Výsledky vyhledávání pro slovo “Tr”
Jak se obléknout, když čekáte první miminko
Pravidlo číslo jedna při nákupu těhotenského oblečení je: na velikosti záleží.
Každá žena má trochu jinou postavu a poslední měsíce na její postavě proběhnou trochu jinak. Trochu extra materiálu na trupu a vzory, které vzbuzují štíhlejší dojem, jsou evergreenem. Některé pružnější materiály se dají nosit vesele i po porodu, takže není třeba oběhávat pouze vybrané sekáče a bazary s tím, že však pak půjde toto šatstvo i tak jen do skříně. Například takové úpletové šaty jsou velmi populární, popřípadě volné sako, které se místo zapínání raději zkombinuje s nějakým příjemným topem, ideálně také protahovacím a přírodním z klasické bavlny.
Pravidlo čísla dva je: jednoduchost.
Samozřejmě, v jednoduchosti je krása a rafinované zapínání a doplňky si dámy nechají raději na později, když už po nich nebudou šmátrat dětské ručky, nebo nebude třeba se držet strategicky v blízkosti toalet. Během těhotenství vám okolí odpustí co se týče oblečení hodně, ale znáte baby - ony chtějí být ve formě.
Pravidlo číslo tři: záleží i na materiálu.
Možná se spokojíte s klasickou riflovina, ale během "peaku" určitě oceníte elastické a natahovací věci. Pokud máte v plánu udělat pár pěkných fotek při čekání na potomstvo, vystihněte dobu, kdy bříško není úplně největší, počkejte si na pěkné počasí / pozadí a hlavně se do toho nešilte.
Ahoj skupinko,chtěla bych se zeptat.Pred 12lety jsem prodělala mimoděložní těhotenství.Anechali mi oba vejcovody i přesto že na levé straně bylo mimoděložní těhotenství.Od té doby jsem už neotěhotněla, podstoupila jsem 2x ivf a nic.Mame s manželem za sebou veškerá vyšetření a vše je v pořádku.Pri 2pokusu mi zjistili že mám tekutinu v levém vejcovodu to je ten kde jsem prodělala mimoděložní těhotenství.Pesto mi zavedli dvě emrya.A nic,na kontrole mě lékař poslal k jinému a ten mi řekl že ten špatný vejcovod musí ven ze té brání těhotenství.Tak jsem v prosinci 2016podstoupila laparoskopii a odebrali ho.Po propuštění mi lékař řekl že je teď velká šance na otěhotnění.Chci se tedy zeptat dá ještě malá některá podobný problém?A jestli si myslíte že to bylo opravdu tím špatný vejcovodem.Dekuji moc za odpověď.
Ahoj maminky, prosím o radu, doted jsem Kubíkovi dávala Sunar premium, ale jinak nez bez rourky se mi nevykakal, i kdyz jsem davala probiotika, od zitrka chci zkusit Bebu sensitive proti zacpam, myslite, ze mam i nadale davat probiotika, nebo je jich dost v mlece? Mate nekdo zkušenosti s Bebou? Děkuji moc
Taky se vam stava, ze si nekde udelate s detmi strasnou ostudu, ze uz tam nemuzete? Ano, nemam normalni deti. Oba starsi (5,5 a 3,5) maji disfazii a starsi k tomu autista, sle nekdy uz je to fakt moc.. jako dneska.
Jdeme z autobusu, kde nejstarsi svym hrmotnym hlasem porad neco meldoval a prostrednak kopal do sedacky, to jsem si je zpracovala, mimino zacina knourat, tak se aspon prali a strkali se.. nevadi, za chvili vystupujeme na saldaku a musime do alzy.. vejdeme tam aniz bych si vsimla ze za sebou nechavame kusy tech rozsolenych spinavych 💩*** co jsou tady misto snehu.. mimino se brutalne rozerve, matej bezi k automatu na placeni a hraje na nem digihru, daniel se vesi na osvetlene stolky, pan krici "si delate srandu".. to vse asi behem pul minuty, vytahnu to vsechno ven, protoze nevim, kde bych zacala.. automat blika cosi, ze stolku visi k zemi svetelne led pasy, mimino se davi vdechnutou hlenou.. Venku svlikam mimino, rvu na ta zvirata, ktera mi nejspis sezrala moje deti a histercim za nevericnych a odsuzujicich pohledu ostatnich... raz, dva, tri,... mimino nerve je odstrojene a vidi svetelka, deti na krajicku..sakra..to jsem to zase zvladla, pasak no.. tak jsem jim nakazala zustat venku, kocar jsem nechala u vchodu a s omluvou tedy sla dedovi vyzvednout ty pokakany wifi zasuvky, pan co vitiral ten marast po nas neco drzkoval, tak jsem se na nej radeji nekoukala, zaplatila a uz tam niiiiikdaaaa neeejduuuuu!!! No mrzi me, ze jsem to nezvladla lip, ale nejsem dokonala. Taky mate divocejsi dny?
Adámek i Barunka nar. ve 26tt. si vedou velmi dobře🙂 Adámek dnes dosáhl 1000g! Byl pochvalen od doktorů, ze je moc šikovný! Barunka nám minuly týden dělala moc starosti! Srdíčko ji špatně cirkulovalo krev, tak musela na operaci, která byla naplánována na úterý, jenže v důsledku špatné cirkulace krve dostala zánět střev a v pondělí střevo prasklo, takže okamžitá operace! Museli ji vzít část tenkého i část tlustého střeva a operace srdicka( která by ji moc pomohla) byla nejistá! Nicméně doktoři i přesto rozhodli, ze operovat budou a hned druhy den za ni přijel doktor Matějka až z Prahy motola a srdíčko úspěšně operoval!!! Barunka všem ukázala, ze má obrovskou vůli žít a ze je to bojovnice!!! Od té doby se stav moji lásky jen zlepšuje!!! Díky bohu a všem uzasnym lékařům a sestřiček v Cb na neonatologii!!! Snad to nejhorší máme už za sebou 🙂 Všem moc děkuji za srdicka! Určitě pomohly 🙂
Ukažte, že umíte smoothie jako profík....smoothie#
Mrazák plný ovoce a zeleniny
Na horší časy je dobré být připraven, proto doporučujeme v období, kdy je hojnost nejrůznějšího ovoce i zeleniny, tyto suroviny nakrájet na menší kousky a zamrazit. Je třeba dávat pozor, jaké ovoci či zeleninu mrazit lze. Velký obsah vody znamená, že mražení není vhodné.
Balíčky
Jiný způsob, jak efektivně využít mrazák, je tvořit balíčky, ve kterých budeme mít rovnou nachystané všechny suroviny na konkrétní smoothie. A to včetně semínek a ledových mléčných kostek.
Přes noc
Pokud nemáme ráno čas nebo to máme ráno doslova na minuty, můžeme si všechno nachystat večer. Do nádoby z mixéru vložíme všechny pevné, pokrájené ingredience (výjimkou jsou jablka či avokádo nebo banány, které podléhají hnědnutí) a ráno jen přidáme tekutou složku a rozmixujeme.
Zelenina
Do zeleninových smoothie je vhodné používat chutné a nutričně bohaté suroviny bez velkého množství cukru (a kalorií). Vhodná je listová zelenina (zejména špenát), mrkev nebo papriky.
https://www.modrykonik.cz/group/7337/detail/?ne
ŠILHÁNÍ+TUPOZRAKOST U DĚTÍ
Holky, chci vás touto cestou moc poprosit o lajk pro Dětskou oční léčebnu, bohužel o ní stále ví jen minimum rodičů dětí s oční vadou. Našemu Tomíkovi tam strašně moc pomohli, jako poděkování jsem jim založila facebook a snažím se o nich šířit info jak se dá, ale je to běh na dlouhou trať
#2procenta Holky, tohle už je vážný! Já mám o ně fakt strach! Něco hrozného se jim muselo stát, když vůbec nereagují. Nebydlíte někdo poblíž Bělehradská 568/92? Je potřeba tam zajít a zkontrolovat ty PROFESIONÁLY!!! Možná otrava z jídla, nebo tak něco.....
Tak zítra mam bude týden toto utíká 😊😊 Máme tak hodnou princeznu 😊😊 milujeme 💜
Když to tu dneska vidím, tak je mi fakt líto všech těch 98% maminek, které tu jsou a chtějí si řešit něco jiného než ty naše #2procenta. Nejlepší bude, když si založí nějakou soukromou skupinu a tam se přesunou, aby měli klid. Co třeba NOVÝ MK BEZ 2%. a ty zbývající 2% si to tu nějak pořeší.
PROČ jsem ztloustla a JAK jsem zhubla
Musím uznat, že nad tímhle článkem uvažuju už delší dobu. Nebylo pro mě lehké si na vše vzpomenout, ale nějak jsem to dala do kupy. Abych Vás uvedla do děje, proč jsem přibrala, ale hlavně, jak jsem zhubla…
Měla jsem 7,5 let vztah. Vztah začal, když nám bylo 15/16. Z mé strany to byla velmi silná láska. Ta první. Krásná. Opravdová. Čistá. Veděla jsem, že s tím dotyčným chci být navždy a že ho prostě miluju. Nikdy jsem neměla potřebu ho podvádvést. Bohužel to nebylo oboustranné.
Vím, že mě miloval také, neskutečně moc, ale prostě, něco se po těch letech pokazilo…my oba to pokazili…nejde o to kdo víc nebo míň, prostě oba. Musela jsem ten vztah ukončit a začít jinak, jinde a sama.
Po-rozchodové období bylo v mém podání naprosto šílené. Začít objevovat pro mě zatím „nepoznané“….čili: nebýt na nikoho vázaná a dělat si opravdu co chci. Žádný limit v pití, krabka cigaret sem – krabka tam, flirtování s chlapa a příchody nad ránem….jooooo, tak tohle je ta super svoboda. Na to, že jsem měla práci na recepci mi nedělalo problém se vylít jak váza 4x do týdne. Prostě jsem to potřebovala a dělalo mi neskutečně dobře dohánět to, co jsem „zmeškala“.
Nic jsem nedoháněla. Prostě jsem chlastala, protože jsem z toho rozchodu byla opravdu zničená a takhle mi bylo nejlépe. Myslela jsem si, že je mi takhle nejlépe.
Vysadila antikoncepci a neskutečne přibrala díky mému životnímu stylu a rozhozené psychice. 10kg nahoře za 2 měsíce.
ahoj holky, ráno jsem trochu bourala. co byste dělaly, kdybyste musely čekat, až se auto opraví? jak se dostat do práce v pondělí? Dnes jsem si vzala dovolenou. Napadlo mě půjčit si auto od příbuzných. co jiného?
I já patřím mezi ta #2procenta uživatelek, které využívaly funkci uzamčení příspěvků a alb pro přátelé. Pokud se i Tebe tato změna nějakým způsobem negativně dotkla, prosím zkopíruj tento tag do své KZ.
Tak už máme zase rýmu a kašel. Doufám, že z toho nebude zas bronchitida-prý se ráda vrací. Nemohu spát, pořád se dívám na toho andílka, jak spokojeně spí a doufám, že nam zítra u Mudr. Řeknou že zbytečně plaším a je jen nastydlý..<3
I já patřím mezi ta #2procenta uživatelek, které využívaly funkci uzamčení příspěvků a alb pro přátelé. Pokud se i Tebe tato změna nějakým způsobem negativně dotkla, prosím zkopíruj tento tag do své KZ.
#2procenta ano i já se připojuji, chodím sem sice už sporadicky, ale když si člověk potřebuje vylejt srdce, tady se mu vždy dostalo podpory.... psala jsem sem kolikrát věci, které bych na facebooku nikdy nezveřejnila, byť tam mám většinu bližších lidí než zde ... a teď? nedávno jsem se z něčeho chtěla vypsat, ale kde? na Fb, kde polovině lidí do toho nic není anebo je to nezajímá a nebo tady, kde to uvidí prakticky kdokoliv ...takže děkuji, ale i pro mě nově nastavený systém je přes čáru a kůň ztrácí smysl
I já patřím mezi ta #2procenta uživatelek, které využívaly funkci uzamčení příspěvků a alb pro přátelé. Pokud se i Tebe tato změna nějakým způsobem negativně dotkla, prosím zkopíruj tento tag do své KZ.
Ahojte maminky, tak dnes si predstavime Tarifu z pohledu plazoveho ... hmmm slunicko teplo, vlny a moreeee... joooo tak takhle krasne tu je 🙂
Jako prvni plaz v Tarife se jmenuje playa Chica.
Najdeme je ji na Středozemní straně Tarify před Isla de las Palomas a poblíž přístavu - k nejjižnějšímu bodu kontinentu. Je to poslední pláž Středozemního moře.
Hlavní pláž Tarify na Atlantiku se nazývá Playa de Los Lances.
Začíná přímo před obytné části (Avenida de Los Lances)
Plaz je dlouha a cela piscita, idealni na prochazky.
Playa Valdevaqueros- Tato pláž je velmi oblíbená u surfařů a kitaku, najdete tam plno beach baru a squele atmosfery vsude kolem.
Playa Punta Paloma-
Tato oblast Punta Paloma se nachází na konci pláže Tarify až 10 km východně od obce.
Je snadno rozpoznatelna podle své obří duny, ktera jde vidět z dálky.
K dispozici je mnoho lesů a každý z malých zátok má své zvláštní kouzlo.
Tyto pohledy jsou úžasné a pravděpodobně je jedním z nejkrásnějších pláží v Tarife.
Doufam ze jste si dnesni prohlidku plazi uzili a zitra se s vami budu tesit na ukazku naseho podmorskeho zivota 🙂
Mejte se hezky, adioooos !
I po tom, co tu ze mě někteří admini udělali trestance a hůř, jsem se chtěla na koně vrátit. Kvůli asi tak #2procenta lidí, co tu už skoro nejsou. Ani se nepodívám na #zobrazovani_profilu a sice po trošku tahanicích, ale tak ruční práci tu zase provozovat můžu. #tohle_vazne_neni_na_prodej tohle je fakt smutný. Kvůli třem "generacím" adminů tu aktivní nejsem už dlouho, nezapojuju se, občas se zeptám a občas si něco přečtu. A proč asi...ale tak, pro koně žádná ztráta, že...vždyť pořád jsem jen mezi těmi zanedbatelnými dvěma procenty 😝 A ano, zveřejni i pro neregistrované, haha.
I já patřím mezi ta #2procenta uživatelek, které využívaly funkci uzamčení příspěvků a alb pro přátelé. Pokud se i Tebe tato změna nějakým způsobem negativně dotkla, prosím zkopíruj tento tag do své KZ.
Zde na koni jsem asi rok a pul. Nechodim sem kazdy den. Obcas pridam fotku, neco okomentuji nebo se pridam do diskuze, ale nejsem zde znama. Spis nez by nekdo sledoval muj blog, ja rada "sleduji" ostatni. Krasne deti a rodiny, cerpam inspiraci, ctu rady a kocham se a obdivuji ty co jsou tak sikovne ze samy neco vytvari.
Bohuzel pri vsech tech zmenach, kdy z opodstatnenych duvodu dochazi k mazani fotek a blogu i pro me ztraci smysl tu byt. Ty co jsem rada sledovala jsou vetsinou dlouhodobe uzivatelky ktere chteji stary rezim protoze tehdy mel kun smysl. A tak odchazeji. Tak pro koho tedy dnes kun je? Kun ocividne premysli kopytem, kdyz nechava odchazet ty, diky nimz to tady funguje a tim padem i ty, co je rady sleduji. A to se dostavame na opravdu zajimavy pocet. Zajimalo by me jaky inteligent to tu vede. A gratuluji. Myslim ze tenhle kun uz se nerozhoupe. A i kdyby jo, nikdo o nej nebude stat.
#2procenta a ja treba vubec nechapu funkci Popularni....
I ja patrim mezi #2procenta uzivatelek, ktere vyuzivaly moznost zverejnit prispevky pouze pro pratele. Proc? Protoze to jsou osoby se kterymi nejsem jinak v kontaktu a presto se s nimi chci o urcite informace podelit.
Někdo mi kdysi ŘEKL tolik věcí....
Například, že život se skládá z momentů.
Okamžiků, které ani nevnímáme a nepovažujeme je za důležité.
Drobnosti, které děláme každý den a procházejí našimi životy bez většího povšimnutí.
Nevěřila jsem tomu.
Vždycky jsem si všímala jenom velkých věcí.
Věcí, které byly podle mě důležité, protože měly velký význam.
Stejné to bylo, když jsem se stala mámou.
První zub, první slovo, první krůček.
Velké věci, které stojí za to, aby se zapsaly a nafotily. Abychom se s nimi podělily mezi svými přáteli a nadšeně je sdělovaly okolí.
Dnes je ten den, kdy náš velký kluk udělal první krok a řekl poprvé "táta".
Ale co ty malé okamžiky, které skoro nevidíme?
Co předchází tomu, než Vaše dcera nebo syn udělají první krok?
Je to pohupování na kolínkách, přidržení se stolu...
Není to první krok, je to jen malý nepatrný pohyb, který trénuje několik měsíců, aby byl dokonalý a vedl k tomu dokonalému PRVNÍMU KROKU.
Když naše nejmladší dcera namalovala první kolečko pozorovala jsem ji předtím.
Několik týdnů se snažila správně uchopit pastelku a jen ledabyle čmárala na papír, ale i to byl trénink.
Malý trénink před velkou věcí.
Ve shonu každého dne a se všemi povinnosti je snadné přehlédnout tyhle drobnosti, které jsou pro naše děti důležité.
Neustálé utírání otisků dětských prstíků ze zrcadel, umývání pasty z umyvadla.
Počítání do deseti a čtení slabik, které nedávají velký smysl.
Strachování se o to, aby se jim nic nestalo a o sebe, aby jsme všechno udělaly správně.
Zvládání každého dne i s minimem spánku a s tolika šálky kávy, že už nám jen při zaslechnutí slova "kofein", naskakuje husí kůže.
Ježdění sem a tam a stále dokola.
Na nákupy, do školy a do školy. Ráno, odpoledne.
Kroužky plavání, tancování, modelování a zpívání.
Mytí nádobí a vyndávání dalších čistých talířů.
Plnění pračky, které nikdy neskončí.
Utěšování plačících dětí, stírání slz a hledání kapesníků, které v kapse byly, ale už z nějakého záhadného důvodu nejsou.
Psaní zpráv větším dětem a domlouváním se s nimi, kdy pojedou domů a kde se sejdete.
Ale když jsem tak pozorovala naši nejmladší dceru, jak se snaží namalovat kolečko, došlo mi, že jsem se mýlila.
I když se to nezdá, ale každý krok, který podnikneme před dosažením svého cíle, je důležitý.
Chvíle, které nás naplní štěstí a berou nám dech nejsou většinou chvíle velkých vítězství.
Tvoří je drobné, obyčejné věci.
První napsané slovo.
Pohled na spící tvář našich nejmenších.
Úsměv, když s radostí jedí zmrzlinu.
Když sevřete tu malou ručku ve své.
Ale ne vždycky přijdou úžasné okamžiky v pravou chvíli a my je můžeme ocenit.
Někdo mi nedávno řekl, že se mu mé články zdají patetické.
Dřív bych měla snahu vyvracet mu tento názor a tvrdit, že nejsou takové.
Ale dnes vím, že občas patetické jsou.
Neustálé připomínání toho, že jako mámy řešíme spoustu nelehkých věcí, saháme si na dno svých sil a možností a vždycky musíme najít cestu a způsob jak ze všeho ven.
Vyčerpání, fyzické vysílení, pocity frustrace a zoufalství.
Všechno by mělo být zázračně vykoupeno jedním úsměvem od našich dětí, pohledem na to, když spí a pocitem štěstí, když je objímáme.
Ale víme, že to tak není.
Někdy jsem rozčilená na své dcery, že i kdyby mě objímaly celou věčnost, nepomůže to.
Ne, opravdu ve chvíli, kdy mi padá nákup z rukou, jedna dcera si stěžuje na kamarády ve škole a nejmladší vylije skleničku pití na stůl, nemůžu se dívat na své děti a skákat radostí a tančit s nimi.
V tu chvíli mám vztek a chci se vším praštit na zem a někam utéct.
Je to ale normální, známe to všechny mámy.
Milujeme své děti nejvíc na světě a nesnášíme sebe samé, když na ně zakřičíme.
Chtěly bychom být lepší, klidnější, mít víc času a trpělivosti. Umět krásné dorty, hodiny s dětmi vyrábět zvířátka z papíru a radovat se z dnes teprve druhé pračky prádla.
Ne, nemůžeme z toho mít radost a to, že ji nemáte, je normální, nemusíte se obviňovat, že nejste dost šťastná máma a neprožíváte jen pocity euforie a lásky.
Na kopci jsem se citila trochu divne...vsichni rodice jezdili se svymi detmi a ty jim pak sanky/boby vytahli nahoru...jen nas Theos si to sam sjel, nekolikrat vrazil do stromu a pak si to i sam vytahl...a beda jak mu na jeho stroj nekdo sahnul...ale bylo fajn pozorovat ty upocene tvare a slyset: podivej se na chlapecka, jak je sikovny a tahne si to sam 😀
