Jako kterýkoli lék mohou i léky proti malárii způsobovat některé vedlejší účinky. Mohou u vás nastat závratě, ztráta chuti k jídlu, nevolnost a/nebo zvracení, bolest břicha, průjem a kožní reakce. Některé vedlejší účinky mohou být i závažnější a mohou vyžadovat konzultaci lékaře. Vedlejší účinky se mohou lišit podle typu předepsaných léků proti malárii, jsou uvedeny v příbalové informaci. Pokud se u vás vedlejší účinky vyskytnou, informujte svého lékaře.

Je nutné si uvědomit, že průběh malárie může být závažný a přínos preventivního podání antimalarik téměř vždy převažuje možná rizika. Konkrétní obavy a dotazy konzultujte se svým lékařem.

Více na www.vakciny.cz.

Kolo je výborný dopravní prostředek a v podstatě i dobrá sportovní pomůcka, která není natolik drahá, takže se jízdě na kole později může věnovat celá rodina. Je tedy vhodné svoje děti naučit jezdit na kole. Nebojte, naučil se téměř každý, naučí se to i oni. Některým to půjde rychleji,  na některé bude potřeba trpělivosti více. Nicméně jim můžete pomoci v tom, že kolu budou předcházet jiné „dopravní prostředky“, které dítě na jízdu na kole připraví.

Jako první bych jednoznačně doporučila ENDURO – malou plastovou motorku, v podstatě se jedná o jakousi tříkolku (jedno kolo vepředu, dvě vzadu). Tuto motorku můžete koupit dítku cca kolem 1 roku, prostě, když už si je jisté v chůzi. Její výhodou je, jak je již výše uvedeno, že se jedná o tříkolku, takže pád z ní není v podstatě možný, pokud dítě nezkouší vysloveně vylomeniny 🙂 Dítko se buď nožičkami odráží stylem jedna druhá – levá pravá, nebo později i snožmo. Je to jedno, v této fázi jde pouze o seznámení se s něčím, co dítě kamsi přepraví jeho vlastní silou. No, a pokud zrovna nejede, tak může na motorce bezproblémů posedět, neboť se s ním nepřevrhne.

Tip. Až půjdete Enduro koupit, tak se budete divit kolik různých typů naleznete, různé barvy, tvary, motivy... Každopádně si dejte pozor na to, aby motorka nebyla příliš široká, neboť pak by dítě získalo špatný posez vůči nožičkám, kyčlím. A zároveň si dejte pozor na to, aby zadní kola nebyla příliš robusní, neboť pak při odstrkování nastává ten problém, že kola najíždí dítku na nožičky, zkrátka to chce takovou velikost kol, aby když si dítě sedne a začne ťapat nožičkama, aby pohodlně „obcházelo“ zadní kola.

Endura se dělají dvojí velikosti takže Vám určitě nějaký ten čas vydrží, my využili velikosti obě – menší i větší.

K druhým narozeninám dítku můžete koupit ODRÁŽEDLO – v podstatě malé kolo bez pedálů. Opět chci podotknout, že někteří se na odrážedle naučí dříve, některým přechod ze stabilní motorky na nestabilní odrážedlo bude trvat delší dobu. V žádné případě nespěchejte, netlačte na pilu, když to „nepojede“, tak odrážedlo na nějakou dobu ještě ukliďte a pokračujte v radosti z motorky a počkejte až přijde ten „správný“ čas.

Nicméně odrážet se dítko umí právě z motorky a na odrážedle získá dovednost rovnováhy. Naučí se, že vždy je nutné držet řidítka! Že zkrátka odrážedlo samo nestojí. Však uvidíte sami, jaký se najednou objeví pokrok při přestupu z motorky na odrážedlo.

Opět i odrážedel je velká řada (byl by na to potřeba vlastní článek – rozdělení, vlastnosti atd.). My máme FirstBike a jsme velmi spokojeni – jako rodič jsem především ocenila, že je to velmi lehké kolo, a že když dítě nechce jet, že  ho snadno nesu, i když mám ještě kočárek s mladším synem.

A tip? Tip mám jeden, vždy to chce motivaci, takže kupte zvoneček či jinou houkačku, dítě si rádo zazvoní, kupte na přední řidítka košíček, dítko rádo sveze svoji oblíbenou hračku apod. A určitě nezapomeňte na nějakou barevnou helmu, přeci  jenom už se jedná o „kolo“, ze kterého dítě snáze spadne, my těch pádů máme za sebou několik 🙂 ale také je dobré získat návyk, že na kole se bez helmy nejezdí – opět důležitá je důslednost a upozornit, že všechny děti helmu mají a že všem moc sluší a pokud potkáte někoho bez helmy, tak nedělejte, že to nevidíte, ale opět na skutečnost upozorněte a vysvětlete dítku, jak je to nebezpečné, že až dotyčný spadne, že si může rozbít hlavu apod.

Odrážedlo Vám určitě vydrží do cca 3-4 let, některým, co známe, až do 5 let. No a pak? Pak už přestup na kolo, na kolo se šlapkami, jak říká moje dcera. Ačkoliv dostala kolo se šlapkami ke 3 narozeninám, a ačkoliv velmi dobře uměla na odrážedle, s rovnováhou neměla žádný problém, odrážela se velmi rychle, tak na kole pár problémů nastalo a začalo další učení 🙂 prostě platí, že člověk se učí celý život. Ale o tom, jak  naučit dítě na kole, až v dalším díle.

Podporujeme Maminy Cup 2014

Mamaja group podpořila festival všech maminek Maminy Cup 2014, který se koná 31. května 2014 v kladenské Sportovním areálu SAMK. Mimo jiného zde bude možné vyzkoušet si a vyhrát ergonomické nosítko Manduca.

Maminy Cup je letní sportovní festival pro maminky s dětmi. Mohou se zapojit do soutěží a ověřit si, jak na tom fyzicky jsou, nebo se jen příjemně protáhnout a relaxovat. „Maminy Cup je velké setkání maminek, které preferují zdravý a aktivní životní styl,“ popisují organizátoři akce a slibují inspiraci, díky které se maminky naučí hýbat po celý rok. Představí také nové trendy v pohybových aktivitách pro ženy. Ambasadorkou projektu je Kateřina Emmons a fitness hostem Lukáš Kolek. Více informací najdete na www.maminycup.cz.

Připraven je bohatý doprovodný program, během kterého si všichni zájemci mohou vyzkoušet například ergonomické nosítko Manduca. „Představíme, ukážeme, navlečeme, pomůžeme vyzkoušet… Přijďte za námi,“ zve Kateřina Borunská z Mamaja group. Manduca je také jednou z cen ve zdejších soutěžích.

O Manduce

Ergonomické nosítko Manduca můžete používat od narození dítěte až do jeho předškolního věku, respektive do 20 kg dítěte. Pro novorozence je připravena speciální vložka a součástí nosítka je také kapuce pro fixaci hlavičky spícího dítěte.

Potřebu očkování nebo podání léků proti malárii (antimalarik) ovlivňuje mnoho faktorů. Základní informace se můžete dozvědět z cestovních průvodců, cestovatelských webů nebo ze speciální mapy, která znázorňuje očkování doporučená pro konkrétní zemi.

Tyto informace ale nemusí být vždy dostatečné a nenahradí konzultaci s odborníkem na cestovní medicínu. Riziko onemocnění je různé pro jednotlivé cestovatele, záleží mimo jiné i na jeho konkrétních rizikových aktivitách v dané zemi. Proto se doporučuje navštívit 6−8 týdnů před plánovaným odjezdem ambulanci cestovní medicíny (bývá součástí infekčních klinik a oddělení nebo očkovacích center).

Vezměte s sebou co nejpřesnější itinerář své cesty, aby lékař mohl posoudit rizika i u odlehlých nebo endemických oblastí, které plánujete navštívit, a doporučit vám všechna vhodná preventivní opatření a očkování. Do některých zemí jsou některá očkování povinná a bez nich vám nebude povolen vstup.

Více na www.vakciny.cz.

V současnosti je v ČR k dispozici očkování proti meningokokům skupin A, C, W-135 a Y, očkování probíhá jako nepovinné a rodiče si ho platí sami. Česká vakcinologická společnost na základě výskytu meningokoků v ČR a dle postupů v ostatních zemích doporučuje následující vakcinační strategii pro Českou republiku:

1. U preadolescentů ve věku od 11 let, nejpozději do 15 let věku doporučuje provést očkování jednou dávkou konjugované tetravakcíny A, C, W-135 a Y. Toto očkování by bylo přeočkováním u preadolescentů, kteří již byli v dětském věku očkováni meningokokovou konjugovanou či polysacharidovou vakcínou, a primovakcinací u těch, kteří v dětském věku očkováni nebyli. Dle nejnovějších poznatků se doporučuje s ohledem na individuální riziko přeočkování konjugovanými vakcínami v intervalu 5 let.

2. Očkování jednou dávkou meningokokové konjugované tetravakcíny A, C, W-135 a Y je možné aplikovat u malých dětí, zpravidla ve věku 1−2 let, s ohledem na zvážení individuálního rizika (nástup do kolektivu, jeslí, společná cvičení s malými dětmi, plavání kojenců a batolat) a zejména před nástupem do kolektivu.

3. U předškolních dětí ve věku 5−6 roků je možné provést přeočkování jednou dávkou konjugované tetravakcíny A, C, W-135 a Y, a to nejlépe za 5 let od aplikace první dávky konjugované tetravakcíny.

O očkování proti meningokokovým nákazám je také třeba uvažovat při cestách do oblastí s vysokým výskytem tohoto onemocnění, např. pro poutníky do Mekky je povinné. Meningokokovým onemocněním mohou být ohroženy i jiné osoby a očkování jim může být doporučováno. Poraďte se o svém individuálním stavu se svým lékařem.

Podobně jako kterékoli léky může mít i očkování nějaké vedlejší účinky, ne u každého se však projeví. Obvykle bývají krátkodobé a mírné, během několika dnů vymizí bez následků. 

Milé maminky i tatínci,

Je tu pro vás nová vědomostní soutěž o 20 balíčků Linola MINI. 

 V průběhu tohoto týdne (19.-25.5.) zveřejníme formou krátké zprávy 20 vědomostních otázek o produktech Linola. Kdo odpoví na otázku správně jako první, získává ihned balíček Linola MINI. 

Máte tak možnost vyzkoušet si přípravky, které jsou určeny pro péči o suchou, citlivou, případně i atopickou pokožku vašeho děťátka. Balíček Linola MINI obsahuje cestovní balení Linola Lotion, Linola sprchový gel a Linola Šampon + jako bonus získáte cestovní balení Linola Gesicht a plyšového maňáska na prst. 

Pro značku Linola je charakteristická unikátní receptura s obsahem kyseliny linolové, která obnovuje a stabilizuje ochrannou kožní bariéru. Dětská pokožka ještě nemá tuto bariéru vytvořenou dokonale a proto je potřeba ji chránit a svědomitě o ni pečovat. I obyčejná voda může narušit ochrannou kožní bariéru, pokožku vašeho děťátka vysušit a způsobit mu nepříjemné svědění, v horším případě podráždění. Proto věnujte velkou pozornost nejen výběru vhodného přípravku na promazání dětské pokožky, ale také na výběr přípravků do koupele a pro každodenní hygienu.  

Značka Linola se stala také nedílnou součástí léčby pokožky s atopickým ekzémem a s velkým úspěchem používají tuto značku na některých dětských odděleních pro péči o pokožku novorozenců (i předčasně narozených). 

Na Modrém koníkovi jsem od září loňského roku a aby to nebylo málo, rozhodla jsem si touto registrací zpříjemnit své dny v období mateřství. To však není důvodem, proč píši tento článek. Za tu dobu co sleduji příspěvky, komentáře, občas i nějaké diskuze, kdy mne dost často, zejména v tomto šíleném počasí chytne pocit ,, že musím,, 😀, u dost KZ se vetřu a napíši svůj komentář. I když mám ráda černou i bílou barvu. Stejně je má nejoblíbenější modrá a její odstíny a to již dlouhou dobu aniž bych tušila, že někdy budu patřit sem. Do této komunity maminek z celé České republiky, do skupinek, kde si mohu vylít své srdéčko, poradit se nebo případně sama poradím nebo snad i někdy potěším 🙂. 

Jedno je však jisté. Jak probíhá život jednotlivých lidí a zejména maminek a jejich ratolestí, tím žije i Modrý koník. O čem jiném by měl být, než o radostech, úspěších, ale bohužel i o starostech a bolestech i o těch největších jako je smrt miminka, dítěte nebo i dospělého člověka. Je jedno jak už ta smrt přijde. Život už je takový. Můžeme se dlouho radovat, užívat si a pak přijde rána a nic ....konečné a bolestné pro ty co zůstali, pro ty co odešli někdy nevyhnutelné třeba z důvodu těžké nemoci. Sama jsem přišla o ,,o lidičky mne blízké,,. Člověk může truchlit, může vzpomínat, ale musí dál žít, pro to tady člověk je na tomto světě. Člověk musí umět žít, i když jsou v životě situace, životní zkušenosti, které jsou někdy bílé - pozitvní a jindy černé - negativní. 

Černá a bílá k sobě pasují - jsou jako jing a jang - plus a mínus - dvě strany mince. 

Ať již teď někdo má období radosti nebo smutku, má to tak být. Je to těžké, pokud se někdo v té černé barvě utápí nebo žije v ní dlouho, ale vždy se najde i byť chvilka, kdy je bílo. Užívejme si proto každý den, ať je jakýkoliv. Žijme svůj život a radujme se z každých maličkostí i kdyby to mělo být jen 5 minut. Nikdy nevíte, co totiž za těch 5 minut bude .....

A za sebe přeji všem ženám - maminkám, aby ty dny byly co nejvíce bělejší - prát v Lanze je určitě nemusíme - a ty černé ať se daří odhánět 🙂 . pokud to lze. Stále tvořme stránky Modrého koníka, aby nám jednoho dne neodcválal a my měly tu možnost podělit se se vším co nás obklopuje. 

To je vše co jsem chtěla sdělit 🙂

To bylo, když jsme s Manducou...

 ...vyrazili do Beskyd

...šli na dětský den

...prošli celý skanzen na Veselém Kopci

Máte také historku, která by mohla začínat slovy: "To bylo, když jsme s Manducou..."? Pošlete nám ji. Můžete získat poukaz do našeho e-shopu. 

Vyhlašujeme velkou letní soutěž s Manducou!

Příznaky se objevují 1 až 8 dní (nejčastěji 3–4 dny) po nákaze.

K příznakům může patřit náhlé propuknutí vysoké horečky, bolest hlavy, nemožnost předklonit hlavu, nevolnost, zvracení, citlivost na světlo, zmatenost, podrážděnost, ospalost a vznik tzv. petechií, červenofialových skvrn na kůži a sliznicích. Typickým rozlišovacím znakem petechií je, že po jemném zatlačení na pokožku (např. dnem sklenice) nezmizí.

Jelikož je meningokokové onemocnění velmi závažné, je důležitá rychlá diagnóza a okamžitá léčba.

Více na www.vakciny.cz.

Ačkoliv se může meningokokové onemocnění vyskytnout v kterémkoliv věku, jsou onemocněním více ohroženy děti do 4 let a dospívající ve věku od 15 do 19 let.

Nebezpečí onemocnění se může zvýšit, pokud je daná osoba ve větším kolektivu (školky, vysokoškolské koleje, diskotéky, festivaly, kasárna), byla v nedávné době nemocná, kouří (i pasivně), měla více intimních partnerů, s nimiž se líbala, trpí poruchou imunity atd.

Meningokokovým onemocněním mohou být ohroženy i jiné osoby. Poraďte se o svém individuálním stavu nebo o stavu svého dítěte se svým lékařem.

Více na www.vakciny.cz.

Byl teplý letní den, když najednou celou džungli zaplavilo vzrušení. Vítr začal šeptat horám a hory stromům. Stromy se sehnuly k řekám, aby mohly roznést tu zprávu po celičké zemi.  „NOVÝ PRINC JE MEZI NÁMI! LEV LIPPY SE NARODIL!“

Ach, jak hrdí a šťastní byli jeho maminka a tatínek  – král a královna džungle. Avšak za tím

velkým štěstím se skrývaly i obavy. Lippy byl sice krásný a silný, ale přesto na něm bylo něco zvláštního. Něco jiného. Lippyho ústa vypadala tak trochu nedokončeně. Maminka  Lvice i tatínek Lev nevěděli, co si mají myslet. Moc se báli, že se to Lippymu přihodilo něco zlého. Maminka si přivinula Lippyho k srdci. „Ach miláčku,“ řekla, „udělala bych cokoli, cokoli, aby tvá pusinka byla v pořádku.“

Nechali proto po celé zemi rozhlásit, že kdo ví, co je s Lippyho ústy a dokáže mu pomoci, dostane královskou odměnu. Chodila různá zvířátka – hroši, opice, sloni, i papoušci přiletěli, ale nikdo nedokázal zoufalým rodičům pomoci.

Až jednoho dne se objevil plameňák, zaklapal svým dlouhým rudým zobákem a pronesl slova, na která všichni tak dlouho čekali.

„Vím, co Lippymu schází. A také vím, kdo mu může pomoci. Znám jednu paní doktorku, která takovou mezírku dokáže opravit. Nedočkaví rodiče hned začali plameňáka prosit, aby jim paní doktorku přivedl. Ten na nic víc nečekal, zamával křídly a vznesl se do vzduchu.

1. Čím tlustší ženská, tím lehčí jídla vyžaduje

Klasická scéna: Soutěžící se sotva nasouká ke stolu v obejváku o rozloze jeden hektar, nicméně jakmile se objeví v menu cokoliv smaženého nebo knedlíky, ošklíbá se, že ona by radši nějaké lehčí jídlo. Až se jí třese všech patnáct druhých brad.

2. Nikdo v ČR neví, co je avokádo

Soutěžící zpravidla netuší, co je avokádo, lasagne, tagliatele, tortelini, pasta, pomodoro, parmezán, mozarella a vlastně všechno, co není knedlík nebo hovězí. Další epická sága nastává, když se výše uvedená slova v menu snaží přečíst.

3. Když to neznáme nebo vaříme jinak, nebudeme to jíst

„My ale kuře na paprice doma vaříme jinak. Mně to takhle nechutná.“ Typická hláška typického účastníka Prostřena, který druhým dechem dodá, že ten dezert s názvem krém brejle nezná, tak to asi nebude jíst.

Nerozmazlujte mě - Vím dobře, že bych neměl dostat všechno, oč si řeknu - já vás jen zkouším.
Nebojte se být přísní a pevní - Mám to raději - cítím se tak bezpečnější.
Nedovolte, abych si vytvořil špatné návyky - Musím spoléhat na vás, že je včas odhalíte.
Nedělejte ze mě menšího než jsem - Nutí mě to, abych se choval nesmyslně jako "velký".
Nehubujte mi, nenadávejte a nedomlouvejte mi na veřejnosti - Daleko víc na mě zapůsobí, když se mnou promluvíte v kllidu a soukromí.
Nevnucujte mi, že mé chyby jsou těžké hříchy - Nabourává to můj smysl pro hodnoty.
Nenechte se příliš vyvést z míry, když řeknu, že vás nemám rád - Nejste to vy, koho nenávidím, ale vaše moc, která mě ohrožuje.
Nechraňte mě před všemi následky mého jednání - Potřebuji se někdy naučit snášet obtíže a bolest.
Nevěnujte přehnanou pozornost mým drobným poraněním a bolístkám - Dokážu se s nimi vyrovnat.
Nesekýrujte mě - Musel bych se bránit tím, že budu "hluchý" a budu dělat mrtvého brouka.
Nedávejte ukvapené sliby - Pamatujte si, že se cítím mizerně, když se sliby nedodržují.
Nezapomínejte, že se nedokážu vždycky vyjádřit tak, jak bych chtěl - Nejsem proto někdy zcela přesný a nebývá mi rozumět.
Nepokoušejte nadměrně mou poctivost - Dostanu strach a pak lžu.
Nebuďte nedůslední - To mě úplně mate.
Neříkejte mi, že mě nemáte rádi, i když někdy dělám příšerné věci.
Neříkejte, že mé obavy a strachy jsou hlouposti - Pro mně jsou hrozivě skutečné a hodně pro mě znamená, když se mi snažíte porozumět.
Nesnažte se mi namluvit, že jste dokonalí a bezchybní - Hrozně mě šokuje, když zjistím, že to tak není.
Nikdy si nemyslete, že je pod vaši důstojnost se mi omluvit - Po upřímné omluvě se můj vztah k vám stává ještě vřelejší.
Nezapomínejte, jak rychle dospívám - Je to těžké se mnou držet krok, ale prosím - snažte se.
Nezapomeňte, že nemohu dobře vyrůst bez spousty lásky a laskavého porozumění - Ale to vám nemusím říkat, že ne?

(Podle zahraničních pramenů přeložili a upravili Jiří a Jiřina Kovaříkovi a Jiří Tošner)

Převzato ze situační analýzy Děti v české republice 1996, Český výbor pro UNICEF

Porod je někdy velmi vyčerpávající, trvá dlouho a často sebou přináší i bolest. Naštěstí nemusí být takový vždy. Komplikacím a nepříjemným vedlejším účinkům se můžete jednoduše vyhnout dodržováním několika jednoduchých pravidel. Díky nim můžete zažít přirozený porod po císařském řezu, předejít natrhnutí hráze, posílit svaly pánevního dna a omezit nebo zcela se zbavit inkontinence. Následující rady by vám měly váš porod, co nejvíce usnadnit. Zkuste se jimi řídit.

Vyhněte se natrhnutí hráze

Nástřih hráze neboli epiziotomie se provádí za účelem zvětšení poševního otvoru a ochraně ženy před samovolným natrhnutím hráze. Jedná se o velmi nepříjemný zákrok, který sebou nese řadu komplikací a bolest. Přitom k němu nemusí vůbec dojít, pokud budete …

• provádět pravidelnou masáž a uvolňování hráze
• zvolíte vhodnou polohu při porodu
• provádět spontánní tlačení

Největšímu riziku natržení hráze je žena vystavena v poloze vleže na zádech. Ve vzpřímené poloze dochází k rozšíření porodních cest (porodní kanál je o 30% větší) a nastřihnutí hráze pak není nutné.

U předporodní přípravy je nejdůležitější, aby byly všechny cviky a masáže prováděny správně, což často bohužel nebývají. Významným pomocníkem v tomto případě může být vhodná a účinná pomůcka, která cvičení nejen usnadní ale i zefektivní.

Odhaduje se, že přibližně u 10 % populace se meningokok vyskytuje v nosohltanu, aniž by způsoboval onemocnění. Tyto osoby se označují jako nosiči a mohou onemocnění šířit. Počet nosičů roste s věkem dítěte a v adolescenci, v mladé dospělosti zase začíná klesat. Alespoň nějakou dobu je za svůj život nosičem téměř každý.

Onemocnění se šíří podobně jako rýma nebo chřipka, kapénkami vzduchem a blízkým kontaktem se sekrety nakažené osoby.
Pokud máte obavy z možného ohrožení svého dítěte meningokokovým onemocněním, poraďte se s lékařem.

Více na www.vakciny.cz.

Meningokoková onemocnění jsou způsobena bakterií Neisseria meningitidis, která je běžně označována jako meningokok. Existuje 13 známých skupin této bakterie, avšak pouze 6 z nich (typy A, B, C, W-135, X a Y) na celém světě obvykle způsobuje závažná (invazivní) onemocnění. V České republice i v celé Evropě způsobují nejvíce případů onemocnění skupiny B a C.

Ačkoliv není meningokokové onemocnění příliš časté, je velmi závažné, jelikož je jeho vývoj rychlý, a může způsobit značné komplikace až úmrtí. Je zrádné, počáteční stadia si lze snadno splést s běžným nachlazením a v rozvinuté fázi již onemocnění často špatně reaguje na léčbu. Invazivní meningokokové onemocnění nejčastěji probíhá jako meningitida (zánět mozkových blan) a sepse (otrava krve). Méně často způsobují meningokoky zápal plic, artritidu a zánět spojivek nebo další onemocnění.

Více na www.vakciny.cz.

Očkování může způsobit vedlejší účinky (reakce). Tyto reakce mohou být lokální (nejčastěji zarudnutí, otok nebo bolestivost místa vpichu) nebo celkové (nejčastěji únava, podrážděnost, nechutenství, horečka). Intenzita vedlejších reakcí je různá v závislosti na podané vakcíně a aktuálním stavu očkovaného jedince, nemusí se vyskytnout žádná reakce. Většina reakcí bývá mírná a odezní během několika hodin až dnů bez jakýchkoliv následků.

Všechny vedlejší účinky očkování včetně vzácných a všechny kontraindikace jsou uvedeny v příbalové informaci konkrétní vakcíny. Vedlejší účinky podléhají hlášení, proto informujte očkujícího lékaře, pokud se u vás/ vašeho dítěte vyskytne vedlejší účinek, který není uveden v příbalové informaci, nebo pokud je intenzita vedlejších účinků vysoká.

Více na www.vakciny.cz.

K ověření bezpečnosti vakcín dochází ještě před jejich registrací. Ve všech třech fázích klinického zkoušení se hodnotí parametr bezpečnosti. V první fázi se hodnotí pouze bezpečnost, pokud by zkoušená vakcína měla v této fázi závažné nežádoucí účinky, nebude vůbec povolena další fáze klinického zkoušení.

Bezpečností se rozumí výskyt nežádoucích účinků po aplikaci vakcíny. Tyto jsou rozděleny do několika kategorií podle své závažnosti. Ve studii se podle přesných kritérií zaznamenává několik dní po aplikaci očkování výskyt horečky, lokálních reakcí, intenzita pláče dítěte, ztráta chuti k jídlu a dalších do standardizovaných karet. Tak se na velkém souboru pacientů stanoví četnost výskytu jednotlivých nežádoucích reakcí.

Několik měsíců až let po očkování se hlásí všechny hospitalizace daného subjektu a hodnotí se potenciální souvislost hospitalizace s vakcinací, aby byly případně odhaleny vzácné nežádoucí účinky. Po registraci jsou dále prostřednictvím národních agentur (u nás SÚKL) hlášeny nežádoucí účinky a vkládány do mezinárodních databází. I při neprověřeném podezření dochází k pozastavení vakcinace a až do vyloučení všech pochyb nelze danou vakcínu (dané šarže) aplikovat.

Více na www.vakciny.cz.

Proti nemocem, které byly zcela vymýceny, se již neočkuje. Jedním z příkladů je očkování proti pravým neštovicím, které bylo po vymýcení této choroby celosvětově zastaveno. Nicméně očkování lze ukončit jen v případě, že se dané onemocnění nikde ve světě po dobu několika let nevyskytne.

Nadále se ale očkuje i proti nemocem, které se objevují jen velmi zřídka a jsou vzácné. Důvodů je několik. ­Jednak očkovaní jedinci chrání před těmito infekcemi ty, kteří nemohou být ze zdravotních důvodů očkováni. Infekce se v očkované populaci nešíří, a proto se nenakazí ani neočkovaný jedinec. K této tzv. kolektivní ochraně je ovšem nezbytná vysoká míra proočkovanosti.

Dalším důvodem pokračování očkování u nepříliš časných chorob je na příklad jejich nezničitelný zdroj v přírodě. Tak je tomu např. v případě tetanu. Spóry bakterie způsobující tetanus se běžně nacházejí v půdě, proto nelze přestat očkovat, i když se tetanus vyskytuje vzácně, zdroj infekce je ale stále aktivní.

Dalším důvodem je celosvětová migrace lidí. Pokud se ve světě vyskytují lokality, kde se lze nakazit vzácnou chorobou, může být tato zavlečena do naší země a neočkovaný jedinec bude ohrožen, i když sám nikam necestuje. I ve vyspělých zemích Evropy se v současnosti objevují epidemie spalniček, které se u neočkovaných šíří velmi rychle a díky rychlému pohybu osob mezi státy mohou onemocnět neočkovaní jedinci v kterékoliv zemi.

Více na www.vakciny.cz.

Vývoj, výroba a klinické testování vakcín jsou velmi složité vědecké procesy. K vývoji účinné očkovací látky je třeba konkrétních znalostí o patogenech a jejich působení na procesy v těle a na imunitní systém.

Na molekulární úrovni pak dochází k vývoji vakcíny, která je bezpečná a umí navodit tvorbu protilátek v těle.Homeopatie je založena na zcela jiných mechanismech a nelze její účinky za žádných okolností srovnávat s vakcinací.

Více na www.vakciny.cz/.

Milé maminky, 

připravili jsme pro vás zajímavou soutež, ve které můžete vyhrát 5 kosmetických balíčků značky HiPP.

Pokožka vašeho miminka je pětkrát tenčí a citlivější, než je tomu u dospělého člověka, proto potřebuje mimořádně jemnou péči. Kosmetická řada HiPP Babysanft byla vyvinuta s cílem minimalizovat riziko vzniku alergií u citlivé pokožky již od narození. Proto se HiPP důsledně vyhýbá potenciálním alergenům a nežádoucím látkám jako jsou esenciální oleje, parabeny, minerální oleje a mnoho dalších.

Kosmetická řada HiPP Babysanft navíc obsahuje přírodní BIO mandlový olej, který pečuje o jemnou pokožku a chrání ji. BIO mandlový olej je získáván ze zralých mandlí z kontrolovaného biologického zemědělství a díky svému složení je považován za jeden z nejkvalitnějších olejů v přípravcích péče o pokožku. 

Je bohatý na nenasycené mastné kyseliny, které jsou pokožkou velmi dobře snášeny, pečují o ni a chrání ji. BIO mandlový olej je zvlášť dobře snášen citlivou a suchou pokožkou a z tohoto důvodu se osvědčil v péči o pokožku miminek.

Více o produktech HiPP najdete na www.hipp.cz.

Protilátky získané očkováním jsou stejné jako ty, které vyrobí tělo při onemocnění. Rozdíl je v tom, že pro tvorbu protilátek očkováním není třeba infekce daným patogenem (bakterií nebo virem), stimuly k tvorbě protilátek dodá vakcína.

V případě onemocnění daným patogenem jsou protilátky vyráběny až po kontaktu s virem nebo bakterií a infekce je zdolána následně. U nezávažných onemocnění je tento proces přirozený a nepředstavuje velké riziko. Některé infekce ale mohou mít velmi závažný průběh a mohou být až život ohrožující. Proto v jejich prevenci hraje významnou roli očkování, které vzniku nemoci pomáhá zabránit.

Některá očkování nezanechávají dlouhodobou imunologickou paměť a po několika letech je potřeba přeočkování. Konkrétní informace vám poskytne váš lékař.

Více na www.vakciny.cz/.

"Já tam nejdu, je tam tma!" odmítá jít čtyřletá dcerka sama po koupeli do pokojíčku.
"Tak u dveří rozsviť," radím jí.
"Já se bojím, pojď tam se mnou," žadoní.
Dobře, půjdeme spolu. Ptám se jí, co jí na tmě vadí. Prý má strach, že na ni něco vyskočí. Namítám, že tam není nikdo a nic, co by na ni mohlo ze tmy vyskočit. Stejně má strach, že ji něco chytne za ruku ve chvíli, kdy se bude snažit rozsvítit světlo. Taky jsem se kdysi bála. Choulila jsem se v postýlce a pozorovala stíny na zdech a na stropě. Klika u dveří mi připomínala zahnutý dlouhý nos, šroubky na kování zlověstné pichlavé oči a klíčová dírka otevřená ústa připravená mě spolknout. Vítr ve skulinách starých oken mi naháněl husí kůži. Asi to patří k věku a nemám dceři vůbec za zlé, že se bojí. Naopak, chápu ji.  
"Pojď, půjdeme tam spolu a já ti ukážu, že se nemáš čeho bát." Beru ji za ruku a jdeme. Rozsvítím. Všechen nábytek i hračky jsou na svých obvyklých místech. Nikde nic zvláštního. Ukazuji, že je vše v pořádku. Zhasínám. Stále stojíme na místě, vidíme vzájemně své obrysy a obrysy nábytku. Opět rozsvěcím. Nic se nepohnulo. Držím dcerku ve tmě za ruku a ptám se jí, jak se cítí. Prý dobře.
"Zkus se pustit, stojím pořád u tebe a zůstanu tady, nepohnu se ani o kousek." Váhavě pouští mou ruku.
"Tak a teď je to stejné, jako bys tu byla sama. Ani když mě nedržíš za ruku, neděje se nic zlého." Znovu rozsvěcím. Vše je na svém místě. Dceři to ale nestačí, potřebuje větší jistotu. Ptám se, která z jejích hraček by se mohla stát strážcem pokojíčku a v případě potřeby vyhnat nějakého dotěrného bubáka, který by se tam třeba chtěl usídlit. Dcerka se zamýšlí a pak hlásí, že Velký Méďa. Beru velkého medvěda a posazuji jej na vršek knihovničky, odkud má přehled po celém pokoji. Tak - a pokojíček je chráněný, velký plyšový medvěd jej hlídá. Dcerka je spokojená. Navrhuji, že teď vyzkoušíme, jestli to pomohlo. Já zůstanu v osvětlené předsíni a Méďovu velitelku vyšlu do potemnělého pokojíčku pro plyšáka z postýlky. Zatím budu čekat u dveří. Dcerka pár vteřin váhá, ale nakonec souhlasí. Odhodlaně vstupuje do pokojíčku a za chvíli se vrací. Vítězoslavně třímá v ruce plyšovou žirafku. Palec nahoru a velká pusa k tomu. Hrdě ji objímám a šeptám, že je moje šikulka šikovná, odvážná holčička. Dokázala překonat strach ze tmy.

Zdroj: Slune-cz.cz

Období kolem cca 3 roku života dítěte je obdobím, kdy se se svým milovaným človíčkem na mnohém domluvíte – s některými již dříve, s některými o něco později. Každopádně, když 3-letému dítěti něco řeknete, tak podstatu chápe velmi dobře.

Je to zároveň i období, kdy dítě získává spousty návyků, dovedností, které využije následně do budoucna. Důležitou zvyklostí, návykem, znalostí je podle mého názoru úklid, v tomto věku úklid alespoň částečně po sobě!

Sice v bytě, domě, kde žijí děti, resp. kde si hrají děti, je jejich „pohyb“ prostě vidět, ale to neznamená, že by hračky měly být poházeny naprosto všude! Ale určitě to neznamená, aby prostředí bylo naklizeno a hračky vystaveny a dítě nemělo možnost si s nimi libovolně pohrát!

Ale jak naučit dítě uklízet, když uklízení pravda není oblíbená činnost ani některých dospělých? Chce to začít pozvolna a hlavně jít příkladem a mít jakýsi „řád-pravidla“.

Takže jak by to mělo kupříkladu „vypadat“, aby dítě začalo získávat návyk úklidu svých věcí, hraček? A v podstatě je určitě dobré, když dítě v tomto věku začne pomáhat s čímkoliv, jde ve výsledku jenom o to, aby do budoucna vědělo, kam věci patří, jak se k nim chovat a že věci se sami neuklidí, že úklid zabere jistý čas apod.

Tedy, ráno – dopoledne, než vyrazíte ven si určitě stihne nějaké hračky dítko „vybordelit“. Nicméně ho motivujte před odchodem k tomu, aby si hračky uklidilo, ze začátku řekněte: „Pojď si uklidit hračky, já ti s tím pomůžu, ať můžeme jít ven a ať to tady máme hezké, až se vrátíme.“ Zpočátku budete vy ten, kdo uklidí větší část, ale nevadí – důležité je potomka zapojit. Rozhodně po něm nechtějte, aby udělalo z hraček výstavu, postačí, když je nastrká do polic, krabic, popř. mu napovězte, kam s čím 🙂

Potom opět, než jde dítko spát – navečer, tak jej vyzvěte k tomu, aby se všechny hračky daly na místo. Ze začátku by mělo jít spíš o hru, než idítě zvykne hračky uklízet samostatně. Určitě ho neúkolujte, ať mu úklid neznechutíte a v žádném případě nevyhrožujte: „Jestli ty hračky neuklidíš, tak nebude před spaním žádná pohádka.“ Zaprvé se mu úklid zprotivý a za další si radši nebude hrát. Lepší způsob je říci: „Je čas jít spinkat, takže já jdu nachystat postýlku, pohádku, ty začni uklízet hračky na místo, ať můžou už taky spinkat.“ A když uvidíte, že úklid Vašemu dítku nejde, nebo jde příliš pomalu, tak mu řekněte: „Jsi šikovný/á, že takhle uklízíš, tak to já ti ráda s tím pomůžu.“ Popř.: „Jsi už dneska unavený/á? Tak já hračky uklidím a zítra mi s tím pomůžeš.“ Hračky ukliďte sami a zítra začněte s úklidem o něco dříve.

A obecně s tím pomáháním, uklízením. Např. já když vyndavám věci z myčky, tak řeknu své 3-leté dceři, jestli mi může podávat příbory, abychom je mohli uklidit – aspoň se rovnou učíme, co je vidlička, co lžička, co nůž a přitom získává návyk, že když myčka domyje, že je potřeba věci z ní uklidit na místo. Nebo např. když vytírám prach a ozve se, jestli chci pomoci, tak i když mi úklid bude trvat déle, tak řeknu, že budu ráda a dám dceři svůj hadřík a uklízíme společně. No a když dopere pračka, tak ji třeba vyzvu, ať si jde se mnou pověsit svoje oblečení na sušák – a současně probereme, co je co a čí jsou jednotlivé oblečení, popř. jakou to má barvu. Každopádně vždy bezproblémů jde, děti rádi kopírují rodiče a kolem věku 3 let zatím nemají potřebu odmlouvat, pokud se na ně jde po dobrém – hrou. Ačkoliv prádlo pověsí tak, že jej často musím, samozřejmě až když si začne hrát s něčím jiným, upravit. Ale pochválím ji, že mi moc pomohla a následně ji pochválím třeba znovu, když přijde domů tatínek z práce.

Jak vidíte, jde vždy spojit učení vícero věcí najednou – úklid, názvy oblečení, barvy apod.

A můj tip? Tip mám v podstatě jeden, zkuste dítě do veškerého úklidu a domácích prací zapojit co nejdříve. A ohledně uklízení hraček? Dobré je, aby dítě mělo takové úložné prostory odpovídající jeho věku, aby mu šli hračky uklidit bezproblémů. Nejlepší jsou prostorné lehké plastové krabice, které jsou nejlépe na zemi nebo v otevřených policích, v nižších polohách, kdy není potřeba je odněkud sundavat, kdy není potřeba něco otvírat atd. Prostě aby dítě krabici mohlo samostatně vzít a hračky do ní uložit, aby prostě nepotřebovalo pomoc dospělého. Dítko vždy pochvalte a nikdy po něm věci neopravujte, neboť to vnímá, jako svoji „chybu“. Pokud trváte na tom, že jeho „činnost“ opravíte, tak buď, když to nevidí, nebo opět hrou – např.: „Koukni, když to uděláš takhle, tak budeš mít v krabici více místa na další hračky, přeci jenom za chvíli budeš mít narozeniny a třeba dostaneš další kostičky Lega.“ 🙂

Závěrem? My máme uklizeno a vždy, když k nám přijde návštěva, tak se diví, jak to děláme, že je tu „relativně“ pořádek, samozřejmě s přihlédnutím, že se tu po bytě pohybují děti a přitom si neustále s něčím hrajeme, něco vyrábíme - kreslení nebo modelína, lego, panenky, stavebnice, pexeso – prostě „POHRAJEME, UKLIDÍME“ 🙂

Zdroj: Slůně-cz.cz

Již pár lidí se mne zeptalo, proč jsem vůbec na nějakých stránkách o dětech, když žádné nemám a tak jsem o tom všem začala přemýšlet. Proč tu vlastně jsem, co mi koník dává a co bere a proč jsem se vlastně registrovala a rozhodla jsem se, že si to nějak sesumíruju.

Registrovala jsem se z jednoho jediného důvodu - abych měla přístup k fotkám té nejkrásnější holčičky co znám (její maminka, která tu je jistě bude vědět 🙂 ) , protože mi prostě nestačilo veřejné album pro neregistrované 😀 No a když jsem začala sledovat, co se tu všechno děje, jak spolu maminky i nemaminky a občas i tatínkové krásně komunikují, radí si a vlastně se to ani dětí týkat vždy nemusí, začala jsem sem chodit častěji.

Je pravda, že se toho člověk hodně dozví, mluví se tady o věcech, které Vám jen tak někdo neřekne. Někteří o tom mluvit nechtějí, jiní neumí a nebo to považují za tabu. Dozvídám se tu věci, které mne občas trošku vyděsí, ale na druhou stranu si pak umím lépe představit různé situace a tak snad na to vše budu možná lépe připravená, až to jednou přijde (ať už je to snaha otěhotnět, těhotenství, porod, nebo třeba růst dětských zubů). Zároveň mne vždy potěší pohled na fotku rozzářeného děťátka ať už mu je týden, rok, nebo je to puberťák. Jsou zde krásné maminky, které si pomáhají, hecují se, vyměňují zkušenosti i potřebné věci pro děti, sdílejí starosti i radosti. A to je to, co se mi tak líbí. Je tu krásně, chodím se sem odreagovat, pokochat a zasmát.

V neposlední řadě můžu říct, že mne to, že jsem tady umožňuje lépe komunikovat s některými kamarády (ať už to jsou lidičky, které jsem poznala tady, nebo je znala dávno). Mám lepší přehled o jejich slastech i strastech a tak můžu adekvátně reagovat, když zjistím, že je něco potřeba a je to moc fajn. 🙂

A co mi koník bere? Jenom čas, ale ten mu dám ráda, protože mi toho více dává 🙂

Toť asi vše 🙂