U pokladny v supermarketu si starší dáma bere igelitovou tašku na uložení nákupu.

Pokladní jí vyčítá, že si nekoupila "ekologickou" nákupní tašku:

"Vaše generace nezná ekologické hnutí. My, mladí lidé, budeme muset platit za vaši generaci, která plýtvá prostředky!"

Dáma se omluví:

"Je mi líto, za našich mladých let jsme ochranu životního prostředí neměli."

Pokladní se tím víc rozhořčí:

"Lidé jako vy zničili všechny přírodní zdroje. Na náš účet půjdou náklady na jejich obnovu. 
Vaše generace neudělala vůbec nic na ochranu životního prostředí!"

To ovšem přehnala a dáma se dožrala:

- "Děvenko, za mých časů jsme vraceli láhve od mléka do obchodu, obchod je poslal zpátky do továrny, tam je sterilizovali a znovu naplnili
-jedna láhev se tak použila mnohokrát a opakovaně. V té době se láhve opravdu recyklovaly, ale neznali jsme ekologické hnutí."

- "Za mých časů jsme chodili do schodů pěšky. Nebyly žádnépohyblivé schody ve všech obchodech, kancelářích a supermarketech. Chodili jsme pěšky do obchodu za rohem a nejezdili jsme autem o dvě ulice dál. Ale jepravda, že jsme neznali ekologické hnutí."

- "Jednorázové papírové plínky jsme neznali, každá matka prala a vyvářela látkové. Prádlo jsme sušili na šňůře za domem a nepoužívali
jsme elektrickou sušičku, která spotřebuje 3000 wattů za hodinu.
Systematicky jsme recyklovali - oblečení z bratra nebo sestry dalšímu mladšímu sourozenci, dokud drželo pohromadě. Máš pravdu, neznali jsme ekologické hnutí."

- "Měli jsme doma jednu televizi a jedno rádio, ne jako teď,kdy je televizor a rádio v každé místnosti. A televize měla obrazovku
velikosti krabice na pizzu. V kuchyni každý připravoval potraviny ručně - neměli jsme všechny možné speciální elektrické přístroje 
na přípravu bez námahy, kteréspotřebují hafo elektřiny."

- "Když bylo potřeba zabalit křehké předměty a poslat jepoštou, použili jsme jako výplň staré noviny nebo vatu a balili jsme je
do krabic, které už dříve sloužily - nepoužívali jsme žádné bubliny z polystyrénu nebo plastu. Trávník jsme kosili ručně - neměli jsme žádné
elektrické nebo benzínové sekačky. Pracovali jsme fyzicky a nebylo proto potřeba běhat v posilovně na pásech, které běží na elektřinu. 
Ale máš pravdu, my jsme tenkrát nevěděli nic o ekologickém hnutí."

- "Když jsme měli žízeň, napili jsme se z kohoutku - nepoužívalij sme plastové kelímky ani láhve, které se zahazují po jednom použití. 
Měli jsme plnicí pera a plnili jsme je z kalamáře místo nákupu - vždy nového pera. Při holení jsme vždy měnili jen žiletky namísto vyhazování jednorázového holítka po každém holení. Ale máš pravdu, neznali jsme ekologické hnutí."

- "V té době jezdili lidé autobusem a vlakem a děti do školy na kole, každá rodina neměla auto a matka neměla službu jako taxi 24 hodin. 
V té době děti měly stejné aktovky na několik let, pastelky, gumy, ořezávátka a další příslušenství se používalo tak dlouho, jak to bylo
možné, ne nové tužky a gumy s novým sloganem každý rok. Ale máš pravdu, neznali jsme ekologickéhnutí."

- "Měli jsme doma jednu elektrickou zásuvku na místnost - ne vícepásmovou, která je nutná pro široký sortiment elektrického
příslušenství, bez kterého vy dnes nedokážete žít."

TAK UŽ MNĚ PŘESTAŇ SRÁT S TÍM TVÝM EKOLOGICKÝM HNUTÍM !!!

Dobrý den, Česká republika se letos již poosmé připojuje ke Světovému týdnu respektu k porodu. V Praze se ve dnech 20.-26. května 2013 koná Festival o těhotenství, porodu a rodičovství, pořádaný Hnutím za aktivní mateřství. Festival za účasti českých i zahraničních hostů během několika dní představí sérii přednášek, seminářů a workshopů určených pro těhotné a jejich rodiny, ale i rodiče s malými dětmi. Ústředním tématem letošního ročníku je heslo Nerušit, rodím!. V prvních dnech se uskuteční přednášky směřující ke zdravému otěhotnění, následuje program k tematice těhotenství a samotného porodu. Pro velký zájem jsme v letošním roce zařadili i téma vzdělávání dětí -během pátečního programu se představí různé mateřské školky a vzdělávací programy základních škol. Velký zájem je očekáván o především o panel Porod v zahraničí, kde budou diskutovány možnosti vycestovat za porodem do zahraničních porodnic a s minimálními náklady (s úhradou domácí zdravotní pojišťovnou) zde přivést na svět své děti. O svých praktických zkušenostech budou mluvit ženy, které na základě vlastního rozhodnutí rodily v Anglii, Belgii, Holandsku a Francii. Dalším lákadlem programu je sobotní diskusní setkání s tvůrkyněmi a protagonistkami úspěšné televizní série 4 v tom. Jako už tradičně se akce zúčastní i známé zahraniční lektorky, mezi nimi Ingeborg Stadelmann, německá porodní asistentka a homeopatka s mnohaletou praxí. Její kniha Zdravé těhotenství, přirozený porod, jedna z nejčtenějších a nejoblíbenějších knih pro toto životní údobí. Dalším hostem je Mona Lisa Boyesen, norská psychoterapeutka a trenérka biodynamické psychoterapie, která vyvinula vlastní metodu Alpha nursing. Doslova převratné informace slibuje přednáška profesorky Anny Strunecké s názvem Dobré lůno a dobrý prs v době jedové? Program vedle toho zahrnuje spoustu osvědčených stálic - například přednášku lékařky MUDr. Heleny Máslové, která popíše současné reprodukční ženské strategie s typickými otázkami, které je doprovázejí - Mám se vdát? S kým mám založit rodinu? Vezme si mě? Chci mít vůbec dítě? Kolik mám mít dětí? Další přednášející, známou širší veřejnosti, je Mgr. Margit Slimáková, Ph.D., odborná průvodkyně zdravím a výživou, která se bude věnovat souvislostem mezi stravou, přirozeným početím a zdravím těhotenstvím. Kompletní program i s anotacemi přednášek naleznete na adrese: http://www.respektkporodu.cz/index.php/program/program-festivalu V případě zájmu o účast, rozhovor s některým z hostů, nebo některé z témat nás neváhejte kontaktovat na níže uvedených kontaktech. S přáním pěkného dne,

Hnutí za aktivní mateřství

Pozor velká májová akce!

Vybavte své děti na jaro

Připravili jsme pro Vás skvělou akci, kde můžete nakoupit oblečení pro Vaše děti a ještě ušetřit!

Od 1. května do 31. května 2013 je tu skvělá akční nabídka.
 

Při objednávce nad 800 Kč poštovné zdarma

Výše slev při nákupu v akci od 1. 5. – 31. 5. 2013:

Máte eliminační dietu a zároveň se něco slaví? Dá se to zkombinovat 🙂 Recept i pro ty, kteří stojí o zdravý a netradiční dezert inspirovaný makrobiotickým "pečením".

1. Vrstva („těsto“): hrnek několikrát vařící vodou spařených jáhel vaříme v obilném mléku se špetkou soli, uvařené dle chuti dosladíme rýžovým sirupem a rozetřeme na dno dortové formy.
2. Vrstva („krém“): hrnek kulatozrnné rýže uvaříme v obilném mléku se špetkou soli doměkka, až se mléko téměř vyvaří; poté necháme trochu vychladnout a rozmixujeme s tukem (kokosový olej, máslo ghí) v množství asi půl hrnku a s rýžovým sirupem dle chuti a nalijeme na první vrstvu, rozetřeme.
3. Vrstva („poleva“): 4 středně velká jablka nastrouháme a rozvaříme s dvěma hrstmi rozinek v množství asi jednoho hrnku jablečného moštu (vaříme minimálně 20 minut), poté rozmixujeme dohladka, dosladíme dle chuti rýžovým sirupem nebo třtinovým cukrem a vrátíme na plotnu; v dalším hrnku jablečného moštu rozmícháme 80 g kukuřičného škrobu, důkladně zavaříme do jablečno-rozinkové hmoty a vlijeme jako třetí vrstvu na dezert. Necháme ztuhnout v lednici nejlépe do druhého dne (foceno asi po dvou hodinách, protože do druhého dne jsme nevydrželi 😀).

Lze vrstvit i přímo do misek nebo pro lepší efekt do skleněných pohárů 🙂

     Ten večer, 2.4. přijela babička z Domažlic, aby s námi pobyla a taky mi pomohla s Lukáškem a trochu s úklidem, který už jsem nezvládla sama, protože poslední dny s bříškem jsem už byla hodně unavená a sotva jsem ho nesla. A v kombinaci s péčí o Lukáška, domácností a starostí s venčením našeho RTW Sorbona, už to byla skoro vražedná kombinace. Tatínka jsme měli od poloviny února služebně pryč, jezdil domů jen na víkendy, a mělo to být na celých 8 neděl, s koncem přesně na TP 13.4.

     Takže jsme s babičkou večer uložily Lukáška, a sedly jsme si k televizi a povídaly si a probíraly, co všechno do víkendu, kdy měl přijet i děda, podnikneme. Kolem půlnoci jsme si šly lehnout, mamka spala vedle mě v manželské posteli. Mě v noci probudil "pocit vlhka" 😀 takže jsem honem běžela na wc, a divila se, protože únikem moči jsem nikdy netrpěla, a dle odhadu na plodovku toho bylo zase málo. Takže jsem usoudila, že se nic neděje, a šla si zase v klidu lehnout. Kolik bylo hodin ale nevím, nepodívala jsem se. Když mě známý pocit probudil znovu, bylo před šestou. To už jsem na wc zkoumala, co to tedy vlastně je, ale po předchozí zkušenosti při porodu Lukáška, toho bylo pořád nějak málo. Spát už se mi nechtělo, dokonale probuzená, tak jsem pochodovala po bytě a dumala, jestli mám zapnout net a někde si počíst a ujistit se... i když vlastně nebylo o čem 😀 No ale v momentě kdy jsem si sedla na krajíček gauče a natahovala se po notebooku, to hrclo a šplíchlo o podlahu, že jsem veškeré pochyby okamžitě ztratila, a usmála jsem se pro sebe... Nebylo pochyb, Kristýnka dneska přijde na svět 🙂

     Čekala jsem stejný mazec jako při předchozím porodu, kontrakce po 2 minutách skoro hned po prasknutí vody, ale nic se nekonalo, cítila jsem jen běžné tvrdnutí, nic co bych nezažila v několika předcházejících týdnech. V klidu jsem se převlékla, posbírala pár posledních nutností co mi chyběly do tašky připravené do porodnice, a šla vzbudit mamku, že asi pojedu. Pak jsem zavolala manželově mamince, kterážto disponovala pojízdným autem, aby pro mě přijela a odvezla mě. Manželovi jsem napsala, ještě než vstal, aby tentokrát nevyjíždel na výcvik do terénu, ale vydal se raději rovnou cestou domů, přeci jen z Plzně je to k nám 90km, tak aby to stihl, chtěla jsem ho mít u sebe, aby se mnou společně sdílel první chvilky Kristýnky na světě.

Do porodnice jsem byla přijatá v 7:00hod, 3.4.2013, a v pohodě bez kontrakcí, jen s občasným ztvrdnutím břicha, jsem absolvovala přijímací proceduru, natočení monitoru, vyšetření dvou doktorů, jednoho zřejmě se zaučujícího a doktorky, která mu byla k ruce, a ultrazvuk. Při příjmu jsem byla otevřená na 2 prsty, váhový odhad Kristýnky 3000-3100g.

Odsunuli mě na observační pokoj, kde jsem dostala klistýr, a měla čekat, co bude dál. Kontrakce pomalu přicházely, nepravidelně, ale bolesti sílily, a už jsem občas musela i prodýchávat. Při opětovném natáčení monitoru už se mi celkem špatně leželo, bolelo mě v kříži. Manžela jsem prý ještě povolávat nemusela, že je dost času. Po desáté hodině zhruba, mě chtěl vyšetřit pan primář, takže jsem si mezi kontrakcemi přešla na porodní sál a vylezla na křeslo. Byla jsem otevřená na 3 prsty, i když už to celkem slušně bolelo, a vyšetření taky nebylo nic extra příjemného. A bylo mi řečeno, že s oytocinem porodím do večera, a bez něj někdy v noci, prý jak se rozhodnu, jestli chci pomoct, nebo ne. Já se bála, tak jsem vybrala možnost C, a to vyčkat ještě hodinku, co se bude dít. Ale po příchodu zpět na observační pokoj už jsem si ani nezapla televizi, ani nelehla do postele, jak jsem měla v úmyslu, protože mi začaly kontrakce tak silně a tak rychle za sebou, že jsem se jen stačila chytit pelesti v nohách postele, abych neupadla, a prodýchávat. Nebyla jsem schopná ani dosáhnout na zvonek, abych zavolala asistentku. Měla jsem před sebou telefon, a pokoušela se dopsat rozepsanou zprávu manželovi, ale ani to se mi nedařilo. Jak jsem funěla, začala se mi motat hlava a vysychalo mi v krku. To bylo v 10:51. (časy jsou upřesněné z pozdějšího pročtení odeslaných sms zpráv 😀)

Manžel mi psal, jestli se může ještě najíst, nebo jestli má jet, že zatím čeká doma. Napsala jsem, ať si dá, že napíšu až mi řeknou. To bylo v 10:54.

Chystáte sa kúpiť autosedačku pre vášho drobčeka? Prinášame vám niekoľko tipov a rád na čo si treba dať pozor pri kúpe autosedačky.

http://www.babyrecenzie.sk/clanky/detail/Ako-kupit-vhodnu-a-bezpecnu-autosedacku-12/

To, co bylo za dob našich matek běžné, se dnes stává výstředností. Aneb každý mladší sourozenec, který se narodí dřív, než ten starší jde alespoň do školky, je prostě BRZO. Ve chvíli, kdy vaše okolí zjistí, že vám zase začíná růst pupík, budete označena za blázna, hrdinku nebo za tu, která se až doteď doma nudila, že zvládne ještě další dítě. Už v téhle době budete muset čelit zvídavým otázkám nejen rodiny a přátel, ale i úplně cizích lidí: „To je plánované? Jak to budete s dvěma dělat? Co až…?“ Rozhovor bude většinou zakončen: „To vás teda lituju!“ I kdyby vás druhé miminko zaskočilo a sami z toho měli hlavu v pejru, doporučuju s úsměvem odpovědět: „Miminko jsme chtěli, těšíme se na něj a určitě to zvládneme.“ Stejně vám s ním nikdo nepomůže, akorát se popase na vašem zoufalství😉 To samé platí i po porodu – postěžujte si nejlepší kamarádce, před cizími se snažte držet formu.

Spousta otázek, se kterými si teď lámete hlavu, se sama vyřeší a objeví se jiné, u kterých vás ani nenapadlo, že by to mohl být problém. Alespoň po materiální stránce je dobré se připravit.

První, co každého napadne, je většinou: „Jak to uděláme s kočárem?“ Jestli se váš starší pár týdnů před porodem bez kočárku úplně obejde, je to nadějné. Pokud ne, rozhodně zapřemýšlejte nad sourozeneckým kočárkem, buggypodem nebo skejtem pro ty nejsamostatnější. Takové vozítko vám ušetří spoustu nervů a starostí, pokud se chcete pohybovat v okruhu větším než 15 metrů od domu.

Hned po kočárku přijde na přetřes případné kojení , dudlík, plíny a miminkovská postýlka jedničky. Neplašte se. Na co se všichni cítíte, to řešte, na co se necítíte, nechte svému vývoji.

Jak se blíží termín porodu (a to je sakra rychle), je dobré naplánovat, kdo se postará o vašeho prvorozeného, až TO přijde a vyrazíte s nastávajícím druhootcem do porodnice. Ne vždycky se takový plán vejde na A4.

Druhý porod bude možná rychlejší, za to bude víc bolet. Zjistíte, i když se to zdálo nemožné, že ten pocit z nového človíčka je stejně úžasný jako poprvé. Možná budete hned fit, že byste se klidně sbalily a za pár hodin odkráčely i s miminkem domů, přestože poprvé jste se ploužily podél zdí ještě tři dny…

Občas se zamýšlím nad našimi životy a pak o tom píšu na svůj web..
V poslední době na mě doléhá z mnoha stran, jak málo je v lidech sebelásky a jak se mnoho úžasných bytostí podceňuje...

Tak tohle je pro Vás všechny moje milé, jste ÚŽASNÉ ♥

ZRCADLO....
Stála jsem u velkého zrcadla a hleděla na sebe…

Přemýšlela jsem o všech těch letech, kdy jsem „potřebovala“ zhubnout.. Přemýšlela jsem o všech těch nádherných ženách, které jsem za svůj život poznala, a které byly a jsou přesvědčené o tom, že nejsou dokonalé…
Kdopak Vám tak ublížil moje milé???
Všechny jsme nádherné, pokud se tak vidíme a pokud v to věříme.. Ani princ na zlatém koni, ani porota soutěže MISS nás o tom nemůžou přesvědčit, pokud to necítíme ve svém srdci.. Koukala jsem na sebe.. Nejdřív s lehkou kritičností, jako vždycky a pak jsem se začala usmívat..                                                                                                                             
Začala jsem se soustředit a vidět věci na sobě úplně jinak a z jiných perspektiv..

Nejpatrnější jsou moje strie na břiše.. Táhnou se od pupíku po bříšku dolů… No a to je přeci skvělé! Přišly ke mně asi 14 dnů před tím, než se narodili naši chlapečci.. Vždycky mi budou připomínat tu dobu, kdy náš život dostal další dva „důvody“ k absolutnímu štěstí. Říkají mě i těm, kteří je někdy uvidí, že jsem maminka a co může být v životě krásnější?? Možná není na světě víc žen, které touží po miminku, než těch, které touží po dokonalé postavě, ale touha těch prvních je andělská a rozehřívající srdce.. Proto se prosím na všechno, co o Vás vypovídá, že jste máma, koukejte s láskou a važte si toho.. A Vy, které ještě na svůj poklad čekáte, tak nezoufejte! Všechno, co je podpořeno láskou a nadějí se splní.. A já Vám přeji co nejvíc strií, na které budete pyšné tak, jako jsem já na ty své…

Zvedla jsem hlavu a pohlédla jsem si v zrcadle do očí.. Vždycky to bylo pro mě měřítko toho, že žiji v souladu se svým morálním přesvědčením.. Když to jde pěkně zpříma, říkám si „Všechno je v pohodě Zůzo“ 😉
Ale kromě modrošedých očí mám i hluboké a našedlé kruhy pod očima.. Dlouho jsem je neměla ráda a v pubertě jsem se je snažila překrývat různými korektory a makeupy.. Marně 😉 ..Nejsou z nevyspání, nebo propařené noci.. Dneska už vím, že mám prostě pod očima slabší kůži a prosvítají mi žilky.. Ale víte,co je nejúžasnější? Jsou úplně stejné, jako měla moje babička.. Ona je taky neměla v lásce, ale já je dneska díky ní ráda mám.. A moc.. Babička už tu není, ale kdykoli se podívám do zrcadla, vzpomenu si na ní.. Na všechno, co mě naučila, co mi vyprávěla, na to, jaká to byla žena, jak ctila svého muže.. Na to, jak mě měla ráda, byť si nepamatuji, že bychom si to někdy řekly.. Věděly jsme to obě.. Ona i děda jsou důkaz toho, že když se Vám někdo usídlí v srdci, tak už nikdy nemůže od Vás odejít.. A tak jsem šťastná, že mám svoje kruhy, které lemují oči.. Které lemují cestu do duše..

Blíži sa letné obdobie, kedy sa väčšina z nás vyberie na dovolenku – či už k moru alebo iné zaujímavé alebo obľúbené miesta. Mnoho rodín s malými deťmi dáva prednosť cestovaniu lietadlom, najmä ak ide o väčšie vzdálenosti.

Ako je to vlastne s bezpečnosťou detí v lietadlách? Vedci analyzovali pád lietadla, v ktorom boli umiestnené testovacie figúry. Dieťa sediace v lone matky, podľa tejto štúdie, nie je v prípade nehody v bezpečí. Odborníci odporúčajú, aby dieťa sedelo pripútané na samostatnom sedadle, najmenšie deti v autosedačke. Viac o tomto zaujímavom crash teste sa dočítate v článku nižšie.

http://gma.yahoo.com/bracing-impact-ups-chances-surviving-plane-crash-test-102641163--abc-news-topstories.html

Začalo to docela nenápadně, syn měl  dva měsíce a já, prvomatka, jsem si ho neposazovala na klín. V půl roce stále ještě neseděl, protože jsem mu odepírala potěšení z chodítka a neobkládala ho polštáři. V sedmi měsících jsem ho neposadila ani v kočárku, nedávala do jídelní židličky. Okolí, až na pár chápavých, se na mě dívalo skrz prsty, když syn v deseti měsících nevěděl, že se dá chodit za pomoci mých rukou. Když ve 13 měsících udělal první krůčky, slýchala jsem, že ostatní děti Dobrých matek chodí od osmi měsíců 🙂 Dobré matky z mého okolí jim totiž luxus chození za ruce pravidelně dopřávaly od půl roku. (Ona: Náš Pepíček už chodí. Já: On už umí stát?? Ona: Ne, on ještě ani nesedí, ale podívej, jak krásně dupká za ruce. Já jsem byla ohromena škobrtavou chůzí s podlamujícími se kotníčky.)

Já, matka, co dítěti nedopřála v půl roce svíčkovou, jsem se držela rad pediatra a postupně zaváděla zeleninu, maso, ovoce,... Desetiměsíční syn byl chudáček, co první čokoládu dostal v roce a čtvrt od Mikuláše.

Prvorozený měl deset měsíců, když jsme si jako nezodpovědní rodiče dovolili pořídit si druhé miminko. Okolí mě opět posuzovalo jako Špatnou matku, která se nebude věnovat dostatečně ani prvnímu, ani druhému.

Když bylo dceři 5m, nastoupila jsem opět do školy, konečně dodělat maturitu. Dcerušku a dvouletého synka jsem nechala, chudáčky, napospas babičkám a jezdila na jeden víkend v měsíci pryč!

A opět si i dcera musela na všechno přijít sama, sednout si, stoupnout, chodit. A, diví se Dokonalé matky, došla na to 🙂

Oblečení kupuji na bazárcích, děti chodí oblékané pěkně, ale já, Nepřející matka, nové koupím jen botičky. Vyhazuji tisíce za nové a značkové autosedačky, ale golfáček koupím v bazaru.

Také jste si oblíbili extra jemnou tkaninu z bambusu nejen na vašich dětech? Právě jsme obdrželi novinky v podobě bambusových slintáčků a zavinovaček od českého Kikko/Xkko.

Bambusová tkanina ve formě viskózy výborně saje, je skvěle poddajná, osobně si ji nemůžeme vynachválit. U nás asi nejvíce prodávaná značka dětských bambusových doplňků Kikko / Xkko právě přichází s novinkami, které jsme také zařadili do Dudlíkárny.

Jedná se zejména o slintáčky - dětské šátky v nádherných barvičkách "cyan", "magenta" nebo "lime", nebo také přírodním provedení, jako je třeba tento bambusový slintáček Xkko.

Bambusové zavinovačky máme nové tři varianty (rozměr 120 x 120 cm) podle barviček kruhy "cyan", "magenta" a čistá "lime" zavinovačka. Tuto velikost zavinovaček využíváme i na zabalení většího dítěte po koupání, nebo navečer.

Ani nevím, kde s tou slohovkou začít... asi tady:

úterý 26.3. - přenášela jsem už 5 dní a byla z toho dost nešťastná. Přece jenom jsem si představovala porod dva týdny před termínem, abych se moc nenatrápila. To nekonečné čekání bylo děsné. V ten den mi navrhli v nemocnici vyvolávaný porod (dokonce jsem si mohla vybrat den 😀) Dohodnuto to bylo na 28.3.2013...

Rozhodli jsme se udělat si ještě jeden pěkný večer. Zajedeme na steak do restaurace a večer se naposledy pomazlíme (třeba to naštve prcka a dorovolně vyleze). Doma jsem se pěkně vyoblíkala, namalovala, vyvoněla a mohli jsme vyrazit. Asi půlhoďku před odjezdem jsem začala trochu víc štinit. Nu co, říkala jsem si, buď je to víc těhu výtoku a nebo mi pomalu odchází hlenová zátka… Udělala jsem test s lakmusovými papírky a podle nich to plodovka nebyla, takže vložka a dál jsem to neřešila. Vyjeli jsme… cesta do zarezervované restaurace trvala 45 minut, a jelikož jsem neřídila, užívala jsem si to a kochala se pohledem do krajiny (přece jen jsem se už poslední týdny nikde dál od domu nepodívala).

18:00 - Konečně jsme dojeli. Natěšeně vystupujem z auta před restauraci a gichchchch… Do pár vteřin mám mokré džíny až pod kolena. Jirkova si ještě chviličku dělá srandu ale pak mu zamrzá úsměv na rtech. Najednou vážní, hledá v autě hadry pode mě a hlásí odjezd… Celých těch 45 minut se klepu v autě zimou i když topíme co to jde… džíny děsně studí a venku je pod nulou… Aby toho nebylo málo, jedeme podle GPS-ky a vůbec si nejsme jistí kudy nás to vede. Cestou mě rozbolí břicho a hádají se mi v hlavě různé myšlenky – stihnem to? dojedem? bude to v pořádku?

18:45 - Dostali jsme se domů. Chudák pes nachápe co se děje a zmateně běhá okolo. Pořád musím myslet na to, co nám říkali na předporodním kurzu: „Holky, když vám praskne voda, přijeďte do hodiny!“ Sprchuji se, oblékám a berem kufry a už je ta hodina fuč. A to ani nemluvím o tom, že převlíkat se bylo zbytečné, protože za chvíli sedím v autě zase v mokru…

19:15 – Přijíždíme do nemocnice, kde je samozřejmě už zamčeno, tak zvoním. Na dotaz sestřičky v mluvítku zvonku ze mě jenom vypadne: „Dobrý den, asi mi praskla voda,“ což mi v zápětí připadá strašně směšné tak si setřička z mojeho tónu hlasu musela snad myslet že si dělám srandu 😀

Dnes se společně podíváme do naší „kuchyně“, kde se zpracovává celulóza, sběrový papír a kde se vyrábějí naše výrobky značky Tento.

Návštěvu začneme ve skladu sběrového papíru, projdeme kolem velké sběrové linky, která vyrábí recyklovaný papír. Náš průvodce nám říká, že jeho odpad se využívá například ve stavebnictví. „Papír lze recyklovat až sedmkrát, potom už ztrácí potřebné vlastnosti,“ dodává.

Sběrová linka

Jak vycházíme z haly, vidíme, jak bagr nakládá popisovaný odpad (přírodě neškodný a nezávadný kal) na náklaďák a ten ho každou chvíli odveze na další zpracování v průmyslu

Odpadový kal

Potom vcházíme do skladu celulózy, kde nám náš průvodce popisuje rozdíl mezi dlouhými a krátkými vlákny celulózy. „Delší vlákna zvyšují hlavně pevnost papíru“, vysvětluje. Vybere kousek bílé hmoty a nechá nás ji prozkoumat. Později nám prozradí, že vlákno, které jsme drželi v ruce pochází z Portugalska z eukalyptusu. „Tato celulóza se používá například pro výrobu kapesníčků, protože je výjimečně jemná,“ dodává.

   Ten, rekla bych nejvetsi a nezapomenutelny okamzik pro kazdou maminku, je porod. A tady je neco malo o mem.

   Den D jsem mela naplanovany na 18.  unora 2012. Takove hezke datum, rekne si clovek, ale Victorce se libila asi vic sedmicka, a tak se narodila v utery 7. unora 2012. Hodiny akorat ukazovaly 04:58.

    Tech par dnu pred porodem byly naprosto skvele. Netrapily me zadne falesne kontrakce, tvrdnuti bricha, ktere jsem si s hojnosti uzivala jiz od 21. tydne a bylo mi celkove fajn. Na nedeli pred porodem jsem si pozvala jeste kamaradky na nas 3 – kontinentalni babinec ( jak tomu rikame, jelikoz jsme kazda z jineho svetadilu) a radovaly jsme se, jedly a pily, co dum dal a bylo nam strasne fajn. V tu chvili, kdyz jsem se s nimi loucila, me vubec nenapadlo, ze mi za par hodin praskne voda a ja si to v taxiku, skvele naladena, pofrcim do nemocnice. Jeste jsem se jich ptala :'' Hooolky, nekleslo mi uz bricho?'' … a vsechny chytre, spolecne prohlasily, ze jeste NE 🙂 Jim tak budu priste verit 🙂 Trosku jsme s muzem uklidili a  ja uz kolem 21:00 citila, ze mi neni nejak dobre, citila jsem se unavene. A tak jsem manzelovi jen rekla, ze jsi pujdu lehnout, ze toho bylo na me asi nejak moc. No, kdybych jen vedela, co me bude cekat pristich par hodin, tak spim uz od patku a nabiram sil.

   Spim, zda se mi, ze musim jit na zachod, chce se mi curat... curam.  Pane Boze, ja curam? Do postele? Zvedam se, svitim si mobilem na postel a fakt, ze jo.. pocurala jsem se. Pocurala jsem se? No fakt, ze jo.. a do postele? Jdu pro rucnik, ale porad si ucurkavam. Zatraceny sverace. Vracim se zpatky do postele.. budim manzela, ze jsem se asi pocurala or maybe... Manzel: '' What maybe?'' ja: '' Maybe baby!'' To uz vyskakuje z postele (nikdy v zivote jsem ho nevidela, ze by byl tak plny elanu uz v 5 rano) a furt mi dokola opakuje, ze uz je to tady... no, hip hip hura. Volame do nemocnice, ptaji se nas na kontrakce. Jestli jeste zadne nemam, mam si jit v klidu lehnout a prijet na pul 10. Prej v klidu lehnout? Jdu do spchy, umyvam si vlasy a kontrakce si prichazeji. Asi. Nejprve po 10 min, pak se to zkracuje a zkracuje, je to po 6 min. Volame do nemocnice, ze vyjizdime. Bereme tasky, rozhlizim se po byte a rikam si v duchu, ze az se se znovu vratime, budeme uz 3. Krasny pocit. Venku je bilo a strasna zima.

   Dorazili jsme do nemocnice na prijem a moje prvni PA Kristine nas bere na pokoj, kde budu rodit. Nejsou tady zadne saly, rodicka je na porodnim pokoji po celou dobu sveho porodu a jen za pritomnosti PA. Doktor prijde az v pripade nutnosti ci komplikaci. Po vysetreni, kde je konstatovano, ze jsem otevrena na 4 cm, je mi doporucena horka sprcha. Po sprse se me Kristine zeptala, jestli nemam hlad. Pozadam ji o sandwich s tunakem a horkou cokoladou. No, proste servis se vsim vsudy, rikam si. Kdybych ja jen vedela.... Kontrakce sili, ale neoteviram se... prichazi na radu klystyr, znovu horka sprcha, vysetreni, otevrena stale na 4 cm. Je mi doporucen oxytocin a epidural. Tohle byly presne 2 veci, kterym jsem se chtela vyhnout. Placu, nechci ani jedno. Manzel me uklidnuje, Kristine me uklidnuje, ja se uklidnuju a dostavam tedy oxytocin a epidural. Ten mi ale spatne pichli. Necitim vubec pravou cast, levou naprosto vsechno. Strasne to boli, bolesti zvracim.. i toho tunaka.

     Jsem otevrena na 6 cm, tak aspon neco. Kolem 20:00 mi pichaji novy epidual o obratel vys. Ten funguje. Je 22:00 Kristine se louci, jde domu... doufala, ze by se holcicka mohla narodit za jeji pomoci. Ani nevi, jak my take. Prichazi nova PA Jacquelline s asistentkou. Skvela to zena. Takova ta, na kterou, kdyz se podivate...vas uklidni, rozumi vam, citite se v dobrych rukou. Po serii ovazaneho prosteradla kolem zad a treseni ze strany na stranu (kvuli tomu, aby se Victorka trosku pootocila), dalsiho zvraceni, totalniho vycerpani a nareku, ze tohle proste uz nemuzete vydrzet.. jsme se domluvily na hodince oddechu. Zhasly svetlo. Manzel sedi vedle me v kresle, ja lezim na posteli, posloucham tlukot nasi holcicky a vnitrne nabiram sily. Nespim, spise se uklidnuji... strasne vsechno vnimam. Mam pocit, ze Victorinka naprosto presne vi, co prozivam. Sem tam do me dloubne, aby mi dodala silu, semtam proste jen obe mlcime.... je to na nas... a my to zvladneme. Pred 3 hodinou rano to znovu vse zacina. Odpojuji me od epiduralu a zacinam tlacit. Po hodine tlaceni se nic moc nedeje. Jsem unavena, hodne unavena, po dalsich 20 min se uz domlouvame, co dal. Viktorka lezi napric, porod uz trva dlouho, jestli neporodim do pul hodiny jde se na CS. Prichazi doktorka a pediatricka a vsechny me povzbuzuji. Strasne mi pomohla moje PA Jacquelline, uprene jsme se na sebe divaly po celou dobu tlaceni, povzbuzovala me, drzela mi pravou nohu ( tu levou mi drzel manzel a ja ho porad okrikovala, ze je linej a at ji drzi poradne 🙂 ).

Jelikož byl můj druhý porod takový fofr, rozhodla jsem se to sepsat, pač jsem nikdy nevěřila (i když tajně doufala), že by to mohlo potkat i mě 🙂
Od začátku těhu byl Mareček dle UTZ o cca týden menší než vycházel termín dle MS, takže moje mudr. stanovila termín porodu na 9.4.2013. Byla sem nadšená, že se nám podařilo jarní mimi, pač první dcerka je narozená v prosinci a co si budem povídat, nebylo to pravé ořechové na vyjížďky s kočárkem. Těhu bylo jakž takž celkem v poho, až na slabé krvácení, ranní, odpolední i večerní nevolnosti do šestého měsíce a přímo infarktový závěr těhu 🙂 Kdo občas koukne na můj fotoblog asi ví,  že nás měsíc před porodem potkala manželovo srdeční nevolnost, čekali jsme, jestli to bude  infarkt nebo ne, ale nakonec se vše v dobré obrátilo, dneska je manžel fit (krom teda vysokého tlaku), je sledovaný aby se zabránilo případnému infarktu... Úplně na konci těhu jsem byla ještě na nervy z oho jestli dcerka náhodou nechytla neštovice, což by znamenalo pokud porodím, musíme od sebe :(((, naštěstí testy na protilátky byly OK, neštovice nehrozily...

Myslela jsem si, že jako druhorodička bych přeci jen mohla jít rodit o trošku dřív, jenže Marečkovi se ven prostě nechtělo. Zkoušela jsem mu i pomáhat takovýma těma babskýma radama jako je umýt vanu (denně), chůze do schodů, ze schodů, pití maliníku, lněné semínko, masáž bradavek, ke konci i denně horká vana, sex...nu, nepomohlo  nic...a tak jsem byla smířená s tím, že prostě 15.4. nastoupím do porodnice a budem muset Marečkovi na svět trošku pomoct. A tak jsem se s klidným svědomím, že prostě to necháme v klidu na pondělí, nacpávala celou sobotu mňamkama, pač moje nejmladší neteř slavila rok. Na neděli jsem si nechala takové ty práce před odjezdem do nemocnice, prádlo v pračke (manželovo fusekle především), nádobí v myčce, naposled přeluxovat...

V sobotu večer mi začala odczházet hlenová zátka, tak jsem si říkala, že je to super, že se to moje tělo konečně začíná připravovat na porod, noo, aspoň to vyvolání nebude trvat tak dlouho...A o půlnoci jsme šli s manželem v klídku spát, s tím, že ještě u telky jsem cítila malinké bolesti v podbřišku, zase poslíčci... Ve čtyři ráno mi probudily zase takové malé bolesti v podbřišku, jakoby měla přijít MS, ale v klídku se to opakoval do sedmi, ale nějak jsem to prospala... Tu neděli ráno měl jet manžel do Strakonic, což je od nás cca 20 km a kde jsem také měal rodit. Kolem osmý mu říkám, že teda se mi nějak opakujou ty poslíčci, ale dost nepravidelně, třeba po 5-ti, ale i po 15-ti minutách, takže ať v klídku jede do Strakonic, že to určitě jsou poslíčci. V půl deváté jsem si vlezla do horké vany, a buď anebo..buď se to rozjede nebo to byly fakt zase jenom poslíčci...Ve vaně asi tři bolesti za sebou...hm, a skariš...vylezu z vany, další bolest a začínám měřit..trvá 45 sekund...koukám na net..jaký je rozdíl mězi poslíčkama aa kontrkacema..a už jsem chytřejší, poslíčci trvají cca 10 - 20 sekund, kontrakce kolem 1 minuty...no, ještě furt se nějak nevzrušuju, zapnu myčku, a jdu v klídku říct o patro níž tchýni, že se možná bude něco dít, taky volám švagrové, která bydlí hned vedle nás, že možná už něco...manžel kolem půl 10 odjíždí do Strakonic a mě začínají bolesti cca po 5-ti minutách, ale ještě jsou v pohodě, stači je jen rozchodit, takže v klídku věsím manželovo ponožky...Přichází švagrová a já v 10 volám manželovi ať jede okamžitě nazptáky, pač asi budem muset jet do porodnice. V tej chvíli začínají být kontrakce bolestivé, chodím po bytě sem tam, švagrová je víc nervózní než já, kroutí se při pohledu na mně jakoby měla rodit ona a ne já a začíná plašit jestli ještě něco nepotřebuju...Volá manželovi ať chvátne..manžel přijíždí v před půl 11 a mažeme do porodnice, švagrová se klepe nervozitou, tchýně brečí, dceři je to momentálně úplně fuk, pač si hraje se sestřenicí a já se těším 🙂  V autě pár bolestí, začínám je prodýchávat. Příjezd do porodnice kolem 10:45...začínám funět a potit se, bolesti po 3 minutách...položí mě okamžitě na monitor a sepisujou papíry... bolesti po 2 minutách..v 11 volá mamka co se dějě, měla ode mně zmeškané hovory...říkám, že jsem v porodnici, zavolám dýl...Na monitoru mi praskla voda, mezi kontrakcema, který už jsou po minutě jdu na vyštřovnu..jsem otevřená na 8 cm a vše je volné, připravené k porodu, takže rychle na porodní sál...tam prodýchám tří kontrakce a horko těžko vylezu na křeslo..kontrakce už jsou pořád...pár zatlačení a v 11:33 je Mareček na světě :¨))))))))))))) 3800g a 52 cm...Uff, to byl teda mazec 🙂))

PS: moc se omlouvám za chyby, píšu ve spěchu, znáte to 🙂

Bio kosmetika od známé značky Weleda pomáhá těhotným a kojícím maminkám i miminkům s hygienou a péčí o tělo, oblíbené jsou těhotenské masážní oleje, kojící čaj, krémy proti opruzeninám a další šetrné přípravky.

Přírodní bio kosmetika Weleda je vhodná pro děti, nejmenší miminka a celou rodinu, osobně máme s touto značkou ty nejlepší zkušenosti, doma využíváme snad většinu sortimentu – Weleda nezpůsobuje žádné podráždění dětské ani dospělé pokožky a neobsahuje alergeny.

Weleda přichází s kosmetikou již v období těhotenství – těhotným maminkám je určen olej na masáž hráze před porodem, který používají nastávající maminky několik týdnů před očekávaným termínem porodu pro zvýšení elasticity vnitřních svalů v pochvě jako prevenci proti natržení hrázky při porodu, doporučujeme aplikovat v rámci intimní masáže s partnerem.

Těhotenský pěsticí olej slouží k těhotenským masážím bříška, olej má pouze rostlinné šetrné ingredience a velmi jemnou vůni. opět doporučujeme masáže provádět s partnerem, který se bude dotýkat miminka přes Vaše bříško, což jsou nádherné chvíle plné lásky.

Těhotenský kojící čaj – je určen pro nastávající a kojící maminky, svým složením bylinek působí příznivě na zažívání a také úpravu tvorby mateřského mléka; máme odzkoušeno, že vlažný čaj chutná i miminkům.

Měsíčkový kojenecký krém skvěle působí na opruzeniny a kožní podráždění, vyrážky dětí, především v intimních partiích.

Naša spoločnosť kladie pri výrobe našich výrobkov veľký dôraz na neustále znižovanie, prevenciu a minimalizáciu nepriaznivých vplyvov na životné prostredie.

Zameriavame na optimalizáciu výrobných procesov, znižovanie spotreby energií a prírodných zdrojov, znižovanie odpadov a používanie surovín, ktoré sú tiež vyrábané s ohľadom na životné prostredie.

V našej spoločnosti prísne dodržiavame separáciu odpadov a ich využívanie ako druhotných surovín pri ďalšej výrobe, prípadne recyklácii.

V segmente výroby tissue papiera sme lídrom v zavádzaní procesov s nízkym dopadom na životné prostredie.

Vodná Energia

Starostlivosť o životné prostredie nie je len fráza: vyžaduje si dobré skutky a reálne činy voči prírode. Naša žilinská továreň je napojená na Vodné dielo Žilina a pri výrobe primárne využívame zelenú vodnú energiu vyrobenú vo vodnom diele a jeho vodnej elektrárni. Kúpa výrobkov Tento je jednoduchá cesta, ako sa správať zodpovedne voči prírode.

Dobrý deň,

keďže viacerí ste nás cez IP kontaktovali ohľadom vernostného programu, prikladáme vám kratučký návod o fungovaní s jednotlivými krokmi.

1. Kúpte si výrobok značky Tento s bodmi na zadnej strane obalu (žlté okienko)

        Kódy nájdete na týchto výrobkoch:

• toaletné papiere (balenie po, po 4 ks, po 8 ks, po 12 ks, po 16 ks, po 24 ks),
• kuchynské utierky (balenie po 2 ks, po 4 ks),
• hygienické vreckovky (balenie po 10 ks, po 30 ks).

2. Zadajte do vyhľadavača www.tentocampaign.eu.

Minene přichází s drobnými doplňky a výbavou pro miminka převážně textilní - hrací podložky, přebalovací tašky, bryndáčky, pyžamka, capáčky a další užitečné věcičky v pěkných barvičkách.

Značka Minene je drobná výbavička pro miminka původem z Velké Británie, v pozadí stojí tři obětavé a kreativní maminky, které se rozhodly vyrábět doplňkové věcičky pro nejmenší děti v pěkných líbivých barvičkách a zajímavém vzhledu, kde je kladen hlavně důraz na každodenní praktičnost takových doplňků.

Mezi nejoblíbenější věcičky od Minene patří hrací podložka pro miminka „3v1“, která slouží nejmenším dětem jako podložka s ohrádkou a později z hrací podložky 3v1 uděláte také minikřesílko pro děti již staršího věku, prostě ideální doplněk do dětského pokojíčku, který jen tak nevyměníte.
Dále jsme zařadili přebalovací tašky, které jsou šikovně univerzální a pověsíte je také na kočárek na cesty, také voděodolné bryndáčky pro miminka, nádherné dětské capáčky pro batolata, dětská pyžamka i pro miminka, zástěry a ponča / přehozy ke kojení, nebo fusak do kočárku a ještě pár dalších chytrých drobností.

Pokud se vám Minene doplňky líbí, jako vždy jsme vám na blízku a také rádi poradíme. Zároveň děkujeme dovozci, že můžeme tyto krásné věci nabízet :D

Trošku z histórie:

• výstavba továrne sa začala v júli 1905 na brehu rieky Váh , v blízkosti železničnej trate,
• výroba bola oficiálne spustená 6. marca 1906,
• v roku 1983 bol do prevádzky uvedený papierensky stroj číslo 1 na výrobu tissue papiera, následne k nemu boli dobudované linky na výrobu toaletného papiera a kuchynských utierok,
• v roku 2006 sme sa stali súčasťou spoločnosti Metsa Tissue, so sídlom vo fínskom meste Espoo,
• značka Tento zostala zachovaná ako označenie brandových výrobkov vyrábaných v žilinskom závode,
• v súčasnosti sa v logu spoločnosti a skupiny Metsa nachádza zelený los ako symbol zelených lesov (slovo metsä vo fínskom jazyku znamená les).

Značka a výroba:

• charakteristickým identifikačným znakom našich výrobkov značky Tento bol v minulosti kvietok, ktorý v roku 2011 nahradil náš „maskot“ – veverička Tento.

• Ponuka výrobkov našej spoločnosti tvorí tieto kategórie: toaletný papier, papierové domáce utierky, hygienické vreckovky, kozmetické utierky a servítky.
• V súčasnosti sa v našom závode v Žiline vyrábajú takmer všetky toaletné papiere, od recyklovaných toaletných papierov akými sú Economy, Maxi až po prémiové produkty rady Feel Good.

• V Žiline sa vyrábajú aj kuchynské utierky a  hygienické vreckovky.

Wiki Modrý koník

Cílem Modrého koníka je, aby maminka, která hledá radu a pomoc, ji také našla. Ve fóru a fotoblozích je velké množství informací a zkušeností maminek, které mohou pomoci. Aby je ti, kteří je potřebují, dokázali lehce a rychle najít, rozhodli jsme se, že na koníkovi vytvoříme knihovnu pro maminky - Wiki Modrého koníka.

Wikipedie maminek

Wikipedie je svobodná snaha lidí shromažďovat informace tak, aby byly dostupné pro všechny, kteří je potřebují.

Ve Wiki Modrého koníka můžete sdílet své vědomosti a nebo přidat své osobní zkušenosti a nabídnout je jako pomoc, návod a nebo radu jiným maminkám. Už teď to vlastně děláte, no a teď to pěkně uložíme i do poliček v naší Wiki Modrý koník.

Jsme na začátku

Aloe Vera

• aloe vera je vnímána jako rostlina, kterou mnozí považují za zázrak přírody,
• má příznivé účinky na lidský organismus,
• aloe vera dokáže urychlit hojení ran, popálenin, pořezání, štípnutí,
• léčí i alergie, vyrážky, ekzémy, podrážděnou pokožku, kuří oka, opary a mnoho dalších onemocnění kůže, pomáhá při hemoroidech, výronech nebo vředech, ale i bolestech hlavy,
• omlazuje pleť, posiluje imunitu, stimuluje organismus, snižuje stres,
• působí i jako antioxidant, váže na sebe škodlivé látky a tím detoxikuje organismus.

Eukalyptus

• pěstuje se hlavně pro jeho aromatické látky v listech,
• roste velmi rychle, v závislosti na klimatu,
• díky rychlému růstu a velké spotřebě vody sa vysazuje do močálů a bažin, které vysušují a zabraňují tak šíření komárů a malárie,
• eukalyptus má příznivý účinek na dýchací cesty. Využívá sa na léčbu kašle, nachladnutí, zápalu průdušek nebo vedlejších nosních dutin.

Milé dámy a milí pánové, všichni naši příznivci,

dovolujeme si Vás oslovit s nabídkou dobrovolnictví na informačním festivalu věnovanému těhotenství, porodu a rodičovství, který pořádáme k Světovému týdnu respektu k porodu. Letos se uskuteční již 8. ročník festivalu. Pokud se Vás téma porodu a kvality služeb v českém porodnictví jakýmkoliv způsobem dotýká, nenechte si ujít možnost krátkodobě se angažovat, a přispět tak k šíření dobré praxe a informací běžně téměř nedostupných! Mezi naše dobrovolníky a dobrovolnice patří zejména dospělí, rodiče a studenti středních a vysokých škol.

Základní informace o festivalu:

Pořadatel: občanské sdružení Hnutí za aktivní mateřství (www.iham.cz)

Místo: Kino Perštýn, Praha 1

Datum: 20. – 26. Květen 2013

Hned v úvodu musím napsat, že si nemyslím, že mám patent na rozum, ale protože se delší dobu věnuji otázkám zdraví, výživy atd., tak jsem si na tuto otázku utvořila určitý názor a budu zvědavá na ty vaše 🙂

Život člověka ze západní kultury se od průmyslové revoluce hodně změnil. S postupující mechanizací a s průmyslovou výrobou, včetně výroby potravin, s rozvojem lékařské péče, jsme začali:

-          méně se hýbat

-          méně pobývat na sluníčku

-          jíst průmyslově zpracované potraviny

-          brát více léků, umělých vitamínů apod.

Jestliže máš problém s přidáním příspěvku, komentáře, inzerátu, hodnocení, fotografie, nemůžeš reagovat na inzeráty a předtím ti to fungovalo, postupuj takto:

1. Vyzkoušej „tvrdý refresh“ stránky v prohlížeči
   pro Windows: ctrl + F5
   Pro Mac/Apple: cmd + R
2. Aktualizuj si svůj internetový prohlížeč na nejnovější verzi.
3. Chybu nahlas v tématu Technické dotazy na fungování stránky. V ní ti admin poradí, co udělat, popřípadě i další uživatelé, kteří měli podobný problém.
4. Pokud nepomůže doporučení od Modrý koník teamu, budeme potřebovat více informací. Nahlas chybu podle instrukcí.

Modrý koník team