První dítě po 42. roce, 6x oplodněná - váš názor?
ahoj holky, nechci tu vyvolat vlnu kritiky a nebo aby se tu maminky napadaly, ale zajímá mě váš názor, muj nevlastní bratr se seznamil s ženou, je ji přes 40let, vzali se ale nedařilo se jim otěhotnět, tak šla na umělé a nakonec se to povedlo až na pošesté. už to jsem si říkala že je proti přírodě. Ona už teda porodila, ale měla preeklampsii a udělali ji cisaře. dítko se narodilo donošené v termínu a váží 1500g a má 40cm. samozřejmě je v inkubátoru. oni i přes to všechno chtějí hned další, protože chtěl syna a to jim nevyšlo. to už se u mě zvedá adrenalin, jako by jim nestačilo to jak to vypadá teď. myslím si totiž, že holčička bude vždy menší a že tam hrozí i nějaké vyvojové vady, třeba ledviny, atd co se projeví časem, nemusí hned a bude vždy chudinka kvuli rodičům kteří jdou prostě proti přírodě. HLAVNĚ SE TU NEHÁDEJTE. DĚKUJI ZA NÁZOR. TŘEBA MI HO POMŮŽETE ZMĚNIT.
Stručné shrnutí
- Těhotenství po 40. roce nese zvýšené riziko komplikací; v diskuzi byly konkrétně zmíněny preeklampsie a porod císařským řezem jako komplikace spojené s tímto věkem.
- Umělé oplodnění (IVF) může vyžadovat opakované cykly; ve vlákně byl konkrétní příklad 6× umělé oplodnění a také zmínka, že páry si IVF často hradí sami.
- Velmi nízká porodní hmotnost (ve vlákně uvedeno 1 500 g a 40 cm) vede k hospitalizaci v inkubátoru a vyžaduje neonatologickou péči; v diskuzi se řešily možnosti „catch‑up“ růstu a obavy z pozdějších vývojových problémů.
Nejčastější otázky
Q: Jaká jsou hlavní zdravotní rizika těhotenství po 40. roce věku?
A: V diskuzi byla jako konkrétní rizika zmíněna preeklampsie a častější potřeba císařského řezu; v konkrétním příkladu se rodit mělo v termínu, ale novorozenec vážil 1 500 g a ležel v inkubátoru.
Q: Kolik pokusů IVF může být potřeba a jaké to má důsledky?
A: Ve vlákně byl konkrétní příklad 6× umělého oplodnění; diskutující zmiňovali, že IVF může znamenat roky léčby, psychické vypětí a že páry často náklady hradí samy.
Q: Lze při umělém oplodnění vybrat pohlaví dítěte?
A: V diskuzi bylo uvedeno (tvrzení), že výběr pohlaví je povolen pouze ve výjimečných případech, kdy je pohlaví vázáno na závažné onemocnění; toto tvrzení bylo v textu prezentováno jako omezení, které je eticky/právně diskutabilní.
Q: Co znamená porodní váha 1 500 g pro následný vývoj dítěte?
A: Diskutující uváděli, že hypotrofické děti mohou mít tzv. „catch‑up“ růst (rychlé dohnání vrstevníků obvykle do přibližně 2 let), ale zároveň upozorňovali na nutnost neonatologické péče a riziko pozdějších neurologických či vývojových poruch, které se mohou projevit i kolem 3 let.
Q: Jak může rodina prakticky pomoci rodičům s nedonošeným či nízkouroděným dítětem?
A: V diskuzi byla doporučena psychická podpora, praktická pomoc v péči o dítě, nabídka péče nebo finanční pomoci a případně najmutí doplňkové péče; zmíněna byla i potřeba soustředit se nejprve na stav novorozence v inkubátoru.
Q: Jaké etické a společenské argumenty se v diskuzi objevily o rodičovství po 40?
A: V diskuzi zazněly argumenty, že vyšší věk zvyšuje zdravotní rizika a omezuje dobu, kdy rodiče budou aktivně vychovávat děti, protiargumentem bylo, že IVF a medicínský pokrok umožňují mít děti později a že rozhodnutí je osobní záležitost páru.
Závěry z diskuze
Shoda
- Rozhodnutí rodit po 40 je v diskuzi chápáno jako osobní volba páru, za niž nesou odpovědnost rodiče.
- Těhotenství po 40 je spojováno se zvýšeným rizikem komplikací; v textu byly konkrétně zmíněny preeklampsie a císařský řez.
- Opakované pokusy o otěhotnění (příklad 6× IVF) jsou psychicky a finančně náročné a často jsou hrazené páry samy.
Sporné názory
- Názory se liší, zda je opakované IVF a snaha o další dítě „proti přírodě“ nebo legitimní využití medicíny; jedna strana považuje opakované pokusy a důvod „chci syna“ za morálně problematické, druhá vidí IVF jako oprávněnou pomoc.
- Někteří diskutující tvrdili, že novorozenec s 1 500 g a 40 cm nemůže být donošený, zatímco jiní vysvětlovali, že jde o hypotrofii nebo intrauterinní růstové omezení i u donošených dětí a že „catch‑up“ růst je možný.
Otevřené otázky
- Jaká je dlouhodobá prognóza konkrétního dítěte narozeného údajně v termínu s hmotností 1 500 g a délkou 40 cm?
- Měly by dostupnost postupů jako IVF změnit hranice, kdy je etické rodičovství po věku 40?
- Za jakých přesných právních a etických podmínek je v dané zemi povolen výběr pohlaví při asistované reprodukci?
- Kdy je vhodné uvažovat o dalším těhotenství po komplikovaném průběhu a porodu prvního dítěte?
Zmíněné značky a firmy
CAR, Seznam, Jar, Lesana, Modrý koník
Zmíněné produkty a metody
umělé oplodnění (IVF), preeklampsie, inkubátor, císařský řez, hypotrofie (malá porodní hmotnost), catch‑up růst, hormonální stimulace, utrogestan, ascorutin, rehabilitace, adopce z dětského domova, neonatologická péče
Místa a osoby
Vojtka, Gotta, Ivanka, Masarykama, Seznam
@astyna A to je co, to leštění ega? Pokud nemáš vhodného partnera, pak sotva budeš plodit dítě. A někdy máš partnera a nejde to... Takže bys výzvy přijímala, ale bohužel... Tak chodíš do práce, že jo? To je to leštění ega? To mě mrzí nejvíce, že automaticky každý, kdo nemá děti, je kariérista a egoista...
@mysicka_lb To je právě špatně, samozřejmě...pořizovat si dítě jen proto, že tchyně naléhá, že chce být už babičkou, nebo proto, že už skoro všechny spolužačky mají děti, je nesmysl...přesto by měla existovat určitá soudnost...podle mě v tom hraje velikou roli i dnešní sobecký styl života. Však se taky říká, že dnešní lidé jsou "me me me generation" - generace jájínků. Já si chci užívat, já chci cestovat, já si chci dělat doktorát, já chci vydělat prachy...a potom třeba založit rodinu...jenomže je třeba se smířit s tím, že nelze mít vždycky všechno najednou...a někdy si zkrátka musíme nastavit priority - a uvědomit si, že je "něco za něco"...
@fallingstars I to je samozřejmě možné... i když ona to spíš nadnesla tak, že je hrozný, jak se jí všechny kámošky "množí" a zakládají rodiny a ona nemá s kým vyrazit ven, že by takhle "zaprděně" ještě žít nechtěla...spíš mi přišla taková...volnomyšlenkářská...ale kdo ví, třeba to byl jen jakýsi obranný mechanismus....
@dagmarj 6 x oplodnění mně nepřijde proti přírodě, ale to je můj osobní názor...
ono to tak může vypadat "zvenku", ale upřímně kdo by nechtěl dítě s partnerem, kterého miluje? Ono je velmi bolestivé vzdát se mateřské role a potomků 😔
A častokrát se i stává, že některá žena má partnera léta a nedaří se a pak má nového partnera a miminko se podaří, i když to už nikdo neočekává (setkávám se s takovými případy při své práci). Tady to tak není, ale je vícero důvodů proč někdo ve 40 nemá děti...
1,5 kg nemusí vůbec znamenat, že holčička bude mít nějaké zdravotní potíže nebo že bude menší... ve valné většině případů děti ty ostatní doženou, některé okolo 2. nebo 3. roku, jiné na ZŠ nebo v pubertě...
co se týká plánování dalšího dítěte hned po porodu - vzhledem k věku a preeklampsii bych to nedoporučovala... ale to rozhodnutí není na nás, ale na nich...
medicína pokročila tak, že v mnoha oblastech je na hranici etiky - a to např. i v oblastech kde to všichni spíš vítáme... to kde si uděláme "čáru", je na každém z nás 😉
všeobecný konsensus nebude nikdy
jako zásadní tu vidím nezasahování do života jiných a toleranci...
každý jsme svého štěstí strůjcem... a je velmi lehké hodnotit někoho jiného... jenže my jsme nešli v "jeho botách" 😉 a netušíme co má za sebou - navenek, ale hlavně uvnitř
Tak jsem přelouskala diskusi, že to občas bylo...
Moje připomínky:
1. Nikdo z vás, ani zakladatelka, nemáte právo soudit. Jejich život nežijete, jejich životní zkušenosti nemáte. Myslete si svoje, ale vaše názory pramení pouze z vašich prožitých situací, takže to jsou názory čistě a jen pro vaši situaci. Kdyby si s vámi život zahrál jinak, budete mluvit jinak.
2. Každá žena/každý pár má právo se pokoušet o dítě. Tohle právo jim žádná z vás nemůže (naštěstí) vzít. Jestli se pokoušejí s pomocí IVF, vám může být putna, po čtyřicítce si to stejně hradí sami, takže z vašich kapes to rozhodně nejde.
3. Mně bude 40 za dva roky. Stará si rozhodně nepřipadám 😉. Další děti neplánuji, jenže ani nemohu brát hormony, a co když se zadaří? Kvůli názorům těch, co by čtyřiceti- a více leté matky ukamenovali, na potrat rozhodně nepůjdu.
4. Mám dvě kamarádky, kterým je 42, jsou bezdětné. Obě měly v životě smůlu, jedna z nich je už navíc i bez partnera, který to snažení neustál. Jsou neuvěřitelně nešťastné, ani jedné z nich IVF neklaplo a na další pokusy už nejsou peníze. Žádná z vás, co máte děti, se do jejich bolesti neumíte vcítit ani zpoloviny. Kdybyste byly na jejich místě a prostředky na IVF měly, s klidným srdcem se dětí vzdáte s tím, že je to proti přírodě? Asi těžko...
5. Zakladatelka napsala svůj příspěvek i ty další celkem hnusně, takovou osobu bych ve své blízkosti fakt nechtěla. Nejlépe by bylo, kdyby si hleděla své rodiny a cizí nešmírovala.
Jinak ty plky o tom, že se rodiče nad čtyřicet nedožijí ani maturity svých dětí... Znám rodinu, mají momentálně dvouletou holčičku, jemu je 40, takže si ji pořídil ještě ve vámi "schváleném" limitu. Skoro rok si stěžoval na pobolívání břicha, po roce, kdy byl konečně odeslán na vyšetření, se zjistilo, že má rakovinu tlustého střeva s metastázami v játrech... Ještě před rokem věřil, že se uzdraví a dožije se dceřiny dospělosti. Dneska leží v nemocnici v terminální fázi onemocnění a už ví, že se sotva dožije jejího nástupu do školky. A teď tu plkejte něco o tom, že si měl dceru pořídit ve dvaceti, když v té době ještě studoval VŠ...
@somalicats Život nám může připravit různé nástrahy...bohužel, tu jistotu, že se dožijeme dospělosti svých dětí nemáme ani tehdy, když zakládáme rodinu ve dvaceti...ale nejde jen o "dožití", ale i o sílu, vitalitu, duševní svěžest, která s věkem jde dolů, ať se nám to líbí nebo nelíbí...Samozřejmě každý jsme úplně jiný...někdo má v padesáti elán jako dvacátník, někdo je životem uštván již ve čtyřiceti...Každý si asi musí odpovědět sám na otázku "mám na to nebo nemám"...Samozřejmě ani zakladatelka nemá právo zasahovat svému bratrovi do rozhodnutí, zda mít děti nebo nemít...Každopádně možná by měli o jejím postoji vědět, protože evidentně nebude osobou, která by byla ochotna s péčí o potomky svého bratra nějak více pomáhat, když k tomu má již teď tak negativní přístup...I proto by si měli tito rodiče uvědomit, jakkoli se nám to třeba zdá kruté a nefér, že na ta děcka budou úplně sami a měli by to brát v potaz...
@carmilla Ano, a právě proto jsou tahle rozhodnutí vždycky jen na uvážení těch, kterých se to týká. Pokud je mi čtyřicet a vím, že námahu špatně zvládám, tak si sama dítě prostě nepořídím, protože s rostoucím věkem bude hůř a když nezvládám zátěž teď, jak ji budu zvládat potom... Ale to neznamená, že pro mě bude automaticky každá matka, která se ve čtyřiceti a výš rozhodne přivést na svět dítě, nezodpovědná, protože když já nezvládám, tak ona zákonitě nebude zvládat taky.
K té pomoci s péčí - no, sama na děti můžeš být i ve dvaceti či třiceti. V těch čtyřiceti a víc bych řekla, že to může být paradoxně i snazší, protože většinou máš něco našetřeno (pokud jsi teda nevrazila komplet všechno do IVF a nevyděláváš tolik, že to během prvních let zase naženeš), v práci už jsi většinou taky kariérně výš, takže nemusí být až takový problém si třeba zaplatit chůvu, která pomůže... Jinak ale plodit děti s tím, že pomůže rodina, to je z mého pohledu celkem nezralý přístup v jakémkoli věku. Jo, v mimořádných situacích je to o něčem jiném, ale v běžných situacích snad žádný rodič nespoléhá na to, že když bude unaven, pomůže teta/strýc...
@somalicats To ne, na únavu jsem nemyslela...spíš na mimořádné situace jako je nemoc, úraz, úmrtí...
@somalicats jistotu, že se dožiješ dospělosti svých dětí nemáš nikdy, kamarádka si pořídila děti v 24-25 a nedávno zemřela na rakovinu, dětem je okolo 10 let 😔
@lenka5731 No já to vím, to jen tady z té diskuse mám pocit, že některé diskutující mají pocit, že po čtyřicítce už je to jen čekárna na smrt, zato do té doby je vše pohodička.
Jo, tohle jsou hrozný příběhy, bohužel jich není zrovna málo ☹
@carmilla Mimořádná situace může přijít i dřív, viz můj druhý příspěvek. Život začíná být rizikový už v okamžiku početí - nikdy nemáš jistotu, že se vůbec narodíš, a po narození nikdy nevíš, jak dlouho budeš žít. V autě se můžeš vysekat ve dvaceti stejně jako v padesáti, nemoc si nevybírá...
@somalicats ☹ Je to opravdu strašný. 🤐
Pro spoustu "mladých" je 40 nepředstavitelný věk, takový předdůchod, takže bych k tomu byla asi já osobně velkorysá. Dokonce jsem na MS četla názor, že "neví proč by si měl někdo ve 40-50 letech stavět dům, že v tomhle věku už to přece nemá smysl". Slečně bylo asi 25.
@lenka5731 Jo, "babičkovský" věk... Já jsem jen na tyhle mlaďošky zvědavá, až se do toho věku dohrabou, jestli o sobě taky budou uvažovat ve stylu "už jsem předdůchodce a skorobabička" 😀
@somalicats tuto formulaci jsem napsala já a jsem stará, ne každý si potřebuje dokazovat věčné mládí, někdo umí stárnout s grácií
@elu Obávám se, že připadat si v necelých 40 stará nebude mít s grácií mnoho společného...😳
Holka zlata, raduj se, že tvůj bratr je otcem, jak si přál, a nesud ho. Sama nevis, co ti osud přinese a možná ty budeš jednou terčem kritiky a možná to bude on, kdo se za tebe postavi.
Hodně štěstí a zdravi prtěti.
P.S. Možná by te zajímalo, co to je eugenika. 😒
@elu Pokud se cítíš stará, je to jen a jen Tvůj problém. Není to o tom si něco dokazovat, je to o tom, jak se člověk cítí. Já se cítím výborně, nemám problém si s dětmi zablbnout nebo provozovat stejné činnosti jako před 10 či 20 lety. Jasně, nebudu se stylizovat jako čerstvá osmnáctka, na to už nemám ani postavu. Ale stárnout s grácií neznamená tvrdit o sobě, že jsem stará, pokud se tak necítím. Stárneme všichni, staří jsme až tehdy, když začne stárnout mysl 😉
@carmilla Je taky otázka, jestli kadeřnice bude svým zákaznicím vykládat, že se jim třeba nedaří...znám pár lidí, kteří měli pro širší okolí podobné zástěrky...
Já tedy znám jen velmi málo lidí (jak píše @dokument ), kteří by to vědomě odkládali, a ti jsou si zase velmi dobře vědomí toho, že to pak nemusí jít (rozhodně se nebudou divit) anebo prostě dítě vůbec nechtějí, ale zase mají zkušenost s nechápavou reakcí, tak to hrají takto do autu.