Výsledky vyhledávání pro slovo “Tr”
1.TYDEN. Uz tyden je na svete nase stesti, nase laska, nas poklad,nase vsechno...Jak jsme bez nej mohli zit?! Neustale se na nej divam, prohlizim si,jak je dokonaly, a taky me vsechno neuveritelne dojima, a bulim snad v kuse 24/7... Nic vic k zivotu nepotrebuju. Mam sve dva kluky, a to je cely muj svet... 💙💙
Některé dny letí až hrůza, jiné se vlečou. Dnešek patří k těm pomalým.
Ahoj. Teďka jsme se vrátili z půčovny lyží Happy sport(Letňany). Bylo tam strašně moc lidí. Začínají nám prázdniny 12.2. Myslíte, že tam mají dost lyží na půjcení. Nebo nevíte o nějaký jiný půjčovně. Jsme z Prahy 9 - prosek. Děkuji.
Nápad jak vyřešit dort?
Mám čas, ale začínám přemýšlet jak to udělat - letos slavím 30-cátin > nikdy jsem neměla velkou oslavu a prostě si to chci letos užít! Velká oslava kvůli těhotenství krachlo - měli jsem si pronajmout chatu, ale zase jsem ráda, že bdu mít dvě oslavy - rodina a přátelé zvlášť. Nevěděla jsem zda udělat oslavu zvlášť - syn má narozeniny 14 dní po mě, ale pro mou rodinu bude jednoduší jako vždy přijet najednou. Syna vžádném případě nechci ochudit takže 2 dorty? nebo jeden velký společný a sfoukávat budeme najendou? V létě budu mít ještě grilovačku s kamarády takže oslavu si užiji tam(v parnu a pokoročilém těhotenství 😀), ale asi nebude klasický dort přeci jen k pivu a masu se moc nehodí 😀. ale jsem sobecká? Když prostě dort chci? Péct si je budu sama. Synovi jsem dělala autíčko a nevím zda zase nějaký tvar a sobě malinký dort nebo jeden velký (třeba synovi) a malý mě? jak by jste to řešili? A máte nápady na dorty? bude asi pro 15-20 lidí nevím kdy mi přijedou přát švagrová.. k nám se do domu víc jak 15 lidí nenarve už tak tu bude těsno 😀)
Nestíhám, nesvačím, já to prostě nestačím...Přátelé chvátám, chvátám, nemám chvíli klid..😊
Maminky dvou či více malých dětí, říká vám to něco? 😂
S jedním mimčem to byl zpočátku fičák. Ale po tom, co se po roce a půl narodil druhej poklad, už opravdu chápu a potvrzuji rčení: jedno dítě, žádné dítě 😎.
Z naprosto uspořádaného člověka je rázem totální sklerotik, myšlenku neudržím déle než 1 vteřinu, zapomínám klíče v zámku, někdy i zevnitř, díky Bohu, že jsem třeba ještě nezapomněla děti v nákupním košíku 😏.
On už vlastně ten samotný nákup je oříšek. Jedno dítě chce sedět uvnitř, druhé se už nevejde do vajíčka, takže musí taky sedět v košíku a ten samotný nákup pak je potřeba taky někam dát. A hlavně, ten košík je potřeba "odřídit" až k pokladně i s tím vším nákladem.
Takže z takové každodenní rutinní banality se občas stane nadlidský výkon hodný medaile třeba v podobě čokolády. Člověk je aspoň rád, že ty kila díky pravidelnému večernímu doplňování energie, ano čokoládu vskutku nejím po kostičkách nýbrž zhltnu během pěti minut celé balení, vyběhá s těma zlatíčkama. Trdlováním, poposkakováním, poponášením, výběhem schodů nahoru a dolů asi tak 40x za den a tak. O těch probdělých nocích, kdy jsem na oba "andílky" třeba sama, ani nemluvě. Ale pak se ta stvoření na vás ráno usmějí a člověk rázem zapomene na ty kruhy pod očima, na kterých už by se mohl houpat a přitulí se a nevyměnil by ty tepláky, umaštěný vlasy, nevyčištěnou pleť a neoholený nohy ani za mák 🙂)).
Holky, máte to taky tak, nebo jinak?
Mno musím říct manželovi, že ta žárovka co máme v troubě je nějaká slabá, pac mi to na ni nic nechce upéct.... dve a pul hodiny prvne na 180 posleze na 220 a maso stale studený😀
Dneska jsme si s Julinkou udělaly holčičí den. Vyrazily jsme na koncert pro děti do Rudolfina a pak na oběd. Koncert měl dvě vady - jednak jsem se o něm dozvěděla až nedávno, takže na nás zbyla ta nejhorší místa (a ve finále bylo poloprázdno), druhak je Julinka po mně a koncerty pro ni nejsou to pravé ořechové. Hudba se jí líbila, i doma ji se mnou ráda poslouchá, ale radši by ji jako vedlejší činnost. Takhle se za chvíli začala otravovat i přesto, že to bylo uzpůsobené dětem. Ale přijde mi to pro děti jako moc fajn věc, Julinka to taky na konci hodnotila kladně, takže příště jdeme znovu. Ať si holka zvyká na kultůru 😀 A pak jsme šly na mušle, které Julinka miluje - byly vynikající. Taky byl v restauraci úžasný dětský koutek, takže si tam Julinka vykompenzovala těch 45 minut, co musela být v klidu 🙂 A Daneček s mužem si zase udělali pánskou jízdu - vyrazili do místní pizzerie, kde mají taky moc hezký dětský koutek.
Pro mě byl dnešek zároveň taková hezká oslava toho, že máme konečně zase 2 plnohodnotné platy. Poslední rok jsme fungovali prakticky jen z jednoho a předtím to taky nebyla s rodičákem žádná hitparáda. Bídou jsme sice netrpěli, ale věci jako restaurace byly první, které jsme škrtli. Bylo fajn se zase po dlouhé době rozšoupnout 🙂
Trenujeme jemnou motoriku. Jehla, silná bavlna, korálky.
Moje strivko 😂
Prosim nemate nekdo zkusenost? Mame v rodine mimco mesicni a ma hrozny problem s boleni nemuze se vubec vykakat. Ma to od narozeni. Neni kojen mel nutrilon, ted sunar, dostava espumisan. Byli uz kolikrat na pohotovosti a dnes mu byk delan utz a mam streva plne hovinek a ze si maj poradit doma. Chudak prorve treba 2 hodiny pak hodku spi a zas...jak mu pomoci...rourka nepomaha, caj taky ne....
6dní po vynechání MS 😍 u doktora už jsem byla 31.1. A to mi potvrdil těhu. HCG přes 1000jednotek. Další kontrola 13.2. Tak jsem zvědavá co bude na ultrazvuku 😍 test dělaný jen tak pro kontrolu jestli čárka neslábne. A ono taková DÁLNICEE 💝💝
Ahoj, na obratu jsem s dcerkou byla v 37. tydnu resp. ve 37+2 a muzu jen doporucit. Puvodne jsme o tom nechtela ani slyset, ale pote co na uspesnem byla kamaradka, tak jsem do toho sla take.Jsem z Brna a podstoupila jsem ho v Nemocnici v Bohunicich, i kdyz rodit jsme chtela a nakonec rodila u Milosrdnych bratru.
Jeden tyden jsme byla na konzultaci a hmat chteli udelat hned ten den, ale nemela jsme s sebou veci a nebyla jsem s manazelem jeste 100% rozhodnuta. Objednali nas tedy na dalsi tyden s tim, ze bude zase mene plodove vody, takze uz mozna nepujde udelat, coz jsme brala jakoze, kdyz nepujde tak nepujde, ale nechtela jsem narychlo ten den, psychicky nepripravena jit do neceho, o cem jsme nebyli pevne rozhodnuti.
Kazdopadne ten dalsi tyden podminky byly jeste priznive. Vysetrili malou, zda nema pupecnik okolo krku, kolik je tam plodovky a zda neni moc zapasovana hlavickou ve vrsku delohy, coz byla, ale i tak pry, ze to zkusi a ze za to nic nedame.
Doktorka me ujistila o bezpecnosti a ze malou budou po celou dobu monitorovat. Samotny zakrok trval asi minutu nebo max. dve, ale me to prislo jako vecnost, protoze jsem byla nervozni. Napojili me na kapacku, na snizeni kontrakci, v pripade, ze by vyprovokovali hmatem delohu k nejake cinnosti. Pritomna byla pani doktorka a pan doktor Hurban. Zakrok delali na operacnim sale, coz na klidu neprida. Pritomna byla jeste PA, ktera byla velmi mila a starala se o psychicky stav maminky 🙂 No a pak to zacalo, doktorka se snazila malou nahmatat pod zadeckem, coz bylo docela v podbrisku bolestive a mela jsme se snazit zhluboka dychat a byt v klidu, ale stejne jsem mela zatate svaly. Pak jsme se kousla a rekla si, ze snad kvuli me chvilkove bolesti nezmarim sanci na prirozeny porod. Uvolnila jsem se a slo to raz na raz. Hned jak uz ji mela "chycenou" tak samotny obrat byl i docela prijemny 😃 Udelali nekolik UTZ na kontrolu tlukotu srdce a umisteni male...na pmem pravem i levem boku a mohla jsem jit na porodni box na mereni na cca. 20 minut tlukotu srdicka miminka. Pak ji jeste kontrolovali vecer pred spanim a znovu rano druhy den, kdy udelali UTZ, zda se mala neotocila nazpet. Neotocila a ja byla stastna jak blecha, ze budeme rodit prirozene. Takze za me mohu urcite doporucit na obrat jit, alespon to zkusit a idealne do Brna do Bohunic, kde je nasledna pece velmi dusledna. Slecna, ktera sla prede mnou mela obrat neuspesny z duvodu maleho miminka a maleho prostoru pro obrat. Rodila jsem po terminu a prirozene, takze kdo vaha, za me urcite jit o toho! Taktez jsme s malou byly jubilejni 100. obrat za ten rok, takze nam gratulovali jak pri vyhre loterie 🙂)
Mam doma puntičkáře. Uklízela jsem spiz a dala mu sušenky jinam - mámo tyty . Nechala jsem nůžky na lince - mámo tyty a uklidil je. Dala jsem mu nočník ke straně, ne doprostred - mámo tyty. Nevyklepala jsem igelit co byl na stole pod modelinou ( nebyl potřeba) - mámo tyty. Dala jsem lego od mašinky k ostatnímu legu - mámo tyty, huuhuu . . . Ale Ondy úklid si hračky , "ne máma "
Ahoj maminky. Ktere mate KIA(novej model nejlepe Sportage) Mame na vikend na testovani pujcenou KIA Sportage. Jde mi o to ze kdyz pripoutam dite ve vajicku tak mi proste nedrzi na pasech poradne tedy pokud s autosedackou zacloumam tak jse uplne "vyvrati" do boku coz je spatne 😕. Momentalne mame Ford Mondeo a vajicko v ni utazene sedi uplne nafest a ani jse nehne. Je na to prosim nejakej figl nebo je to jako technycky parametr vozidla. Jo a vajicko nepasam do isofixu ale klasicky pouze pres pasy.
SÚŤAŽTE spolu s nami o nádherný pobyt na Slovensku podľa vlastného výberu! 😎
V našom fóre počas Dny s Trinity hneď dve súťaže o 3-dňový Trinity pobyt s polpenziou pre 2 osoby v ktoromkoľvek z Trinity Hotels & Resorts podľa vlastného výberu v hodnote 345,- Eur
Pobyt zahŕňa:
- ubytovanie v komfortnej izbe
- raňajky formou bohatých bufetových stolov
- večere formou lahodných švédskych stolov alebo lahodného 3-chodového menu
- masáž chrbta pre dve osoby,
- fľaša kvalitného vína na izbe,
- bezplatný vstup do hotelových bazénov a wellnes,
- bezplatný vstup do MiniMe detskej herne
Pozn.: platnosť výherného poukazu je až 1 rok od jeho vystavenia!
Klikajte na naše fóru a skúšajte svoje šťastie, svoje súťažné príspevky môžete posielať do nedele 04.02.2018 ;)
Držím palce, Patrícia
Maminky,mám otázku pro někoho nepříjemnou .. byla jste některá s dětma v Centrum dětské revmatologie všeobecné fakultní nemocnice Praze ... s recidivujicimi (periodické) teploty?
Dnes aj trochu iný pohľad na naše hotely - pozrite si video z nášho hotela Senec, keď sa areál zmení na podujatie športových dní 😎
H. Třeštíková: "Rozvodu by měla předcházet hodně velká snaha o nějaký kompromis" Ztotožňuji se. Je snadné odejít, utéct, zabouchnout dveře. a pak to udělat zas a zas a být takovým příkladem pro děti. Mnohem složitější a přitom i výchovnější je se vzájemně více snažit, komunikovat, rozdmýchávat společný ohýnek. Ale je to těžší, proto asi je taková rozvodovost...
ĎAKUJEME za každú aktivitu a príspevky v našom tohtotýždňovom fóre – súťaže stále prebiehajú, rovnako sú otvorené aj ďalšie témy k diskusii, za ktoré odmieňame „srdičky“ 😊
Zapojte sa aj vy do Dny s Trinity, súťažte a diskutujte na https://www.modrykonik.cz/forum/category/dny-s-...
Tak i v Japonsku je normální, že kluci mají dlouhé vlasy
https://www.maminka.cz/clanek/japonska-maminka-...
kluci trojčátka a dlouhé vlasy 🙂
Druhý porod - aneb výsledek stejný jako poprvé a přece byl jiný 😉
Můj druhý porod bohužel skončil znovu sekcí a v podstatě po ohlédnutí zpět byl průběh naprosto stejný jako u prvního a přesto byl jiný 😉
Snažila jsem se v těhotenství udělat vše proto, abych mohla porodit normálně a abych věděla jak porodit normálně a hlavně abych nabyla jistoty, že dokážu porodit normálně. Chodila jsem tedy na cvičení, díky kterému jsem byla v podstatě celé těhu v pohodě, protože jsem věděla jak si ulevit a chodila jsem také na předporodní kurz k dule. Kurz byl vlastně zaměřený na to dozvědět se co nejvíce info o porodu, aby mě už nic nemohlo zaskočit. Další věcí byl také i výběr porodnice. V kurzu jsme se dozvěděli výhody porodnice v Havlíčkově Brodě, ale nakonec jsem se rozhodla pro "domovskou" porodnice v Táboře. Co bylo asi nejzásadnější pro porod bylo rozhodnutí mít svou dulu u porodu 😉
Ve středu ve 20:00 jsem zjistila, že se opravdu už začíná něco dít, ale bolesti zatím jen minimální. Jen jsem informovala manžela, že se asi něco chystá 😀 Večer jsme šli normálně spát, kolem půlnoci už jsem cítila bolesti větší, že už jsem musela vstát. Ve 3 ráno jsem vzbudila manžela ať zavolá bráchu, aby přijel hlídat dcerku, že pojedeme. Odjeli jsme tedy do porodnice. Po vyšetření mi bylo řečeno, že se sice něco chystá, ale ještě to na porod není, ikdyž bolesti jsem měla docela veliké, ale nebyly to ty správné takže uložení na lůžkovou část jsem odmítla a odjeli jsme domů. Ještě před tím jsem ale absolvovala ultrazvuk s panem primářem, protože se paní doktorce něco nelíbilo na děloze. Co to bylo jsme se, ale dozvěděli až po sekci...
Domu jsme dorazili asi v 5 ráno a manžel volal babičce, aby přijela hlídat. Já měla bolesti dost velké tak jsem šla hned do sprchy a volala své dule jak jsem na tom. Vypadalo to spíš na bolesti do zad tak jsme zkusili hlavně v kontrakcích kleknout si na čtyři a nechat zadek nahoře. Něco se tam opravdu stalo neboť kontrakce skoro úplně ustaly. Do oběda jsem měla slabé kontrakce cca po 20ti minutách. Odpoledne jsem šla tedy do vany, aby se to trošku rozjelo a zalezla jsem hned do postele. Tam jsem moc nevydržela a kolem 18té jsme už byli v porodnici s nálezem dobrým k porodu - otevřená na 3 🙂 Srazili jsme se v porodnici i se svojí dulou. Po příjmu jsme šli všichni na porodní sál. Bylo to zvláštní, kontrakce jsem tentokrát měla, ale nebyly tak nepříjemné takže jsme v podstatě ani nevěděli co na porodním sále dělat 😀 Tak jsem si dala sváču a zalezli jsme s dulou do sprchy. Řekla bych tak tři hodiny mi vonným olejíčkem masírovala v horké sprše záda - bylo to úžasný. Bolesti jsem skoro vůbec nevnímala a naopak si to užívala. Po sprše a po vyšetření mi bylo sděleno otevřena na 5cm. Tentorkát dula zavelela, že už je super čas dát si vanu. Dala mi zase hezky olejíček do vany a ještě jsme pustili bublinky a to bylo zase úplně úžasné! Připadala jsem si jak v lázních a né v porodnici 😀 Po vaně kontrakce zesílily, ale pořád se to nějak dalo vydržet 🙂 Při posazení na míči byly kontrakce najednou daleko větší a citelnější. Začínala jsem být unavená a tak jsem si lehla na postel a dula mi masírovala plosky nohou a já mezi kontrakcemi pospávala. Zdálo se, ale že kontrakce ustupují a jsou najednou po více minutách. Ve 2 hodiny ráno stejný nález po 4 hodinách - otevřená na 6 a nic víc se neděje. Začínali jsme tušit, že není vše jak má být. V porodním plánu jsem měla, že nechci žádné zasahování do porodu, ale sama dula mi navrhla, že by bylo nyní dobré provést dirupci, aby se ukázalo zda to k porodu bude či nikoliv. Z prvního porodu jsem už věděla co mě asi po dirupci čeká a trochu jsem se bránila, ale nějak se to rozseknout muselo. Po dirupci nastoupili kontrakce opravdu veliké a řekla bych skoro těsně po sobě, do sprchy jsem se dobelhala a tam už jsem jen klečela na čtyřech a nebyla schopná ničeho. Při vyšetření bylo zjištěno, že i pře obrovské kontrakce se opravdu nic neděje, byl zavolán doktor a na monitoru se začaly strácet ozvy miminka. Bez jakéhokoliv otálení doktor rozhodl o sekci a začal znovu stejný fičák jako jsem znala z prvního porodu. Jediné co bylo jiné, že jsem dostala pro urychlení celkovou anestezii, protože tady už šlo opravdu o zdraví miminka. Poslední co jsem před usnutím slyšela byl povel od doktora "a jdeme na to". Následně jsem slyšela jak na mě volá sestra jménem a začala jsem cítit bolest, vůbec jsem netušila kde jsem a co se stalo. Manžel seděl u mě u postele a malou jsem měla přiloženou na hrudníku. Pověděl mi, že díky porodnímu plánu mohl malou hned po porodu klokánkovat místo mě a měl přitom slzy v očích, byla jsem šťastná, že to takhle všechno dopadlo. Další rozdíl byl v tom, že po celkové anestezii jsem mohla hned druhý den vstát - byla to teda bolest veliká a z pooperačního pokoje mě museli vést za vozíku jinak bych sebou sekla, ale aspoň se mi neudělala zase proleženina na noze kvůli které jsem po prvním porodu nemohla 3 měsíce chodit.
Po vizitě jsem se dozvěděla, že jizva byla propadlá a malá se tam zasekla a nemohla dolu a ozvy se ztrácely, protože měla omotanou šňůru kolem krku. Děloha od jizvy dolů prý vůbec nespolupracovala, byl to jen povyslý sval a vysvětlovalo to co bylo vidět na ultrazvuku i to, že jsem měla ke konci těhu dlouho břicho hodně nízko a ve spodní části břicha mám velké strie. Je opravdu zajímavé jak všechno spolu souvisí.
Opravdu jsem chtěla porodit normálně, ale bohužel se nepodařilo, každopádně mám tentorkát na porod velmi dobré vzpomínky a jsem šťastná, že jsme všichni v pořádku. 😉
Jak se zije s detmi 10m od sebe
Pred tim nez zacnu psat tak se omlouvam za hacky a carky, pisu z telefonu.
Mam dve uzasne a krasne deti, jako kazda maminka, Willickovi byl nedavno rok a měsíc a uz chodi, no mam z toho radost. A Valerce jsou 3 mesice a je lina jak ves, nejaky paseni konicku, ten jeji pohled matko neprud me dostava. Dobre dobre zacnu od zacatku. Kdyz jsem Valcu porodila(vyndali ji ze me) tak v porodnici byla takovy andilek, hodna, spava, NEJECICI. Jak jsme prijeli domu tak z meho uzasneho andilka se stal maly satanek. Probrecela dny a noci, nepomahalo nic noseni, vypraveni, zpivani(asi bych taky brecela kdybych sama sobe zpivala) vzdy vyprdena vykakana, napapana, prebalena a presto strasny rev. Ze zacatku jsem chodila slat kolem 3, 4 h rano a v 8 vstaval Willik. Tohl prebalit prevliknout nakrmit a jen co jsem si sedla na gauc uz jsem poslavala, ale ne tvrde, neslo ty oci udrzet. Willda byl po ranu uzasnej, vzdycky si sam vystacil.. hral si sam s tatrou, motorkou a vsim co v obyvaku/moje loznice mel. Ale pak se probudi Valerka na kojeni a to spusti Will zarlivy hystericky plac a zacne se po me sapat. Snazila jsem se mu domluvit, rikala jsem mu jak ho miluju a ze je uzasnej, hladila volnou rukou, pusinkovala a buh vi co jeste. Bohuzel on tak zarlil uz v 10 mesicich, ze to snad ani neni normalni. Valerka se v noci budila co 1,5h na kojeni a tal 4x do tydne mela v noci jidlo 1,5h nespalan zase jidlo a po 30 minutach chozeni po byte usnula a spala 3h a pak znova nekdy ty intervali mela skuzecne co 1,5h. Takze kdyz Willicek spusti ten svuj hysterak tak ja sedela s Val u prsa jak ta nejvetsi troska a brecela a brecela a brecela az si toho ten maly vsimnul a prestal a prisel se tulit.. to uz jsem se placem zajikala.. je uzasnej.. nemohla jsem Valerku nechat na gauci protoue v tu ranu u ni byl malej a mlatil ji hlava nehlava. Do tohodle nerezimu musim obstarat domacnost, uvarit, vyprat, jit s detmi ven..
Toto obdobi Valerku drzelo 2,5 mesice, takze poslednich 14 dni to s ni ujde. Willicek ma svuj rezim a spinka s tatou v loznici ten k nemu vstava. Protoze mam zodpovedneho chlapa tak je od rana do vecera v praci, ale kdyz je doma tak se stara.. pomaha, jde a sam umyje nadobi, vykoupe kluka, nakrmi ho, prebali, nemusim mu nic rikat. Willda jde v 8 do vany a 9 uz lezi s lahvi mlika v postylce a spokojene usina sam v loznici..
Nase vyprava ven v dome bez vytahu a bytem v druhem patre? No to je kapitola sama o sobe.. vubec nez vyjdeme ven tak se musim pripravit ja, vetsinou vse probiha koupelne. Na prebalovaku dcera a pod nohama kluka.. behem 5 minut jsem ucesana, namalovana, obliknuta a obuta..zacinam oblekat Valerku ta je prilravena v zavinovacce na pracce a oblikam Willdu. Toho honim po obyvaku a rvu do kombinezi.. prvni musi jit Willda- snesu ho 30 schodu dolu a prikurtuji ho do naseho sourozeneckeho kocaru a letim 30 schodu nahoru pro valerku.. hazu na sebe bundu salu capnu Valerku kabelku a tasku na kocar, zamknu dvere a letim dolu 30 schodu a pri ceste kricim "milacku uz letim" mezi tim Willda rve jako by mu nekdo trhal zuby jak me vidi tak zacne kricet aaaaaaaaaaaaaa.. ulozim Valerku do korbicky a jedeme ven. Otevreni vchodkvych dveri kteri nemaji zadnou zarazku, nebo samo drzici uhel otevreni jednou rukou drzim dvere a druhou rukou rvu kocar do dveri.. To je asi jedina doba kdy ty deti nervou a uzivam si to.. kdyz prijdeme domu tak prvni nahoru musi Valerka s nakupem, taskou na kocar kabelkou tak betim 30 schodu nahoru a kricinco dolu "zlato hned tam budu vydrz" odhazuji tasky na zem a pokladam Val spinkajici na prebalovak.. rychle ze sebe servu bundu a salu a bezim 30 schodu dolu.. vytahuji Willdu a bezim 30 schodu nahoru.. JEZIS JAK JA JSEM RADA ZA BEZBARIEROVY PRISTUP DO BARAKU A FUNKCNI KOCARKANU!! Vyslecu deti a a jdu rovnou kojit. Do toho dalsi hysterak Willdy, odlozim Valerku a jdu si hrat s Willdou.. blbneme ale Val uz place tak ze mi to opravdu cupuje srdce beru ji do ruky a ucim Willdu jak se ma chovat, vetsinou do toho varim pecu...
Denne spim max 5h kdyz se povede, pres den se sejdou na 10minut.. snazim se co mi sili staci.. uz dochazeji.
Pokazde kdyz vidim jak si to tu maminky uzivate tehotenstvi tak me prebehne mraz po zadech a zalije studeny pot.. ani jedno neni planovane a obe tehotenstvi narocne 1 klasicky porod predcase nar. syna a 1 cisar predcasne nar. dcery.. zotaveni po operaci, hledani si cesty k dceri( ne ze bych ji nemilovala ale bylo to jine) vycitky vuci synovi i vuci dceri.. objevili se prusvihy z podnikani, doma to kvuli tomu nefunguhe, dr zjistil ze jsem chudokrevna a zvysil davku zeleza...
