S tím, že za částku, kterou jsme za těch pár let, co máme děti, utratili za jejich zdravé, pohodlné a veselé obutí, bychom si užili all inclusive dovolenou s privátním wellness, krmením delfínů a surfováním na žraločích hlavách, jsem se už pomalu smířila. Ještě před pořízením těch mých dvou pokladů, teprve díky nimž jsem zjistila, jak vzácná, uzdravující a především nebezpečná je jakákoli chvíle ticha, jsem se zarytě rozhodla, že moje děti budou nosit obuv kvalitní, v životě jim nepořídím obutí z bazaru a rozhodně, a to zdůrazňuji, po sobě a už v žádném případě po cizích dětech nebudou boty dědit. Každý si je přeci rozšlápne po svém a nevhodná obuv v dětství se rovná minimálně polovičnímu invalidnímu důchodu hned po maturitě, protože páteř. 

S odhodláním jsem slavnostně nakupovala první bačkůrky pro ten můj uzlíček štěstí, který už zdatně začínal demolovat domácnost. S bačkůrkami mu to šlo ještě lépe a bylo to ještě roztomilejší. Ale pak to přišlo, zimní boty, jedny celoroční, náhradní botičky, sandálky, hups, v půlce léta se nějak zcvrkly, další sandálky (Cože, babičko, z Lidlu? To jako vážně? Aha, ehm, no... možná je zkusíme.), podzimní botičky, zimní botičky (jee, tyhle jsou v akci, to nevadí, že jsou asi holčičí), jarní, bačkůrky nepočítaje... a hups. Lockdown. Hele, my tu máme nějaké tenisky, co jsme od někoho dostali, jsou už celkem jeté, ale na tu chvilku, přece nebude chodit v malých botách, než pořídíme nové.

Pokud jsem si až do teď myslela, jak těžké to s nakupováním bot mám, nutnost vybírat obuv na internetu mě vybavila úplně novými zkušenostmi. Po několika nocích u počítače, nožičkách dokola odměřených, bylo vybráno, seděly. Uf. Po internetech jsme zvládla i bačkůrky, dvoje - domů i do školky. Díky zavřené školce v těch nejhorších dobách korony a také díky všem nemocem, které přišly zase po karanténách a lockdownech, máme mimochodem už minimálně dvoje nenošené bačkůrky, které zdědí brácha. 

Když už je řeč o mladším synovi, ten dodal nákupu botiček zcela nový rozměr. První zimní boty samozřejmě unosil po bráchovi, protože proč kupovat nové, brácha toho v zimě moc nenachodil a ty, broučku, taky ne. Na doma zkusíme capáčky. Nesedí, s nevěřícím pocitem dokonalého štěstí, že jsem se jich zbavila, je prodávám a pořizujeme další. Ty kupodivu drží na nožičce, sláva.

Po čase zjišťuji, jak veselé je nakupovat boty dítěti, které odmítá spolupracovat. Je-li s prvním dítětem nákup botiček rodinná událost, které se zúčastní otec, matka a roztomile protestující chlapeček, kterého tatínek zabavuje a maminka mu obouvá nožičku do roztomilé botičky s autíčkem, paní prodavačka se usmívá a všechno je zalité sluncem, nákup botiček pro druhé dítě už je o poznání náročnější. Euforie je ta tam, tatínek má důležitější věci na práci, než trajdat s dětmi po obchodech, takže maminka nakládá do auta obě děti a vyráží vstříc novým zážitkům. Starší dítě pobíhá po obchodě, mladší dítě řve a nenechá si boty vyzkoušet ani omylem, zpocená zoufalá matka přemýšlí, proč si raději nepořídila rybičky, a nechá v obuvi dva a půl tisíce.

Po několika letech a mnoha financích investovaných do zdravého dětského obutí jsem zjistila, že ve Sportisimu mají taky občas docela pěkné boty a za přechodovky není potřeba vyplácnout půlku rodičáku, že boty po bráchovi se teda rozhodně unosí, protože byly drahý a teď zrovna se nám fakt hodí, že dokonce i po kamarádčiných dětech ty sněhule možná nebudou tak špatný. 

Ahoj, chci se zeptat. S přítelem se snažíme o miminko. Koupila jsem si ovulační testy a hned udělala. Objevil se hlen a příznaky ovulace.

Je tento ovulační test pozitivní? 🤔 

Děkuji předem.☺️

Za hodnocení v Centru recenzí můžete získat parádní dárek! 🤩

Začátkem dubna vybereme recenzi pod značkou Fisher-Price a odměníme jednoho autora dárkem z řady Tlapkové Patroly. Získat můžete Chaseovo policejní auto 🚔

Jak se můžeš zapojit? 🎁
1) Přidej hodnocení v centru recenzí v sekci Fisher-Price
https://www.modrykonik.cz/recenze/hracky-fisher-price/

2) V komentáři pod touto zprávou napiš "recenze přidána"

Přejeme vám hodně štěstí 🍀 

Peťa, Nelinka, Kubík a #fisherprice ❤️

Jak už tomu bývá zvykem, po šedé a studené zimě nám na dveře a okna pomalu klepe jaro. S přibývajícími slunečními paprsky pořád víc času trávíme venku. Výlety, dlouhé pobyty na hřištích, cyklotúry i túry po horách. A jak se říká, štěstí přeje připraveným. Ať se snažíme sebevíc, nemůžeme mít oči všude a na naše ratolesti číhá mnoho bubáků. Ať už je ten váš drobeček živé stříbro anebo klidný mistr zenu, nehody se stávají. Máte také občas pocit, že právě u vás doma by se mohla zabydlet ambulance urgentního příjmu, protože je těch zranění vážně moc? Jaká zranění jsou u dětí nejčastější?

Spadla lžička do kafíčka

Ze zkušenosti vím, že absolutně nejčastějším typem úrazu mých dětí jsou rozhodně „silniční lišeje”. Ano ano, stačí vteřinka nepozornosti (a ne té mojí) a dítě škrábu z asfaltu. A to ani nemusí jet na kole nebo koloběžce. Kolikrát mu na takový pravý držkopád stačí i dvě nožky a třeba kamínek na chodníku. Odřeniny, modřiny a pořádné boláky jsou už snad naším každodenním chlebem. Proto na rychlé ošetření nosím s sebou „kouzelnou vodičku” k dezinfekci a ještě víc kouzelná lepítka. Tato kombinace zaručeně vyléčí každé bebí.

Naštěstí, žádný z pádů mých dětí neměl výrazně hořkou příchuť. To se ale nedá říci o mně. Byla jsem jen teenagerka, když jsem si po nešťastném pádu do podzemní garáže zlomila pánev. No jo, ne každý pád je nevinný a člověk si může následky nést po celý život.

Koukej před sebe!

Kolikrát už jste vyřkli tuto větu? Já snad milionkrát. Děti totiž velice snadno přepínají svojí pozornost na věci nepodstatné. A tak se často stane, že jednoduše naráží do lidí a předmětů, ač se počítá s tím, že budou prostě koukat před sebe. Při chůzi, při běhu, při jízdě na koloběžce, … . Ale oni ne. Jedou, jedou a najednou vlevo pejsek, vpravo motýlek, „Hele, mami, letadlo,” a už jsou ve sloupu veřejného osvětlení. V tom lepším případě. Kolikrát si říkám, že nad nimi stáli všichni andělé a jen zázrakem nevletěli pod jedoucí auto. A stačila by pouze milisekunda mé nepozornosti…