranty). Kojenci mají několikanásobně citlivější čich než Vy, aby Vás snáze identifikovali a co nejrychleji se dostali k Vašemu mléku. Pokud vůněmi dítě matete, nemůže Vás najít a vůbec se přisát, čímž komplikujete počátky kojení sobě i svému miminku. Strčte si nos na 5 minut do sprchového gelu nebo k voňavce. Je to jen 5 minut, ale Váš mrňousek tuto "vůni"zpočátku čichá i 40 minut, než se vůbec nají. Kupujte tedy mycí gely nejlépe na citlivou až atopickou pokožku, které jsou bez parfemace, mýdla a konzervantů. Vyzkoušený máme Atoderm moussant. Gel je vhodný na celkovou hygienu Vás i Vašeho miminka tzn. zastupuje mýdlo, šampón i pěnu do koupele, což znamená, že šetříte nejen pokožku vašeho miminka, ale i své peníze. Umývejte si v něm z počátku i ruce, nebudou tak parfemované, když budete rukou miminku pomáhat se přisát.
• šampón

Dokumenty, které vzít s sebou

6.článek ze série DÍTĚ JAKO PARŤÁK

Představte si, že jste v časovém presu. Nadřízený v práci na Vás vyvíjí tlak. Chce po Vás něco udělat teď hned, ale Vy potřebujete dodělat rozdělanou práci. Nemáte možnost se samostatně rozhodnout, jakým způsobem budete věci dělat, ani kdy je budete dělat. Nikdo Vás neposlouchá a nerespektuje Váš názor.

JAK SE CÍTÍTE? Jste naštvaní? Křičíte? Hádáte se? Brečíte? Nebo snad děláte, že neslyšíte?

A teď si představte, že jste v klidu a pohodě. Na vše máte dostatek času, přesně tolik, kolik potřebujete. Vše můžete udělat tak, jak Vám to vyhovuje, podle svého. Sami se můžete rozhodnout, kdy, co a jakým způsobem budete dělat. Druzí Vám naslouchají a respektují Váš názor.

Už je to lepší? Cítíte se lépe?

Pokud dětem vytvoříte pohodu, dáte jim dostatek času, dovolíte jim věci dělat vlastním způsobem, umožníte jim spolurozhodovat o věcech, které se jich týkají, budete jim naslouchat a respektovat jejich názor, budou se také cítit dobře a nebudou mít potřebu se s Vámi hádat, vztekat se nebo dělat, že neslyší.