Chci otěhotnět a zároveň se toho bojím, je to normální?

Myslím, že byl každej - a kdo říká že ne, tak kecá :o) Projde si tím každá, většina i víckrát... A já, přes blití v těhotenství, dva císaře, strije, kruhách pod očima z únavy - chci ještě jedno... Ty krásný děti za to totiž stojí a upřímně si ústrapy ani neuvědomuješ, fakt!

Já se bála jen těch testů, aby dopadly dobře a Anička se narodila a vyvíjela v pořádku. Vše ostatní, včetně strachu z nastávajícího porodu jsem snad ani nevnímala 😉

@misaskul Jo, jako myslím, že až otěhotním, tak tyhle obavy trochu zmizí, protože pak to budu prostě brát tak, jak to je.. ale spíš asi teď to období snažení je takový jako že nevím, co od toho čekat no 🙂 Ale asi to tak má víc lidí.. musím se prostě nějak zaměstnat a nemyslet na to 🙂

karlajasmine: ahoj, já když se snažila byla nervozní z toho že nikdy neotěhotním a když jsem otěhotněla tak jsem se strašně bála abych nepotratila nebo aby nenalezly u děťátka vad. Nejsem normální porodu jsem se nebála a dokonce jsem se na něj těšila a pak jsem byla zklamaná že jsem ho nezažila ale omdlela jsem při císaři. Jenže to je tím že já se nebojím fyzické bolesti, já se bojím té duševní - psychického stavu po prodělaném potratu, prázdnoty když se dítě nedaří (a že zrovna v té době se potkává nejvíc těhulí co? Když jsem čekala nevídala jsem skoro žádné 😝). Takže se neboj a na mimi a snažení se snaž nemyslet aby se povedlo. Ty nepříjemnosti v těhu pak nejsou tak strašný, ano poslední měsíc všechno tlačí, nohy natejkaj... ale dá se to a za to mimi to všechno rozhodně stojí

dle mého je to normalni. ja jsem otěhotněla tak rychle, ze me to az vydesilo 🙂) necekala jsem to. ale bala jsem se uz předem --- beru to jako obrovskou zodpovednost za nového clovicka. ale ted uz se esim a bojim stále zaroven. to bude dobře, uvidíš. 🙂)

Je to uplne normalni...mame to oba stejne (ja i manzel). Jsme na zacatku snazeni. Dokud nezacne snazeni, nebo zena neotehotni, clovek si tolik neuvedomuje vsechno kolem-ja se nejvic bojim toho, aby se to vubec podarilo, velke zodpovednosti a spravne vychovy 🙂

@karlajasmine Pokud chceš pracovat na odstranění těchto pocitů a nebránit si tak psychicky v otěhotnění, podívej se na manuálek FasterEFTu ve článku na mém fotoblogu. Pokud si nebudeš vědět rady, jak ho použít, tak jsi zvaná do skupiny Emoční terapie, kde se můžeš ptát a já Tě nasměruji tak, aby Ti to fungovalo. (A rozhodně si přečti různé příspěvky - i hodnocení v nejstarším příspěvku, ať víš, co je možné. Taky je tam odkaz na "motivační" videa - v příspěvku ze 7.srpna...)

@karlajasmine já bych nejradši otěhotněla neplánovaně.... ještě se ani nesnažíme a už teď mám strach, že to nepůjde ☹

já jsem se ani vteřinu nebála o sebe, to jsem neřešila, vše překrylo každodenní strach o dítě

já jsem otěhotněla po delší době a když jsem to zjistila, taky jsem byla podělaná. Najednou to bylo skutečný.
Ale tyhle pocity rychle překryl strach o miminko v miniaturní dutince. Začala jsem schízovat, čas do další kontroly se neuvěřitelně vlekl a mě se dělalo špatně z představy, že příště tam nebude srdíčko, nebo že to bude zamlklé těhotenství...tyhle pocity začaly převládat a pak jsem se začala naopak na každou kontrolu těšit, jak jsme se překulili přes to nejrizikovější...držím palečky