SOUTĚŽ o LEGO DUPLO Můj první autobus

Náš Matýsek objevuje svět svým vlastním způsobem. Já mu v tom pomáhám, jak nejvíc můžu a jak je v mých schopnostech, takže i když půl hodiny stojíme nad kaluží s lístkem, tak ho nechám, potřebuje vědět, co to tam plave a proč. Vše mu vysvětluju a díky tomu mám doma chytrého chlapečka, co rád poslouchá, když mu maminka vypráví něco důležitého o tomto světě. Je na tom krásné to, že člověk s dítětem zapomene na to, co se děje jinde ve světě. Mým světem je totiž má rodina a veškerou svou pozornost směřuji jí 🙂

Moje dcera (15 měs) je hodně zvídavá. Sama objevuje svět aktuálně třeba tak, že za mnou přijde s malou knížečkou s obrázky a zeptá se: "Toto?" - a já jí řeknu, co na obrázku je, co to vydává za zvuky, dělá, k čemu to je. I na procházce jí popisuji věci, které se kolem dějí ("popeláři jezdí a dělají pořádek, sypou smetí do velkého auta..."). Svět objevuje třeba i tak, že ráda pozoruje, co dělám v kuchyni, posadím ji na jídelní židli a ona mě sleduje. Na některé věci už přišla (třeba že maminka nemá moc ráda, když vysype koš s nevyžehleným prádlem na zem, když vytahuje papírové kapesníky z jejich krabičky atd), ale je ještě strááášně moc věcí, které objevené nemá a které teprve čekají, než na ně přijde.

Naše dvacetiměsiční Zdenička objevuje svět hrozně ráda všechno co je pro ni nové zkoumá a zeptá se co to je 🙂 a já jí ráda odpovím a pomůžu jí objevovat dál 🙂

Objevujeme svět kolem sebe spolu tak, že život žijeme - a ne přežíváme. Snažíme se každý den si pořádně užít, díváme se kolem sebe....

Objevujeme, hmatem, očima i chutí.. Snažíme se dávat Lukáškovi co nejvíc věcí k poznání. Je zvědavý jako každé dítě. Všechno si pečlivě prohlíží, zkouší jak co funguje, ochutnává nové potraviny, apod.. Myslím že tento způsob poznávání je nejpřirozenější a nejlepší. Vše je pro něj nové a proto je okolo stále co objevovat. 🙂 Snažíme se mu vše ukazovat, vysvětlovat, seznamovat..

můj malý synáček strašně rád objeuje nové věci.. nejdříve je lehce zdrženlivý, pak se toho pořádně chopí a chce přijít všemu na kloub, takže všechno rozebírá, rozmontovává 😀 dříve by vše nechal rozebrané ležet, ale už se dostal do stádia, kdy chce dávat věci do původního stavu.. je krásné ho pozorovat, jak nad tím přemýšlí, občas mu pomohu třeba nasměrovat ručku, ale spíše ho nechávám, ať si na věci příjde sám, je šikovný 🙂

Kristýnka má téměř 14 měsíců, nejraději je se mnou a pomáhá mi "vařit". Má svoji mističku i vařečku. Je to moje malá kuchařinka..a jak pěkně se naučila dávat "ochutnávat" z vařečky. 😵

Děti učí mě, ne já je 🙂 jsem pouze jejich průvodcem a občas usměrňovačem. A pokud už je něčemu učím, tak svým příkladem (včetně chyb- nejsem robot) a tím, že JSEM s nimi

Moje dcery objevují svět hlavně venku. V lese, v parku, v kaluži, v blátě, v písku, v kamínkách. A když jsme zavřené doma, tak objevují svět hlavně pomocí papíru, pastelek, nůžek a lepidla nebo mi vypomůžou v kuchyni v cukru, mouce, těstíčku...

Můj syn (20 měsíců) nejraději objevuje svět se svou starší sestrou, je z ni uplne uneseny a všechno dela po ni.

Dcera je od přírody děsně zvědavá. Nic jí neuteče. Všechno musí vidět, na všechno si sáhnout a všechno si zkusit. Je opravdu neuvěřitelně hravá, takže učením se novým věcem a objevování světa jí jde snadno. Je tu taková malá studnice informací, houba která nasává informace každý den...jen jí dát tu příležitost 🙂 Zkoušíme neustále nové hračky a snažíme se, aby měla každý den pestrý. Je to náš poklad 😉

Co se týká objevů, snažím se své děti vést volnou rukou a zasahuji až v poslední moment. Syn dneska sám už krájí brambory, mrkev, petržel na oběd, nakrájí si jablíčko a banán na svačinu. Zapne mi myčku, pračku a kdyby mohl, tak snad i zapálí krb, tak mi pomůže ho alespoň nachystat. A takových věcí je plno. Ve 4 letech už vylezl na svůj první strom a přelezl mi branku u domu🙂

Snažíme se naše děti vést k tomu, že plno podnětů mají kolem nás a je třeba radovat se z každé sebemenší maličkosti. Vždyť je tak prima skákat ve velké kaluži v holínkách a s deštníkem nad hlavou nebo běžet loukou a dělat dole kotouly:DD

Mladší syn se inspiruje od svého brášky, společně spolu dělají lumpačiny a mladší tak rád kopíruje velkého bráchu.

S lego duplem děti objevují mimo jiné trpělivost- starší trpělivě staví domy, mrakodrapy, mladší trpělivě vyčkává, kdy mu to může vzít a rozebrat do poslední kostičky a já trpělivě vysvětluji, že tady jsou ještě jiné kostičky a na druhou stranu, že se nic nestane, když se podělí🙂)

Svět a věci na něm objevujeme každý den. A to nejen hmatem a sluchem, ale především pusou.Někdy je to opravdu legrace. Hlavně když se rozhodne prozkoumávat balkónové dveře. Přitiskne obličejík na sklo a jazýčkem zkoumá jak chutná 🙂 No, maminka si to přece vyleští 😀

Starší dcera (3) právě objevuje, že hrát si třeba na doktorku a mít jako pacienta mladší sestřičku(10m), není jednoduché. Pořád zdrhá a ne a ne se nechat vyšetřit. Mladší by se nejraději stále nechala vodit za ručičky a svojí chůzí prozkoumala celý dům. Běda, když jí posadím a pustím ručky.
Jinak děláme vše spolu - vaříme, hrabeme listí, trháme úrodu, hrajeme si na zvířátka, objevujeme nová místa na schovávání se ... Nuda prostě není 😉

Nejlepší způsob, jak objevovat svět, je na chvíli se otočit :o) Než nandám prádlo do pračky, vyřídím dobírku s poštačkou nebo doběhnu pro brambory do sklepa, dokáží moje děti objevit větší část světa sami, než když se jim snažím pomoct. Bydlíme v domečku se zahradou, takže prostoru je víc než dost. Naposledy, když jsem šla na zahrádku pro bylinky se mi dcera vypařila z domu, vzala s crocsky a utekla na ulici. Když jsem jí napůl histerická šla hledat, našla jsem jí jak sedí na bobku a má v ruce malej uzlíček... Našla polozmrzlé kotě, které se choulilo v listí před domem... No, takže máme další kočku :o)

Nejraději objevuji svět se svými holkami pomocí knížek. Prohlížíme obrázky, čteme říkanky, pohádky, příběhy. A holky se ptají a já odpovídám...Doma, u jiných her, venku, na procházkách a výletech si pak své zážitky s těmi z knížek spojují, nebo je i vytváří (třeba pomocí lega). Chystáme se v neděli otevřít knížku o Vánocích, moc se na to těším i já 🙂

U naseho nejmensiho mam k objevovani pomocniky-nejstarsi dceru a prostredniho syna a ti tomu nejmensimu porad neco nosi, nejcasteji prave duplo,protoze ho maji spoustu a porad neco stavi; nejoblibenejsi kus je sprcha z domecku pro panenky,ta se jim libi vsem trem 🙂, a samozrejme zviratka,tem stavi domecky radi je do zastupu,posilaji vlackem a osetruji je....Sice uz ho mame asi 80kg,ale stejne neodolame a pravidelne svatky,narozeniny a Vanoce aspon jeden darej "chrasti"...🙂

Dcerka 14m ví že nejlépe se objevuje bez dohledu a ja jsem poté celkem v šoku co a kde objevuji po bytě když mala zaspí. Poličku v odpadkovém koši, houbičky v nočníku, ponožku v myčce , traktůrek v psí misce, psí misku v pračce, otevřený tátův noční stolek .... jen mam zlou předtuchu že ty kondomy najde 100% tchyně ! 😉

Naši kluci objevují svět každý svým vlastním způsobem. Starší otázkami, tak složitými, až mi někdy dojde řeč a musím sama hledat na internetu a v encyklopediích. Mladší zatím hmatem, chutí a tak trošku metodou pokus-omyl, v které ho podporuji, pokud zrovna nedělá něco pro něj nebo pro okolí nebezpečného. Ale víc toho učí moje děti mě. Každý den, každou hodinu a každou vteřinu. Hlavně koukat se znovu na svět dětskýma očima. Momentální nejčastější otázka našeho staršího syna je, jestli byl dostatečně hodný, aby i letos přišel Ježíšek. Krásné problémy 🙂

Mám pocit, že nejvíce svět objevuje sám syn bez mé pomoci, ale pokud to jde, velmi ráda s ním čtu knížky, hrajeme si s různými stavebnicemi, ale úplně nejvíc ho baví skládat LEGO duplo tvořivá autíčka - to musíme denně 🙂 věřím, že i LEGO duplo autobus by velmi rád přijal.

Synovi je necelých deset měsíců, ale už tak od pěti měsíců začal se svou prupovídkou "HEVE" někdy i "HELE" (jako první slůvko je to myslím docela neobvyklé 🙂) ukazovat na věci kolem sebe, stačí mu je pojmenovat a je spokojený. Jinak káždý den objeví něco nového a my s ním. Myslím, že skrze naše nejmenší se toho dá hodně naučit

Kdyz tu ctu ty odpovedi nevim co vic bych mohla napsat o objevovani meho syna. Je mu rok a pul a ma objevovani sveta stale pred sebou..tak jsem se rozhodla vam napsat jak jsem ja diky synovi objevila to co jsem ani netusila ze existuje....strach ..ani jsem netusila jak velky muze byt dokud jsem nezazila problemove tehotenstvi a zapal plic syna hned po porodu kdy mi ho okamzite odvezli...nic silnejsiho jsem nezazila...zaroven tolik lasky...clovek sod malicka 'miluje' urcite veci,rodinu ci partnery ale po narozeni ditete...to je neco co me zasahlo takovym zpusobem ze to ani neumim vysvetlit...dychala bych pro nej....nejvetsi objeveni je prave tahle laska k detem...je mi lito lisi kterym neni prano objevit tento druh emoci a lasky..je to nepopsatelna vec...

Náš Kubík objevuje svět těma nejkrásnějšíma očičkama na světě :-* a já když v nich vidím tolik radosti, nadšení a milión dalších emocí, tak mám pocit, že moje srdce praskne láskou ❤ snažím se mu být na blízku, vést ho, podporovat a ochraňovat, ale i mu dat jeho vlastní prostor ke zkoumání světa 😵

Syn (1 rok) objevuje svět tak, že sleduje naše běžné denní činnosti a pak se je snaží napodobovat. Takže s vařečkou v ruce dělá jako že vaří, umí se česat hřebenem nebo dokonce umí napodobit zvuk vysavače 🙂 . Převážnou většinu času trávíme se synem spolu a snažím se ho do spousty věcí zapojit nebo mu toho co nejvíc ukázat. Manžel tráví hodně času v práci, ale když se večer vrací, tak se malému věnuje a hrají si spolu, staví si z kostek, hází si s míčem a nebo se jen tak honí po bytě. Tatínek je prostě hlavně na zábavu , ale vymýšlí i skvělé výlety na které společně vyrážíme a objevujeme svět všichni tři pohromadě 😉

Eliášek je úžasný chlapeček, který odmalinka projevuje obrovský zájem o všechno kolem sebe. Je strašně zvědavý a nic mu nemůže uniknout. Já i manžel jsme akční lidé, kteří neustále něco podnikají a Eliášek je opravdu šikula, kterému nedělá problém přizpůsobit se, a tak cestuje všude s námi. Zatím je ve věku, kdy se nezaměřujeme v poznávání na konkrétní oblasti, a dá se tak říci, že zatím poznává celý okolní svět a bezprostřední věci ve svém okolí🙂

Jak objevujeme svět? Malému je 10 měsíců a je velice bistrý, vnímavý, učenlivý.... máme tři pomůcky, ktré nám v objevování pomáhají...1)lego duplo vláček 2) kniha plná zvířátek a vkládací domeček.
Vláčkem přesuneme kamkoli a cokoli 🙂 dnes například se naučil na mašinku dávat zvířátka a strašně se rosčiloval když je nacvakl špatně a oni mu cestou spadly....seděli jsme u toho asi hodinu a trénovali cvakání! Radost veliká, když všechny zvířátka dopravyl v pořádku z obýváku až ke vchodovým dveřím 🙂 🙂 🙂 knížku máme rádi Na farmě-čísla, nádherně ilustrovaná a vydrží prohlížet a poslouchat co mu k tomu povídám. A vkládací domek sice ještě tolik nejde, ale snaha se počítá a kostky a klíčky od domečku jsou shvělí náklad na mašinku !!! 🙂 🙂 🙂 🙂

S dětmi se učíme objevovat svět vzájemně. Ony se mnou objevují krásy součinnosti - většinu denních činností vykonávám s dětmi společně, aby věděly, co a jak 🙂 Společně objevujeme přírodu, svět ve hrách - objevujeme letiště, farmu, hasiče (nejčastěji formou lega, které nám v těchto činnostech usnadňuje život 🙂 ). Děti mne učí trpělivosti, rozhodčí činnosti ( když je bitka o "něco" ) a obecně žití ve světě s dětmi, protože to je pro mne to nejhezčí!!

Jak s dětmi objevujeme svět? Děláme všechno spolu. S dvouletou vaříme ranní mlíčko, ale i krájíme brambory do polévky Čistíme si spolu zuby, češeme vlasy a tak asi jako všechny maminky, chodíme spolu i na záchod 😀 Od malinka čteme krásné knížky, prohlížíme obrázky. Chodíme ven a jelikož jsme z vesnice, netrajdáme po nákupním centru ani po náměstí, ale chodíme do lesa, sbíráme klacky, kamínky, kytičky. Poznáváme nové kamarády na hřišti či v mateřským centru, zdravíme kolemjdoucí a i v obchodě hezky poprosíme i poděkujeme. Snažíme se být pro ní s manželem vzorem a ona už teď ví, že se máme rádi. Mít někoho rád a tu lásku bez ostychu ukázat umí už i ona. Ví, že maminka a tatínek tady budou vždy pro ní. Proto už je hodně samostatná a je schopna trucovitě jít i sama nakoupit 😀

Dcera bude mít 18 měsíců, nové věci objevuje neustále, jak sama, tak s naší pomocí a tak to samozřejmě bude i do budoucna. Na nás je ukázat, pojmenovat, vysvětlit, případně pomoci, vše ostatní už musí zvládnout sama. Ovšem nejtěžší kolikrát bývá vysvětlit, že když něco nejde (vyndat, postavit, podat, vložit atp.) hned, nepomůže hrubá síla, vztek a řev, nýbrž trpělivost a snaha. Naposledy třeba štěkala HAF z kočárku na opodál ležícího psa, ten nereagoval a ačkoli je dcera venku a před cizími potichu jako myška, začala doslova hulákat a třepat s celým kočárem, aby na ni pes nějak zareagoval :D
Neustále se snažím vymýšlet co by malou bavilo a zároveň ji to něčím obohatilo, a že stačí opravdu malinko, aby se dětská kukadla rozzářila v zápalu nadšení.
Na druhou stranu dcera zase pomáhá objevovat nové a nepoznané nám. Je to krásné, je to prostě láska.