Jak zvládat každý měsíc zklamání z neúspěchu?
Krásný den holky 😊
Když to vezmu dohromady, mám už za sebou nějakých pár let neúspěšného snažení o miminko. Nejdříve s bývalým manželem, se kterým to nešlo, po půl roce mi tehdy gynekolog nasadil Clostilbegyt, po kterém jsem sice otěhotněla, ale v 8tt potratila. Manžel měl genetické postižení s 50% rizikem přenosu, takže jsme se rozhodli tomu předejít díky IVF. Proces to byl náročný, já se na to hrozně upnula a neřešila v podstatě nic jiného.. A manžel si přitom našel milenku. A tak náš vztah, který byl v podstatě opravdu dokonalý a nádherný velice rychle skončil. Já se z toho zhroutila, ale pak se dala dokupy a jdu dál. Celé tohle - od začátku snažení po zjištění, že má milenku (to bylo před transferem embryí) trvalo skoro 2 roky.
Mám teď přítele, se kterým jsme sice delší dobu hledali způsob, jak zpolu v harmonii žít, ale troufám si říct, že teď máme fakt hezký vztah. Mě je 30 a jemu 29, už 19 měsíců se snažíme o miminko a nic. Přiznám se, že jsem si myslela, že s novým partnerem to půjde, neměla jsem žádné očekávání, nijak jsem to neřešila, protože jsme si řekli že chceme miminko a věřili, že to půjde.
Ale ono bohužel ne. Občas koupím nějaké vitamíny (zkoušela jsem Nosifol, Drmek mě a jemu Fetrilan, dřív jsem brala listovku) , zkoušela i měřit ovulaci, ale je to úplně k ničemu. Nechci se pozorovat a zase do toho spadnout jako předtím, aby nám to zničilo vztah. Ale miminko si fakt moc přeju, už víc jak 5 let.
Mám PCO, endometriozu a extrémně bolestivou menstruaci. Všichni mi radí, abych otěhotněla, že pak bude vše lepší, ale jak to teda mám udělat? Jsme objednaní do CARU, takže uvidíme, co nám řeknou, ale upřímně na IVF se úplně necítím..
Vím, že jsou tu holky které se snaží roky, které zažily spoustu potratů a zklamání, ale je to fakt těžké. Každý měsíc věřím, že to vyšlo ale zase zažiju zklamání. Jsem alergicka na rady typu: Neboj, to chce čas.. Neřeš to, nemysli na to.. Asi je to osud a ještě nemáš mít dítě.. Ono to přijde..
A samozřejmě pořád spoustu dotazů, kdy budeme mít dítě, a rad, že bychom už měli mít děti a jestli teda nevíme jak se to dělá. Já se nedám a reaguji na debilní otázku debilní odpovědí, ale prostě mě to trápí.
Přeji nám všem, které čekáme na to štěstí, až přijde k nám, ať se to stane brzy a ať je vše v pořádku ❤️
Ale ono ne.
Jestli tušíš, že máš blok, nepomohl by ti psycholog to nějak zpracovat? Neříkám, že to po jedné návštěvě otěhotníš, ale tomu, že se ti nedaří otěhotnět může bránit více věcí. Odstraněním jedné, zvýšíš svoji šanci 🙂
@levandule_k chodila jsem na kineziologii a bylo to fajn 😊 tak možná zajdu. A ještě se pokouším dostat k jedné léčitele, ale je teď v Peru 🤷♀️ ale asi jo, pomohlo, jen se tam dokopat..
@brambora28 zkus doktorku Zhang z TČM na Národní. Mě to pomohlo po 4 letech snažení. Také jsme měli s partnerem problémy se vztahem, kdyz to nešlo. Takže chápu, že se to do IVF nechce jít. Ale to nejlepší na konec. Máme 2 děti a třetí je na cestě 😉
@fandysek_1 no já bydlím v Drnovicich u Vyškova, do Prahy to mám trošku z ruky 😂 ale děkuji za tip. Čínskou jsem se snažila jednu dobu léčit alergie, ale cca 4000 měsíčně na léčbu alergie teda fakt nemám..
Tak to moc gratuluji, 3 děti, to je krásný ❤️
@brambora28 tak zkus zapatrat na netu ohledně čínské medicíny a tvých problémů. Mají i levnější globulky a dají se poslat přes net.
Rozhodně se nevzdávat a více cvičit a dostat se do pohody a rovnováhy. To pomáhá, pořidte si třeba činky holky, pomáhá to opravdu.

@xxx3d mockrát děkuji. Já jsem ti taky nebrala zle, jen na laparo jsem byla, v podstatě mám za sebou snad všechny vyšetření..
Jinak ono dost možná to IVF bude jediná cesta, ale včera jsem si uvědomila, že mám mozba i blok z toho, jak si pro minulém našel bývalý manžel milenku a mám strach, aby se to neopakovalo.. Aby si prostě současný přítel taky někoho nenašel.. Vím, že to jsou jen moje obavy na základě nějaké negativní zkušenosti, ale prostě tam jsou. Proto se mi na tu kliniku úplně moc nechtělo. A taky vím, co to vše obnáší, především pro ženu, zatímco pro muže v podstatě jen "vyhonit si do kelímku", když to řeknu úplně narovinu. A mám obavy, že nebudu mít dostatečnou podporu tak, jako jsem ji neměla u partnera předtím, protože netušil, jak já to vše snáším - hormony, návštěvy, to vědomí, že tohle bude jediná cesta atd.
Ale moc děkuji za podporu a tobě přeji, ať jste šťastná a zdravá rodina!