Mám ve třídě holčičku. Bude to třeba Nela. Nela má rodiče vegany. Nosí do školy svoje svačinky, na obědy nechodí nebo si je nosí v krabičce. Nedávno jsem ji o přestávce viděla s vajíčkem na tvrdo. Říkám jí:"Nelčo, vy už doma jíte vajíčka?" Nela se divně culila a s ní další dvě kamarádky. Pak z ní vypadlo, že jí holky občas nosí z domu vajíčka, plátkový sýr nebo jogurt. Že na to mívá hroznou chuť, a tak některou kamarádku poprosí o  "potravinovou pomoc". Zeptala jsem se jí, jestli to ví její mamka. Řekla mi že ne, a že to jí to říkat nebude. A víte proč? Protože by byla smutná a zklamaná.

Já osobně jsem všejedlík.  Něco miluju, něco už méně. Určitě bych nebyla dvakrát nadšená, kdyby se z některé z mých dcer stala veganka. Určitě bych musela vždy dlouho plánovat, co bych jí připravila k nedělnímu obědu. A určitě bych se bála, aby měla pro své tělo všechny potřebné látky.  Ale určitě bych nebyla zklamaná nebo smutná.

Na internetu ze sebe někteří vegetariáni a vegani dělají lepší sortu lidí. Někteří jsou ve svých stravovacích názorech i dost ortodoxní. Jedna maminka veganka mi v internetové diskuzi vytkla, že já nedávám svým dětem v jídle možnost výběru. Když jsem jí napsala, že ona taky nedává svým dětem možnost výběru, tak mi odepsala, že to je přece něco úplně jiného, protože ona nemá na svědomí SMRT!

Co tím vším chci říct? Že nejde o to, jaké máme stravovací návyky. Jde o toleranci k druhým, protože co vyhovuje mně, nemusí vyhovovat někomu druhému. Nemůžeme být přece všichni stejní, ať se to týká jídla nebo čehokoli jiného.

A nebuďme zklamaní, pokud si naše děti vyberou v dospívání nebo dospělosti odlišnou stravovací cestu než máme my, jejich rodiče. 

Blíží se podzim a s ním i čas lehčích nachlazení a vážnějších chřipek. Je to období, kdy jsou děti v porovnání s jinými ročními obdobími víc doma než ve škole. Bakterie a viry na nás číhají úplně všude a náš imunitní systém není zvyklý zvládat časté změny počasí a výkyvy teplot. A tak se všechny ptáme: Co můžeme udělat pro to, abychom byly odolnější a měly lepší imunitu? A co můžeme udělat pro to, aby byly zdravější naše děti?

Každá maminka ví, že základem pro správné fungování obranyschopnosti je pravidelný pohyb na čerstvém vzduchu a dostatečné množství vitaminů:

Vitamin D přispívá k normální funkci imunitního systému. Nedávné studie dokazují, že nedostatkem vitamínu D trpí až 70% dětské populace. A vitamín D, jak víme, získáváme ze slunečního záření, kterého na podzim už tolik nebývá!

Dalším vitamínem, který se podílí na imunitě, je tolik omílaný vitamín C. Dobře uděláte, pokud zvýšíte jeho příjem i na podzim. Dalším dobrým nápadem je zvýšit podíl omega3 mastných kyselin. Najdeme ho v rybách, rybím oleji a ostatních. mořských výrobcích, ale i v ořeších a luštěninách.

Nezapomeňte také na minerály a stopové prvky jako zinek, vápník a hořčík, zejména z přírodních zdrojů.

Mezi méně známé látky patří také betaglukany, které se nacházejí v houbách, kvasinkách nebo obilninách, jako je ječmen nebo oves.

Dovolená slouží k odpočinku a načerpání nových sil a zážitků. Bohužel má také své stinné stránky. Je obdobím, kdy mají zloději žně. Tolik prázdných domů a bytů. Stačí si vybrat.

Odjíždím, pole je prázdné

Většina z nás žije na sociálních sítích. Komentujeme, píšeme posty, dáváme like, vkládáme fotky. Nenechavcům tak zcela zdarma poskytujeme informace k nezaplacení.

Aniž by se zloději museli nějak zvlášť snažit, ví, kdy budeme doma, co mohou ukrást i jak se k nám dostat. Bude potřeba žebřík nebo jiné náčiní? Vyšplhá se k oknu přes balkony? A jak uniknout? Kolik budou mít času na úklid, aby si nikdo ničeho nevšiml?

Dříve každé krádeži či loupeží předcházel podrobný průzkum oblasti. Dnes stačí pohled na sociální sítě.

Jak se „bránit“? Chraňte své soukromí

Podzim zaklepal na dveře už dávno, ale počasí pořád tak trochu zavánělo létem. Předpověď je ale nemilosrdná a pravé podzimní dny se už plíží - mlhy, déšť, zima a čím dál méně světla. Všechny tyto aspekty dokážou pěkně zahýbat s naší psychikou. Pojďme se společně podívat na to, jak se účinně bránit tzv. "podzimním depkám". 

Na úplném začátku je potřeba uvědomit si jednu věc - v případě podzimní "deprese" se nejedná o klasickou a skutečnou depresi, ohledně které je nejlepší vyhledat lékaře a rozhodně si s ní nezahrávat. Klasickou "podzimní depku" můžeme charakterizovat jako přechodný stav, který prokazatelně souvisí s nástupem podzimu. Poznáte ji poměrně jednoduše a mezi její klasické příznaky patří:

• zhoršení nálady nebo jejich prudké střídání,
• větší míra únavy,
• celková skleslost (netěší vás věci, ze kterých jste se ještě před pár týdny přirozeně radovaly),
• pomalu nastupující pesimismus (na potíže obvykle pohlížíte z té lepší stránky a hledáte cesty k jejich řešení, teď tomu tak ale není).

Náročné období

Období nástupu podzimu je zároveň je obvykle také obdobím mnoha změn. Zkracují se dny, blíží se zima, pomalu se loučíte s uvolněným letním režimem (a stejně tak i s letním oblečením), děti nastupují do školek a škol a bez diáře je prakticky nemožné existovat. Ranní fofr s rozvozem dětí, práce, kroužky, večer u sporáku a domácích úkolů a než se rozkoukáte, jste v posteli úplně vyřízená. A tato vidina je aktuální na následujících 10 měsíců. Do toho všeho se pomalu začínají blížit Vánoce, vánoční shon a nákupy dárků. Jak je vidno - nejedná se zrovna o jednoduché období, a tak se může stát, že vaše psychika bude vyžadovat trochu vzpruhy. 

Existuje několik konkrétně popsaných podzimních nešvarů, které mají na naši psychiku neblahý vliv:

“Udělala jsem si test a byl pozitivní, jenže druhý den dorazila menstruace. Tehdy jsem vyděšeně letěla na pohotovost, doktor se mi vysmál i se sestrou. O týden později jsem běžela ke své doktorce s pozitivním testem, která na mě koukala jak z jara. Dle testů jsem měla nízké hCG - nazvala to chybou laboratoře, za pár dalších týdnů jsem skončila hospitalizovaná v porodnici, kde mi vzali levý vejcovod. Otěhotněla jsem za rok po tomto mimoděložním těhotenství, druhé dítko jsem počala hned. Moje kamarádka takové štěstí bohužel neměla - už má za sebou druhé mimoděložní,” vypráví maminka z Modrého koníka.

Mimoděložní neboli ektopické těhotenství (latinsky graviditas extrauterina) je definované jako implantace blastocysty mimo děložní dutinu. To znamená, že se oplozené vajíčko uhnízdí někde jinde než ve sliznici dělohy. V 95 % se usídlí ve vejcovodech, v tom případě mluvíme o tubárním těhotenství. Ve zbylých případech pak do vaječníků nebo břišní dutiny. Může se to stát přibližně jedné ženě z padesáti.

Důvodem může být i obyčejný zánět

Proč k tomu vlastně dochází? Velmi častou příčinou je zánět vejcovodů, který trvá více jak 14 dní. Jeho výsledkem je tvorba granulační tkáně, což je velké množství buněk, které odstraňují zanícená místa a snaží se je “zahojit”. Granulační tkáň následně proroste vazivem a vznikne tak tuhé místo, něco jako jizva. Tyto jizvy uvnitř vejcovodů vlastně znemožňují průchod vajíčka do dělohy. Tento stav může být buď příčinou neplodnosti nebo právě mimoděložního těhotenství ve vejcovodu.

Další důvod mimoděložního těhotenství může být nějaký zákrok či operace přímo ve vejcovodech nebo blízko nich. Výsledkem opět bude tvorba granulační tkáně a vaziva a díky tomu zabránění průchodu vajíčka. Jenže mimo dělohu není zárodek schopen přežít. Děloha mu dává výživu, kterou potřebuje, je schopna se zvětšovat a růst, aby mělo miminko dostatek prostoru. Postupem času se v ní vytváří placenta, která obstarává výživu z mateřské krve, proudění kyslíku a odvádění škodlivých látek pryč od miminka. Jiné orgány toho schopné nejsou, proto se v takovém případě objeví komplikace.

Jaká jsou rizika?